Myslím-li zase na § 19. na §§ 20 a 21, myslím-li na VI. hlavu, musím vám říci: Co se nás sudetských Němců týče, našich srdcí jste nezískali. naopak. naše sudetskoněmecké národní dělníky. naše rolníky a živnostníky jste tímto §em 19 vnitřně ochromili. nahnali jste jim hrůzu. protože ze zkušenosti dobře vědí, co jim z těchto ustanovení za určitých poměrů jednoho dne může kynouti. Pomyslete přece, pánové. na vývoj posledních let, pomyslete přece na duševní stav. s jakým především sudetští Němci přijímají osnovu zákona. která nám byla předložena. Pomyslete při tom i na svůj vlastní duševní stav a tažte se sami sebe, zda nehodláte nanejvýše důležitý a významný zákon postaviti na písku místo na žule. Pomyslete na vývoj od let 1918. Stali jsme se tehdy proti své vůli občany tohoto státu. V memorandu III jste na nás uplatňovali nárok jako na nepostradatelnou a integrující součást a my sudetští Němci jsme tehdy, důvěřujíce tomuto hodnocení naší národnostní skupiny, obsaženému v memorandu III, a důvěřujíce menšinovým smlouvám, očekávali, že se poměry v tomto státě budou skutečně tak vyvíjeti, že dojde k pokojnému soužití národů. Tato naděje byla marná a planá. Jistě tu a tam byla pronesena krásná slova. Jsem také přesvědčen, že ten neb onen český politik měl snad poctivý úmysl uskutečniti slušné soužití národů v tomto státě, ale nálada působící v masách. nenávist proti všemu německému byla silnější než nejlepší úmysly. Neboť již hned po založení státu začal, jistě ne tak viditelně a tak brutálně jako dnes, odnárodňovací boj. Nejdříve na poli kulturních zápasů, jazykový zákon, na duševním poli; postupujícím vývojem a rostoucí krisí národnostní boj stále více přecházel na pole čistě hmotné a z boje o řeč a školu vzplanul dnes a v poslední době brutální boj o pracovní místo. o půdu a prostor, o výrobní prostředky. zkrátka o všechny životní potřeby, bez nichž národ nemůže žíti. Snad to v prvých letech vašeho státu vypadalo tak, že jste se v postupu proti Němcům poněkud zdržovali. Snad jste čekali na vývoj ve střední Evropě. na konsolidaci poměrů, jedno je však jisté a zřejmé. Vstupem německých stran do vlády v r. 1926 nebyl národnostní boj utlumen, nebyl zatlačen do pozadí, nýbrž naopak nabýval stále silnějších a brutálnějších forem a vede se konečně ve formách, které štvou venku naše lidi, sudetské Němce. sudetskoněmecké dělníky přímo do psychotického stavu.

Na druhé straně ovšem připouštíme: Snad byl tento vývoj umožněn pouze tím, že i vy na české straně jste podléhali vlivu přímo hrozné psychosy. Myslím na to, jak jste v posledních letech ze zcela nepochopitelného vztahu k sudetským Němcům s námi zatočili. Myslím na to, jaké formy na sebe vzal boj o půdu a prostor, o pracovní místo. Měli jsme již v této sněmovně příležitost poukázati, jak dokonce i obor sociální péče se stal rejdištěm národnostních křivd, a příklad o 393 veřejných pracích v sudetskoněmeckém území, z nichž bylo jen 64 zadáno německým podnikatelům, svědčí jistě o rozsahu, jakého národnostní boj nabyl. Pokračujete v odnárodňování, děláte dále svoji politiku popichování a pak přijdete a žádáte bezpodmínečného souhlasu. Tažte se přece sami sebe: jaká nálada je asi venku v masách sudetských Němců, v jakém asi duševním stavu jsou sudetští Němci? Účastní-li se našich schůzí tisíce a desetitisíce, bylo-li možno, že 19. květen minulého roku zatlačil všechny sudetskoněmecké strany mimo nás do úplné bezvýznamnosti, je-li možno, že přes hroznou situaci, ve které jsme jak hospodářsky, tak i sociálně a politicky, stojí masy neochvějně za námi, musí to býti důsledkem tak hluboce zažité obavy před ohrožením národní existence, že byste měli i vy o tom přemýšleti. Ovšem, řekl jsem již, že jednáte z psychosy, která vás ovládá. (Předsednictví převzal místopředseda Langr.) Je totiž zajímavé, že se v žádném státě tolik nemluví o válečném nebezpečí jako právě zde. Zvláště komunistická strana spatřuje svou nejpřednější úlohu v tom, aby stále tloukla na válečný buben a masám venku namlouvala, že Hitler stojí před branami. (Posl. Beuer [německy]: Kdo vyvolává tento zmatek?) Řeknu vám to. Tuto náladu působíte vy svým vystupováním, je působena způsobem psaní českého bulvárního tisku, je působena způsobem psaní těch novinářů, kteří uveřejňují na př. obsah onoho v Anglii vyšlého utopistického románu "Bomby nad Prahou", aby masám lidu nahnali strach a veštvali je do nálady, ve které se s nimi může dělati, co se chce, jde-li se proti národnímu odpůrci. Vy všichni, ať se k tomu přiznáváte nebo ne, jste naplněni záštím proti národním sudetským Němcům. Jste v zajetí vlastní nálady, jste v zajetí psychosy, kterou jste sami vytvořili, pánové, buďme zcela upřímní: Nenávist a strach jsou dnes kriteriem vaší politiky k sudetským Němcům. Strach a nedůvěra vás oslepují, že nevidíte všechny poctivé snahy o vyrovnání, strach a nedůvěra ochromuje velkorysost vašich poctivých činů, strach a nenávist působí, že jste neschopni oné politické prozřetelnosti střízlivého věcného státníka, která nedělá politiku podle citů a strachu, nýbrž podle politických skutečností. (Potlesk.) Vím, že ovšem popíráte, že je tomu tak, jak říkám. (Posl. Beuer [německy]: Co je s Hitlerovými pumami?) Zde se vám ukazuje typický příklad, mluví se o Hitlerových pumách. Německá říše nemá ještě zdaleka tolik bombardovacích letadel jako sovětské Rusko. Stále tvrdíte, diskutuje-li se tato otázka, že to, co jsme tvrdili, není správné, že nemáte žádný strach před Němci a především žádný strach před sudetskoněmeckou stranou. (Různé výkřiky.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Sandner (pokračuje): Jistě, pánové, ujišťování, které je úplně správné. Před námi nemusíte míti strach, ale táži se vás: Proč tedy politiku proti nám, na kterou denně narážíme? Přijdete a prohlásíte: Ano, případy vyzvědačství. Pánové, jsme strana s půl milionem organisovaných členů, s voličstvem o 11/4 milionu. Tu se stane, že se někdo prohřeší proti zákonu o ochraně republiky, a pak přicházíte a prohlašujete: "Strana vyzvědačů." Pánové, což pak nejsou v českém národě, právě tak jako v jiném národě tu a tam zloději nebo vrahové? Co byste nám řekli, kdybychom prohlásili: "Jste národem zlodějů a vrahů!" Máme armádu a táži se vás: Nevyskytli se v této armádě vojáci a důstojníci, kteří vyzvídali a zrazovali, a kdo z nás by se byl opovážil říci: "Armáda vyzvědačů a velezrádců!" (Potlesk.) Je to demagogie, přijdete-li sem a činíte-li podle jednotlivce, podle subjektivního zavinění závěry na hnutí takového rozsahu jako naše. Již jsem řekl, že jste obětmi psychosy, do které jste se dostali vlastní prací. Dnes jste již tak daleko, že žádný z vašich politiků a žádná z vašich stran nemůže vůči sudetským Němcům projeviti ochotu k vyjednávání, protože jste vytvořili takovou psychosu, že se musíte obávati, že takový politik bude ulicí ukamenován. Vaše stanovisko k nám - a to podle našeho mínění vysvítá ze zvláštních ustanovení a paragrafů osnovy zákona je krátkozraké a je určováno jen citem. Je nesprávné a krátkozraké, protože zkresluje celý problém státní bezpečnosti, protože staví celý problém státní bezpečnosti na podklad čisté mechaniky, byrokracie a použití zákona, nikoliv však na podklad zachycení lidí. Říkáme vám zcela otevřeně: Co tento stát s hlediska své bezpečnosti nutně potřebuje, je smysl pro stát u sudetských Němců. Tento smysl pro stát byste měli vytvořiti vy, vy byste měli také pro nás udělati z tohoto státu vlast a tím byste učinili mnohem více než ostře formulovanými ustanoveními čistě mechanického zákona, který nebéře zřetel na konkretní politické události.

Při těchto věcech nám stále kladete jednu otázku. (Výkřiky poslanců komunistické strany.) Co učiní sudetští Němci ve vážném případě? Pánové, chci zde jednou mluviti zcela otevřeně: tak jak se věci vyvíjejí, můžeme se zaručiti jen za dvě věci: Za zachování klidu a pořádku a za ochotu sudetských Němců ke spolupráci. Budou-li se věci vyvíjeti takto dále, nebude se ve vážném případě moci zaručiti žádná moc na světě za činy národa, který jest v psychotickém stavu. Jde tedy o to - a zde byste měli začíti se svou prací pro bezpečnost státu - jde tedy o to, sprovoditi se světa psychosu úzkosti a strachu mezi oběma národy, poměry zase uvésti do normálního stavu, takže bychom všichni mohli vyjednávati na půdě státu, na podkladě jeho bezpečnosti. Psychosa musí býti odstraňována. Sudetskoněmecká strana učiní vše, čím k tomu může přispěti. Učiní to však jen tehdy, bude-li šetřeno cti a důstojnosti sudetských Němců, a učiní to jen tam, kde nebude nucena, jako je nucena vládními stranami, vzdáti se zásadně všech právních předpokladů pro náš boj, vzdáti se menšinových smluv a ústavních zákonů státu. (Potlesk.) Je zbytečné stále mluviti o tom: Proti komu budou sudetští Němci stříleti. Každý rozumný člověk ví, že přírodní zákony nemohou býti ovládnuty. Každý rozumný člověk ví, co je psychosa, a každý rozumný člověk mi dá za pravdu, prohlásím-li ještě jednou: Sprovoďte psychosu se světa u sebe i u nás a budeme moci jinak spolu mluviti. Kdyby byl zákon ve svých podstatných ustanoveních bral zřetel na tyto okolnosti, bylo by možno i za dané situace souhlasiti s projednávanou osnovou, pak by zde byla jasná ustanovení o použití zákona, pak by bylo jasně řečeno, kdo je vlastně vůbec státně nespolehlivý, pak by se obviněný mohl odvolati a zjednati si tak alespoň jasnost, z čeho je obviňován, pak by byla odstraněna všechna ta nemožná ustanovení "jestliže" a "může", která jsou zde jen proto, aby byla gumou, kaučukem v rukou dychtících po moci okresních hejtmanů, četnických strážmistrů atd. Především odstranění VI. hlavy by bylo i oposici sudetskoněmecké strany poskytlo možnost říci své ano. Ale jak jsem již na začátku řekl, nezabývali jste se našimi výklady, ani jeden návrh oposice nebyl alespoň vážně zpracován a zkoumán. Udělali jste si svůj zákon, jako si děláte své daňové zákony, jako se usnášíte třeba na zákoně o pytláctví, v úzkém rámci koalice, nedbajíce všech námitek, které jsme vznesli a které jsme mohli vznésti jen na základě své znalosti sudetskoněmeckých poměrů. (Potlesk.) Trochu vaší uznalosti a ochoty k oposici by bylo poskytlo nám a především masám voličstva pocit skutečné rovnosti mezi rovnými. Právě na tomto zákoně, o kterém se říkalo, že není věcí koalice, nýbrž věcí celku, jste měli příležitost ukázati, že jste ochotni uznati oposici jako část tohoto tak často uváděného celku. Uznáváte nás však jen tehdy za část celku, máme-li něco vykonati. (Potlesk.) Tam, kde to připravujete, nás vylučujete, tam si své věci děláte sami.

Nedáme-li my, sudetskoněmecká strana, svůj souhlas z důvodů, které v podrobnostech uvedou ještě jiní kamarádi z mé strany, dají jiní svůj souhlas místo nás. Svůj souhlas dají ty německé vládní strany, z nichž jedna právě před hodinou se dala zastupovati řečníkem, z jehož vývodů každému z vás je jasno, jak neuvěřitelně povrchně se jedna německá strana obírala zákonem tak důležitým, jako je zákon o obraně státu. (Potlesk.) I tak rozhodné a důležité příležitosti použije německá soc. demokracie k tomu, aby v řeči tři čtvrti hodiny dlouhé nadávala 40 minut sudetskoněmecké straně a v 5 minutách vyložila, proč souhlasí se zákonem tak důležitým. Domnívám se, že venku mezi sudetskými Němci bude tato věc náležitě posouzena, a přál bych si, aby se jen uskutečnilo, co si zde přál pan Heeger, nové volby. Tam by se dostalo odpovědi takovémuto způsobu projednávání otázek, které zasahují tak hluboko a důkladně do života našich národnostních skupin, zejména do života našich sudetskoněmeckých dělníků. Domnívám se, že z chování německých vládních stran, které již považují za svůj úspěch, že se jedno ustanovení přestěhovalo ze znění zákona do důvodové zprávy, lze souditi, že tyto strany dají svůj souhlas právě tak bezpodmínečně a bez výhrad jako dosud. Na tom nic nezmění v neděli ustavená fronta mladých aktivistů. Neboť, pánové, aktivisté ať mladí nebo staří, domnívám se, že pánové Jaksch, Schütz a Gustav Hacker si zvolili velice špatnou dobu pro počátek své mladoaktivistické politiky. I kdybychom předpokládali, že to míní poctivě my bychom se těšili, že i v německých vládních stranách si razí cestu názory, které zastáváme již po celou dobu trvání své strany domníváme se přece, že se zde pronáší jen mnoho slov, aniž dochází k činům a skutkům. Podle řeči pana Jaksche v Podmoklech dalo by se vlastně čekati, že jeho strana zaujme k tomuto návrhu zákona takové stanovisko, aby snad jím byl vtisknut mladému aktivismu politický směr. Děje-li se to tak, jak to učinil pan Heeger, musíme říci: to byli přece jen ti staří aktivisté lepší. (Potlesk.) Kol. Jaksch v Podmoklech položil otázku - a k tomu bych se chtěl vrátiti vám s české strany, zda je vůbec ve vaší politické koncepci místo pro sudetskoněmeckou otázku. Teprve po sedmileté vládní činnosti přichází německá soc. demokracie k poznatku, ze až dosud v politických koncepcích dosavadních koaličních vlád nebylo místa pro sudetskoněmecký problém. Jsem přesvědčen, že tomu ani v budoucnosti nebude jinak, ani tehdy nikoliv, kdybyste přišli, učinili německým stranám ústupek a jednali s nimi o sudetskoněmecké otázce. Neboť představitelé sudetskoněmeckého života, mluvčí sudetských Němců a ti, kteří vědí, jak sudetský Němec myslí a cítí, to jsme my a tím také zůstaneme. (Potlesk.) Pro pány z mladé aktivistické fronty nechť platí slovo, které je známo z literatury. Chtěli bychom jim říci: "Přicházíte pozdě, avšak přicházíte - příliš pozdě!" (Potlesk.) Neboť dnes se mají věci tak, že pánové Jaksch, Schütz a Hacker, i když skutečně mají nejlepší vůli, nemají již oprávnění mluviti za sudetské Němce. Za sudetské Němce mluví jen ten, za nímž stojí většina sudetských Němců, a, pánové, to není totalita, ale konstatování skutečnosti, to je konstatování velkého existujícího solidárního společenství sudetských Němců, kteří již nemohou uznati politickou roli těch, kteří nic jiného neučinili, než že prodali sudetskoněmecké požadavky za čočovici.

Chci skončiti připomnenuv porovnání, které pan ministr nár. obrany Machník před krátkou dobou předložil veřejnosti - skoro bych řekl - k rozhodnutí: Žižka nebo Chelčický, pro kterou stranu se mají Češi rozhodnouti? Pro Žižku válečníka nebo pro Chelčického, sociálního reformátora? A pan ministr nár. obrany se rozhodl, jak se jen ministr nár. obrany může rozhodnouti, pro Žižku, pro muže války, pro muže se železnou pěstí, pro muže, který je zvláště pro nás sudetské Němce zosobněním útoku. Nevím, zda Žižkova osoba může býti české straně symbolem právě v době, kterou teď prožíváme. V naší vzpomínce, ve vzpomínce sudetských Němců žije Žižka jako muž války, útoku a jsou u nás ještě kraje, kde jménem tohoto muže straší malé děti. Snad znamená vyzdvižení válečníka jako symbolu změnu v nazírání na české straně. K tomu prohlašujeme jen jedno: I když se zde myslí na útok, na útok především proti nám, sudetským Němcům, tak, jak před několika dny pan ministr Dérer konstatoval, že český národ přestál třicetiletou válku, její strasti a bídu, tak vám připomínáme, že také my jsme přestáli husitskou dobu. (Potlesk.)

Domníváme se, že duch války a útoku není vhodný k tomu, aby byl postaven masám tohoto státu jako symbol. Kdo chce mír, nechť myslí na jiné věci, nechť pracuje, jak jsem již řekl, aby pro bezpečnost státu byla mobilisována srdce lidí a nikoliv paragrafy, byrokracie a četnictvo. My na sudetskoněmecké straně jsme připraveni, vám jest se rozhodnouti. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.).

Místopředseda Langr (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. dr Neuman. Dávám mu slovo.

Posl. dr Neuman: Slavná sněmovno!

Řeč kol. posl. Sandnera přesvědčuje nás na české straně o jednom, totiž že osnova zákona na obranu státu, o němž jsme přesvědčeni, že je jedním z nejdůležitějších pro bezpečnost tohoto státu, přichází, žel, pozdě. Z řeči kol. Sandnera cítíme, že návrh zákona o obraně československého státu měl býti předložen a projednán již r. 1932, kdy se na mezinárodním nebi již ukazovaly příznaky důsledků, jichž jsme v dnešní době svědky. Pan kol. Sandner mluvil, že my na české straně a s námi i demokratičtí Němci jsme obětí psychosy. Největší omyl, který mohl býti s tohoto místa pronesen - pan kol. Sandner promine. Je-li kdo obětí psychosy ... (Výkřiky.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Neuman (pokračuje): ... je to část německého lidu, která volila Henleina při posledních volbách. (Potlesk.) Zde máme markantní doklad psychosy německého lidu. A na otázku "Žižka oder Chelčický", my s české strany odpovídáme: K výmarskému demokratickému Německu v Čechách byl duch Chelčického, k zmocňovacími zákony opředenému Německu se u nás hotuje Žižka a bude se hotovat. (Potlesk.) S tím musí pánové na německé straně počítati a mohu jen říci, že u sudetskoněmecké strany a přímo u stoupenců sudetskoněmecké strany už samé podání vládního návrhu zákona o obraně státu vykonalo velmi značný vliv. Do volarské továrny nemohli jsme ještě před 3 až 4 měsíci umístiti českého dělníka. Byl podán návrh zákona o obraně státu, a hned se hledali čeští dělníci zapracovaní do této továrny, poněvadž před tím byli propuštěni cizí státní příslušníci. Pravděpodobně správa továrny se domnívala, že nebudou s hlediska nového zákona o obraně státu uznáni za dostatečně spolehlivé. (Výkřiky posl. Hodinové-Spurné.) Záleží, milá paní, na tom, zdali jde o to vyhazovati ze závodu lidi neschopné a s hlediska státního podezřelé. V těchto věcech půjdeme bezohledně. Pro nás je nejdříve stát a pak je teprve to ostatní.

Hraničáři všude na Šumavě i v ostatních částech dnes s důvěrou hledí k parlamentu, který tak vážně řeší problém zajištění našeho pohraničí. Jsem o tom přesvědčen, slavná sněmovno, že troufalost určité části německého lidu u nás změkne velmi rychle, neboť dosavadní poměry nejsou tak idylické, jak nám to zde bylo řečeno. Mám právo se dovolati zprávy československého důstojníka, který mně v minulých dnech z našeho smíšeného území přinesl tuto zajímavou věc. Četnický strážmistr, státní bezpečnostní orgán, tomuto důstojníkovi pověděl toto: Jsme zde v německé obci čtyři Češi a jsme jako na pustém ostrově, ani chleba nám neprodají.

Vážení přátelé! Ono to ve smíšeném území není tak ideální, jak nám zde pánové povídají, a mohu říci, že hraničáři vítají zákon o obraně státu jako příslib vlády a parlamentu vykonati vše, co je v lidských silách na obranu demokracie, na obranu celistvosti, demokraticko-republikánské formy a hlavně bezpečnosti státu. Očekáváme přesné provádění zákona, ať svými důsledky postihuje kohokoliv.

Pan kol. Sandner mluvil zde o dvojím obvodu právním. Budeme prý mít v pohraničí jiné právo a jiné právo uvnitř země. Vážení pánové s německé strany, račte vzíti na vědomí, že zákony republiky platí pro všechny stejně. Omezení majetkových práv, event. expropriace majetku příslušníků národnostních menšin v pohraničním území není národnostním útiskem, neboť postihuje stejně Čechy a Slováky jako Němce, Maďary nebo Poláky. Pan ministr nár. obrany ve svém velmi působivém projevu již naznačil, že právě po této stránce budou všichni bez rozdílu postiženi, a já si dovolím slavnou sněmovnu upozorniti, že my v tom státním pohraničí máme v Čechách Vitorazsko ryze české, Domažlicko ryze české, Novokdyňsko, Klatovsko, Náchodsko, Novoměstsko n. Met. atd. (Hlasy: To je jich sedm!) Prosím, mohl bych pokračovat. Nejde o útisk, nýbrž o zajištění obrany a v tom ohledu není možno míti žádných právních skrupulí. Ostatně, vážení pánové, vždyť nám stále říkáte, že za ten stát jste ochotni dělati všechno, vy nám zajišťujete pohotovost, vy nám zajišťujete pořádek a všechno možné! Vážení pánové, dovolte, prosím, aby ten stát se na hranicích mohl také náležitým způsobem opevnit, poněvadž budeme na vás za chvilku možná žádat - a my si toho nepřejeme - nejen majetek pro Československou republiku, ale také bude nutno za ni prolévati krev, bude-li toho potřebí, a pak uvidíme to vaše velké vlastenectví. (Výkřiky.)

Vážení přátelé, pánové a dámy! (Výkřiky posl. Vallo.) Já jsem nerozuměl panu kolegovi, velmi rád bych odpověděl. (Výkřiky posl. Vallo.)

Mám za povinnost k osnově tohoto zákona promluviti zejména o otázce zajištění dopravních prostředků, o nichž jedná § 89 osnovy, a domnívám se, že velmi správně byl zachycen význam motorismu jak po stránce hospodářské, tak zejména po stránce branné. Dámy a pánové, dnešní stav motorismu je opravdu žalostný a místo nápravy slyšíme doznání chyb a pouhé sliby. Prekérnost situace nejlépe vynikne z porovnání přírůstku vozidel motorových v Československu a v Německu v letech 1928 a 1935. Německo má čtyřikráte větší počet obyvatel než my, tedy přírůstek měl by být čtyřikrát tak velký jako v Československu. Také, pravda, r. 1928 jsme v Československu vyrobili 10.013 motorových vozidel, Německo 41.118 vozidel. R. 1935 však, dámy a pánové, Československo vyrobilo 8394 vozidel, sousední Německá říše 180.130 vozidel. Německý vzrůst motorových vozidel musí být pro nás výstrahou, ale také poučením. (Hlasy: Kdo je toho vinen?) Budu o tom mluvit, pane kolego, chvilku strpení.

Vrchol všeho je, že zakoupená auta nejsou v provozu, stojí. Na česko-budějovickém okrese z 2.100 vozů 600 bylo odhlášeno, jinde je tomu stejně, ne-li hůře.