Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Žádám o přečtení podaných
pozměňovacích návrhů.
Tajemník posl. sněmovny dr Říha
(čte):
1. Pozměňovací návrhy posl. inž.
Peschky, dr Peterse a Kliebera:
K §u 1:
Odst. 1 nechť zní:
"Umělými jedlými tuky podle tohoto zákona
se rozumějí:
1. jedlé mastné oleje, t. j. všechny tuky rostlinného
a živočišného původu při
teplotě 15° C tekuté, jež mohou sloužiti
k lidskému požívání nebo k přípravě
pokrmů a jichž se k tomu také skutečně
užívá,
2. výrobky podobné se zřetelem na obsah tuku
přírodnímu máslu, jejichž obsah
tuku nepochází výlučně z mléka
(margarin), s výjimkou žlutě zbarvených
tuků rostlinných (č. 3),
3. tuk (z přepouštěného másla),
podobné výrobky, jejichž obsah tuku není
výlučně sádlem (umělé
sádlo), olejomargarin, t. j. tukové výrobky
získané odlisováním pevného
podílu (oleostearinu) z jedlého loje, dále
čištěné rostlinné tuky (i žlutě
zbarvené) při teplotě 15° C tuhé
- vyjímajíc kakaové máslo, ztužené
tuky, jedlé oleje a konečně ztužené
tuky ryb a mořských zvířat, jakož
i směsi těchto tuků s oleji nebo lojem."
Odst. 3 budiž doplněn takto:
"Do přiznaného přeneseného nebo
přiděleného výrobního množství
se nezapočítávají jedlé mastné
oleje (§ 1, odst. 1, čís. 1), kterých
se užívá jako surovin nebo pomocných
látek k dalšímu živnostenskému
zpracování s výjimkou zpracování
v živnosti cukrářské, v továrnách
na cukrovinky a podobné výrobky a v živnosti
pekařské."
K §u 2:
V odst. 1 budiž čís. 1 doplněno takto:
"ať na vlastní účet nebo za mzdu
pro jiné,".
Odst. 2 znějž:
"Daň jest splatna v případě odst.
1, č. 1, 60 dní před vypravením umělých
jedlých tuků z výrobního podniku,
v případě odst. 1, č. 2, před
použitím k vlastní spotřebě a
v případě odst. 1, č. 3, 60 dní
před vznikem celní platební lhůty
(§ 35 celního zákona)."
§ 4 budiž doplněn tímto odst. 2:
"Ze zdaňovací základny budiž vyloučeno
množství přimíseného vepřového
sádla, jelikož v ceně sádla jest již
beztoho obsažena daň z masa, cla a j."
V §u 10 nechť odst. 2 zní:
"Orgánové pověření tímto
dozorem jsou oprávněni - šetříce
ustanovení § 9 ústavního zákona
ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n., o ochraně
svobody osobní, domovní a tajemství listovního
- kdykoliv do podniku a prostorů s ním spojených
vstupovati, tam podle potřeby prodlévati, zjišťovati
zásoby surovin, pomocných látek a vyrobených
předmětů, žádati od podnikatele
nebo jeho zástupce vysvětlivky potřebné
pro kontrolu této daně, nahlížeti do
předepsaných zápisů, dále do
účtů, ceníků, dopravních
listin a jiných dokladů, pokud tyto pomůcky
mohou sloužiti jako doklady pro kontrolu této daně,
činiti z nich výpisy, po případě
je na stvrzenku odebrati a po úředním upotřebení
vrátiti; při tom jsou povinni zachovávati
o vyšetřených okolnostech nejpřísnější
tajemství. Při všech těchto úkonech
jest orgán pověřený dozorem povinen
vyrozuměti úředníka nebo osoby, které
mají v továrně dozor a umožniti jim,
aby byly přítomny při těchto úkonech."
§ 18 nechť zní:
"Tento zákon nabývá účinnosti
dnem po vydání prováděcího
nařízení; provede jej ministr financí
v dohodě se zúčastněnými ministry."
2. Pozměňovací návrh posl. Křemena,
R. Chalupy, F. Richtera, Vičánka, Ostrého,
Tauba a Viereckla:
V §u 17 budiž nynější odst. 4 označen
jako odst. 5 a před něj budiž vsunut nový
odst. 4:
"Ministr financí jest zmocněn, aby, ukáže-li
se to vhodné, provedl dodatečné zdanění
paušalováním."
Předseda (zvoní): Dávám
slovo k doslovu panu zpravodaji posl. Hrubému.
Zpravodaj posl. Hrubý: Slavná sněmovno!
Projednávání této osnovy zákona
bylo velmi poučné, a to z toho důvodu, že
u řečníků, kteří se
k této osnově přihlásili, byla snaha
tuto osnovu zlepšiti, a na druhé straně zase
snaha, jak dobrou věc zhoršiti nejen v neprospěch
celku, nýbrž i v neprospěch zákona samého.
Paní kol. Hodinová-Spurná se stanoviska
konsumentského - a to je jednostrannost, která se
i producentům vytýká mluvila jenom pro to,
aby zákon o zdanění umělých
tuků nepostihl vrstvy konsumentské, zapomněla
však, že v naší demokratické republice
mají stejná práva i producenti a že
i v tom směru musí jim být poskytnuta ochrana.
Byl tu ovšem také určitý omyl v tom,
že tímto opatřením měla nebo
mohla by se zhoršiti jakost tuků. To je podstatný
omyl, neboť jakost tuků byla již vůbec
zhoršena, a to proto, že se výroba zdokonalila
natolik, že dnes na příklad se nepoužívá
jako hlavní součásti k ztužování
umělých tuků loje, nýbrž dnes
možno přídavkem vodíku ztužovati
tuky bez přídavku tuků živočišných,
poněvadž výroba margarinu je dnes možna
z emulsí, které pohltí množství
vody. Tak na př. margarin mléčný pohltí
14% vody, margarin solný 17 až 18% vody, čili
tímto způsobem a bez zákona, ba před
zákonem již jakost tuků byla zhoršena.
A kdo z toho měl prospěch? Ne konsument, nýbrž
výrobce, a proto právem zdaňuje vláda
přídavek vody.
Pokud se týká vývodů pana kol. Pika,
poukazuji, že dovoz sádla, o němž vážený
pan kolega mluvil, je plus a že jej nelze dobře spojovat
s výrobou umělých tuků, poněvadž
právě tento dovoz, který po většině
jde ze států sousedních, Rumunska, Jugoslavie
a Dánska, přináší nám
veliký národohospodářský prospěch,
neboť jmenované státy odebraly r. 1935 od nás
za 1.536 milionů zboží, tedy odběrem
sádla, tuků živočišného,
podporujeme zaměstnanost našeho průmyslu, a
v tom směru také měla by se brát naše
celá politika.
Vážený pan kol. Böhm v argumentaci
proti umělým tukům hlavně zdůrazňoval
závadu, že kontingent pro výrobu umělých
tuků nebyl správně rozdělen. Já
s ním souhlasím, a to v tom směru, ze tento
kontingent finančními operacemi a afilací
podchytil známý koncern, který z celkové
výroby dodává na náš trh 2.900
vagonů. Když to porovnáme s celkového
stanoviska, vidíme, že ze 47 výroben je pouze
12 výroben českých, které nemají
ani 25 % kontingentu. Tedy o nějaké nacionální
politice ve směru hospodářském nebo
o útisku nelze mluvit, ba naopak, kdybychom k tomu připojili
ještě hlavní důvod, jímž
chceme, aby závody, které jsou nutné pro
obranu státu, byly v bezpečí, musili bychom
doplnit, že největší podniky, které
vyrábějí skoro polovinu kontingentu, nalézají
se na dostřel pušky od hranic. Jestliže se vláda
snaží přesunouti výroby do krajů
vnitrozemí, je to politika s tohoto stanoviska naprosto
správná.
Jinou kapitolou je ovšem kritika osnovy zákona, ne
mého návrhu, se strany p. inž. Schwarze.
P. inž. Schwarz kritisuje důvodovou zprávu
a ducha osnovy zákona vůbec nerozumí, jaký
cíl sledovala vláda, a chce tomuto váženému
shromáždění imputovat, že je v
této osnově něco záludného.
Mohl bych říci, že každý hádá
podle své planety. Vláda předložila
naprosto jasný návrh zákona a jenom analfabet,
který neumí číst, může
hledat v zákoně, co tam není. (Tak jest!)
Jestliže v důvodové zprávě
bylo použito termínu, že tato daň je spotřební,
a jestliže já jsem v argumentaci řekl, že
je to daň fiskální, na jádru věci
to nic nemění, poněvadž se domnívám,
že i daň spotřební může
platiti výrobce. A o to zde jde: Má ji platit výrobce,
který má dobré zisky, a §em 16 má
býti ochráněn konsument před zvyšováním
cen umělých tuků.
Hlavní věcí, o které se pan inž.
Schwarz nezmínil, ale kterou osnova zákona
sleduje, je zahájení určitého pořádku
a hlavně kontroly ve výrobě umělých
tuků. Chci upozorniti toto slavné shromáždění,
že výroba margarinu je internacionála, něco
@ la Fénix, která jako Fénix má své
výrobny v Rakousku, v Polsku, v Německu, ale své
sídlo má ve státě, kde se neplatí
žádná daň, v Lucemburku. Výsledek
této taktické politiky, za niž lámal
kopí p. inž. Schwarz, je, že se zastřeným
způsobem z těchto států odvážejí
valuty, neplatí se daně, daně se, řekl
bych, přímo defraudují, neboť se fakturují
suroviny za daleko vyšší ceny než na světovém
trhu.
Ovšem p. inž. Schwarz, aby před tímto
váženým shromážděním
oslabil osnovu zákona, používal zde poměrně
neobvyklých argumentů. Řekl, že v této
osnově zákona má zemědělství
najíti zvláštní uspokojení, a
s tím spojoval i nesprávnost celé naší
hospodářské politiky, když tvrdil, že
není pro stát rozhodující a nemá
to valný význam, jak vypadá obchodní
bilance státu, že výměna zboží
je nezdravá - a to je také pravda - jenže jsme
neslyšeli, jak chce pan inž. Schwarz donutiti
ostatní státy, aby od nás odebíraly
a hlavně aby také platily, poněvadž
není umění prodat, nýbrž umění
je dostat peníze. My máme již více než
3 1/2 miliardy zamrzlých peněz, kterých bychom
v našem hospodářství potřebovali.
P. inž. Schwarz chtěl přesunout odpovědnost
za tuto věc na vládu tím, že nějakým
zvláštním způsobem forsíruje
zemědělství, a jako příklad
uvedl, že je nesprávné, kdyby třeba
v malém, uvnitř státu pekař nechtěl
krejčímu dáti za šaty více, než
kolik od něho utržil za chléb. To by byla tatáž
argumentace, která souvisí se stálými
výtkami proti nadprodukci, jako v oné historii,
kdy byl odsouzen krejčí k popravě, a poněvadž
byl jen jeden krejčí, tak měl býti
pověšen kovář, poněvadž
byli dva. A poněvadž je nadprodukce v zemědělství,
tak má býti obětován zemědělec.
Tento výklad, pánové, nelze se stanoviska
demokratického vůbec akceptovati, byl by naprosto
nesprávný, právě tak jako argumentace,
jíž jsem tuto osnovu zákona podporoval, že
totiž je již poskytnuta ochrana jiným odvětvím,
tak na př. automobilismu, kde jsem ovšem nepoužil
rčení, jakoby bylo toto clo zabíjelo automobilismus.
Řekl jsem, že slyším, jak se říká,
že to či ono odvětví nebo opatření
zabíjelo automobilismus.
Ale, vážená sněmovno, vždyť
musíme říci, že již jednou byla
zde nabídka, aby se zrušila všechna cla pro všecky
produkty, aby tak podle názoru p. inž. Schwarze
byl vystaven celý náš trh průvanu. Ale
každý logicky myslící člověk
ví, že by to bylo zničení poměrně
slabého československého průmyslu
a proto celní ochrana i jiná opatření
v dnešním hospodářském zmatku
jsou naprosto odůvodněná a správná
(Výkřiky posl. inž. Schwarze.) a vláda
činí zde opatření, která již
všecky ostatní státy udělaly a s nimiž
přicházíme teprve jako poslední. Máme
zde přece denní příklady, jak také
diktát ve snižování cen se nepodařil,
když již p. inž. Schwarz kritisuje snahu
vlády o usměrnění hospodářství.
Vždyť víme velmi dobře, že Francie
nastoupila opačnou cestu, cestu deflace, a nedekretovala
nižší ceny; pšenice měla se sice
podle vládního nařízení prodávati
o 30 franků níže, ale pšenice neposlechla.
Proto také nemůže zde býti výtka,
že by politika usměrněného hospodářství
směrem nahoru, tak, jak ji vláda a předseda
vlády dr Hodža ohlásil, byla nesprávná.
Naopak dnes při rozbití všech spojení
s ostatními státy musíme se spoléhati
na sebe a uvnitř státu musí býti zvyšována
kupní schopnost obyvatelstva, poněvadž se nemůžeme
spoléhati na cizinu. Kdybychom chtěli jíti
směrem p. inž. Schwarze, znamenalo by to, že
bychom musili dovážeti ze států nejlevnějších,
států dumpingových, kde žije obyvatelstvo,
t. j. dělník i rolník, na nízké
úrovni, a to by se asi p. inž. Schwarzovi líbilo.
(Posl. Schwarz: Nikoliv!) V takovém směru
pokračovati nemůžeme a proto právem
se vláda snaží, aby v těchto přechodných
dobách, jichž konce nevidíme ani my, ani p.
inž. Schwarz, umožnila všem složkám
našeho hospodářství, aby jakž takž
tuto krisi překonaly. Myslím, že každý
objektivně myslící člověk ví,
že tato krise neskončí za rok, možná
že ani ne za 10 let, a proto musí vláda tyto
zásahy a tato opatření dělati, poněvadž
je odpovědna za existenci tisíců obyvatel.
Vážení pánové, vydali jsme zákon
na obranu státu. Tento zákon, jakož i jiná
opatření jsou zákony na obranu našeho
hospodářství. Tato slavná sněmovna
schválila již vícekrát obranná
opatření, jež nejsou naším cílem,
nýbrž prostředkem. Poněvadž doba
je vážná a bude ještě vyžadovat
jiných zásahů, musel se státi tento
zásah na účet těch, kdož krisí
nejméně trpěli. Prohlašuji znovu, že
nejméně utrpěl touto krisí průmysl
margarinářský, a proto bez dalších
ohrožení, jakož i cenových otřesů
snese dobře i tuto dávku, ba snesl by i vyšší.
Proto je tato osnova zákona naprosto odůvodněná
a věcná a doporučuji proto vážené
sněmovně, aby tuto snahu vlády podporovala
a tuto osnovu schválila. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasování.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Osnova zákona má 18 paragrafů ve třech
oddílech, nadpis zákona, nadpisy oddílů
a jednotlivých paragrafů a úvodní
formuli.
Poněvadž jsou podány návrhy, mám
v úmyslu dáti hlasovati takto:
Nejprve budeme hlasovati o návrhu posl. Hodinové-Spurné
na přechod k pořadu.
Nebude-li tento návrh přijat, budeme hlasovati meritorně
o osnově samé, a to nejprve o celé najednou
v úpravě návrhů posl. inž. Peschky,
dr Peterse a Kliebera.
Kdyby osnova v této úpravě nebyla přijata,
hlasovali bychom o celé osnově v úpravě
návrhů posl. Křemena, R. Chalupy,
F. Richtera, Vičánka, Ostrého, Tauba a Viereckla.
Kdyby ani tato úprava nebyla přijata, hlasovali
bychom pak podle zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky proti přednesenému
pořadu hlasování? (Nebyly.)
Není jich.
Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo souhlasí s návrhem posl. Hodinové-Spurné
na přechod k pořadu přes celou osnovu, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh je zamítnut. (Hluk.)
Prosím o klid.
Kdo souhlasí s celou osnovou zákona v úpravě
návrhů posl. inž. Peschky, dr Peterse
a Kliebera, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tato úprava je rovněž zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s celou osnovou zákona
v úpravě, kterou navrhují posl. Křemen,
R. Chalupa, F. Richter, Vičánek, Ostrý, Taub
a Viereckl a jejíž přijetí doporučuje
pan zpravodaj, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
osnovu tuto v úpravě návrhu posl. Křemena,
R. Chalupy, F. Richtera, Vičánka, Ostrého,
Tauba a Viereckla ve čtení prvém.
Předsednictvo se usneslo podle § 54 odst. 1 jedn.
řádu, aby o této osnově bylo čtení
druhé provedeno v téže schůzi.
Vykonáme proto ihned druhé čtení.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona
o dani z umělých jedlých tuků (tisk
490).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Hrubý: Nejsou.
Předseda (zvoní): Není jich.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.
Přikročíme k dalšímu odstavci
pořadu, jímž jest:
2. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Č. Lípě v trestní věci
posl. Maye (tisk 413).
Zpravodajem je za omluveného p. posl. dr Neumana p. posl.
Lichner. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Lichner: Slávna snemovňa!
Imunitný výbor usniesol sa doporučiť
posl. snemovni, aby žiadosti kraj. súdu v Čes.
Lípe zo dňa 17. marca 1936, č. Tl 5/36, za
súhlas s trest. stíhaním posl. Maya
pre prečin proti bezpečnosti cti podľa zákona
o ochrane cti nebolo vyhovené.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme
ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Maye.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti k trest. stíhání posl.
Maye.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
3. Zpráva výboru imunitního o žádosti
vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě v
trest. věci posl. Bečko (tisk 414).
Zpravodajem je za omluveného p. posl. dr Neumana p. posl.
Lichner. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Lichner: Slávna snemovňa!
Imunitný výbor sa usniesol doporučiť
posl. snemovni, aby žiadosti vrch. štát. zastupiteľstva
v Bratislave zo dňa 25. marca 1936, č. 3155/36,
za súhlas s trest. stíhaním posl. Bečku
pre prečin podľa §u 1 a §u 2 zákona
č. 108/1933 Sb. z. a n. nebolo vyhovené.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme
ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Bečko.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti k trest. stíhání posl.
Bečko.
Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest;
4. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okres. soudu v Hostinném v trest. věci posl. Hollubeho
(tisk 415).
Zpravodajem výboru je za omluveného posl. dr Neumana
opět p. posl. Lichner. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Lichner: Slávna snemovňa!
Imunitný výbor sa usniesol doporučiť
posl. snemovni, aby žiadosti okr. súdu v Hostinném
zo dňa 23. marca 1936, č. Nt 7/36, za súhlas
s trest. stíhaním posl. Hollubeho pre prestupok
podľa §u 2 zákona č. 108/33 Sb. z. a n.
bolo vyhovené, poneváč neshľadal dôvodu
pre jej zamietnutie.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme
ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání
posl. Hollubeho.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se svoliti k trest. stíhání posl.
Hollubeho.
Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
5. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
okres. úradu v Žluticích v trest. veci posl.
Kliebera (tisk 416).
Zpravodajem výboru je p. posl. Lichner. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Lichner: Slávna snemovňa!
Okr. úrad v Žluticiach žiada o vydanie k trest.
stíhaniu posl. Kliebera pre prestupok, ktorého
sa mal dopustiť tým, že ačkoľvek
v republike nenadobudol si akademický titul doktora, tento
titul preca užíva.
Imunitný výbor jednajúc o tejto záležitosti
navrhuje posl. snemovni, aby posl. Klieber k trest. stíhaniu
nebol vydaný.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme
ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Kliebera.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti k trest. stíhání posl.
Kliebera.
Tím vyřízen jest 5., poslední odstavec
pořadu.
podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda
na dnešní den posl. Zupkovi, Nepomuckému,
Borkaňukovi, dr Roschemu, inž. Künzelovi,
dr Kellnerovi, dr Zippeliusovi, Hirtemu,
Soglovi, Fr. Němcovi, dr inž. Touškovi.
nemocí posl. Petr, Kopřiva, Vallo,
Kosik, Hodinová-Spurná.
mezi schůzí:
Interpelace tisk 492 (I až III).
Odpovědi tisk 481 (I až XII).
ve schůzi konané dne 5. června 1936 přikázány
k řádnému projednávání
návrhy výborům:
zemědělskému a rozpočtovému
tisky 434, 436, 439, 441, 444, 455, 456, 458, 464, 465, 477, 479,
480, 486, 488 a 489;
ústavně-právnímu tisky 428
a 443;
ústavně-právnímu a rozpočtovému
tisk 484;
živn.-obchodnímu tisk 440;
kulturnímu tisk 445;
kulturnímu a rozpočtovému tisky
454 a 457;
rozpočtovému tisk 448;
soc.-politickému a rozpočtovému
tisky 466, 478 a 482;
soc.-politickému, rozpočtovému
a technicko-dopravnímu tisk 442;
soc.-politickému, rozpočtovému
a brannému tisk 483.
Předseda sdělil, že se předsednictvo
usneslo, aby se příští schůze
konala v úterý dne 9. června t. r. o 3. hod.
odpol. s
1. Zpráva výboru živn.-obchodního o
usnesení senátu (tisk 381) k vládnímu
návrhu zákona (tisky sen. 128 a 163) o hubení
škodlivého živočišstva kyanovodíkem,
ethylenoxydem a chlorpikrinem (tisk 398).
2. Zpráva výborů živn.-obchodného
a zahraničného o vládnom návrhu (tisk
431), ktorým sa predkladá Národnému
shromaždeniu k prejavu súhlasu dodatková dohoda
k obchodnej úmluve medzi republikami Československou
a Francúzskou zo dňa 2. júla 1928, podpísaná
v Prahe dňa 9. apríla 1936 a uvedená v prozatímnu
platnosť vládnou vyhláškou zo dňa
24. apríla 1936, č. 106 Sb. z. a n. (tisk 449).
3. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu v Chebu v trest. věci posl. Sandnera (tisk 418).
4. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu v Mar. Lázních v trest. věci posl.
dr Köllnera (tisk 419).
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu v Šumperku v trest. věci posl. F. Nitsche
(tisk 429).
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trest. v Praze za souhlas s vydáním
posl. Synka (tisk 452).