Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Košek, dr Markovič, Langr, Onderčo, Mlčoch, Taub.

Zapisovatelé: R. Böhm, Dubický.

200 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády dr Hodža; ministři dr Dérer, Najman, dr Spina.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 3 hod. 30 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda: na dnešní den posl. Čavojskému, Rybárikovi, Širokému, Gottwaldovi; na dnešní a zítřejší den posl. Devečkovi, Klímovi, Klimentovi, Polachovi, Stundovi, Židovskému, Petrovičovi.

nemocí posl. dr Clementis, Mikuláš, Zápotocký.

Lékařské vysvědčení předložil posl. dr Holota.

Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečné omluvy posl. Rázuse na den 14. a 15. května a posl. Csomora na den 5. června t. r.

Do výboru ústavně-právního vyslal: klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Kundta a Birke za posl. Axmanna a Röslera; klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. dr Goldsteina za posl. Dlouhého; klub poslanců "Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei" posl. Zischku za posl. Köglera.

Do výboru techn.-dopravního vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Procházku za posl. Dvořáka.

Předseda vlády sdělil, že vláda předložila senátu NSRČ k projednání a schválení Národním shromážděním návrhy:

zákona, kterým se prodlužuje s některými změnami a doplňky účinnost zákona ze dne 15. července 1932, č. 121 Sb. z. a n., kterým se mění a doplň jí některá ustanovení zákona ze dne 14. prosince 1923, č. 7 Sb. z. a n. z r. 1924, o ochraně československé měny a oběhu zákonných platidel, ve znění zákona ze dne 19. června 1934, č. 113 Sb. z. a n. (přípis č. j. 12.761/36 m. r. ze dne 6. června 1936),

zákona, jímž se doplňuje organisace náboženské společnosti židovské v zemích České a Moravskoslezské (č. j. 12.762/36 m. r. ze dne 6. června 1936),

zákona, kterým se prodlužuje účinnost některých ustanovení tiskových zákonů (č. j. 12.960/36 m. r. ze dne 8. června 1936).

Dotaz posl. dr Holotu ministru vnútra o liknavom vybavovaní niektorých konkrétnych záležitostí v ministerstvu vnútra (č. D 140 IV).

Odpovědi:

min. financí na dotaz posl. Šamalíka č. D 95-IV,

min. soc. péče na dotaz posl. Uhlíře č. D 129-IV.

počátkem schůze:

Naléhavá interpelace tisk 508.

Návrhy tisky 467, 493 až 496, 498 až 502 přikázány výboru iniciativnímu.

Zápis o 40. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

přikázal předseda žádost disciplinární rady adv. komory v Brně ze dne 5. června 1936 za vydání posl. dr Dominika k disciplinárnímu řízení, a to: č. D. R. 34/35 (č. J 150- IV) a č. D. R. 119/35 (č. J 151-IV).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvního odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru živn.-obchodního o usnesení senátu (tisk 381) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 128 a 163) o hubení škodlivého živočišstva kyanovodíkem, ethylenoxydem a chlorpikrinem (tisk 398).

Zpravodajem jest p. posl. Slavíček. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Slavíček: Slavná sněmovno! Vláda předložila senátu návrh zákona o hubení škodlivého živočišstva kyanovodíkem, ethylenoxydem a chlorpikrinem. Senát vládní návrh zákona projednal, schválil a předal pak k projednání posl. sněmovně. Živn.-obchodní výbor posl. sněmovny o usnesení senátu jednal a doporučil taktéž sněmovně ke schválení.

Než však doporučím schválení, dovoluji si upozorniti, že tato osnova zákona upravuje dosavadní platný zákon o koncesované živnosti o hubení škodlivého živočišstva v tom směru, že nový žadatel se musí vykázat odborným vzděláním teoretickým i praktickým.

Žadatel musí se vykázati vysvědčením dospělosti průmyslových škol odboru chemického nebo vysvědčením vyšší školy pro průmysl chemický nebo textilní nebo přiměřeným vzděláním odborným získaným na příslušné vysoké škole.

Vedle školského vzdělání vyžaduje se nejméně 4letá odborná praxe.

Koncesi pro tyto naznačené účely uděluje zemský úřad, který přihlíží ke skutečné potřebě obyvatelstva kraje, v němž se má koncesovaná živnost umístiti. Před udělením koncese vyslechne zemský úřad příslušnou obec a živnostenskou komoru, a jedná-li se o zvláštní způsobilost, také příslušné společenstvo.

Desinfekce jedovatými nebo lučebními prostředky jest dosud živností svobodnou. Podle dosavadního platného živnostenského zákona bylo hubení myší a škodlivého hmyzu jedovatými prostředky (§ 15, odst. 21, a § 22, odst. 21) prohlášeno za živnost koncesovanou. Nabytými právy udělením koncese ponechávají se oprávnění, a to nejen v zemích historických, nýbrž i na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Užívání jedovatých prostředků k odhmyzování je značně nebezpečné zdraví a životu lidskému škodlivé, a proto je správné a odůvodněné, že povolení této živnosti je vázáno na zvláštní průkaz způsobilosti.

Tento způsob ničení hmyzu byl vynalezen za války a osvědčil se nejen při hubení hmyzu, nýbrž také při potírání skvrnitého tyfu. Teprve po válce se používalo tohoto způsobu ničení hmyzu v domácnostech, v hotelích, na dráze a lodích, uzavřených místnostech, a to s úplným zdarem.

Při tomto hubení hmyzu, zvlášť v domácnostech, docházelo často k neštěstím, k onemocněním nebo hynutí lidí, neboť uvedené druhy plynů jsou prudce jedovaté, takže pouhým vdechnutím koncentrovaného plynu nastává okamžitá smrt. Pro tento způsob odhmyzování nebyly dosud vydány podrobné předpisy, a proto tato osnova zákona, zvlášť s hlediska lidského zdraví, jest zcela na místě a vítána.

Uchází-li se o tuto koncesovanou živnost osoba právnická, musí ve svých službách zaměstnávati osobu s plnou kvalifikací pro tuto službu zákonem stanovenou. Výjimky se dostává úředně autorisovaným civilním inženýrům, chemikům a inženýrům báňským. Tito se sice musí podrobiti všem předpisům v zákoně uvedeným, nepotřebují však koncese tímto zákonem stanovené.

Osnova zákona je rozdělena na 3 části. První část pojednává o ustanoveních živnostensko-právních, o koncesích, komu může býti udělena, a zvláště v §u 2, odst. c), zdůrazňuje 4letou praxi v tomto oboru. § 4 této části ustanovuje, že koncesi propůjčuje zemský úřad, ale že je potřebí přihlédnouti k potřebám obyvatelstva. Je to věc dobrá, poněvadž, když jde o nějakou živnost koncesovanou, která poskytuje zvlášť výhodné podmínky k výdělku, bývá pravidlem velký nával žádostí o podobnou živnost.

Pozoruhodným je také § 5, který praví, že "Vláda může nařízením vydati podrobnější předpisy o provozování této živnosti. Zejména může vláda vydati předpisy týkající se povinnosti k vedení zvláštních knih a výkazů, povinnosti míti zvláštní provozovací řád a pod."

Část druhá jest část všeobecná a ustanovuje případně i další podrobnosti k nabývání živnosti a při provozování.

Konečně třetí část obsahuje ustanovení závěrečná. Praví se v ní, že "tímto zákonem mění se § 15, čís. 21 živn. řádu (§ 22, čís. 21 živn. zákona) a bude zníti (čte): Živnostenské hubení škodlivého živočišstva prostředky bakterielními a jedovatými, pokud o používání jedovatých látek k hubení škodlivého živočišstva neplatí zvláštní ustanovení."

§ 14 závěrečný praví (čte): "Tento zákon provede ministr průmyslu, obchodu a živností v dohodě s ministrem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a s ostatními zúčastněnými ministry."

Živnostensko-obchodní výbor doporučuje usnesení senátu posl. sněmovně ke schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci je přihlášen řečník, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášen je jako řečník na straně "proti" p. posl. Slanský. Dávám mu slovo.

Posl. Slanský: Vážení pánové!

Vláda předkládá dnes sněmovně osnovu zákona o hubení štěnic a jiného škodlivého zvířectva. Pánové, my poslanci můžeme se radovati, že vláda dává nám možnost, abychom pojednali a rozhodovali o tak důležité osnově, jako je osnova o hubení štěnic. Takovou osnovu přirozeně vláda nemůže vyříditi vládním nařízením.

Něco jiného je obilní monopol. Právě v těchto dnech jedná vláda o obilním monopolu a o cenách obilí, o věci, která se dotýká zájmů milionů zemědělského a spotřebitelského lidu. Ale takovou důležitou věc vláda nedala rozhodovati nám, poslancům, sněmovně, do toho my nemáme co mluviti, to si vláda rozhodne vládním nařízením.

Právě dnes jednali nebo budou jednati političtí ministři o sanaci Fénixu, která se dotýká 340.000 pojištěnců, kde schází na 700 mil. Kč. Do této věci ovšem poslanci nemají co mluviti. Poslanci se mají zabývati osnovou zákona o hubení štěnic a jiného škodlivého zvířectva. (Veselost.) Budu tedy mluvit o hubení štěnic kyanovodíkem. Ale třebas, pánové, jsem přihlášen na straně "proti", budu mluviti pro hubení štěnic, poněvadž hubení štěnic je velmi záslužná věc. Štěnice, jak známo, pijou lidem krev. Ale jsou štěnice hmyz a jsou také štěnice-lidé, které také pijou lidem krev a jsou pořádnými pijavicemi. Takové pijavice sedí v kapitalistických podnicích a takové pijavice seděly i ve Fénixu. A já právě chci mluviti o hubení lidských štěnic a zvláště těch, které seděly ve Fénixu. Na jejich hubení je slabý kyanovodík, mají velmi tlustou, hroší kůži. Na jejich hubení je třeba pořádné síly, pořádného koštěte lidu, aby byly vyhubeny. Dovolte mi tedy, mám-li mluviti o hubení štěnic, abych mluvil o hubení těch štěnic a pijavic, které seděly ve Fénixu.

Dva a půl měsíce uplynulo od propuknutí krachu Fénixu. 340.000 pojištěnců je ponecháno po tuto dobu v nejistotě, co bude s jejich úsporami a nároky; stejně tak sta zaměstnanců akvisitérů. Vláda dosud o ničem nerozhodla. Do nedávna se vymlouvala, že zde dosud nemá některé spisy z Vídně, aby mohla zjistiti přesný stav aktiv a pasiv. Tyto spisy nyní už dostala, tato výmluva padla, ale přes to vláda dosud nerozhodla. V zákulisí je veden dále boj o to, kdo má na sanaci Fénixu vydělati. Ve vládě se právě nyní jedná o několika eventualitách sanace. Je zde návrh Svazu pojištěnců v čele s Assicurazioni a Slavií, které chtějí provésti sanaci samy. Žádají, aby státní pokladna po dobu 15 let vyplácela jim 30 mil. Kč, za čež by honorovaly malé pojistky až do výše 5.000 Kč. Vyšší pojistky by byly sníženy na jejich odkupní hodnotu, to jest 60 % premiových reserv, což znamená, že by byly sníženy průměrně asi na polovinu. Co znamená tento návrh? Znamená, že většina malých a středních pojištěnců by byla poškozena, zatím co pojišťovny by na sanaci vydělaly těžké miliony. 30 mil. ročně po dobu 15 let by totiž stačilo na plnou úhradu celého deficitu. Pojišťovny však při tom chtějí honorovat jen pojistky do 5000 Kč, při čemž však v návrhu, který podaly vládě, se zaručují plně honorovati jen pojistky do 3000 Kč a při pojistkách od 3000 do 5000 Kč si ponechávají ještě rozhodnutí, zda je budou sanovati, až na základě přesnějšího prozkoumání stavu Fénixu.

Stavíme se co nejrozhodněji proti takovémuto řešení. Varujeme vládu, aby nepobuřovala ještě více veřejné mínění řešením, které by znamenalo dáti vydělati miliony ze státní pokladny soukromým pojišťovnám.

Druhý návrh, o kterém vláda rozhoduje, spočívá na podobných zásadách. Rozdíl je pouze v tom, že obchody Fénixu má převzíti nově vytvořená pojišťovna. Ale i tu má býti většina malých a středních pojištěnců poškozena a deficit hrazen ze státní pokladny. Mají býti poškozeni i drobní zaměstnanci.

Pokud jde o zaměstnance, tu chceme upozorniti, že v tomto návrhu pojišťoven, podaném vládě, je skryto velmi nebezpečné ustanovení o zaměstnancích. Pojišťovny tam slibují, že "dodrží ustanovení o služební pragmatice". Při tom však mají připraven plán, použíti tohoto ustanovení služební pragmatiky, podle něhož, likviduje-li pojišťovna na základě příkazu úřadů své obchody, může propustiti zaměstnance a vyplatiti jim pouze polovinu odstupného. Pro subalterní zaměstnance by to znamenalo, že by byli odbyti několika tisícovkami a vyhozeni na dlažbu. Již dnes tisíce akvisitérů Fénixu je poškozeno, neboť jejich fixní plat dělá jen několik málo stovek, někdy také jen 300 Kč, z čehož nemohou býti živi, nejsou-li jim vypláceny diety a provise, které činily podstatnou část jejich platu a které dnes, kdy nemohou uzavírati obchody, nedostávají, zatím co vysocí úředníci, ředitelé a prokuristé berou dál několikatisícové platy. Připomínáme svůj návrh směřující k tomu, aby všichni subalterní zaměstnanci byli převzati s plnými právy a nároky.

Stavíme se proti tomu, aby z peněz poplatníků byl hrazen deficit Fénixu. Deficit Fénixu nechť je hrazen jedině správným a spravedlivým způsobem podle našeho návrhu, který jsme my podali, na účet bohatých a na účet vinníků, nikoliv však ze státní pokladny. Po sanaci zkrachovaných bank, která stála miliardy Kč, mají býti nyní sanovány zkrachované pojišťovny na účet poplatníků. Vláda dnes s odvoláním na to, že není peněz, dává škrtati desetitisíce nezaměstnaných z podpor, snižuje výdaje na sociální účely, udržuje v další platnosti srážky státním zaměstnancům, uvaluje jednu spotřební daň za druhou na široké vrstvy lidu (jako nyní z margarinu), ale na druhé straně by měla státní pokladna stamiliony na sanaci Fénixu.

Stejně tak se stavíme proti oněm návrhům, doporučovaným skupinou kolem "Přítomnosti", aby hrazení deficitu se dálo na účet všech pojištěnců zvýšenými srážkami z premií u všech pojišťoven. I o tomto návrhu uvažuje stále ještě vláda.

Podali jsme svého času návrhy, odkud možno vzíti peníze na sanaci. Řekli jsme, aby všichni vinníci, kteří brali peníze od Fénixu za účelem korupce, byli nuceni tyto peníze vrátiti, aby bylo zabaveno jmění prokuristů a ředitelů, aby byly všechny pojistky nad 100.000 Kč prohlášeny za neplatné. Pan Weinmann má pojistku na 30 mil. Kč. Představte si, co by to dělalo, kdyby byly zrušeny pojistky nad 100.000 Kč. Kdyby tyto stamiliony nestačily, a navrhuje-li se, aby ostatní pojišťovny přispěly na sanaci, prosím. Druhé pojišťovny říkají, že nebude-li Fénix sanován, budou poškozeny jejich další obchody. Mají-li pomoci druhé pojišťovny, pak je třeba jíti nikoliv na pojištěnce druhých pojišťoven, nýbrž na zisky, které druhé pojišťovny vydělávají. A ty zisky jsou stamilionové. Vezmete-li do ruky bilance pojišťoven, zjistíte, že r. 1934 vydělaly pojišťovny bilančního zisku téměř 60 mil. Kč. Ale to není všechen zisk. Pojišťovny ulévají svoje zisky do nejrůznějších fondů, zvláště do tak zv. fondů pro kursovní ztráty a do tak zv. mimořádných fondů. Ve fondech pro kursovní ztráty mají pojišťovny nastřádáno 103 mil. Kč a v tak zv. mimořádných fondech 407 mil. Kč. Co jsou to tyto tak zv. mimořádné fondy? Jsou to "ažiové fondy, organisační, zvláštní fondy odborů, dividendové atd." Mimořádné fondy, z nichž peníze mohou jíti na nejrůznější účely, i na korupční účely politickým stranám, vzrostly, proti r. 1930, kdy činily 302 mil. Kč, o více než 100 mil. Kč, na 407 mil. Kč.

Zde na těchto dvou fondech je více než 1/2 miliardy Kč, a je-li potřebí peněz pro sanaci Fénixu, na úhradu nároků pojištěnců, nechť se vezmou z těchto fondů. Vláda však hodlá řešiti úhradu deficitu na účet pojištěnců a zaměstnanců, na účet státní pokladny, ale vinníkům chce dáti pardon.

Dva a půl měsíce uplynulo, a vláda dosud veřejnosti neřekla, kdo jsou vinníci, vláda dosud nesdělila celé to temné, špinavé pozadí všech machinací, korupcí a nezákonitostí, které se ve Fénixu prováděly. Vláda nemá chuti a odvahy přijíti na veřejnost s těmito věcmi proto, že by byla kompromitována řada lidí, kteří jsou vládě velmi blízko, řada politiků, řada redaktorů, vysokých ministerských úředníků.

Jedině my tak činíme a odhalujeme tyto nezákonnosti a celé špinavé pozadí Fénixu. Nečiníme tak pro sensace, jak se nám vytýká. Jestliže odhalujeme tyto nezákonnosti a nesprávnosti, činíme tak proto, abychom 1. ukázali spojitost finančního kapitálu s politickými stranami, zvláště reakčními a měšťáckými, které dostávají peníze a příkazy od finančního kapitálu a za tyto peníze dělají protilidovou a reakční politiku; 2. abychom ukázali, že není pravda, tvrdí-li páni, že není peněz pro potřeby lidu. Ukazujeme, jak se v kapitalistických podnicích hospodaří se stamiliony, které patří drobnému lidu; 3. činíme tak proto, poněvadž nám jde o nároky a zájmy 300.000 pojištěnců a zaměstnanců, kteří mají býti poškozeni.

Ve svých dřívějších řečech jsem ukázal na řadu nezákonností a korupčních případů. Nyní chci uvésti některé další věci. Chci především mluviti o hypotekárních zápůjčkách Fénixu. Doslechl jsem se, že Fénix půjčoval desítky milionů na hypoteky podnikům, v nichž seděli význační vládně-měšťáčtí politikové. Šel jsem za touto věcí. Podíval jsem se nejprve do bilance Fénixu z r. 1934. Tam jsem nalezl, že Fénix půjčil na hypotkárních zápůjčkách 20 1/2 milionu Kč. Ale při tom jsem slyšel, že tyto zápůjčky dělaly mnohem více. Poněvadž jsem věděl už z dřívějška, že Fénix bilance za vědomí ministerstva vnitra falšoval, šel jsem dále za věcí a zjistil jsem, že Fénix půjčil r. 1929 25 mil. Kč rožďalovickému a sadskému cukrovaru.