Pojišťovny nesmějí podle regulativu z
r. 1896 z premiových reserv půjčovati výdělečným
obchodním podnikům. Fénix půjčil
tyto peníze z prémiových reserv. Fénix
neměl jiných reserv než prémiových
a i na těch mu už r. 1927 scházelo 387 mil.
Kč. Šel jsem po tom, kdo půjčku sjednával?
Zjistil jsem, že dlužní úpis, datovaný
19. prosince 1929, je podepsán za "Rolnické
akciové podniky v Rožďalovicích"
bývalým ministrem nár. obrany Bradáčem
a za "Cukrovarnickou společnost sadskou" tajemníkem
klubu strany agrární dr Karlem Krbcem. Tedy význační
předáci agrární strany si nezákonným
způsobem vypůjčili od Fénixu 25 mil.
Kč. Fénix nesměl půjčiti, poněvadž
to byly peníze z premiových reserv. Agrárním
ministrem, který tehdy musel dáti souhlas k nezákonné
půjčce, byl dr Juraj Slávik. (Posl.
Dubický: Mluvte k věci!) [ ].
Tato půjčka byla zanesena do pozemkové knihy
13. října 1931. To bylo v době, kdy již
v zákulisí se jednalo o pojišťovacím
zákoně, proti kterému se stavěl Fénix
a vynakládal všechnu možnou námahu a nelitoval
peněz, aby tato osnova nebyla uzákoněna.
Byla uzákoněna až r. 1934, kdy, jak se o tom
mluví, se Slavii podařilo ještě většími
finančními prostředky tuto osnovu zákona
prosaditi. Jde o zajímavou věc. Proč si agrární
podniky vypůjčovaly od Fénixu? Když
agrární podniky potřebovaly peněz
od pojišťovny, proč nešly na pojišťovny
agrární, na Slavii, na Rolnickou vzájemnou,
proč právě šly na Fénix, který
již tehdy bojoval proti chystanému pojišťovacímu
zákonu?
2. Tato půjčka byla sjednána za zvlášť
výhodných podmínek. V r. 1929 v době
největší konjunktury, kdy podniky musely platiti
průměrně 11% za úvěr, půjčil
Fénix agrárním předákům,
Bradáčovi a dr Krbcovi, 25 milionů
Kč na 5%. Jen na procentech ušetřili ročně
1 1/4 mil. Kč.
3. Bylo by zajímavé zjistit, kdo tuto půjčku
zprostředkoval. Podle našich informací ji zprostředkoval
p. Halaburda, který dnes je zvláštním
způsobem chráněn ministerstvem vnitra. Bylo
by třeba dále zjistiti, zdali tyto agrární
podniky vůbec každoročně úroky
z vypůjčené sumy vyplatily. Fénix
prý v tehdejší době půjčil
ještě jiným agrárním podnikům
peníze, které prý nešly přímo,
nýbrž přes Anglobanku a Agrární
banku, kde Fénix složil příslušný
obnos, a takovým způsobem bylo půjčováno
různým jiným podnikům, ve kterých
seděli agrární politikové.
Pánové, já jsem tu odhalil, ze Fenix půjčil
agrárním podnikům 25 mil. Kč. Pojištěnci
se nyní budou radovat, že se objevilo 25 mil. Kč,
kterých bude možno použíti ke krytí
jejich nároků, poněvadž peníze
scházejí, a oni mají býti poškozeni.
Ale chyba lávky! Co se stalo s touto půjčkou?
Po propuknutí krachu byla vymazána z knih jako půjčka
"Fénixu". Zjistil jsem, že jakmile propukl
krach, přišel pan posl. dr Josef Novák
z lidové strany a dal na základě plné
moci, kterou mu vystavil dr Berliner 24. června 1935, přepsati
2 1/2 milionů Kč na Národní pojišťovnu
v Praze, která jest klerikálním podnikem.
Tento převod se stal 27. března 1936. Krach Fénixu
byl z Vídně oznámen 26. března a 27.
března provedl posl. dr Novák převod
peněz, kterých by mělo býti použito
ve prospěch drobných pojištěnců,
na Národní pojišťovnu.
8. dubna bylo převedeno dalších 6 1/2 mil.
Kč panem Karlem Tippmannem, stoupencem Henleinovy strany
a ředitelem pojišťovny "Elbe". Těchto
6.5 mil. bylo převedeno na pojišťovnu "Elbe".
Tato pojišťovna, v jejímž čele je
řada význačných henleinovských
stoupenců, v níž zasedá i prelát
dr Helbert Helmlmer z tepelského kláštera a
vrchním ředitelem je henleinovský ředitel
Tippmannann, je vlastně podružným podnikem
hitlerovské "Mnichovské zajišťovací".
(Posl. Ivák: Boli ve Fénixu aj komunisté!)
Možná, že nějaký malý
úředník ve Fénixu byl komunistou,
to je možné, ale vysocí páni patřili
do vašeho tábora! Tam seděl, poslyšte,
Kornel Stodola, agrárník, tam seděl
národně sjednocený dr Rehák,
tam seděl soc. demokrat Halaburda, tam seděli druzí
páni, hlavně páni z měšťáckěho
a reakčního tábora. A budu ještě
mluvit o slovenských obchodech Fénixu, jen chvilku
počkejte, pane Iváku.
Zbývá ještě 16 mil. Kč, které
měly býti z této zápůjčky
splaceny Fénixu. Těchto 16 mil. Kč je rovněž
vymazáno jako splacených. Nechal je vymazati p.
Halaburda dne 7. dubna. Podle mých informací nejsou
však zaneseny do příjmů Fénixu,
ale byly prý složeny v pokladně Agrární
banky. Nám jde nyní především
o to, aby těchto 25 mil. Kč, které Fénix
půjčil, bylo zajištěno ve prospěch
nároků pojištěnců, aby různými
machinacemi nezmizelo v kapsách jiných lidí
a podniků. Těchto 25 mil. Kč bylo oddisponováno
již po krachu Fénixu. Malý pojištěnec
po krachu, když měl splatnou pojistku, nedostal vyplaceno
ani haléře a má býti nyní poškozen.
Ale Národní pojišťovna "Elbe"
a Agrární banka dostaly vyplaceno po krachu 25 mil.
Kč. Žádáme, aby celá částka
25 mil. Kč byla zajištěna, dřívější
transakce prohlášeny za neplatné a z těchto
peněz hrazeny nároky pojištěnců.
Zároveň je třeba vyšetřiti a
osvětliti všechny ony transakce ještě
s jiné stránky: celou záležitost této
půjčky, zda to byla skutečně půjčka,
za jakým účelem byla dávána
a co se za celou transakcí, na níž je zúčastněna
řada politiků, skrývalo. Máme tušení,
že něco nekalého a že agrární
předáci zde přijímali výhodnou
půjčku od Fénixu za účelem,
který se nesrovnává s veřejnou morálkou.
Ukazujeme na tomto případě širokým
masám lidu, jakými podivnými obchody se zaměstnávali
agrární, henleinovští a klerikální
politikové.
I politikové jiných měšťáckých
a reakčních stran dělali obchody s Fénixem.
Mluvil jsem minule o p. Wehrenpfenigovi, který je předsedou
Bundu der Deutschen a který doporučoval 200.000
členů Bundu der Deutschen, aby se dali pojistit
u Féniu. Žádal jsem tehdy, aby bylo zjištěno,
co na provisích dostával Bund der Deutschen za toto
doporučení a co dostával p. Wehrenpfenig.
Tehdy, když jsem o tom mluvil a řekl, že p. Wehrenpfenig
je člověk blízký Henleinově
straně, křičeli na mne henleinovští
poslanci, že to není pravda. A nyní jsme se
dověděli, ze Konrád Henlein pověřil
právě pana Wehrenpfeniga jako předsedu čestného
soudu nad Kasperem a druhými, kteří dělají
odboj proti Henleinovi. Gratulujeme pánům z Henleinovy
strany k takovému předsedovi čestného
soudu. Pan Wehrenpfenig by především sám
patřil před čestný soud, aby se zodpovídal,
proč doporučoval Němcům dávat
se pojistit u žida Berlinera a za to on nebo jeho organisace
přijímala na provisích.
I politikové dalších reakčních
stran měli co dělat s obchody Fénixu. Chci
mluvit o politicích z Hlinkovy ľudové
strany. Sám pan "predseda" ľudové
strany, Andrej Hlinka byl až do r. 1930 předsedou
správní rady pojišťovny "Slovakia",
která ve skutečnosti patřila většinou
svých akcií vídeňskému Fénixu.
Hlinka držel jménem Fénixu několik
set těchto akcií a dostával 6000 Kč
roční tantiemy. Jménem Fénixu úřadoval
v této pojišťovně dr Max Budlovský,
vídeňský ředitel Fénixu. Když
tato pojišťovna prohospodařila řadu milionů
a když současně v jiné slovenské
pojišťovně "Domov", v níž
byl předsedou Kornel Stodola, scházelo nakonec
8 milionů Kč, spojil Fénix obě tyto
pojišťovny v jednu, kterou nazval "Domov - Slovakia".
Tato nová pojišťovna byla ze státní
pokladny sanována 10 mil. Kč. Dnes prý je
opět ve špatné finanční situaci
a schází jí 13 mil. Kč. V této
nové pojišťovně sedí jako předseda
pan Kornel Stodola, Gejza Rehák od národního
sjednocení, bývalý ministr dr Kallay
spolu s Fritzem Bauerem z Vídně. Sedí tam
i hlinkovec dr Tomáš Caban, prelát a děkan,
a spolu s ním tam sedí soc. demokrat Halaburda.
Je tam i bývalý min. rada dr Juraj Bulla. Generálním
ředitelem je Ant. Čapek, který býval
dříve vysokým úředníkem
v revisním oddělení ministerstva financí,
kde měl na starost revidovat cenné papíry
pojišťoven. Poněvadž byl p. Berlinerovi
nepohodlný, tak si ho převzal a udělal ho
ředitelem ve svém podniku.
Hlinkovští politikové po krachu "Slovakie"
byli dále v obchodním spojení s Fénixem,
zvláště s jeho bratislavskou filiálkou.
Senátor ľudové strany Hancko zprostředkoval
podnikům Fénixu pojištění učitelů
organisovaných ve Svazu slovenských učitelů.
Bylo by třeba zjistiti, zda za toto zprostředkování
nedostal provisi. Mnozí hlinkovští faráři
na Slovensku dělali ve skutečnosti agenty Fénixu
a jeho řediteli Berlinerovi. Mám o tom doklady z
jedné diecése, z diecése spišské.
U spišské diécese bylo zřízeno
zvláštní pojišťovací oddělení,
které rozesílalo všem věřícím
oběžníky, aby se dali pojišťovat
v pojišťovně Fénix. Rozesílalo
dopisy na všechny slovenské faráře,
aby doporučovali svým věřícím,
aby se dali pojistiti u pojišťovny Fénix. Páni
faráři dostávali za to 2% provise od žida
Berlinera, diecése dostávala za to od něho
1/2 % provise.
Podívejte se, jak se zacházelo s city věřících.
Zde mám oběžník (ukazuje oběžník),
na kterém vidíte nahoře kříž
(čte): "Široké vrstvy slovenského
ľudu, ktoré pred tým verne sledovaly prikázanie
Ježiša Krista o láske a ochotne pomáhaly
núdznym spolubratom, dnes schudobnely a samy upadly do
núdze. Poisťovacia kancelária i spišskej
diecézy preto sjednala s istou najväčšou
životpoisťujúcou spoločnosťou významnú
možnosť svojpomoci, predovšetkým pečlivosťou
pre prípad úmrtia."
Mám druhý oběžník, zase je tady
kříž, a je zde psáno (čte):
"Všetkým dôstojným farským
úradom." A zde se praví: "Nížepodpísaná
kancelária vedená ludomylným úmyslom
uzavrela s istou velkou poist. spoločnosťou výhodnu
smluvu, v smysle ktorej ochotná bude poistiť každého
veriaceho našej diecézy. Veľadôstojným
pánom však tým vhodnejším je tento
spôsob poistenia svojich veriacích, nakoľko
takto je už teraz postarané o dôstojný
pohreb veriacích za priemeranú štolu, keďže
poistený obnos každého farníka bude
spoľočnosťou výlučne cestou miestného
dôstojného pána farára vyplatený.
Prosíme vás tedy, veľadôstojní
pánovia, ráčte v záujme svoj om i
svojich túto šlechetnú akciu v iných
diecézách tiež ujatů, všemožne
podporovať, veriacím odporúčať
a keď sa najbližšie dostavia k vám naši
povereníci cieľom srealisovania tejto idey, ráčte
ich laskave prij ať, im múdrou radou a vplyvom medzi
svojimi veriacimi láskave na pomoci byť. Podobné
výhody z tejto smlúvy pro veľadôstojného
pána kynúce vysvetlia vám naši jednatelia.
S náležitou úctou: Poistovacia kancelária
diecézy Spišskej. ("To jsou ty 2% provise").
Podívejte se, mám zde natištěný
blanket (ukazuje): "Poistovacia kancelária
Spišskej diecézy". Smlúvná společnosť:
Životpoj. spol. Phönix. To je natištěno
nahoře. A dále se podívejte: na blanketu
je natištěn vodový znak, kříž,
trnová koruna a srdce milosrdenství. Prosím,
ve jménu Ježíše Krista hlinkovští
faráři doporučovali svým věřícím,
aby se pojisťovali u žida Berlinera. Zneužívali
citů nábožných lidí na Slovensku,
aby za provise dělali pojišťovací obchody.
K tomu chci dodat: Pan biskup diecéze spišské
Vojtaššák má pojistku od Fénixu
na 100.000 Kč. (Posl. Valo: Zadarmo?) Jestli zadarmo,
to nevím. Vidíte, tam na Slovensku byli činní
faráři, byli činní i preláti
v obchodech Fénixu. Čeští klerikálové
sedící v Národní pojišťovně
byli rovněž ve spojení s Fénixem. V
čele Národní pojišťovny je Monsignore
Ladislav Zavadil, papežský prelát a sídelní
kanovník v Praze. Pod jeho firmou se dělaly kšefty
s pojišťovnou Fénix.
Jiná pojišťovna, která byla ve spojení
s Fénixem, je Slovanská pojišťovna. Založil
ji po převratu Viktor Rašín, bratr dr Aloise
Rašína. Viktor Rašín byl starý
pojišťovací praktik. Před válkou
byl v pojišťovně "Praha". Tam byl vrchním
ředitelem a odtamtud musel s velkou ostudou odejíti,
poněvadž se tam dopustil různých nezákonných
věcí. Když si vezmete Masarykův "Čas"
z r. 1912, najdete tam velikou kampaň proti Viktoru Rašínovi,
kterou tehdy tento časopis vedl, a pro tuto kampaň
musel Viktor Rašín z pojišťovny "Prahy"
odejíti. Po převratu si založil Rašín,
bratr Aloise Rašína, novou pojišťovnu, Slovanskou
pojišťovnu. Na této Slovanské pojišťovně
nebylo nic slovanského, nic než Fénix, a to
proto, poněvadž Fénix měl z 10.000 akcií
8000 akcií této Slovanské pojišťovny.
Po Viktoru Rašínovi se dostal do ředitelství
jeho syn dr Jaromír Rašín, který zradil
politickou tradici své rodiny, není národně
sjednoceným, nýbrž je dnes agrárníkem.
Až do loňska měl tento ředitel Jaromír
Rašín plat 600.000 Kč ročně.
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Posl. Slanský (pokračuje): Pojišťovna
má 4 mil. akciového kapitálu, a pan ředitel
po 15 let bral 600.000 Kč ročního platu.
Za 15 let vybral dvojnásobnou výši akciového
kapitálu jenom na svém platu. Tato pojišťovna
už dnes nepatří Fénixu. Účast
Fénixu přebrala hitlerovská "Mnichovská
zajišťovací" a dnes peníze z této
Slovanské pojišťovny jdou do hitlerovských
podniků a za ně zbrojí pan Hitler proti Československu.
Jiní vlastenci v jiných pojišťovnách
kryjí podobně obchody cizozemských pojišťoven.
Národně sjednocený dr Preiss sedí
v italských fašistických pojišťovnách,
sedí v Assicurazioni Generali, kde je vrchním ředitelem
dr Max Wollner, který není státním
příslušníkem československým
a neumí slova česky. Panu Preissovi, velkému
vlastenci, to nevadí a drží ho tam. Kariéra
tohoto pana dr Wollnera je založena na tom, že kdysi
v Terstu za stávky pojišťovacích zaměstnanců
dělal provokatéra a byl za to povýšen
na ředitele. Pan Preiss sedí jako předseda
správní rady v pojišťovně Sekuritas,
která sice platí za domácí pojišťovnu,
ale fakticky je v rukou italských pojišťovacích
ústavů. Vrchním ředitelem této
pojišťovny je dr Karl Schäfer, henleinovec, který
se otevřeně hlásí k hitlerovskému
programu. Tento pán byl ještě donedávna
říšskoněmeckým příslušníkem
a pan Preiss mu vymohl státní občanství
československé. Jeho plat činí ročně
320 tisíc Kč, vedle toho má 400 tisíc
Kč tantiém, dohromady 720 tisíc Kč
ročně. K tomu dostal od Živnostenské
banky vyplaceno v r. 1935 100.000 Kč za to, že jeho
pojišťovna Sekuritas ukládá své
přebytky v Živnostenské bance.
Další italskou pojišťovnou je Riunione,
v níž sedí vedle italských fašistických
šlechticů a politiků: býv. ministr Schuster,
dr Mořic Hruban a národně sjednocený
dr Třebický, předseda obchodní a živnostenské
komory. Vrchním ředitelem je tu italský příslušník
dr Richard Winternitz, který nedáno dostal od fašistické
vlády Mussoliniho řád za to, že se mu
před půl rokem podařilo sjednat - přes
to, že už byly v platnosti sankce - dodávky pro
italskou armádu - je to známá dodávka
Baťových bot ve výši 50 mil. Kč.
- Tato částka byla zaplacena z výtěžku
československých obchodů pojišťovny
Riunione.
Předseda (zvoní): Upozorňuji
vás, pane řečníku, že jste překročil
řečnickou lhůtu.
Posl. Slanský (pokračuje): Už
končím.
Jak vidíte, českoslovenští vlastenci
sedí v italských fašistických ústavech,
které vydělávají z peněz drobných
československých pojištěnců stamiliony,
jdoucí dnes do Mussoliniho Italie na jeho fašistické
zbrojení a plány. Italské fašistické
pojišťovny mají své jmění
uloženo hlavně ve státních papírech,
to znamená půjčují Mussoliniho vládě
na zbrojení a na její fašistické válečné
cíle. Hospodářská situace italské
vlády je velmi napiatá a kdyby došlo ke krachu,
odnesou to statisíce československých drobných
pojištěnců. Upozorňuje na tyto věci
nechci tím agitovat pro české vlastenecké
pojišťovny, které nehospodařily lépe,
než hospodařil Fénix, které okrádají
československé pojištěnce a drobné
lidi stejně jako ty druhé pojišťovny.
Předseda (zvoní): Upozorňuji
vás, pane řečníku, po druhé,
že jste překročil řečnickou lhůtu.
Posl. Slanský (pokračuje): Pojišťovny
mají půldruhé miliardy na ulitých
ziscích a bylo by je třeba vysoce zdanit. Bylo by
také třeba změniti dozorčí
úřad na ministerstvu vnitra, kde sedí byrokrati,
kteří jsou dřívějšími
nebo budoucími zaměstnanci a vysokými úředníky
pojišťoven. Upozorňuji na pana min. radu Keclíka,
který kontroluje pojišťovnu Slavii a je bývalým
jejím zaměstnancem, který vedle svého
platu jako ministerský rada bere ještě plat
jako redaktor "Pojistného obzoru", orgánu
kartelu pojišťoven, jehož vydavatelem je dr David,
generální sekretář kartelu pojišťoven.
Dosud nesdělilo ministerstvo vnitra veřejnosti,
kdo schvaloval v ministerstvu falešné bilance Fénixu.
Kdybych měl čas, ukázal bych vám zajímavou
věc: mám zde část korespondence, která
se vedla mezi Fénixem a ministerstvem vnitra. V této
korespondenci je dopis, který pochází od
Berlinera a který byl psán ministerstvem vnitra.
V tomto dopise se praví, že ministerstvo vnitra doporučovalo
Fénixu, aby uspořádalo bilance takovým
způsobem, aby z nich nebylo zjevno, že Fénix
má stamilionový deficit.
Předseda (zvoní): Naposled vás
napomínám, abyste nepřekročoval řečnickou
lhůtu.
Posl. Slanský (pokračuje): Končím
a pravím: Jestliže odhalujeme tyto věci, nečiníme
tak za účelem sensace, nýbrž jenom proto,
aby nebyly poškozeny nároky pojištěnců
a zaměstnanců. Varujeme v poslední chvíli
vládu, aby neřešila otázku Fénixu
na účet pojištěnců a zaměstnanců.
Žádáme řešení na účet
bohatých, na účet viníků, žádáme
přísné zjištění a potrestání
všech, kdož se provinili. (Potlesk poslanců
strany komunistické.)
Předseda (zvoní): Ke slovu již
není nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.
Pan zpravodaj posl. Slavíček vzdal se doslovu.
Přistoupíme tedy k hlasování.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Osnova zákona má 14 paragrafů, rozdělených
na 3 části, nadpis zákona, nadpisy jednotlivých
částí a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitek
nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 14 paragrafy, nadpisem zákona, nadpisy
částí a úvodní formulí
podle zprávy výborové, ve znění
shodném s předchozím usnesením senátu,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém, a to ve znění
shodném s předchozím usnesením senátu.
Předsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn.
řádu, aby o této osnově bylo čtení
druhé provedeno v téže schůzi.
Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona
o hubení škodlivého živočišstva
kyanovodíkem, ethylenoxydem a chlorpikrinem (tisk 398).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Slavíček: Nejsou.
Předseda (zvoní): Není změn.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění shodném
s předchozím usnesením senátu.