A zase při sjezdu agrární mládeže byl náš časopis zabaven rovněž za nepatrnou věc a cen sura nám vyškrtla z výzvy k agrární mládeži toto (čte):

"Kdybys byl finančníkem nebo četníkem nebo kdybys byl dostal v nějakém úřadě aspoň místo sluhy, nebyl bys připustil, aby drobným dětem, tvým milým rodným bratřím a sestřičkám prodali i poslední krávu, neboť ze svého výdělku byl bys pomalu splácel drobné dluhy svého otce. Ale tebe nepovažují za schopna chrániti hranice své ruské země, ty nemůžeš býti finančníkem, neboť tě považují za nespolehlivého, tys nebyl přijat k četnictvu, neboť i tam jsi nespolehlivý a neschopný a policejní služba není pro tebe vymyšlena. Ty neumíš ani zametati úřady. Tebe považují za nespolehlivého a neschopného vydělávati a zajistiti si existenci svou, svého otce, své matky a svých bratří. Ale považují tě za spolehlivého a schopného, abys manifestoval na agrárních slavnostech. Ty jsi nucen bez všelikých námitek hleděti na svou zkázu, ty nemůžeš říci, že tě něco bolí, ty si nesmíš všímati slz svých rodičů, svých bratří a sester, neboť musíš manifestovati, ty musíš schvalovati a vychvalovati vše, co se kolem tebe děje. Ty zatneš zuby a uznav, že rozhodnutí osudu se nedá změniti, bezmocně se díváš, jak "hospodářská krise" vyssává z tebe, z tvé rodiny, krev, jak hyne, jak jde na buben tvůj majetek, tvé dědictví, plod těžké práce tvých dědů a pradědů. A až snad vytáhnou poslední polštář pod tvou hlavou, pozvou tě, přivezou tě do Užhorodu, abys na agrárních manifestacích to vše schválil, abys za to všechno vychvaloval agrární režim, abys na to všechno řekl: Hosanna.

Mladý karpatoruský náš bratře! Přivezou tě do Užhorodu. No, Bůh s tebou, přijeď a manifestuj, ale než bys se účastnil manifestace, pomysli trochu, uvaž, co tě přivedlo do Užhorodu, co zde musíš projevovati, co oslavuješ, proč se raduješ, jakou máš příčinu, abys se radoval a manifestoval a jaký jest užitek z tvé manifestace? A budeš-li aspoň 5 minut uvažovati o těchto otázkách, potom dělej, manifestuj tak, jak ti přikazuje tvé srdce a tvůj zdravý rozum. Projev to, co upřímně můžeš projeviti.

A ty, inteligentní karpatoruská agrární mládeži, proč budeš manifestovati? Co budeš schvalovati svou manifestací? Českou školu, kukuřičnou akci, koncese v židovských rukou? Nebo budeš pěti hymny na to, že všude, na každém kroku se setkáváš s překážkami, že nemáš možnosti býti pánem situace ve své zemi, že každý, kdo není karpatský Rus, má před tebou přednost?

Mladí karpatoruští inteligenti, pro Boha, což nevidíte jasně, což nic nepozorujete? A nikdy se neprobudí vaše svědomí? Můžete zůstati dnes lhostejní? A při tom ještě máte chuť manifestovati? Kde je vaše uvědomění? Víte, co děláte? Nebojíte se Boha? Nemyslíte na to, že kdysi budete pohnáni k odpovědnosti proto, že asistujete těm, kdož nepočítají s vámi, nepočítají s právy vašeho národa? Nemyslíte na to, že přijde čas, kdy budete odpovídati za následky podobných manifestací?

Pro Boha, otevřete oči!"

Slavná sněmovno! Nemohu se nezmíniti ani o otázce provedení autonomie Podkarpatské Rusi, o které se v poslední době i ve vládních kruzích tak mnoho mluví. Proto považuji za svou povinnost prohlásiti, že slibům vlády a jejího předsedy pana dr Hodži o provedení autonomie Podkarpatské dnes již nikdo nevěří, neboť každému jest všeobecně známo, že tyto sliby mají jen demonstrační ráz a jediným jejich účelem jest se zřetelem na těžkou situaci zahraniční politiky uvésti v omyl veřejné mínění na Podkarpatské Rusi a za hranicemi. Musím konstatovati, že československá vláda usadila na Podkarpatské Rusi od převratu asi 35.000 Čechů a že od té doby jest v jejich rukou na Podkarpatské Rusi všechna moc, všechen majetek, ba i náš osud a život.

Aby to zakryla, vláda dělá všelijaké pokusy. Jmenovala guvernéra beze všech práv a kompetence a nyní hodlá zříditi i guberniální úřad beze všech práv a kompetence.

Již jednou jsem zde prohlásil, a dnes rovněž považuji za nutné zdůrazniti svým jménem stejně jako jménem autonomního zemědělského svazu, majícího na Podkarpatské Rusi a východním Slovensku 60.000 uvědomělých voličů a tak zastupujícího autoritu a uvědomělou část karpatoruského lidu, že protestujeme proti všem takovým pokusům, které mají protáhnouti provedení autonomie Podkarpatské Rusi, kterou jí poskytla mírová smlouva a uvésti v omyl veřejné mínění na Podkarpatské Rusi i za hranicemi.

Protestujeme proti zřízení guberniálního úřadu bez práv a kompetence, neboť s hlediska karpatoruského lidu to nemá vůbec žádného významu, bude-li jeden nebo 5-6 úředníků na účet celého národa dostávati krásný plat, když většina obyvatelstva hladoví.

Řekl jsem zde již nejednou a i nyní zdůrazňuji, že autonomie Podkarpatské Rusi, jak si ji vykládá karpatoruský lid, znamená, že on na územích, které obývá, svobodně disponuje vším mravním a hmotným majetkem, to jest znamená to jeho suverenní právo, které jest spojeno jen celistvostí republiky. Znamená to tedy, že s výjimkou věcí vyjadřujících celistvost státu, věcí zahraničních, vojenských, měnových a finančních v autonomní Podkarpatské Rusi přísluší lidu autonomního území moc zákonodárná, moc výkonná a moc soudní nejen ve věcech správy politické, finanční a soudní a správy národní obrany, nýbrž i ve věcech jakéhokoliv kulturního a sociálního a hlavně hospodářského projevu života na Podkarpatské Rusi.

Toto poslední ustanovení znamená, že všechny ty statky a majetky na Podkarpatské Rusi, které před převratem byly vlastnictvím maďarského království nebo státu, jsou dnes majetkem autonomní Podkarpatské Rusi, ale nikoliv všeobecně majetkem československého státu.

To, myslím, rozumí se samo sebou, neboť Podkarpatská Rus není území podrobené zbraní, nýbrž jest autonomní zemí Československé republiky, kterou k ní připojila Společnost národů podle rozhodnutí amerických Rusínů a Centrální ruské národní rady. Lid této autonomní země již před uzavřením mírové smlouvy získal své suverenní právo, podle něhož se se svým územím a majetkem vyloučil z mezí maďarského království, ale ne proto, aby tyto statky a majetky na svých územích odevzdal Čechům a sám se jich vzdal, nýbrž proto, aby sám z nich měl prospěch a sám jich užíval.

Jest podstatným zájmem lidu na Podkarpatské Rusi, aby tyto statky a majetky mu byly vráceny, a to se rovná přechodu moci na území Podkarpatské Rusi do rukou karpatoruského lidu.

Předpokládám, že v této věci nemůže býti rozdílu ani u jiných autonomistů - třeba patří k jiné straně - jimž leží na srdci podstatné zájmy karpatoruského lidu; ale jsem přesvědčen i o tom, že i sama vláda, hodlá-li vážně provésti konsolidaci a zesílení republiky na Podkarpatské Rusi, musí uznati, že minula doba pokusů a že bije dvanáctá hodina, aby se otevřeně rozhodla: buď má republika zapotřebí Podkarpatské Rusi a pak jest nutno jí právně stejně jako ideově a duševně připoutati k republice tím, že československá vláda, pokud jde o autonomii Podkarpatské Rusi, musí na sto procent splniti závazky, které převzala v mírových smlouvách, nebo že se povedou věci dále tak, jak se vedly dosud, ale pak musí na sebe také vzíti odpovědnost před Bohem, dějinami a světem za to, že slovanský karpatoruský lid řídící se právě slovanskou solidaritou dnes cítí, že byl oklamán a že byl vyvlastněn ze svého majetku.

Považuji za svou povinnost prohlásiti i to, že jak já sám tak i jménem své strany rád bych ujistil vládu, že jest nezbytně nutno právě v zájmu republiky provésti autonomii Podkarpatské Rusi, a zároveň prohlašuji, že přikročí-li vláda k tomu vážně, já stejně jako má strana přejeme si účastniti se této práce co nejvíce.

Rád bych přibral k této práci i jiné autonomistické strany a proto jsem sepsal nový návrh zákona na autonomii Podkarpatské Rusi, jehož úplné znění co nejdříve předložím jak činitelům politického života na Podkarpatské Rusi, tak i vládě, jsa svatě přesvědčen, že tím posloužím věci svého lidu a také zájmu republiky. Osnovu zákona nepřijímám.

Místopředseda Mlčoch (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji p. posl. F. Richterovi.

Zpravodaj posl. F. Richter: Slavná sněmovno!

K osnově zákona mluvil zde jediný řečník, p. posl. Bródy, který použil této příležitosti hlavně k tomu, aby imunisoval některé články rázu politického, zabavené v jeho "Ruském věstníku". Kritikou projednávané osnovy. se nezabýval.

K jednomu místu jeho vývodů se chci vrátit rázným odmítnutím, a to pokud obvinil čsl. soudy na Podkarpatské Rusi, že před nimi, jak doslovně řekl, prý nemůže Rusín vyhráti spor s Čechem. Odmítám to a priori a prohlašuji, že odůvodnění k tomuto jeho tvrzení jsou naprosto nedostatečná a lichá. Tvrdil na př., že prý podkarpatoruský lid kryje Lepejova spolupachatele Klevce, což prý je důkazem, že nedůvěřuje čsl. soudům. Mám za to, že v tomto případě křivdí i samému podkarpatoruskému lidu.

Pokud uváděl jako důkaz spor svého redaktora Špaka, musím prohlásiti, že pro veřejnost i pro nás bude rozhodný pravoplatný rozsudek soudu a nikoli tvrzení kol. Bródyho a jeho nedostačující důvody.

Jinak doporučuji posl. sněmovně, jak jsem již uvedl, aby jak osnovu, tak i resoluci přijala ve znění navrhovaném ústavně-právním výborem. (Souhlas.)

Místopředseda Mlčoch (zvoní): Budeme hlasovati.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 11 článků, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 11 články, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Předsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákonů o soudní příslušnosti, o občanském řízení soudním, o řízení exekučním a o soudní organisaci (tisk 509).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. F. Richter: Nejsou.

Místopředseda Mlčoch (zvoní): Není tomu tak.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Zbývá ještě hlasovati o resoluci otištěné ve zprávě výborové.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce jest přijata.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Vykonáme nyní odložené hlasování o prvém odstavci pořadu:

Ad 1. Hlasování o osnově zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n., kterým se upravují odpočivné a zaopatřovací platy některých státních a jiných zaměstnanců a učitelů, jakož i pozůstalých po nich (tisk 511).

Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Němec (čsl. soc. dem.), za výbor rozpočtový p. posl. Bergmann.

Osnova zákona má 5 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž byl podán pozměňovací návrh, mám v úmyslu dáti hlasovati o §u 1 a §u 2 osnovy v úpravě návrhu posl. Drobného.

Nebude-li tato úprava přijata, budeme hlasovati o celé osnově zákona podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti uvedenému pořadu hlasování? (Námitky nebyly.)

Není jich.

Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s §§ 1 a 2 osnovy zákona v úpravě návrhu posl. Drobného, nechť pozvedne ruku, (Děje se.)

To je menšina. Zamítnuto.

Kdo nyní souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími pěti paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n., kterým se upravují odpočivné a zaopatřovací platy některých státních a jiných zaměstnanců a učitelů, jakož i po zůstalých po nich (tisk 511).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Němec (čsl. soc. dem.): Nikoliv.

Zpravodaj Bergmann: Nemám žádných.

Místopředseda Mlčoch (zvoní): Není návrhů.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecké sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.).

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o resoluci, kterou podali posl. Teplanský, Němec (čsl. soc. dem.), Bergmann, Petr, Michálek, Taub a Kunz.

Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Vláda se vybízí, aby předložila osnovu zákona, kterou se upravují zaopatřovací a odpočivné platy nestátních učitelů na Slovensku.

Místopředseda Mlčoch (zvoní): Žádám pp. zpravodaje, aby se o podané resoluci vyslovili.

Zpravodaj posl. Němec (čsl. soc. dem.): Doporučuji přijmouti tuto resoluci.

Zpravodaj posl. Bergmann: Jménem rozpočtového výboru doporučuji tuto resoluci k přijetí.

Místopředseda Mlčoch (zvoní): Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s resolucí posl. Teplanského, Němce, Bergmanna, Petra, Michálka, Tauba a Kunze, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tato jest přijata.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přerušuji projednávání pořadu této schůze.

K návrhu místopředsedy Mlčocha udělila sněmovna hlasováním dovolené: posl.

Kočandrlovi na dobu od 16. do 23. června t. r. a posl. Jarossovi do 25. června pro neodkladné zaměstnání.

Dovolené podle § u 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi na dnešní den posl. May, Fr. Nitsch, Němec (SdP), dr Rosche, inž. Lischka, Kosik, dr Jilly, dr Clementis a Hirte.

nemocí posl. G. Böhm, Zupka, Liebl.

Místopředseda Mlčoch sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v pondělí dne 22. června t. r. o 15. hod. s

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 266) zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o přímých daních [podle §u 35 jedn. řádu].

2 až 4. Nevyřízené odst. 3 až 5 pořadu 53. schůze.

Schůze skončena v 7 hod. 20 min. večer.