A zase při sjezdu agrární mládeže
byl náš časopis zabaven rovněž
za nepatrnou věc a cen sura nám vyškrtla z
výzvy k agrární mládeži toto
(čte):
"Kdybys byl finančníkem nebo četníkem
nebo kdybys byl dostal v nějakém úřadě
aspoň místo sluhy, nebyl bys připustil, aby
drobným dětem, tvým milým rodným
bratřím a sestřičkám prodali
i poslední krávu, neboť ze svého výdělku
byl bys pomalu splácel drobné dluhy svého
otce. Ale tebe nepovažují za schopna chrániti
hranice své ruské země, ty nemůžeš
býti finančníkem, neboť tě považují
za nespolehlivého, tys nebyl přijat k četnictvu,
neboť i tam jsi nespolehlivý a neschopný a
policejní služba není pro tebe vymyšlena.
Ty neumíš ani zametati úřady. Tebe považují
za nespolehlivého a neschopného vydělávati
a zajistiti si existenci svou, svého otce, své matky
a svých bratří. Ale považují
tě za spolehlivého a schopného, abys manifestoval
na agrárních slavnostech. Ty jsi nucen bez všelikých
námitek hleděti na svou zkázu, ty nemůžeš
říci, že tě něco bolí,
ty si nesmíš všímati slz svých
rodičů, svých bratří a sester,
neboť musíš manifestovati, ty musíš
schvalovati a vychvalovati vše, co se kolem tebe děje.
Ty zatneš zuby a uznav, že rozhodnutí osudu se
nedá změniti, bezmocně se díváš,
jak "hospodářská krise" vyssává
z tebe, z tvé rodiny, krev, jak hyne, jak jde na buben
tvůj majetek, tvé dědictví, plod těžké
práce tvých dědů a pradědů.
A až snad vytáhnou poslední polštář
pod tvou hlavou, pozvou tě, přivezou tě do
Užhorodu, abys na agrárních manifestacích
to vše schválil, abys za to všechno vychvaloval
agrární režim, abys na to všechno řekl:
Hosanna.
Mladý karpatoruský náš bratře!
Přivezou tě do Užhorodu. No, Bůh s tebou,
přijeď a manifestuj, ale než bys se účastnil
manifestace, pomysli trochu, uvaž, co tě přivedlo
do Užhorodu, co zde musíš projevovati, co oslavuješ,
proč se raduješ, jakou máš příčinu,
abys se radoval a manifestoval a jaký jest užitek
z tvé manifestace? A budeš-li aspoň 5 minut
uvažovati o těchto otázkách, potom dělej,
manifestuj tak, jak ti přikazuje tvé srdce a tvůj
zdravý rozum. Projev to, co upřímně
můžeš projeviti.
A ty, inteligentní karpatoruská agrární
mládeži, proč budeš manifestovati? Co
budeš schvalovati svou manifestací? Českou
školu, kukuřičnou akci, koncese v židovských
rukou? Nebo budeš pěti hymny na to, že všude,
na každém kroku se setkáváš s překážkami,
že nemáš možnosti býti pánem
situace ve své zemi, že každý, kdo není
karpatský Rus, má před tebou přednost?
Mladí karpatoruští inteligenti, pro Boha, což
nevidíte jasně, což nic nepozorujete? A nikdy
se neprobudí vaše svědomí? Můžete
zůstati dnes lhostejní? A při tom ještě
máte chuť manifestovati? Kde je vaše uvědomění?
Víte, co děláte? Nebojíte se Boha?
Nemyslíte na to, že kdysi budete pohnáni k
odpovědnosti proto, že asistujete těm, kdož
nepočítají s vámi, nepočítají
s právy vašeho národa? Nemyslíte na
to, že přijde čas, kdy budete odpovídati
za následky podobných manifestací?
Pro Boha, otevřete oči!"
Slavná sněmovno! Nemohu se nezmíniti ani
o otázce provedení autonomie Podkarpatské
Rusi, o které se v poslední době i ve vládních
kruzích tak mnoho mluví. Proto považuji za
svou povinnost prohlásiti, že slibům vlády
a jejího předsedy pana dr Hodži o provedení
autonomie Podkarpatské dnes již nikdo nevěří,
neboť každému jest všeobecně známo,
že tyto sliby mají jen demonstrační
ráz a jediným jejich účelem jest se
zřetelem na těžkou situaci zahraniční
politiky uvésti v omyl veřejné mínění
na Podkarpatské Rusi a za hranicemi. Musím konstatovati,
že československá vláda usadila na Podkarpatské
Rusi od převratu asi 35.000 Čechů a že
od té doby jest v jejich rukou na Podkarpatské Rusi
všechna moc, všechen majetek, ba i náš osud
a život.
Aby to zakryla, vláda dělá všelijaké
pokusy. Jmenovala guvernéra beze všech práv
a kompetence a nyní hodlá zříditi
i guberniální úřad beze všech
práv a kompetence.
Již jednou jsem zde prohlásil, a dnes rovněž
považuji za nutné zdůrazniti svým jménem
stejně jako jménem autonomního zemědělského
svazu, majícího na Podkarpatské Rusi a východním
Slovensku 60.000 uvědomělých voličů
a tak zastupujícího autoritu a uvědomělou
část karpatoruského lidu, že protestujeme
proti všem takovým pokusům, které mají
protáhnouti provedení autonomie Podkarpatské
Rusi, kterou jí poskytla mírová smlouva a
uvésti v omyl veřejné mínění
na Podkarpatské Rusi i za hranicemi.
Protestujeme proti zřízení guberniálního
úřadu bez práv a kompetence, neboť s
hlediska karpatoruského lidu to nemá vůbec
žádného významu, bude-li jeden nebo
5-6 úředníků na účet
celého národa dostávati krásný
plat, když většina obyvatelstva hladoví.
Řekl jsem zde již nejednou a i nyní zdůrazňuji,
že autonomie Podkarpatské Rusi, jak si ji vykládá
karpatoruský lid, znamená, že on na územích,
které obývá, svobodně disponuje vším
mravním a hmotným majetkem, to jest znamená
to jeho suverenní právo, které jest spojeno
jen celistvostí republiky. Znamená to tedy, že
s výjimkou věcí vyjadřujících
celistvost státu, věcí zahraničních,
vojenských, měnových a finančních
v autonomní Podkarpatské Rusi přísluší
lidu autonomního území moc zákonodárná,
moc výkonná a moc soudní nejen ve věcech
správy politické, finanční a soudní
a správy národní obrany, nýbrž
i ve věcech jakéhokoliv kulturního a sociálního
a hlavně hospodářského projevu života
na Podkarpatské Rusi.
Toto poslední ustanovení znamená, že
všechny ty statky a majetky na Podkarpatské Rusi,
které před převratem byly vlastnictvím
maďarského království nebo státu,
jsou dnes majetkem autonomní Podkarpatské Rusi,
ale nikoliv všeobecně majetkem československého
státu.
To, myslím, rozumí se samo sebou, neboť Podkarpatská
Rus není území podrobené zbraní,
nýbrž jest autonomní zemí Československé
republiky, kterou k ní připojila Společnost
národů podle rozhodnutí amerických
Rusínů a Centrální ruské národní
rady. Lid této autonomní země již před
uzavřením mírové smlouvy získal
své suverenní právo, podle něhož
se se svým územím a majetkem vyloučil
z mezí maďarského království,
ale ne proto, aby tyto statky a majetky na svých územích
odevzdal Čechům a sám se jich vzdal, nýbrž
proto, aby sám z nich měl prospěch a sám
jich užíval.
Jest podstatným zájmem lidu na Podkarpatské
Rusi, aby tyto statky a majetky mu byly vráceny, a to se
rovná přechodu moci na území Podkarpatské
Rusi do rukou karpatoruského lidu.
Předpokládám, že v této věci
nemůže býti rozdílu ani u jiných
autonomistů - třeba patří k jiné
straně - jimž leží na srdci podstatné
zájmy karpatoruského lidu; ale jsem přesvědčen
i o tom, že i sama vláda, hodlá-li vážně
provésti konsolidaci a zesílení republiky
na Podkarpatské Rusi, musí uznati, že minula
doba pokusů a že bije dvanáctá hodina,
aby se otevřeně rozhodla: buď má republika
zapotřebí Podkarpatské Rusi a pak jest nutno
jí právně stejně jako ideově
a duševně připoutati k republice tím,
že československá vláda, pokud jde o
autonomii Podkarpatské Rusi, musí na sto procent
splniti závazky, které převzala v mírových
smlouvách, nebo že se povedou věci dále
tak, jak se vedly dosud, ale pak musí na sebe také
vzíti odpovědnost před Bohem, dějinami
a světem za to, že slovanský karpatoruský
lid řídící se právě
slovanskou solidaritou dnes cítí, že byl oklamán
a že byl vyvlastněn ze svého majetku.
Považuji za svou povinnost prohlásiti i to, že
jak já sám tak i jménem své strany
rád bych ujistil vládu, že jest nezbytně
nutno právě v zájmu republiky provésti
autonomii Podkarpatské Rusi, a zároveň prohlašuji,
že přikročí-li vláda k tomu vážně,
já stejně jako má strana přejeme si
účastniti se této práce co nejvíce.
Rád bych přibral k této práci i jiné
autonomistické strany a proto jsem sepsal nový návrh
zákona na autonomii Podkarpatské Rusi, jehož
úplné znění co nejdříve
předložím jak činitelům politického
života na Podkarpatské Rusi, tak i vládě,
jsa svatě přesvědčen, že tím
posloužím věci svého lidu a také
zájmu republiky. Osnovu zákona nepřijímám.
Místopředseda Mlčoch (zvoní):
Ke slovu není již nikdo přihlášen.
Rozprava je skončena.
Dávám slovo k doslovu zpravodaji p. posl. F. Richterovi.
Zpravodaj posl. F. Richter: Slavná sněmovno!
K osnově zákona mluvil zde jediný řečník,
p. posl. Bródy, který použil této
příležitosti hlavně k tomu, aby imunisoval
některé články rázu politického,
zabavené v jeho "Ruském věstníku".
Kritikou projednávané osnovy. se nezabýval.
K jednomu místu jeho vývodů se chci vrátit
rázným odmítnutím, a to pokud obvinil
čsl. soudy na Podkarpatské Rusi, že před
nimi, jak doslovně řekl, prý nemůže
Rusín vyhráti spor s Čechem. Odmítám
to a priori a prohlašuji, že odůvodnění
k tomuto jeho tvrzení jsou naprosto nedostatečná
a lichá. Tvrdil na př., že prý podkarpatoruský
lid kryje Lepejova spolupachatele Klevce, což prý
je důkazem, že nedůvěřuje čsl.
soudům. Mám za to, že v tomto případě
křivdí i samému podkarpatoruskému
lidu.
Pokud uváděl jako důkaz spor svého
redaktora Špaka, musím prohlásiti, že
pro veřejnost i pro nás bude rozhodný pravoplatný
rozsudek soudu a nikoli tvrzení kol. Bródyho
a jeho nedostačující důvody.
Jinak doporučuji posl. sněmovně, jak jsem
již uvedl, aby jak osnovu, tak i resoluci přijala
ve znění navrhovaném ústavně-právním
výborem. (Souhlas.)
Místopředseda Mlčoch (zvoní):
Budeme hlasovati.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Osnova zákona má 11 článků,
nadpis a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitek
nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 11 články, nadpisem a úvodní
formulí podle zprávy výborové, ve
znění shodném s předchozím
usnesením senátu, nechť pozvedne ruku (Děje
se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém, ve znění
shodném s předchozím usnesením senátu.
Předsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn.
řádu, aby o této osnově bylo čtení
druhé provedeno v téže schůzi.
Vykonáme proto ihned druhé čtení.
Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona,
kterým se mění a doplňují některá
ustanovení zákonů o soudní příslušnosti,
o občanském řízení soudním,
o řízení exekučním a o soudní
organisaci (tisk 509).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. F. Richter: Nejsou.
Místopředseda Mlčoch (zvoní):
Není tomu tak.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění shodném
s předchozím usnesením senátu.
Zbývá ještě hlasovati o resoluci otištěné
ve zprávě výborové.
Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce jest přijata.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Vykonáme nyní odložené hlasování
o prvém odstavci pořadu:
Ad 1. Hlasování o osnově zákona,
jímž se mění a doplňuje zákon
ze dne 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n., kterým
se upravují odpočivné a zaopatřovací
platy některých státních a jiných
zaměstnanců a učitelů, jakož
i pozůstalých po nich (tisk 511).
Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl.
Němec (čsl. soc. dem.), za výbor rozpočtový
p. posl. Bergmann.
Osnova zákona má 5 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž byl podán pozměňovací
návrh, mám v úmyslu dáti hlasovati
o §u 1 a §u 2 osnovy v úpravě návrhu
posl. Drobného.
Nebude-li tato úprava přijata, budeme hlasovati
o celé osnově zákona podle zprávy
výborové.
Jsou nějaké námitky proti uvedenému
pořadu hlasování? (Námitky nebyly.)
Není jich.
Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo souhlasí s §§ 1 a 2 osnovy zákona
v úpravě návrhu posl. Drobného,
nechť pozvedne ruku, (Děje se.)
To je menšina. Zamítnuto.
Kdo nyní souhlasí s celou osnovou zákona,
to jest s jejími pěti paragrafy, nadpisem a úvodní
formulí podle zprávy výborové, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu podle zprávy výborové ve čtení
prvém.
Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn.
řádu, aby o této osnově bylo čtení
druhé provedeno v téže schůzi.
Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona,
jímž se mění a doplňuje zákon
ze dne 20. května 1930, č. 70 Sb. z. a n., kterým
se upravují odpočivné a zaopatřovací
platy některých státních a jiných
zaměstnanců a učitelů, jakož
i po zůstalých po nich (tisk 511).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Němec (čsl. soc. dem.): Nikoliv.
Zpravodaj Bergmann: Nemám žádných.
Místopředseda Mlčoch (zvoní):
Není návrhů.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji poslanecké sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.).
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Zbývá ještě hlasovati o resoluci, kterou
podali posl. Teplanský, Němec (čsl.
soc. dem.), Bergmann, Petr, Michálek, Taub a Kunz.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Vláda se vybízí, aby předložila
osnovu zákona, kterou se upravují zaopatřovací
a odpočivné platy nestátních učitelů
na Slovensku.
Místopředseda Mlčoch (zvoní):
Žádám pp. zpravodaje, aby se o podané
resoluci vyslovili.
Zpravodaj posl. Němec (čsl. soc. dem.): Doporučuji
přijmouti tuto resoluci.
Zpravodaj posl. Bergmann: Jménem rozpočtového
výboru doporučuji tuto resoluci k přijetí.
Místopředseda Mlčoch (zvoní):
Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s resolucí posl. Teplanského,
Němce, Bergmanna, Petra, Michálka, Tauba a Kunze,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce tato jest přijata.
Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.
Přerušuji projednávání pořadu
této schůze.
K návrhu místopředsedy Mlčocha
udělila sněmovna hlasováním dovolené:
posl.
Kočandrlovi na dobu od 16. do 23. června
t. r. a posl. Jarossovi do 25. června pro neodkladné
zaměstnání.
Dovolené podle § u 2, odst. 4 jedn. řádu
obdrželi na dnešní den posl. May, Fr.
Nitsch, Němec (SdP), dr Rosche, inž.
Lischka, Kosik, dr Jilly, dr Clementis
a Hirte.
nemocí posl. G. Böhm, Zupka, Liebl.
Místopředseda Mlčoch sdělil,
že se předsednictvo usneslo, aby se příští
schůze konala v pondělí dne 22. června
t. r. o 15. hod. s
1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním
návrhu (tisk 266) zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon o přímých
daních [podle §u 35 jedn. řádu].
2 až 4. Nevyřízené odst. 3 až 5
pořadu 53. schůze.