Proto se rozhodl rozpočtový výbor provésti hlavní reformu, t. j. změnu berního roku. Stručně vyjádřena, zní takto: Na běžný rok předepisují se daně podle hospodářského výsledku roku předešlého. Když bude platební rozkaz vydán během běžného roku, budou se nanejvýše platiti dvě splátky á conto, pak dostane poplatník daňový předpis, platební rozkaz, bude mít v živé paměti - a také dostane potvrzení - kolik splátek a v jaké výši zaplatil, a zbytek na ten rok doplatí buď najednou nebo v zákonných splátkách, a bude daňově s finanční správou vyřízen.

Podíváme-li se na to docela primitivně a prakticky, znamená to, že škrtáme jeden rok, a to r. 1936, jenže vtip úpravy je v tom, že daň neškrtáme nyní, nýbrž až při zániku daňové povinnosti, a právě tato formulace nám umožnila dostati se přes problém, který na začátku hodně strašil a který se zdál býti nepřekonatelný nejen pro finanční oběti, nýbrž hlavně pro velice obtížnou administrativu, která by se byla musila obírat mnoha a mnoha miliony evidenčních kont, a to ne jeden rok nebo 10 let, nýbrž řekněme nějakých 50 až 80 let a někdy vlastně do nekonečna. Tímto způsobem doufáme, že zjednáme jasno mezi poplatníkem a finanční správou. Úmyslně užívám této dikce, že to není jen berní správa, nýbrž i berní úřady, tedy oboje dohromady, poněvěvadž stížnosti na jeden úřad přenášejí se i na druhý a vice versa.

Očekáváme, že to způsobí velké ulehčení především berním úřadům, že bude zjednáno jasno u poplatníků a že ušetříme mnoho na zálohovém účtování, jak se muselo prováděti za nynějšího daňového systému.

A nyní k tomu, jak jsme se snažili zlepšit postavení poplatníkovo. Není možno uvádět zde všecky články a paragrafy, ale sami to poznáte v celém daňovém zákoně, po případě v důvodové zprávě, kde je poukázáno na nejdůležitější zlepšení.

O něco jsme zmírnili trestní sankce. Provedli jsme přesnější rozlišení mezi poplatníkem, který úmyslně zkracuje daňovou základnu, tedy mezi daňovým defraudantem, a tím, kdo se dopustí chyby jen z hrubé nedbalosti. Rozlišili jsme to v trestech a také ještě jinak, procesuelně v určitém směru, ale snížili jsme v obou případech trestní sazby, poněvadž sazbu desateronásobek nebo dvacateronásobek pokládali jsme za tak drakonickou, že znamenala ve většině případů katastrofu dotčeného poplatníka. I když bylo jeho provinění veliké, zničiti ho úplně na majetku a na existenci, se nám přece jen zdálo neúměrným trestem proti jeho proviněním.

Dále ještě taky k tomu připomínám, že dokonce - a to je jistě novinka uplatněná v zákonodárství dosud ponejprv - když někdo byl v trestním řízení a byl osvobozen a ukázalo se, že byl stíhán na základě nějakého omylu, o němž se konstantně vyjádřil už nejvyšší správní soud ve svém plenárním rozhodnutí, že takový nevinně stíhaný v daňových věcech má jistě právo na náhradu škody, kterou měl s obhajobou.

Velevážení, když to zde zdůrazňuji, znamená to, ne že bych čekal od toho nějaké velké výsledky, pochybuji, že nějaký takový proces bude proveden, ale že je to tady upozornění, že poplatník proti finanční správě, trestním referentům, není jenom takovým bezmocným tvorem bez práva, nýbrž že jako občan má právo také na nějakou náhradu, zadostiučinění, když se prokáže, že byl nesprávně trestně obviňován a stíhán.

Ve vyměřovacím řízení jsme provedli řadu změn. Prodloužili jsme lhůty. Prodloužili jsme je proto, aby poplatník tak snadno nepřišel do kontumace se všemi škodami, které pro něj kontumace znamená. My jsme dokonce stanovili praeklusivní lhůtu pro finanční správu se sankcemi, jestliže včas, do jednoho roku, po případě do dvou let, nevydá platební rozkaz, po případě nevyřídí odvolání.

I tady poukazuji, velevážení, že je to upozornění více rázu teoretického než praktického, poněvadž finanční správa tam, kde by byly předepsány daně podle přiznání poplatníkova nízké, má vždycky právo ještě dodatečným předpisem tuto škodu si nahraditi.

Rozšířili jsme práva obhajoby, upravili jsme velkou otázku úroků z prodlení, kterou jsme nahradili institucí dobropisů nebo přeplatků nebo nedoplatků čtvrtletně účtovaných. Znamená to pro berní úřady veliké zjednodušení a pro poplatníka také lepší evidenci, než byla dosud při počítání úroků a ostatních zlepšeních, jak poznáte při pročítání zákona.

Slavná sněmovno, na dobrém díle v otázce daňové musí vedle dobrého zákona též spolupracovati moment lidský. Musí býti obnovena důvěra mezi poplatníkem a úřadem finančním, mezi berní správou, berním úřadem a poplatníkem. Bez obnovení této důvěry nepomůže nám ani toto zlepšení, které jsme v zákoně provedli. Tady bude tedy nutno vznésti několik apelů na úředníky finanční správy. Daně neplatí nikdo rád, daně jsou namířeny proti sobeckosti, sebelásce lidské a budou vždycky tížiti a vždycky budou nepříjemné. A tak je potřebí vznésti apel na úředníky finanční správy, aby postupovali podle hesla "suaviter in modo, fortiter in re" - mírně, loyálně ve formě, pevně v samé věci.

Musím jako referent vznésti prosbu, aby rozlišovali mezi defraudantem daňovým, který chce úmyslně zkrátiti a zkracuje daňovou základnu, a těmi, kdož nemají toho primerního úmyslu, dopustí se buď z hrubé nedbalosti nebo něco opominuli, byť úmysl poškoditi finanční správu neměli. Tedy v tom smyslu bych vznesl apel, aby nestavěli se na stanovisko vůči normálnímu poplatníkovi, kterého nelze pokládati za defraudanta, do postoje: Já jsem úřad sám! - jak je to tuším v opeře "Jakobínu", nikoli ze své moci, když dostanou titul kontumační, nýbrž aby i přes tyto formální zbraně, které v rukou mají, počínali si s poplatníkem slušně a spravedlivě.

Já vím, že k tomu je potřebí velké mravní síly. Když některý úředník na berní správě nebo na úřad ech jiných, kde se o to jedná, vidí před sebou někoho, o němž je přesvědčen, že je to těžký daňový defraudant, že neplatí a nechce platiti daně, ke kterým je povinen, že využívá všech možností zákona, využívá advokátů, aby se ze své povinnosti vůči státu vysmekl, že peněz, které patří státu, užívá rozmařile, vyhazuje je, takže ten úředník, který si spočte a uvědomí své příjmy proti důchodům toho druhého, je často iritován v zatvrzování se proti poplatníkovi. Je zde tedy potřebí velké mravní síly, aby nepřestupoval určité meze proti poplatníkům, kteří nemají úmyslu zkrátiti státní pokladnu. Tady do rukou úředníků jsou svěřeny nejen peníze státu, nýbrž je do nich také vložena důvěra poplatníkova ke státu. Je to tedy vážný úkol a nebylo by správné, kdyby zde ten úkol, ta důvěra nebyla plně zachována nějakým zaviněním. Ovšem na poplatníky je potřebí také vznésti apel, obzvláště když tady to nabývá rázu personálního, když tvrdost zákona samého poplatníci promítají na úředníka. Tedy je potřebí, aby si uvědomili, že úředník musí konati povinnost, že je k tomu povinen a že podle staré regule posel nemá býti "hindrován", nemá býti obviňován nebo život mu ztrpčován proto, že koná svou povinnost jako dobrý úředník svého státu.

Na konci svého referátu mám za povinnost, abych se zmínil o spolupráci daňové sedmy, rozpočtového výboru a legislativních úředníků ministerstva financí. Zápasili tvrdě a houževnatě o každý paragraf a o každé ustanovení. Slouží jim to ke cti, že hájili to, k čemu jsou povoláni, aby hájili. Někdy i my jsme měli za to, že to nebylo ani taktické setrvávati na tak vysoké houževnatosti. Ale za jedno jim musím vzdáti uznání: Kdykoliv byla přijata myšlenka, aby byla vtělena do zákona, pak prokázali legislativní úředníci ministerstva financí pohotovost obdivuhodnou, nejenom vzhledem ke znalosti zákonů a možnosti vyjádřiti myšlenku formou zákona, nýbrž také udělati to v době myslitelně nejkratší. Byly na ně vloženy někdy velice těžké úkoly, a těm dostáli velmi dobře. Musím jako referent rozpočtového výboru vysloviti jim za to plné uznání.

Slavná sněmovno, i když máme vědomí, že dílo naše, které máte na stolcích, není dokonalé, troufám si říci, že jsme v něm provedli mnohá zlepšení. Očekáváme od těchto zlepšení lepší výnos do státní pokladny, hlavně od těch poplatníků, kteří ještě platiti mohou, poněvadž na to mají. Očekáváme dále, že zákon hodně vyjasní nedorozumění mezi poplatníkem a finanční správou a že bude požehnáním pro další zdárný vývoj naší republiky Československé. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 60 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" pp. posl. A. Nitsch, dr inž. Toušek; na straně "pro" pp. posl. Teplanský a dr Klapka.

Dávám slovo k prohlášení p. posl. Teplanskému.

Posl. Teplanský: Slávna snemovňa!

V mene koalovaných strán rozpočtového výboru prehlašujem stanovisko rozpočtovej sedmy koalovaných strán k prejednávanej novele o priamych daniach, vládny návrh tisk 266.

Rozpočtová sedma koalovaných strán veľmi pilne a svedomite v nespočetných schôdzach pracovala na tejto novele plné 4 mesiace. Hneď na počiatku nášho jednania sme shľadali, že bude treba osnovu upraviť v jednotlivých paragrafoch tak, aby sme sjednali lepší pomer medzi poplatníkmi a finančnou správou, aký je teraz. Ale i sebalepší zákon pri zlej praxi by mohol ohrožovať dôveru poplatníka. Preto dôrazne upozorňujem naše úrady a celú verejnosť na závažnosť praktického prevádzania tohoto zákona, lebo len tak docielime to, po čom parlament volá. Sme toho presvedčenia, že finančná správa nesmie brať poplatníkom vieru v právny stav.

Žijeme v dobe, kde sa na našu štátnu pokladňu kladú zvýšené úkoly. Preto rozpočtová sedma si bola vedomá toho, že po stránke materiálnej bohužiaľ ani pri tej najlepšej vôli a snahe nemôže priniesť nášmu poplatníctvu značného uľahcenia. Ale všetcia sme boli svorní a jednotn v názore, že musíme poskytnúť v zákone väčšej právnej istoty nášmu poplatníctvu a zjednodušiť bernú prax, aby pomer poplatníka k finančnej správe bol priaznivejší, ako dosiaľ. Máme výsostný záujem štátno-politický, aby medzi poplatníkom a štátnou finančnou správou nastal kľud, právna istota a poriadok.

Slyšali sme tu v parlamente nespočetnekráť odôvodnené stesky a vieme sami z praxe, zo života, že daňový útisk v niektorých prípa doch išiel tak ďaleko, že ohrožoval kľudný pomer občana ku štátu. Bola viackráť velmi ostre v parlamente vytýkaná složitosť, nejasnosť a komplikovanosť berného účetníctva a systému, ba bolo priamo živelne žiadané, máme-li dospeť ku sporiadanému stavu, aby sme sa vrátili k vymeriavaniu priamych daní za bežný rok. (Předsednictví převzal místopředseda dr Markovič.)

Musíme mať stále na zreteli, že zákony a ich prevádzanie musí sa diať pod zorným úhlom potrieb a psychologie širokých vrstiev nášho poplatníctva. Musí prestať v daňovej praxi finančnej správy smutný zjav, že v niektorých prípadoch naše úrady sa neriadily zásadne ustálenou judikatúrou najvyššieho správneho súdu. Najvyššiu autoritu ohľadne obrany nášho práva, najvyšší správny súd, nemáme pre luxus, ale preto, aby právna istota bola po každej stránke zabezpečená. A koalované strany sú toho pevného presvedčenia, že k tejto právnej istote dospejeme len v tom prípade, keď najvyššie úrady štátnej správy sa podrobia týmto právnym normám. Uplatňuje-li naša finančná správa rôzne rozhodnutia najvyššieho správneho súdu vo finančnej praxi voči občanom, musí si byť vedomá, že zákony platia i pre ňu, a musí sa nimi riadiť i v tom prípade, keď rozhodnutie hovorí proti nej.

Aby sme sa vrátili k sporiadanému stavu pri vymeriavaní priamych daní, rozpočtová sedma po dlhých úvahách a poradách s poprednými odborníkmi finančnej a daňovej vedy sa rozhodla pri tejto novele uzákoniť zmenu berného roku. My vieme, že pri prechodu tejto novej sústavy budeme mať určité ťažkosti, ale tieto ťažkosti sme v zákonnom ustanovení hľadeli prekonať, a bude úkolom praxe našich finančných úradov, aby tento prechod k novému poriadku boľ prevedený na tej zásade, ktorú rozpočtová sedma zdôraznila a ktorú finančná správa prijala, že v prechodných ustanoveniach nesmie byť na tom horšie ako dosiaľ ani štát, ani poplatníctvo po stránke materiálnej. Máme za to, že predpisovanie daní za bežný rok je prvou podmienkou k dosiahnutiu poriadku v daňových záležitostiach, ba čo viac, toto ustanovenie v nemalej miere prispeje k úspešnej likvidácii daňových nedoplatkov. Ako Slovák, ktorý podrobne zná pomery našej daňovej praxe na Slovensku, neviem dosť zdôrazniť v záujme štátno-politickom, aby naše berné správy pri vymeriavaní daní sa riadily čím jednoduchšími a prostými, poplatníkom ľahko srozumiteľnými, jednoduchými predpisy a praxou, lebo bývalé uhorské zákony túto jednoduchosť maly na zreteli, na ňu si slovenský a podkarpatoruský ľud zvykol a odtiaľ vyplýva nespokojnosť, ktorá sa prejavuje volaním po autonomii; toto volanie na 50 % zapríčiňuje komplikovanosť daňového systému, ktorý prostý, jednoduchý ľud nevie chápať. Preto musí naša finančná správa vykonať všetko, aby tieto smutné zjavy boly už raz odstránené. Preto rozpočtová sedma doporučuje u drobného poplatníctva uplatňovať jednoduchý paušál u všetkých priamych daní, a stačí tieto paušály ustáliť každé tri roky pribraním praktických ľudí, ktorí pomery znajú. Nech sú tieto paušále u drobných živnostníkov a zemedelcov predpisované v rámci pohyblivej prirážky priamo k dani pozemkovej na základe katastrálneho výnosu bez každého priznávania a papierovej práce. V trestných opatreniach ohľadom ochrany nášho poplatníctva rozpočtová sedma koalovaných strán učinila na základe praktických znalostí tiež vhodné zmeny preto, aby bol zjednaný súlad medzi poplatníctvom a finančnou správou.

Otázka daňová a celá naša daňová prax nie je len otázkou ministerstva financií a našich administratívnych úradov, lebo za všetky vady, ktoré vyplývajú z tohoto stavu, neseme zodpovedlivosť my. Občianstvo má záujem na tom, aby včas a presne vedelo, čo má plniť voči štátu a voči samospráve. Je žiaducné, aby sa voči občianstvu vždy a všade postupovalo tak, aby to nebudilo nesúlad a aby každé jednanie odpovedalo platným zákonom. Myslím, že obdobný záujem má tiez aj finančná správa. Neideme chrániť daňových defraudantov, ba čo viac, chceme, aby sa proti týmto postupovalo čo najprísnejšie. Musíme sa však pričiniť spoločne, aby daňová morálka bola zlepšená. Očakávame, že finančná správa a jej administratívne úrady pri prevádzaní tohoto zákona vykonajú všetko, aby utvrdily a zvýšily úctu a dôveru občianstva k právnemu poriadku.

Chceme dobrú bernú prax, jednoduchosť, jasnosť, bezpečnosť a nadovšetko právnu istotu. Občan nesmie videť v našej finančnej a bernej správe svojho najväčšieho nepriateľa. O to sa musíme pričiniť všetci, lebo to záujem štátu a národa vyžaduje. Dnešná vážna doba nám priamo velí, aby nepriaznivý stav, ktorý bol vyvolaný medzi finančnou správou a poplatníctvom, bol konečne likvidovaný. Po čas koaličného jednania sa viackráť vyskytly zprávy v dennej tlači, ktoré zkreslene naznačovaly, ako by tuná bol nejaký spor medzi koalovanými stranami a ministrom financií. Prehlašujem, niet žiadneho sporu, je tuná len túžba celého parlamentu, aby v našej finančnej správe nám nevyrástla v našom štáte složka, ktorá by bez ohľadu na záujem parlamentu alebo snáď nad parlamentom samým chcela ľubovoľne postupovať a pokračovať. Sme si všetci vedomí významu nášho parlamentu a preto podobné zjavy, ktoré by ohrožovaly výsostné právo parlamentu, budeme v budúcnosti v záujme štátno-politickom s najväčšou rozhodnosťou potierať.

Vyhoveli sme aj prianiu našej samosprávy a dávame možnosť naším zemským zastupiteľstvám a výborom, aby povoľovaly vybieranie obecných prirážok všade tam, kde je dostatočnej záruky, že tento úkol bude riadne splnený. Pripomínam, že rozpočtová sedma koalovaných strán je toho presvedčenia, že bude treba v záujme ozdravenia našej samosprávy sa postarať o úplne nový finančný zákon pre našu samosprávu, aby samospráva mohla bezvadne plniť všetky úkoly, ktoré od nej očakávame. Rozpočtový výbor bude ďalej svojou iniciatívou prispievať k ukľudneniu našich vnútropolitických pomerov.

Dnešný stav finančného zákonodarstva je veľmi neuspokojivý. Po všeobecnej stránke je nerepublikánsky, vrchnostenský duch, ktorý dnešné předpisy ovláda - a nevhodný, dôveru vo spravedlivosť štátu nie vždy povzbudzujúci spôsob, ktorým sú tieto predpisy aplikované.

Po technickej stránke legislatívnej trpí naše finančne-právne zákonodarstvo mnohosťou a rôznorodosťou noriem. Počet noriem finančných je neznámy, nenie o nich žiadna evidencia, vznikly v dobách a pomeroch najrôznejších, od dôb tereziánského absolutizmu až po dnešnú dobu. Dôsledkom toho je ich neprehľadnosť, komplikovanosť a neurčitosť, čoho ďalším dôsledkom je nedostatok právnej istoty.

Po stránke obsahovej materiálné právo finančné pochádza z dávnych dôb, ktoré sa svojou hospodárskou štruktúrou naprosto lišily od dob dnešných. Nevyhovuje preto dnešným pomerom hospodárskym a politickým. Tým viacej je to patrné na práve formálnom, ktoré nesené je duchom dôb dávnych, ktoré na jednej strane videly vrchnosť, na druhej poddaného, a nezodpovedá dnešným pomerom republikánskym a demokratickým.

Podvýbor rozpočtovej sedmy uváživši vyššie uvedené skutočnosti, je toho názoru, že musí sa nezbytne prikročiť k radikálnej zmene tohto neuspokojivého stavu. Túto zmenu vidí v postupnom, avšak urychlenom nahradení dnešného systému berného systémom novým, ktorý zásadne by zlepšil a prispôsobil celú prax daňovú dnešným hospodárskym a politickým pomerom. Celé berné zákonodarstvo musí byť predovšetkým predchnuté novým, moderným republikánskym a demokratickým duchom, a ten istý duch musí ovládnuť tiež nase úrady, keď zákon prevádzajú. Po technickej stránke legislatívnej musíme shrnúť všetky normy dnes platné do niekoľko málo jednotných, určitých, jasných a pokiaľ to ide, každému srozumiteľne štylizovaných zákonných celkov.

Po materiálnej stránke právnej musíme uvažovať o možnosti slúčiť niektoré dane, ktoré sú vybierané podľa približne stejného základu, v jeden celok. Tieto nové dane budú upravené, pokiaľ možno, tak, aby príležitosť k defraudáciám a nedoplatkom bola už a priori vopred čo najviac obmedzená.

Po formálnej stránke právnej musia byť všetky predpisy o riadení slúčené v jednotný berný riad, taktiež všetky predpisy o trest nom riadení budú museť byť pre celú republiku shrnuté a všetky dane sjednotené. Pri tom musí byť plnou mierou vzatý zreteľ na právnu ochranu poplatníka a obmedzené musia byť také oprávnenia finančnej správy, ktoré zasahujú príliš hlboko do hospodárskeho života, ako domové prehliadky, väzba atď.

Tým vším budú získané nutné predpoklady pre reformu celej bernej administratívy, a to nielen po stránke jej zjednodušenia a shospodárnenia, ale najviac po stránke jej ducha a jej pomeru k poplatníctvu.

Cieľom postupného prevádzania tejto prestavby nášho berného zákonodarstva rozpočtový výbor sa chopil iniciatívy a preto doporučuje vláde, aby celý komplex bol rozčlenený na niekoľko málo veľkých zákonodarnych celkov, ktoré by boly uskutočnené postupne v tom poradí, ako to pomery vyžadujú.

V prvom rade doporučuje rozpočtová sedma bezodkladné zahájenie prác na zavedenie obecného riadu berného, v ktorom by boly zhrnuté predpisy pre všetky berne. V druhom rade doporučuje vypracovanie jednotného trestného riadu berného a jednotného trestného zákona berného. V treťom rade doporučuje vypracovanie nového poplatkového zákona, obsahujúceho všetky materielne-právne predpisy poplatkové. Vo štvrtom rade doporučuje shrnutie všetkých daní nepriamych v jednotne konšťruovaný, do určitej miery rámcový zákon, podobne ako je tomu pri daniach priamych. Ku koncu doporučuje, aby sa po týchto veciach prikročilo k celkovej reforme priamych daní atď.

S vďakou musím kvitovať menom koalovaných strán, že vláda a pán predseda vlády mali vrelé pochopenie pre úzku spoluprácu s parlamentom po čas zjednania tohto zákona. Isť v ústrety každému zdravému námetu, ktorý prináša parlament, znamená posilu našej demokracie. Na tejto ceste musíme za každých okolností sotrvať. Demokracia je nemysliteľná bez kontroly. Zdravá demokracia sa prejavuje v sile parlamentu. Jestli pokladáme za dôležité cestou parlamentu kontrolovať štátne príjmy a výdavky a skúmame ich účelnosť a primeranosť, je povinnosťou nás všetkých úzkostlive kontrolovať, ako naša štátna administratíva vykonáva výklad zákonitých ustanovení parlamentom prijatých a ako ich prevádza v praktickom živote.

Márna by bola kritika bez odstraňovania shľadaných chýb, tento zjav by len znevážzňoval význam parlamentu a mohlo by to viesť ku neblahým, smutným zjavom, ktoré by musely ohroziť našu demokraciu! Myslím, že nastúpená cesta je zdravá a vedie k zvýšeniu dôvery k parlamentnej demokracii, a jedine dôvera je najvýdatnejšou oporou nás všetkých, ktorí sme za vývoj pomerov v našom štáte po každej stránke zodpovední. Iste hovorím v mene vás všetkých, keď vyslovujem uprimné prianie, aby táto novela, ktorá bola uskutočnená za tým účelom, aby bola zjednaná náprava všade, kde to záujem štátu a poplatníctva vyžaduje, bola aj našimi administratívnymi úradmi a celou našou verejnosťou v tomto duchu prijatá a v praktickom živote prevádzaná. Všetko to, co podrýva právnu istotu a poriadok, musí byť odstránené, musíme byť naplnení duchom dobrej vôle a vzájomne sa starať o to, aby právny riad v našom štáte tak úrady, ako občianstvo bezpodmienečne rešpektovaly, lebo v tom bude. najväčšia posila parlamentarizmu a demokracie. (Potlesk.)