Řeknete: Kde na to vzít - to je vždycky vaše otázka - abychom zvýšili životní úroveň obyvatelstva? My říkáme: Vzíti tam, kde je možno brát, kde mají. A v tom je právě tragika celé této vládní politiky, že na všecky ty experimenty, i na ty měnové experimenty, doplácejí chudáci. A ti mají doplácet i na toto devalvační řízení. Naproti tomu karteláři, bursovní spekulanti, ti, kteří mají peníze, na tom vydělávají. (Výkřiky.) A tady by bylo potřebí jednou ten poměr obrátit: chudákům pomáhat a těm, kteří mají, brát. Ať bohatí platí! (Potlesk komunistických poslanců.)

Přicházím ještě k otázce protiopatření. Když už tedy musíme počítat s tím, že devalvace československé koruny a měny bude provedena, že tu devalvaci odhlasujete, pak je nutno položiti otázku, jak zabránit aspoň tomu, aby nedošlo k dalšímu zhoršování poměrů pracujícího lidu. Když se u nás sahá k radikálním opatřením a znehodnocuje se měna pro export - a znehodnocení měny je jistě hodně radikální opatření - pak by bylo třeba užít stejně radikálních opatření, stejně radikálních zásahů k tomu, aby se zamezilo zdražování, aby se naopak také doma na vnitřním trhu zlevňovalo. Podívejte se, jaký má účel devalvace československé koruny! Chceme zlevňovati zboží na zahraničním trhu Devalvujete korunu proto, aby československé zboží, československé výrobky, to, co tu dělník vyrobí a udělá, se lacino v cizině prodávalo. když už tu jsou snahy, aby československé výrobky se mohly v cizině lacino prodávat, tak při nejmenším ti, kteří ty výrobky tady vypracují, kteří tento stát udržují, všechny ty vrstvy pracujícího obyvatelstva, mají nárok na to, aby také dostali lacino výrobky, životní prostředky. Co nám nakonec bude platno lacino vyvážet, lacino prodávat za hranicemi, když nám dělníci při práci budou padat podvýživou, když bude zmírat celá mladá generace? Jak bude vypadat v tomto světle otázka naší samostatnosti, obrany proti vnějším, fašistickým nepřátelům, jak bude vypadat celá budoucnost tohoto státu a této republiky při takovéto politice? To je potřeba si předložit.

Vláda až doposud v této věci, upraviti nějak poměry zdejšího obyvatelstva, konejšila lid vždycky jen sliby. Podívejte se, co se udělalo proti drahotě při všech těch slibech! Dnes se nám říká, že devalvace z r. 1934 neměla za následek žádného zdražování. Ale když vezmeme státní statistický index, vidíme, že od r. 1934 stoupl index citlivých cen u nás o 7 bodů, index životních nákladů dělnické rodiny o 15 bodů, index životních nákladů rodiny úřednické o 27 bodů, maloobchodní index potravinový o 33 bodů-to jsou zprávy Státního statistického úřadu - tedy že se drahota od r. 1934 nesmírně zvětšila. A do toho není započítáno toto poslední zdražování, které teď bylo provedeno. My jsme již při minulé devalvaci slyšeli, že vláda bude bojovat proti drahotě, proti té neodůvodněné a neoprávněné drahotě, a výsledky zde jsou. Při posledním zdražování slyšeli jsme sliby, že proti neodůvodněné drahotě se bude zakročovati. Ale co se udělalo? Tuto otázku my předkládáme.

Teď přichází vláda s návrhem vládního nařízení - ten návrh nebyl předložen sněmovně, nejsme o něm přímo informováni, můžeme se informovati jenom z časopisů, poněvadž tento návrh nemá prováděti sněmovna, nýbrž má býti proveden na základě zmocňovacího zákona. V tomto návrhu, který má býti na základě §u 5 zmocňovacího zákona proveden, se říká, že při ministerstvu vnitra se zřídí poradní sbor z deseti zástupců podnikatelských a z deseti zástupců spotřebitelských a zaměstnaneckých, který má pečovati o zásahy proti drahotě. Tedy, nová nějaká komise při ministerstvu vnitra a také při těch okresních úřadech dole, která má zakročovati proti drahotě. Já tu chci klásti jednu otázku. My tu máme drahotu a proti té drahotě bylo potřebí zakročovati. A toto zakročování se až dosud svěřovalo ministerstvu vnitra. Osvědčilo se podle dosavadních zkušeností ministerstvo vnitra jako bojovník proti drahotě a zdražování, zabraňovalo a zabránilo skutečně ministerstvo vnitra drahotě? Domnívám se, že všechny zkušenosti mluví proti tomu a že ministerstvo vnitra se neosvědčilo v boji proti drahotě. Proč se neosvědčilo? Ministerstvo vnitra je příslušníkem agrární strany. Vezměte si agrární stranu a boj proti drahotě! To jsou dvě věci, které se dnes u nás nedají srovnati. Koaliční strany si snad myslí, že je dobře udělati pytláka hajným - to je staré přísloví, když se udělá pytlák hajným, že zakročuje potom proti pytláctví - ale my se domníváme, že v tomto případě se přísloví neosvědčí a že udělají kozla zahradníkem, a podle toho. bude vypadati boj proti drahotě.

Když už se mluví o boji proti drahotě a koaliční strany a vládní strany jsou si toho vědomy, co je příčinou drahoty a jak by se mohlo zakročovati, budu zde citovati z orgánů koaličních stran jednotlivé citáty. Nejdříve "České slovo", orgán národních socialistů. Nedělní "České slovo" píše (čte): "Vláda může vždy čeliti snahám o zvyšování cen dováženého zboží tím, že sníží cla a uvolňováním dovozu odstraňovati bude monopolní zisky, umožňované vázaným hospodářstvím." Dále se říká: "Máme stále velký rozpor mezi cenami zboží nekartelovaného a cenami zboží, regulovaných kartely, mezi cenami volnými a uměle drženými. Příliš velká část našeho hospodářství je po stránce cenové a odbytové ovlivňována vázaností, působenou kartely."

Tedy zde se mluví o vysokých clech a kartelech. To je příčina zdražování a proti té by bylo potřebí zakročiti. To jest jeden orgán.

Nyní orgán druhé vládní strany. "Právo lidu" říká (čte): "Nutno ovšem skutečně již zasáhnouti do hospodářství kartelů, neboť tak, jak dnes věci jsou, každý nový kartel znamená zdražení s nepatrnými a jinými výhodami. Dosavadní úprava kartelového hospodářství národohospodářsky zklamala."

Tedy zase je potřebí zasáhnouti proti kartelům.

Teď je zde orgán oposiční strany národního sjednocení. "Nedělní list" píše (čte): "Zvýšení domácí spotřeby přivodí se dvěma prostředky: buď zlevněním výrobků nebo zvýšením platů - důchodů obyvatelstva. Nezvyšovati důchody a zdražovat při tom výrobky znamená omezování výroby a větší nezaměstnanost. Proto jsme kritisovali naší kartelářskou politiku". Opět se říká, že kartely jsou příčinou zdražování.

Již nemám času uváděti všechny citáty, ale kdybych vzal "Venkov", orgán agrární strany, orgán pana předsedy vlády, najdete tam, že hlavní příčina zdražování jsou kartely. Kdybychom vzali předvolební čísla "Venkova", tam se přímo kasaly rukávy na kartely. Co psal pan Vraný před volbami proti kartelům ve "Venkovu"! Každý čekal, že po volbách agrárníci kartely rozsekají na cucky. A kdybychom vzali orgán střed stavovské strany, orgán pana ministra Najmana, zase se dočteme, že kartely jsou příčinou všeho zdražování, že proti kartelům třeba jíti. Když vezmete orgány všech vládních stran, dočtete se: kartely jsou naše neštěstí, proti těm se musí jíti.

Vezměte si vládu. Pánové, kteří píší toto do svých orgánů a časopisů, sedí ve vládě, a co ta vláda proti kartelářské zdražovací politice dělá? Zde jsou dvě různé tváře těchto politických stran. Jedna ta tvář se jeví v orgánech na venek vůči lidu. Lidu se říká, s kartely pryč, rozsekat, vzít kartelářské zisky, odbourat, a ve vládě se spekuluje, jak kartely upevnit, jak jim pomoci na př. novou syndikalisací nebo exportními premiemi, co jim všechno dát, aby se kartely utěšeně vyvíjely. Tak tyto věci vypadají, a proto my do těchto věcí zasahujeme při příležitosti projednávání této otázky devalvace svými návrhy. Říkáme: Když jste všichni přesvědčeni v koalici i mimo koalici, že kartely jsou příčinou všeho zdražování, dobře, pojďme na ty kartely. Abychom to usnadnili, nejdeme tak daleko, abychom řekli, pryč s kartely. On by se někdo ošíval, mohlo by to někoho postihnout, poněvadž třeba v nich sedí. Tedy aby to nebylo také náhlé, říkáme: Když provádíte devalvaci, když při tom pochopitelně je zde nebezpečí zdražování, zabraňme zdražování, vydejte nařízení, že všechny kartelářské ceny, všechny ceny diktované kartely - ne ceny volného obchodu - se snižují vládním nařízením o 20%. Prosím, takové nařízení je možno vydat. (Posl. V. Sedláček: Co dělají zemědělci?) My mluvíme o kartelech, prozatím necháváme stranou obilní monopol. To není kartel. My nemluvíme o monopolu, abychom vám to usnadnili, poněvadž víme, jak by šlo o monopol, že byste se ošívali, ale prozatím mluvíme o kartelech, protože říkáte, že všichni jste proti kartelům. Má-li vláda možnost nařízením stanoviti vysoké ceny, proč by nemohla stanoviti ceny nižší? Vláda stanovila ceny uhlí vládním nařízením, a to vysoké. Když tedy má právo stanoviti ceny vysoké, má také právo stanoviti ceny nižší. Tak to dnes usnesme! Všichni jste proti kartelům, podejte důkaz, že to myslíte upřímně, a hlasujte pro náš doplňovací návrh, že všecky kartelářské ceny mají býti sníženy o 20%. Pro to mohou hlasovati agrárníci, živnostníci, čeští socialisté, soc. demokraté, pan Hlinka pro to může hlasovat (Veselost.), pan Stříbrný pro to může hlasovat podle psaní jeho orgánů. My vás stavíme před zkoušku státníkovu, abyste dokázali, zdali to, co ve svých orgánech píšete, myslíte upřímně, anebo jestli národ jenom balamutíte. To se uvidí.

Chtěl bych učiniti ještě jeden doplněk. Podívejte se, jak by to vypadalo třeba u cukru, kdybychom provedli snížení o 20%. To by znamenalo snížení ceny cukru na 1 kg o 1.20 Kč. Je to málo, ale my se zatím i s málem spokojíme. A vedlo by to k nějaké katastrofě? Dnes, při nynějších cenách cukru karteláři vydělávají na každém kilogramu 2 Kč. Stát dostává také na daních 2 Kč na každém 1 kg cukru. Kdybychom snížili cenu cukru na 1 kg o 1˙20 Kč, státní daň, tedy státní příjem bude nedotčen, a karteláři vydělají ještě 80 hal. na každém kg. Myslím, že 80 hal. vydělat na každém 1 kg cukru je slušný občanský zisk. Kdybychom to chtěli zkoumat po té linii odůvodněného a neodůvodněného zdražování, myslím, že to smrdí ještě odůvodněným zdražováním. Ale vem to čert, pro začátek se spokojíme s 1˙20 Kč, a myslím, že nikoho nezničíme. Karteláři a cukrobaroni nebudou musit jíti žebrat, když budou vydělávat na 1 kg ještě 80 hal.

A druhá otázka, snížení cel. O tom jsme také slyšeli, a píše se o tom. Navrhujeme, aby, když již se devalvací má pomáhati zahraničnímu obchodu a exportu, aby se na zahraničních trzích laciněji prodávalo, snižme o 20% cla na všechny věci, mimo luxusní, abychom tak donucovali tímto snížením cel naše spekulanty, aby také snižovali na domácím trhu a slevovali. Proti tomu nemůže zase býti námitek, pro to zase také mohou všichni pánové hlasovat.

Třetí náš návrh směřuje k zabezpečení se proti možným následkům drahoty. My dnes nevěříme na sliby, my chceme míti všechno "zasichrováno". Vy říkáte, že z té devalvace žádné zdražování nenastane. Ale my máme obavy, že by mohlo nastati, a proto, aby byli chráněni dělníci, státní zaměstnanci, zřízenci, pensisté, váleční poškozenci, nezaměstnaní, poživatelé rent a pod., navrhujeme zavedení klouzavých mezd a platů, aby pro případ, že by stoupal index, že by se zdražovalo, v tom procentu, jak by stoupala drahota, se rovnoměrně zvyšovaly platy. V tom není žádného nebezpečí, poněvadž vy říkáte, že ke zdražení nedojde, že je nemožné, že na základě této osnovy zákona k němu dojíti nemůže. Proto nemůže také dojíti k žádnému zvyšování platů. A není zde tedy pro vás žádného nebezpečí. Jde tu jenom o to zajistiti skutečně, aby nebyly pracující a konsumní vrstvy poškozeny.

Konečně čtvrtý náš návrh se týká malozemědělců. Je nebezpečí, že malozemědělci mohou býti poškozeni tím, že se zase nově budou v důsledku devalvace zdražovati hnojiva dovážená ze zahraničí, a že se budou také zdražovati jiné výrobky. Aby se to malozemědělcům vynahradilo, navrhujeme, aby byly se zpětnou platností od letošních žní odbourány srážky na ceny obilí, které provedl obilní ústav, pro malozemědělce, kteří neprodávají více Než 150 q Obilí ročně. A aby se měl obilní ústav kde hojiti, navrhujeme, aby srážky, které se odbourají u malozemědělců, se přirazily na velkostatkáře a zbytkaře. Zase pro to můžete všichni hlasovati, poněvadž kdykoliv dojde k nějakému jednání, každý se zaříká, i všichni pánové Z agrární Strany říkají a přísahají, že žádnými zbytkaři a velkostatkáři nejsou. Tedy to u těch Pánů nikoho nepostihne a pro malozemědělce mohou páni z agrární strany přec něco udělati.

Konečně pátý náš návrh se týká zdanění zisků, které vzniknou ze spekulativních obchodů, které se prováděly už teď na účet devalvace. Padesáti procenty zdaniti tyto zisky! Že zisky zde jsou, o tom svědčí bursovní zpráva "Národních listů" ze 4. t. m. "Národní listy" píší (čte): "Obchod na burse byl v tomto týdnu ohromný. V bursovních odděleních bank se pracovalo do noci. Provedena byla veliká výměna rukou...".

Víte, co je to v bankovní hantýrce výměna rukou? To se míchaly kapitály, to se kupovalo, prodávalo, prostě ruce se vyměňovaly, jeden po tom hrabal, ten druhý mu to dával a spekulovalo se o všechno pryč. Dlouho do noci to trvalo všude, jak "Národní listy" píší.

"Ukázalo se, co bývá na burse dosti častým zjevem, že, splní-li se dříve očekávaná událost...".

Tedy prosím, bankovní spekulanti očekávali tuto událost, byli o tom informováni.

Tedy ukázalo se, že se splnila dříve očekávaná událost.

"... pokládá ji spekulace za Ťmotiv obehranýť a realisuje."

Víte, co je to "obehraný motiv" a "realisování" v bankovní spekulaci.

"Tak tomu bylo i v týdnu, když se uskutečnila devalvace ve Francii a když vyšlo na jevo, že i naše vláda jedná o měnové úpravě. Spekulace realisovala zisky....

Bursa byla celkem o této otázce velmi dobře informována. Za poslední čtyři týdny stouply ceny akcií průměrně asi o 6 %. Proti loňskému roku činí vzestup asi o 25 až 30 %."

Prosím, to je zpráva "Národních listů" o bursovních obchodech. Když se ty ruce po tom tak hrabaly, tak chceme, aby jim aspoň něco bylo vyrváno, 50 %. (Místopředseda dr Markovič zvoní.)

Tedy, myslím, že pro to zase všichni pánové, kteří říkají, že jsou proti bursovním spekulantům, mohou hlasovati.

A na konec, poněvadž by někdo mohl říci, když navrhujeme klouzavé mzdy a platy stát. zaměstnanců, z čeho se to bude hraditi, říkáme: uhraditi náklady z toho, co vydělá Národní banka a co se vezme spekulantům z výdělku na devalvaci. Stát na to nemusí doplácet ani haléř. To, co vydělala Národní banka na devalvaci a co se vezme z 50 % spekulantům, to stačí na možné zabezpečení proti následkům devalvace po této stránce. Pánové, teď je na vás rozhodování, abyste ukázali lidu, jak to myslíte upřímně se svými hesly. To nejsou bolševické návrhy, pánové, my zas otevřeně říkáme, že kdybychom to dělali po bolševicku, dělali bychom to docela jinak. To je realisování vašich slibů, to je realisování vašich hesel, které vám tu presentujeme, abyste vy teď ukázali, jsou-li tyto návrhy a věci u vás doopravdy myšleny. My ovšem říkáme: Těmito otázkami se nevyřeší otázky krise, otázky bědných platů státních zaměstnanců a pod. My jdeme jen po té linii, položiti závoru, položiti uzávěr, aby touto devalvací nebyly postiženy pracující vrstvy, střední vrstvy obyvatelstva, dělníci, úředníci, maloživnostníci, malozemědělci a pod. Jen po této linii jdeme, aby z toho neresultovalo nové zbidačování dělnických a pracujících vrstev. (Místopředseda dr Markovič zvoní.)

Druhá otázka je odstranění vší té dosavadní bídy, která zde je. Je to důležitá otázka, jak zdvihnouti vnitřní konsum, jak pomoci naší výrobě a pod. A tu znovu zůstávají v platnosti všechny požadavky, s kterými už tak dlouho přicházíme: zvýšiti mizerné dělnické mzdy, odbourat okamžitě platové srážky státních a veřejných zaměstnanců, zvýšiti podpory v nezaměstnání, opatřiti dělníkům práci, odbourávati skutečně drahotu a při tom po této linii pomáhati pracujícímu lidu. Tyto návrhy a tyto požadavky lidových vrstev zůstávají dále v platnosti. My budeme míti příležitost je rozvinouti zase při projednávání státního rozpočtu, my je budeme rozvinovati dále v závodech a při každé příležitosti je budeme ve spojení se vším pracujícím lidem, ve spojení s malými živnostníky i s malorolníky, ve spojení se všemi těmi politickými stranami, které budou ochotny pracujícímu lidu pomáhati, prosazovati. (Potlesk poslanců strany komunistické.)