Finanční závazky státu vůči Československé obilní společnosti zakládají se na těchto titulech:

1. Podle §u 48 stanov společnosti jest stát povinen doplňovati dovozní zisky společnosti plynoucí do zvláštního reservního fondu do částky 60,000.000 Kč ročně. Na skutečný závazek státu z toho plynoucí je v rozpočtu pamatováno.

2. Podle §u 13, odst. 1 vl. nařízení č. 137/1934 Sb. z. a n. nahražuje společnosti stát ztráty, jež vznikly z obchodů provedených na příkaz vlády. Takovéto příkazy byly vládním nařízením č. 219/1936 Sb. z. a n. omezeny jen na příkazy dávané z důvodů obchodně-politických závazků, což s hlediska konsolidace rozpočtové nutno zvláště ceniti. Letos z tohoto závazku nevyplyne pro stát žádná ztráta.

Hospodářství obilní společnosti bylo tímto vládním nařízením konsolidováno, k čemuž přispěla i nová změna zásad hospodaření pro období 1936/1937, kterou byl učiněn krok k finanční soběstačnosti společnosti zavedením příspěvků dodavatelů obilí na úhradu ztrát, jež utrpí společnost při zpeněžení obilí domácího.

Podle nynějšího stavu jest vážnou otázkou likvidace velkých přebytků pšenice, které činí na konci hospodářského roku 1935/36 okrouhle 70.000 vag., což jest celostátní potřeba obchodního mletí na 9 až 10 měsíců. Ke snížení zásob pšenice směřuje hlavně nařízené omezení osevní plochy pšenice. Mimo to situace na světovém trhu a nová měnová úprava dávají naději, že i vývozem pšenice za lepších cenových podmínek bude likvidace přebytku pšenice usnadněna i urychlena.

Ve své řeči, pronesené v červnu t. r. v senátu Národního shromáždění, dotkl jsem se vedle jiných závažných otázek také personálního nákladu na veřejnou správu, jejž s hlediska rostoucího finančního nákladu považuji za vážný státní problém.

Při tom bylo hlavní myšlenkou tohoto mého projevu varovati před přejímáním nových a nových úkolů administrativních na bedra státu. Vysvětlil jsem již jinde smysl tohoto projevu, který je neprávem vykládán jako namířený proti spravedlivým požadavkům veřejných zaměstnanců. Nestavěl jsem se a nemohl stavěti proti nim. Jest však třeba posuzovati je jako všechna vydání státu s hlediska únosnosti hospodářských sil státu. Nebylo by prospěchem státních zaměstnanců, kdyby finanční hospodářství státu bylo vedeno beze zřetele k této samozřejmé zásadě únosnosti a pořádku rozpočtového, poněvadž jen v rámci spořádaného hospodářství státního lze uhájiti jejich spravedlivý reálný podíl na celkovém národním důchodu.

Omezuji se na toto stručné vysvětlení, protože o otázkách veřejných zaměstnanců vyhradil si promluviti průběhem parlamentního jednání pan předseda vlády.

Vážným problémem státním je také otázka nezaměstnanosti, jíž nejlépe lze čeliti opatřením pracovních příležitostí a zlepšením podmínek pro soukromé podnikání. Vedle toho je však úprava péče o nezaměstnané důležitým problémem organisačním, jak ukázala nejlépe doba krise; v rámci této organisace jde především o to, aby péče nebylo zneužíváno na úkor těch, kteří péče potřebují; dále jedná se o správné statistické a administrativní zachycení skutečných nezaměstnaných a podpory potřebných. V tomto směru ministerstvo financí v dohodě s kompetentním ministerstvem sociální péče a Nejvyšším účetním kontrolním úřadem pracuje již na řešení, které by vyhovovalo jak sociálnímu poslání státu, tak také nutné kontrole veřejné.

Není možno dopodrobna vyčerpati všechny otázky týkající se státního finančního hospodářství. Vzhledem k rozsahu úkolů zmínil jsem se jen o věcech zásadních a nejdůležitějších. K některým dalším otázkám, zejména organisačním, budu míti příležitost se vrátiti průběhem projednávání rozpočtu.

Uzavíraje hodnocení stavu státního finančního hospodářství, jehož obraz podává rozpočet předložený slavné sněmovně, netajím nikterak jeho obtíže.

Přes tyto obtíže jest však tento rozpočet dokladem postupující konsolidace našeho hospodářského, ba i politického vývoje. S hlediska politiky finanční musíme setrvávati dále na zásadách tradiční přísné úspornosti a rovnováhy, abychom očekávaných příznivějších výsledků hospodářského života mohli použíti ke zmírňování veřejného zatížení.

Veškerá, sebelepší snaha vlády nesetkala by se s úspěchem, kdyby nebyla podpořena stejnou snahou Národního shromáždění a zároveň i všeho občanstva. Spolupráce Národního shromáždění jest dána zvláště stálou součinností parlamentní úsporné a kontrolní komise. Pokud jde o občanstvo, nepochybuji rovněž o jeho podpoře. Ukázalo se při půjčce obrany státu, jak daleko u nás pokročil jeho smysl pro státnost. Jsem přesvědčen, že touto společnou prací všech složek státního organismu se dostaneme k lepšímu hospodářskému zítřku a upevníme demokratický základ tohoto státu. (Hlučný potlesk.)

Předseda (zvoní): Byl mně podán návrh posl. Berana, dr Meissnera, dr Patejdla, Staška, Mlčocha, Tauba, dr Luschky a Zierhuta, aby o prohlášení pana ministra financí dr Kalfuse provedena byla rozprava a aby rozprava tato sloučena byla s projednáváním státního rozpočtu a finančního zákona na rok 1937 ve sněmovním plenu.

Dám o tomto návrhu hlasovati.

Sněmovna jest způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s návrhem posl. Berana, dr. Meissnera, dr Patejdla, Staška, Mlčocha, Tauba, dr Luschky a Zierhuta, aby o prohlášení pana ministra financí provedena byla rozprava a aby rozprava tato sloučena byla s projednáváním rozpočtu a finančního zákona v sněmovním plenu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh jest přijat.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda na dnešní den posl. Hodinové-Spurné, Polívkovi, Stanglovi, dr Hodinovi, inž. Künzelovi, Němcovi (Sdp), Fr. Nitschemu, Fuščičovi, Ježkovi.

Posl. dr Lukáč oznámil zároveň s klubem poslanců čsl. strany nár.-socialistické, že stal se členem tohoto klubu.

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru rozpočtového posl. dr Jar. Dolanského za posl. Zápotockého, posl. Beuera za posl. Kopeckého, posl. Kopřivu za posl. Slanského.

Předseda sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby příští schůze svolána byla písemně s pořadem, který podle §u 40 a §u 9, odst. 1, lit. d) jedn. řádu určí předsednictvo.

Schůze skončena ve 12 hod. 28 min. odpol.