Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Ministr dr Kalfus (pokračuje): . . . vykazoval
podle údajů Státního úřadu
statistického indexní číslo 913 v
průměru, klesl v r. 1930 na 811, v r. 1931 na 736,
v r. 1932 na 680, v r. 1933 na 659, aby pak povlovně se
zvedal v r. 1934 na 676, v r. 1935 na 704 a v průměru
posledních 8 měsíců r. 1936 na 702.
Vývoj našeho průměrného indexu
životních nákladů činil u dělnické
rodiny r. 1929 744, r. 1930 746, r. 1931 713, 1932 700, 1933 692,
1934 684, 1935 696, v prvních 8 měsících
1936 průměrně 707.
Jest jisto, že tato čísla sama o sobě
nemohou podávati ještě obrazu o celkovém
zlepšování hospodářského
blahobytu, které lze očekávati jedině
v rámci zvýšené produkce a zvýšeného
celkového národního důchodu.
Jest proto programem vlády usilovati jak zvýšením
vývozu, tak i zlepšením podmínek domácího
podnikání, jakož i veřejnými
pracemi o zvýšení národní produkce.
Pomalé zlepšování hospodářské
situace, podporované řadou zmíněných
vládních opatření, projevuje se i
v mírném zlepšování státních
financí. Tak úvěrová a pokladní
situace státu se zlepšila v souvislosti s příznivým
vývojem peněžního trhu, o čemž
jsem se zmínil předem. Také ve vývoji
státních příjmů jeví
se malé zlepšení, jak tomu nasvědčují
měsíční výkazy státních
příjmů. Obdobný vývoj se ukazuje
i u státních podniků, kde zejména
za zmínku stojí i zmenšení pasiva státních
drah.
Z tohoto zlepšování státních
příjmů, zejména daňových,
nelze ovšem vyvozovati přepjatých nadějí,
neboť ve vyšších příjmech
z daní přímých a z daně z obratu,
došlých v prvních 7 měsících
roku 1936, je největší část vyšších
příjmů z daní splatných v druhém
půlletí roku, které byly předem zaplaceny
v důsledku bonifikací povolených řádným
poplatníkům.
Přílišný optimismus byl by tím
méně odůvodněn, uvědomíme-li
si vzrůst státního dluhu způsobený
schodky státního hospodářství
let krisových a novými úkoly, které
čekají nás se zřetelem na nutnou obranu
státu.
Tím usilovněji je nutno pečovati, aby řádné
hospodaření státu bylo bezpečně
nadále opřeno o princip rovnováhy, o kterém
promluvím dále.
Přicházím k obrazu o státním
rozpočtu na rok 1937.
Po stránce formální zachovává
se struktura rozpočtu tak, jak byla vybudována prof.
dr Englišem.
Novotou, která je doplňkem této konstrukce,
a která bude vyjádřena ve státním
závěrečném účtu, jest
ustanovení čl. XXIX osnovy finančního
zákona na rok 1937, kterým se sleduje, aby výdaje,
které se hradí z výtěžků
povolených úvěrních operací,
byly ve státních závěrečných
účtech vykazovány odděleně
od ostatních výdajů a příjmů
státních.
Jde při tom zejména o investice pravé státních
podniků, které mají býti národohospodářsky
rentabilní a znamenají pojmově vždy
přírůstek státního majetku,
na něž vynaložené vydání
není ani ztrátou podniku ani schodkem státního
hospodářství.
Dalšími takovými výdaji jsou náklady
na mimořádná technická zařízení
k zajištění obrany státu.
Samozřejmě řádná vydání
tohoto druhu musí býti a jsou kryta v rámci
administrativního rozpočtu.
O finanční a hospodářské povaze
těchto vydání zmíním se ještě
dále.
Formální novotou je dále přehled připojený
jako příloha důvodové zprávy
k finančnímu zákonu, obsahující
výčet úvěrů na veřejné
stavby a práce, jež mají býti provedeny
r. 1937 a jichž suma činí 5.250 mil. Kč.
Přehled ten tvoří první část
tříletého vládního programu
směřujícího k oživení
zaměstnanosti.
V rozpočtu státním na rok 1937 stanoví
se veškeré výdaje státní správy
částkou 8.454,970.960 Kč; naproti tomu stojí
na jejich úhradu příjmy částkou
8.456,499.080 Kč.
Vykazuje tedy státní rozpočet na rok 1937
přebytek 1,528.120 Kč.
Proti r. 1936 je rozsah rozpočtu na rok 1937 ve výdajích
vyšší o 422,775.060 Kč, a v příjmech
vyšší o 422,968.080 Kč.
Ve státním rozpočtu na rok 1937 nebylo, jak
je patrno, možno výdaje udržeti na výši
rozpočtu roku 1936 přes největší
snahu o úspornost.
Příčina toho jest ovšem z valné
části v úsilí o konsolidaci stránky
výdajové. Proto do rozpočtu byly pojaty závazky,
na něž dříve nebylo lze pamatovati,
nebo jež byly dosud kryty úvěrem.
Tak bylo nově pamatováno ve výdajích:
a) ve všeobecné pokladní správě
na závazek státu vůči Čsl.
obilní společnosti částkou 20 mil.
Kč,
b) v kapitole ministerstva veř. prací na závazek
vůči bratrským pokladnám, na který
dříve bylo pamatováno pouze částkou
20 mil. - Kč, kdežto nyní 90 mil. Kč,
t. j. plus 70 mil. Kč,
c) na obnovený úmor státní losové
výpůjčky v částce 40 mil. Kč,
d) zvýšené zákonné dotace fondu
vodohospodářskému, melioračnímu
a elektrisačnímu proti r. 1936 23 mil. Kč.
Kromě toho bylo pamatováno zvýšeným
údělem ve skup. III na závazek státu
vůči pomocným fondům na úpravu
samosprávných dluhů částkou
77 mil. Kč
a zvýšeným údělem na úhradu
učitelských platů částkou 50
mil. Kč.
Uhrazení zvýšeného vydání
na službu státního dluhu ve výši
388 mil. Kč obsahující i službu úvěrů
uzavřených na vydání pro obranu státu
včetně půjčky na obranu státu,
bylo umožněno tím, že z rozpočtu
odpadla dotace 315 mil. Kč fondu národní
obrany, poněvadž vydání toto již
v důsledku zákona č. 127/1934 Sb. z. a n.
bylo anticipováno na řadu let a jeho úhrada
byla předem opatřena úvěrem.
Další zvýšení státních
vydání věcných i osobních ve
státní administrativě má ovšem
týž podstatný podíl na rostoucí
číslici výdajové.
Státní příjmy jsou preliminovány
proti r. 1936 výše o částku 423 mil.
Kč, z čehož na příjmy jednotlivých
kapitol (mimo kap. 19) připadá per saldo
snížení příjmů o 23
mil. Kč, kdežto u kap. 19 (ministerstvo financí)
počítá se se zvýšeným
příjmem proti roku 1936 o 446 mil. Kč.
Z tohoto zvýšení připadá: a)
na resortní příjmy 2.3 mil. Kč, b)
na větší výnos veřejných
dávek 352.7 mil. Kč, c) na příjmy
všeobecné pokladní správy 90.5 mil.
Kč; z toho částka 67 mil. Kč plyne
ze zvýšeného výnosu státních
podniků a připadá v podstatě na zlepšený
provozní výsledek československé pošty
a státních drah. V ostatním možno u
státních podniků poukázati na přehled
připojený k finančnímu zákonu
na rok 1937.
Z preliminovaného vyššího výnosu
daní a dávek ve výši 352 mil. Kč
připadá a) na nově do rozpočtu příjmového
vřazenou mimořádnou daň postihující
dividendy a úroky z některých cenných
papírů částka 50 mil. Kč,
b) na vyšší výnos daně důchodové
155 mil. Kč a u zvl. daně výdělkové
50 mil. Kč (v důsledku novely zákona o stabilisačních
bilancích a novely zákona o daních přímých).
Na vyšší výnos daně z obratu a
přepychové připadá 86 mil. Kč,
ježto se počítá se zvýšenými
obraty ve výrobě i v tuzemské spotřebě.
V oboru poplatků počítá se s příjmem
o něco sníženým, mimo jiné proto,
že finanční správa hodlá předložiti
v brzké době osnovu zákona o nové
úpravě poplatků z převodu nemovitostí
a daně z obohacení.
K tomu ještě podotýkám, že řádná
vydání na obranu státu jsou kryta v rámci
administrativního rozpočtu. Mimořádná
vydání, vnucená nám dočasně
situací mezinárodní v rozsahu přesahujícím
míru běžné únosnosti, nemohou
býti uhrazena řádným rozpočtem,
nýbrž úvěrem. Za tím účelem
byly uzavřeny některé úvěrní
operace, z nichž na prvém místě nutno
uvésti půjčku obrany státu. Vláda
je si vědoma, že činí k obhájení
principu rozpočtové rovnováhy, čeho
je třeba, jestliže o úrok a úmor státního
dluhu k tomuto účelu uzavřeného je
postaráno v běžném rozpočtu.
Rozpočet správní, takto zejména po
stránce výdajové konsolidovaný, lze
po mém názoru pokládati za vyrovnaný.
Z výdajů vlastní státní správy
(skup. I), stanovených penízem 8.454,970.960 Kč,
připadá na výdaje osobní 4.313,990.800
Kč a na výdaje věcné 4.140,980.160
Kč.
Srovnáme-li výdaje osobní v rozpočtu
na rok 1937 s výdaji osobními, preliminovanými
na rok 1936 částkou 4.063,790.600 Kč, vidíme,
že vzestup těchto výdajů činí
na rok 1937 250,200.200 Kč, kdežto vzestup stejných
výdajů z roku 1935 na rok 1936 činil 175,267.000
Kč.
Ze zvýšených výdajů administrativních,
jež činí proti roku 1936 plus 423 mil. Kč,
připadá dále na vydání věcná
173 mil. Kč.
V rozpočtu státních podniků připadá
z celkového zvýšení výdajů
proti roku 1936 per 242 mil. Kč na vydání
osobní 66 mil. Kč, na vydání věcná
176 mil. Kč.
U jednotlivých kapitol připadá na zvýšená
vydání kap. 5, ministerstva nár. obrany 20
mil. Kč, kap. 6, ministerstva vnitra 59 mil. Kč,
kap. 10, ministerstva školství a nár. osvěty
53 mil. Kč, kap. 13, ministerstva veř. prací
74 mil. Kč, kap. 16, ministerstva soc. péče
22 mil. Kč, kap. 18, odpočivné a zaopatřovací
platy 78 mil. Kč, z čehož téměř
1/3 připadá na provedení t. zv. IV. etapy
staropensistů.
Z větší potřeby celkové na věcných
výdajích připadá na kap. 6, "ministerstvo
vnitra", 11,565.300 Kč v důsledku řady
nových zařizovacích potřeb, dále
na kap. 10, "ministerstvo školství a nár.
osvěty", zvýšená potřeba
o 22,719.300 Kč, hlavně na vybavení škol
vnitřním zařízením a učebními
potřebami, větším výdajem na
prohloubení kulturních styků s cizinou (cca
600.000 Kč) a na sociální péči
o studentstvo, kde zvýšení potřeby činí
asi 1,140.000 Kč.
Nově byl zařazen náklad na podporu nezaměstnané
inteligence penízem 1 mil. Kč a dotace na nákup
sbírek Společnosti vlasteneckých přátel
umění částkou 1,050.000 Kč.
Zvyšuje se konečně podpora na divadla o 5.5
mil. Kč a na výstavnictví o 2.9 mil. Kč
a konečně vedle řady jiných zvýšených
potřeb byly zvláště zvýšeny
podpory na živnostenské školy pokračovací
(cca 1 7 mil. Kč).
Dále vykazuje podstatný vzestup věcných
výdajů také kap. 12, "ministerstvo průmyslu,
obchodu a živností", a to o částku
5 milionů 531.200 Kč, kde hlavní vzestup
nastává na zvelebování vývozu
(o 2,440.000 Kč) a na cizinecký ruch; vzestup
tu jest ze 3 mil. Kč na 5,500.000 Kč.
V kap. 13, "ministerstvo veř. prací",
činí vzestup 70,887.500 Kč a sice hlavně
důsledkem zařazení nové potřeby
na bratrské pokladny penízem 90 mil. Kč.
Vzestup výdajů byl by tu ještě větší,
nebýti okolnosti, že část výdajů
tohoto resortu ve výši 163,900.000 Kč má
býti hrazena z výtěžku půjčky
obrany státu.
Také v kap. 16, "ministerstvo soc. péče",
požaduje se na věcných výdajích
o 20 mil. 706.100 Kč více.
Zvýšení nastává tu hlavně
většími náklady na sociální
pojištění (vzestup o 29 mil. Kč) a
větší potřebou na péči
bytovou (o 15.8 mil. Kč) zařazením potřeby
na zprostředkovatelny práce (6 mil. Kč)
a větší potřebou na péči
o válečné poškozence částkou
12,100.000 Kč.
Zmenšení výdajů pro tuto kapitolu přivodilo
hlavně vyloučení dříve tu preliminované
částky 20 mil. Kč na sanaci hornického
pojištění, kterýžto výdaj
(celkem 90 mil. Kč) zatěžuje po zákonné
úpravě rozpočet kap. 13, "ministerstvo
veřejných prací".
Konečný značný vzestup věcných
výdajů jest ještě připomenouti
při kap. 19, "ministerstvo financí", a
sice o 92,785.760 Kč hlavně důsledkem vzestupu
nákladu na státní dluh, který činí
v r. 1937 proti r. 1936 větší potřebu
okrouhle 387 mil. Kč. Blíže o této věci
se zmíním v oddílu státního
dluhu.
Vzestup věcných výdajů byl by u kap.
19 ještě podstatně větší,
když postavíme výdaje na stejnou základnu,
neboť výdaj 315 mil. Kč, který v r.
1936 byl preliminován jako dotace fondu pro věcné
potřeby národní obrany, se do rozpočtu
na rok 1937 nezařazuje.
S hlediska národohospodářského nutno
při zásadním posouzení výdajové
stránky rozpočtu zdůrazniti postulát
stabilisace státních výdajů. Měřítko
jejich je dáno tíživostí našeho
daňového systému, který opatřuje
úhrady na krytí výdajů státních.
V tomto směru nepotřebuji poukazovati k tomu, že
naše daňové zatížení je
vysoké jak u daní) přímých,
tak i u daní spotřebních. To ukládá
rozpočtové správě zvýšenou
povinnost pečovati o to, aby státní výdaje
nerostly nad meze dané únosnosti národního
hospodářství.
Provádění zásady stabilisace výdajové
ukládá finanční správě
obtížnou, byť nezbytnou funkci úsporného
komisaře. Jsme si však vědomi, že jenom
tato finanční politika může přispěti
ke konsolidaci úvěrové, důležité
jak pro hospodářství soukromé, tak
pro vzrůst národního blahobytu.
Pro finanční hospodářství samosprávných
svazků důležitou skutečností
v návrhu státního rozpočtu na rok
1937 jsou zvýšené podíly státních
daní a dávek pro účely samosprávy
územní i některých fondů.
Tyto podíly preliminují se výše o částku
175 mil. Kč, což způsobeno jest především
a) nově zařazeným přídělem
z výnosu daně důchodové 77,000.000
Kč, b) zvýšením přídělu
obcím a zemím z výnosu daně domovní
o 43,744.000 Kč, c) zvýšením údělu
k úhradě učitelských platů
o 50,000.000 Kč a d) zvýšením přídělu
zemím z výnosu daně z piva o 3,934.000 Kč.
Také v části B. Podíly státních
fondů zvýšily se podíly o 6,400.000
Kč a to zvýšením podílu státního
silničního fondu o tutéž částku.
Pokud se týče části C třetí
skupiny rozpočtu, zůstaly podíly v této
části dosud zařazené na sstejné
výši jako v roce 1936.
Naproti tomu významného snížení
doznala čtvrtá část této skupiny
(označená písm. D) a to omezením
údělu na péči o nezaměstnané
o částku 100,000.000 Kč.
Úděl na zálohy Košicko-bohumínské
železnice a místních drah byl podle potřeby
poněkud zvýšen o 8,982.200 Kč, takže
v části D jeví se celkem snížení
o částku 91,017.800 Kč.
Uváží-li se, že vedle toho úprava
dluhová z prosince 1935 přináší
územní samosprávě úlevu kol
300 mil. Kč a ze i ze zvýšených daní
výnosových bude plynouti pro samosprávu značné
zvýšení základny přirážkové,
lze toto zlepšení základu finančního
hospodářství samosprávných
svazků při relativně těžké
situaci státních financí hodnotiti jako cennou
materiální konsolidaci samosprávného
hospodářství.
Kapitolou vzbuzující vážnou starost
je vzrůst státního dluhu, jehož stav
ke dni 31. prosince 1935 činil 39.924 mil. Kč, ke
dni 30. září 1936 však činí
již 44.455 mil. Kč a při němž se
v rozpočtu na r. 1937 počítá s dalším
vzrůstem tohoto dluhu na 46.785 mil. Kč.
Tento dluh jest rozdělen na jednotlivé druhy takto:
I. Vnitřní státní dluh:
a) dlouhodobý (založený) 28.007,410.669 Kč,
b) krátkodobý (přechodný) 8.597,673.000
Kč,
II. Zahraniční dluh 8.149,424.967 Kč,
III. Státovkový dluh 2.030,000.000 Kč.
Proti rozpočtu na r. 1936 znamená to zvýšení
státního dluhu celkem o 5.850,834.785 Kč,
které je způsobeno zejména vzrůstem
vnitřního státního dluhu dlouhodobého
a krátkodobého. Vnitřní státní
dluh dlouhodobý vykazuje ve srovnání se státním
rozpočtem na r. 1936 zvýšení o 4.695,801.729
Kč, hlavně v důsledku emise dluhopisů
půjčky obrany státu, částečně
také provedením zákona ze dne 15. května
1936, č. 128 Sb. z. a n., o výměně
dluhopisů vnitřního státního
dluhu. Podle cit. zákona dostane se totiž majitelům
některých dosavadních dluhopisů za
výhody s těmito dluhopisy spojené odškodnění
ve formě vyšší jmenovité hodnoty
dluhopisů unifikační půjčky.
U vnitřního dluhu krátkodobého (pokladniční
po ukázky) jeví se přírůstek
o 1.135,963.000 Kč na podkladě úvěrových
zmocnění.
Celková služba státního dluhu na úrok,
úmor a správní výdaje činí
podle návrhu státního rozpočtu na
r. 1937 částku 1.700,947.183 Kč. Z toho připadá
na úrok 1.610,638.073 Kč. Úmor činí
83,295.366 Kč a správní výlohy 7,013.744
Kč. Srovnáme-li službu na úrok s rozpočtem
na r. 1936 po uvedení na stejný základ, činí
přírůstek u služby úrokové
176,045.330 Kč v důsledku shora zmíněného
zvýšení kapitálu státního
dluhu (hlavně dluhopisy půjčky obrany státu).
Poněvadž umořování dluhopisů
unifikační půjčky a půjčky
obrany státu, které tvoří podstatnou
složku vnitřního státního dluhu
dlouhodobého, začíná teprve rokem
1938, omezuje se úmor v r. 1937 zejména na potřebu
pro umořování zahraničního
dluhu.
Celková potřeba na službu státního
dluhu, jak byla shora uvedena, snižuje se však o příspěvky
státních podniků, státních
fondů a samosprávných svazků a dále
o úhradu ze zvláštních zdrojů
příjmových (příjmy od Společné
pokladny a úhrada z fondu zřízeného
podle čl. XVII finančního zákona na
rok 1927). Po odečtení těchto příspěvků
a příjmů hradí státní
pokladna částku 1.173,688.960 Kč, což
jest proti rozpočtu na r. 1936 více o 387,674.760
Kč. Toto zvýšení úhrady státní
správou jest způsobeno jednak vyšší
potřebou na úrokovou službu, jednak snížením
úhrady ze zvláštních zdrojů příjmových.
Zde odpadly totiž některé položky, jako
jednorázový příjem z konečného
vyúčtování ražby stříbrných
mincí (v r. 1936 činil preliminovaný příjem
159,925.000 Kč) a příjem z mimořádné
daně postihující dividendy a úroky
z některých nestátních cenných
papírů (v r. 1936 částka 40,000.000
Kč), který v návrhu státního
rozpočtu na r. 1937 jest zařazen mezi příjmy
daňové.
Vážnou starostí je vzrůst státního
dluhu do budoucna, se kterým nutno hledíc ke zvýšené
potřebě obrany státu počítati
a který bude vyžadovati dalších zvýšených
vydání.
Chtěl bych se zmíniti ještě o některých
speciálních otázkách, které
úzce souvisí se státním hospodářstvím.
Je to zejména otázka obilního monopolu.