Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Taub, Langr, Košek, Onderčo, Mlčoch.

Zapisovatelé: Dubický, R. Böhm.

129 poslanců podle presenční listiny.

Člen vlády ministr dr Kalfus.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce Nebuška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi v 10 hod. 36 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda: na dnešní den posl. Hirtemu, dr Hodinovi, Ivákovi, dr Jillymu, Csomor, Knorremu, Pelíškovi, Stundovi, dr Roschemu, inž. Schreiberovi, Vierecklovi, Židovskému, dr inž. Touškovi, dr Kozákovi, Bátkové-Žáčkové, dr Dufkovi; na dnešní den a na 30. t. m. posl. Rechcíglovi, dr Goldsteinovi; na 28. listopad až 1. prosinec t. r. posl. Šalátovi; na 28. listopad až 2. prosinec t. r. posl. Polívkovi.

nemocí posl. Nickerl, dr inž. Fulík.

Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečné omluvy posl. Hirteho, dr Hodiny, dr Jillyho, Knorreho, dr Roscheho, inž. Schreibera na den 27. listopadu 1936.

min. vnútra vo veci bezpečnostnej služby v Prešove (č. D 232-IV),

min. financií vo veci čakateľskej doby finančnej pohraničnej stráže (č. D 233-IV),

vláde republiky Československej vo veci záchrany zvolenského zámku (č. D 234-IV).

počátkem schůze: Zprávy tisky 685, 688, 689.

přikázal předseda žádost okres. soudu v Mar. Lázních ze dne 25. listopadu 1936, č. Nt 311/ 36, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Köllnera pro podezření účasti na zločinu podle §u 78 tr. z. (č. J 197-IV).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového podle §u 35 jednacího řádu o usnesení senátu (tisk 670) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 310 a 312) o zcizení některých státních nemovitostí v Brně (tisk 688).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této osnově sloučeno bylo s jednáním o osnově, která jest na pořadu jako další odstavec 2, to jest:

2. Zpráva výboru ústavně-právního podle §u 35 jedn. řádu o usnesení senátu (tisk 671) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 311 a 313), kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů 4 1/2% půjčky zemského hlav. města Brna z roku 1936 v úhrnné jmenovité hodnotě 100 milionů Kč k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 689).

Sloučené projednávání se doporučuje, jelikož obě tyto osnovy mají jako společný účel podporovati rozvoj města Brna.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Námitek nebylo.)

Není jich.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodajem za výbor rozpočtový při odst. 1 pořadu jest p. posl. Martinásek, zpravodajem výboru ústavně-právního při odst. 2 pořadu jest p. posl. Pozdílek.

Dávám slovo prvému zpravodaji - za výbor rozpočtový - p. posl. Martináskovi.

Zpravodaj posl. Martinásek: Slavná sněmovno!

Rozpočtový výbor posl. sněmovny přijal ve schůzi dne 27. listopadu 1936 vládní návrh zákona (tisk sen. 310) podle usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé (tisk 670) o zcizení některých státních nemovitostí v Brně.

Československý stát zakoupil pro stavbu budovy nejvyššího soudu v Brně v dubnu 1928 od města Brna stavební parcelu kat. čís. 22/3, vložka čís. 18, v Husově třídě pod Špilberkem ve výměře 2144 m² a stavební parcelu kat. čís. 208/2, vl. čís. 708, v kat. území Brno-město ve výměře 758 m²; dohromady tedy pozemky o výměře 2902 m za částku 1,500.000 Kč.

K zamýšlené stavbě budovy nejvyššího soudu však nedošlo, poněvadž ministerstvo spravedlnosti zatím rozhodlo, že naléhavější stavbou je stavba budovy pro krajský soud trestní v Brně, který je dosud umístěn ve staré budově na Cejlu, jež potřebám jeho naprosto nevyhovuje. Konečně byly také vysloveny z řad odborníků vážné námitky proti stavbě budovy nejvyššího soudu na zakoupené parcele.

Poněvadž jde v Brně o stavbu státních budov nejvyššího soudu a kraj. soudu trestního a o stavbu městských úředních budov, kterou má provésti město Brno, byly získány státem československým nové stavební plochy pro tyto státní budovy od města Brna na místě vhodnějším, a to v části Akademického náměstí proti české technice a v katastrálním území Velké nové ulice.

Budova právnické fakulty, postavená v sousedství těchto stavebních parcel, stojí z polovice na pozemku státním a z polovice dosud na pozemku města Brna. Aby bylo Československému státu a také městu Brnu umožněno prováděti tyto stavební práce, předložila československá vláda návrh zákona, kterým se zmocňují příslušná ministerstva, aby s městem Brnem provedla směnnou smlouvu, jak o tom mluví důvodová zpráva, kterou by československý stát získal od města Brna stavební parcely: v kat. území Velká nová ulice na doplnění staveniště pro nejvyšší soud ve výměře 8250 m², dále v tomtéž kat. území na doplnění staveniště právnické fakulty ve výměře 4940 m² a v tomtéž katastrálním území pro staveniště krajského soudu trestního ve výměře 28.052 m². Naproti tomu odevzdá československý stát městu Brnu tyto stavební parcely: Stavební parcelu v Husově třídě, katastrální území Špilberk, a parcelu katastrální území Brno-město, koupenou r. 1928 ve výměře 2.902 m², dále část parcely v katastrálním území Horní a Dolní Cejl ve výměře 6.983 m² a 317 m². Směna tato bude provedena bez jakýchkoliv doplatků z té nebo oné strany.

Provedením této směnné smlouvy bude možno také provésti potřebný pořádek v pozemkové knize, zvlášť s ohledem na stav u právnické fakulty. Obyvatelstvo města Brna a celý kraj očekává od přijetí tohoto zákona, že konečně bude přikročeno s urychlením ke stavbě těchto důležitých budov. Umístění jak nejvyššího soudu, tak krajského soudu trestního v Brně je prostorem naprosto nedostatečné a úřadování v nich, hlavně pak u krajského soudu trestního, je lidským bytostem s právním citem spíše kriminálem než úřadem.

Nezaměstnaní města Brna, kterých je stále přes 14.000 osob, čekají na každou příležitost k práci jako též příslušné obory živností a průmyslu. Když už ze známých příčin podnikatelský ruch průmyslový v Brně až na nepatrné výjimky upadá, dejme, a to rychle, našemu hlavnímu městu země Moravskoslezské Brnu aspoň v naznačených státních institucích to, co mu po právu dávno patří.

Protože přijetí této osnovy zákona a z něho vyplývající směna pozemků je pro stát výhodná, doporučuji, aby slavná sněmovna přijala osnovu zákona tisk 688 ve znění přijatém senátem Národního shromáždění a rozpočtovým výborem poslanecké sněmovny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji k druhé osnově - za výbor ústavně-právní panu posl. Pozdílkovi.

Zpravodaj posl. Pozdílek: Slavná sněmovno!

Město Brno uzavřelo již v r. 1921 investiční výpůjčku o jmenovité hodnotě 50 mil. Kč, která se umořuje v 50 letech vylosováním dílčích dlužních úpisů v nominální hodnotě 1 mil. Kč. Celá tato půjčka, které byla tehdy také přiznána sirotčí jistota, byla umístěna za podmínek pro město výhodných a bylo jejího výnosu skutečně použito k účelům ryze investičním. Také umořování a zúročení děje se pravidelně a bez nejmenší závady.

Výnos této půjčky ovšem nestačil, aby byly splněny všechny investiční úkoly hlavního města země Moravskoslezské, které převratem bylo postaveno před úkoly převyšující daleko jeho finanční možnosti. Také investiční úkoly města Brna stále rostou s jeho významem jako druhého největšího města naší republiky.

Proto se městské zastupitelstvo brněnské usneslo dne 1. října 1935 na uzavření nové emisní zápůjčky vydáním dílčích dlužních úpisů v celkové hodnotě 100 mil. Kč, umořitelných slosováním ve 40 letech, a po schválení tohoto usnesení příslušnými úředními orgány požádalo vládu republiky Československé, aby i těmto novým dluhopisům přiznána byla sirotčí jistota k tomu účelu, aby se městu Brnu umožnilo co nejsnazší a nejvýhodnější umístění této půjčky.

Vláda republiky Československé vyhovujíc této žádosti města Brna podala Národnímu shromáždění příslušný vládní návrh tisk sen. 311, který byl schválen senátem dne 4. listopadu t. r. a předložen k projednání sněmovně poslanecké. Ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny projednal toto usnesení senátu (tisk 671) ve schůzi dne 28. listopadu, přijal je v nezměněném textu a doporučuje slavné posl. sněmovně, aby toto usnesení senátu taktéž ve znění nezměněném schválila. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Poněvadž není nikdo ke slovu přihlášen, vykonáme oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných osnov a budeme hlasovati nejprve o odst. 1 pořadu.

Ad 1. Hlasování o osnově zákona o zcizení některých státních nemovitostí v Brně (tisk 688).

Zpravodajem je p. posl. Martinásek.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má dva paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomu není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Předsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o zcizení některých státních nemovitostí v Brně (tisk 688).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Martinásek: Nejsou.

Předseda (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Nyní vykonáme hlasování o odst. 2 pořadu:

Ad 2. Hlasování o osnově zákona, kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů 4 1/2% půjčky zemského hlavního města Brna z roku 1936 v úhrnné jmenovité hodnotě 100 milionů Kč k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 689).

Zpravodajem jest p. posl. Pozdílek.

Osnova zákona má dva paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomu není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Předsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů 4 1/2% půjčky zemského hlavního města Brna z roku 1936 v úhrnné jmenovité hodnotě 100 mil. Kč k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (tisk 689).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Pozdílek: Nejsou.

Předseda (zvoní): Není jich.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.