Přítomni:
Místopředsedové: Langr, Košek, Taub.
Zapisovatelé: Pik, dr. inž. Fulík.
167 poslanců podle presenční listiny.
Členové vlády: předseda vlády dr. Hodža; ministři dr. Kalfus,
inž. Nečas, dr. Spina, dr. Zadina.
Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr. Horák.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr. Říha; jeho zástupce
dr. Mikyška.
Místopředseda Langr zahájil schůzi ve 3 hod. 16 min. odpol. a
konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.
Sdělení předsednictva.
Dovolené
podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi: na dnešní den posl. Mlčoch,
Čavojský, Jobst, dr. Neuman, Obrlik, Vencl, Wagner; na dnešní
a zítřejší den posl. Stanislav; na tento týden posl. Stivín,
Zischka.
Omluvili se
nemocí posl. Budig, Danihel.
Změny ve výborech.
Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců "Deutsche
christl. soc. Volkspartei" posl. Schütze za posl. Schluscheho.
Do výboru techn.-dopravního vyslal klub poslanců komunistické
strany Československa posl. Klimenta za posl. Nepomuckého.
Rozdané tisky
počátkem schůze:
Vládní návrh tisk 687 - přikázán výboru rozpočtovému.
Naléhavá interpelace tisk 682.
Místopředseda Langr (zvoní): Přistoupíme k projednávání
pořadu, na němž jest:
Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 640) státního rozpočtu
republiky Československé a finančního zákona pro rok 1937 (tisk 685) a
rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném v 63. schůzi posl. sněmovny
dne 16. října 1936.
Rozpočtový výbor, jemuž vládní návrh byl přikázán v 63. schůzi posl.
sněmovny dne 16. října t. r., stanovil zpravodajem pana posl. Remeše.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Remeš: Slavná sněmovno!
Rozpočtový výbor, skončiv jednání o vládním návrhu státního rozpočtu
na rok 1937, pověřil mne, abych o tom sněmovnímu plenu podal zprávu.
Konaje tuto povinnost jsem povinen konstatovati, že tentokrát nebylo
příčin ke stížnostem do pozdního předložení rozpočtu. Vládní návrh rozpočtu
i finančního zákona byl parlamentu předložen asi v polovici října. Pan
ministr financí doprovodil jej příslušným výkladem, který byl doplňkem
číselné vládní předlohy. Členům výboru byl poskytnut přiměřený čas k prostudování
návrhů finančního zákona a jeho příloh. Vlastní jednání výborové nebylo
proto nutno zkracovati omezováním řečnické lhůty. Obě sněmovny budou moci
rozpočet ústavně včas vyříditi.
Včasné předložení rozpočtu zejména s ohledem na devalvaci naší měny
má tentokrát veliký význam a neváhám je označiti nejen za úspěch vlády
a finanční správy, nýbrž především za úspěch státu. Návrh rozpočtu vypadal
by číselně nesporně docela jinak, kdyby byl sděláván po devalvaci koruny.
Tato okolnost měla také tu dobrou stránku věci, že nebylo nutno překládati
část jednání do odborných výborů a tříštiti tak jeho nezbytný celek. Resortní
ministři mohli sledovati celé jednání a učiniti své projevy, v nichž zaujali
stanoviska k důležitým otázkám resortním, jak jsou diktovány situací a
poměry doby, a neopomněli vytyčiti programové potřeby nejbližší budoucnosti.
Jednání výboru usnadnily značně kluby tím, že jen v malé míře užily práva
na osobní výměny poslanců, aniž tím kvalita jednání trpěla. Naopak, spíše
se ukázalo, že kontinuita je předností pro výborovou práci.
Rozpočtový výbor má již svou dobrou tradici a jeho jednání snese nejpřísnější
měřítko kritiky. Někteří z poslanců jsou jeho členy od počátku znovuzřízení
samostatného státu, ovládají látku a proto je úroveň jednání vysoká. Je-li
čeho litovati, je to okolnost, že jen nepatrné části dobré látky v krátké
době nahromaděné může býti publicisticky využito. 90 % dobrých věcí zapadne,
aniž veřejnost má možnost se s nimi seznámiti. Rozměry našeho denního tisku
při nejlepší vůli nedovolují nakládati jinak, ať jde o projevy poslanců
či ministrů.
Povoliti státní rozpočet patří v demokratickém státě k výsostným právům
parlamentu. Je to jeden z nejdůležitějších hospodářských aktů, jimiž se
parlament rok co rok zabývá. Jde tu o rozhodnutí, jakým způsobem má se
v nejblíže příštím roce hospodařiti se značnou částkou výtěžků národního
hospodářství, jde o hospodaření s velikou hřivnou, svěřenou státními občany
státní exekutivě. Velikost tohoto úkolu vyžaduje, aby byla vyvážena příslušnou
mírou odpovědnosti jak se strany vlády, tak se strany parlamentu i státní
administrativy, které se svěřuje hospodářství s velikými statky obyvatelstva.
Není předností, jestliže ještě tu a tam narážíme na zjevy, svědčící
o nedostatku smyslu pro tuto samozřejmou odpovědnost za hospodářství se
statky svěřenými. Oč je kde uvolněn tento smysl pro odpovědnost, o to je
třeba více přísnosti vlády i parlamentu. Dávati zde pardon je hřích, páchaný
na státu i na veřejné morálce. Demokracie ve vlastním svém zájmu musí prokázati,
že umí administrovat, hospodařit a že není dražší nežli jiné zařízení,
které se nejmenuje demokracie. To je stará pravda, kterou si musíme - žel
znovu a znovu připomínati. Ten, kdo se tímto příkazem neřídí nebo říditi
nechce, není na svém místě.
Poněvadž rozpočet je především hospodářským plánem, je nasnadě, že to
byly zejména hospodářské a finanční motivy, které diktovaly základnu, na
níž se jednání výborové pohybovalo. Státní rozpočet dotýká se stejně tak
průmyslu jako zemědělství, obchodu jako živností, výroby i spotřeby, exportu
i domácího konsumu, proto je samozřejmé, že řeči poslanců i ministrů byly
pronášeny se zřetelem ke všem těmto důležitým faktorům našeho hospodářského
života.
Podnět k tomu dal již pan ministr financí, který ve svém úvodním slovu
k rozpočtu dotkl se všech otázek, jež jsou v příčinné souvislosti s rozpočtem.
Byla to měna, zahraniční obchod, stav výroby, spotřeba, doprava, zaměstnanost,
peněžní trh, vývoj cen, obilní monopol, otázka nákladu veřejné správy,
nezaměstnanost a řada jiných otázek, kolem nichž točila se rozpočtová rozprava,
doprovázená nejen číselnými doklady, nýbrž i diagramy.
Je ovšem také samozřejmostí, že rozpočtové jednání ve výboru - a nepochybně
bude tomu také tak v plenu - neobešlo se bez projevů politických. Státní
rozpočet je od dávných dob vhodnou příležitostí k vyslovení politického
kreda stran a skupin, které zaujímají k politice vnitřní i zahraniční.
Rozpočet poskytuje možnost k propagaci a hájení různých světových názorů,
strany vyslovují při té příležitosti svá stanoviska k vládě, hlasováním
pro nebo proti rozpočtu projevují vládě svou důvěru nebo zdůrazňují svoji
oposici. Myslím, že vystihuji situaci, řeknu-li, že tentokrát se dokonce
politisovalo mnohem více nežli jiná léta.
Nemyslím, že by tyto politické projevy byly minus, nýbrž mám za to,
že jsou plus naší demokratické soustavy státní. Ve státech s totalitními
režimy, kde smí volně mluviti a má pravdu jediné samozvaný vůdce, sotva
by se mohla oposice bez krutých následků odvážiti vyjádřiti tak bezohledně
své mínění, jak se to činí u nás. A v této svobodě projevu mínění spočívá
ten veliký rozdíl mezi demokracií a diktaturou. Svědčí to o tom, že naše
demokracie je dosti silná, dovede-li snést tu nejsilnější a nejbezohlednější
kritiku svých odpůrců.
Největší pozornost členů rozpočtového výboru soustředěna byla k materiální
stránce rozpočtu, a to zejména se stanoviska rozpočtové úhrady a vyrovnanosti
rozpočtu. Soudím, že reprodukuji správně a při tom celkem mírně, řeknu-li,
že rozpočtový výbor ve své většině klonil se k mínění, že na úhradové straně
rozpočtu je větší míra optimismu, nežli jej zlepšující se hospodářské poměry
dovolují anticipovati.
Členové rozpočtového výboru - bez ohledu, zda náležejí k vládní většině
či k oposici - ocenili náležitě význam státního rozpočtu a jeho vliv na
soukromé hospodářství a potvrdili, že občanstvo očekává toužebně chvíle,
kdy nastane skutečná rovnováha ve státních financích. Vyrovnati státní
rozpočet je úkol neskonale lehčí nežli dosíci rovnováhy ve státní účetní
závěrce, která je zpravidla od rozpočtu značně daleko.
Výbor věnoval zvláštní pozornost pomalu ustupující krisi a řečníci dospívali
k poznání, že největší vzestup vykazuje výroba ocele, železa a těch statků,
které jsou určeny ne ke konstruktivnímu hospodářskému vývoji, nýbrž k účelům
válečným, které znamenají ničení hodnot. Mluvčí shodovali se v tom, že
u mnohých států evropských nejde o organický vzrůst výroby a rozšíření
celkové kapacity výrobní, nýbrž o konjunkturu válečného zbrojení. To bylo
označeno za skutečnost málo potěšitelnou, která znamená, že v některých
státech dochází nikoliv ke zvýšení, nýbrž ke snížení sociální úrovně obyvatelstva,
které se učí hladovět, aby svého času jeho stát mohl bojovat.
Otázky měnové a s nimi souvisící opatření byly ve výboru živě diskutovány.
Bylo konstatováno, že zlepšení nejeví se v celém rozsahu světového obchodu,
nýbrž jen v jeho určitých úsecích. Podle pozorování některých členů výboru
tvoří se mezinárodní obchod na nové základně, kterou je libra šterlingů,
jež se vrací ke své funkci z doby mírové. Země t. zv. šterlingového bloku
jsou na skutečném vzestupu hospodářského vývoje, zatím co země t. zv. zlatého
bloku ani po devalvaci francouzského franku nevykazují podstatnějšího hospodářského
zlepšení. Našemu cedulovému ústavu bylo četnými ústy vytknuto, že nebyl
na devalvaci koruny náležitě připraven.
Naše samospráva - obce a okresy - nalézající se v těžké finanční krisi,
došla ve výboru rozpočtovém vřelého zastání. Bylo zejména poukazováno,
že prováděním zákona o sanaci samosprávy, který má ulehčiti dluhové službě,
nebude vyřešen problém samosprávných financí a bude za tím účelem nutno
sáhnouti k účinnějším prostředkům. Samospráva, jejíž základní jednotkou
je obec, nemůže býti přehlížena. Jde tu o první instanci ve veřejném organismu
správním, k níž má lid nejblíže, nutno proto jejího významu dbáti.
Správně byl zdůrazňován význam exportu, který nelze nahraditi žádnou
zvětšenou potřebou domácí a v souvislosti s tím bylo reklamováno urychlené
jednání a řízení v odstraňování překážek výměny statků a zboží, nemá-li
se devalvace koruny v tomto ohledu státi bezúčinnou.
Při speciálním projednávání rozpočtu předvedli zpravodajové k jednotlivým
kapitolám přehledný obraz o situaci resortů a kriticky zhodnotili jejich
výkony, ukázali na potřebu, přednosti a nedostatky. Všichni zhostili se
svých úkolů čestně. Při té příležitosti odpověděli resortní ministři na
dotazy a výtky v debatě přednesené a naznačili, co hodlají ve svých resortech
pro nejbližší dobu zaříditi a co již vykonali. Také speciální debata byla
velmi živá. Jednotliví řečníci uplatnili se v ní dobře, jsouce dokonale
obeznámeni s projednávanou látkou.
Velmi, a právem, bylo si stěžováno na t. zv. připomínkové řízení, kterému
se musí každá osnova podrobiti, nežli se jí dostane potřebného schválení
ministerské rady, aby mohla jíti do parlamentu. Četné osnovy nedostanou
se z připomínkového řízení častokrát za rok i delší dobu. Zcela právem
bylo toto řízení nazváno řízením zdržovacím. Vláda by zde opravdu měla
uplatniti energicky svou vůli a kategoricky vyžadovati, aby se ministerstva
k osnově vyjadřovala brzy, a pro vyjádření případně stanoviti nepřestupnou
lhůtu. Někdy se připomínkové řízení rovná skoro sabotáži a té nelze trpět,
nýbrž po zásluze čelit.
U příležitosti projednávání dílčího rozpočtu presidia ministerské rady
ujal se též slova předseda vlády dr. Hodža. Jeho projev obsahoval
dvě části: část hospodářskou a část politickou a pro svůj obsah i pro svoji
rozhodnost a jasnost zasloužil si právem všeobecné pozornosti, se kterou
byl ve státě i za hranicemi přívětivě přijat a kvitován.
Předseda vlády konstatoval, že se nám podařilo opatřiti práci pro 300.000
lidí, že jsme zaměstnali mnoho lidí investičními pracemi, a správně doložil,
že to by všecko nestačilo a že jenom průmyslový export může podstatně snížit
nezaměstnanost. Mínění předsedy vlády krylo se zde úplně s většinou projevů
pronesených členy rozpočtového výboru a podepírá snahu po realisaci opatření,
jež jsou nutná k doplnění účinků devalvace. Jsem přesvědčen, že pan předseda
vlády neopomene nic, čeho je třeba k tomu cíli, abychom náš export zvedli
a zařadili další nezaměstnané do výrobního procesu. Jinak - opakuji - neměla
by devalvace valné ceny, jako neměla očekávaného významu isolovaná devalvace
z r. 1934, kterou jsme strávili během několika měsíců.
V politické části své řeči vyrovnal se předseda vlády s řadou akutních
problémů, mezi než na prvé místo patří otázka německé menšiny a spolupráce
s její demokratickou částí. Soudím, že všichni demokraticky smýšlející
lidé v tomto státě mohou vývody předsedy vlády podepsati, neboť mluvil
jim všem z duše, nesmlouvavě, upřímně a rozhodně, když odmítl cizí ideologie,
ať pravé či levé, a doložil, že tvoříme své vlastní ideologické hodnoty
hospodářské, politické, kulturní i mravní. Byla to pak otázka veřejné správy,
Slováků-úředníků, industrialisace Slovenska, starost vlády o průmysl a
jiné problémy, jimiž se předseda vlády zabýval, aby svou řeč zakončil slavnostním
slibem, že jako slušní lidé zachováme všechny svoje smlouvy, k jichž plnění
jsme se zavázali.
Není mi při nejlepší vůli možno zrekapitulovati obsah jednání výborového;
mohu jenom ubezpečit, že není otázky, pokud je v nějaké souvislosti s rozpočtem,
která by z jednání byla vypadla. Stručný obsah jednání výborového obsažen
je ve zprávě, která byla plenu sněmovny předložena. Odkazuji členy sněmovny
na ni.
Letos nebude také, jak se domnívám, důvodů k výtkám, že výbor nehnul
v rozpočtu ani pětníkem. Výbor parlamentní úsporné a kontrolní komise jako
orgán parlamentu neměl tentokrát možnost podíleti se tou měrou na úpravě
rozpočtu, a proto rozpočtový výbor vykonávaje své ústavní právo provedl
na návrhu rozpočtu řadu změn a předkládá svou práci v jiném číselném sestavení
ve výdajích i příjmech. Také ve finančním zákoně navrhuje výbor změny.
Jde tu o nesporné právo parlamentu, jehož se nemůže vzdát. Přesto, že jde
o vládní návrh, dějí se tyto změny z iniciativy vládní většiny. Svědčí
to o tom, že poslancům majority záleží na prestiži parlamentu při nejmenším
tak jako oposici, která tyto výtky činila. Jde o princip a vládní většina
jej uplatňuje.
V generální debatě výborové dotkli se někteří řečníci také výsledků
hospodaření od převratu do konce r. 1935. Poněvadž se číselné údaje od
sebe lišily, dovoluji si uvést tato čísla podle účetních závěrek. Přichází
v úvahu celkem 17 roků. Z těchto bylo v 11 letech řádné hospodářství státní
pasivní a v 6 letech aktivní. Přebytky činí 7.829,987.903.69 Kč, kdežto
schodky 12.186,530.068.28 Kč.
|
Náležitost |
|||
| Rok |
Příjmy Kč |
Výdaje Kč |
Rozdíl (plus nebo minus) Kč |
| 1919 | 4.736,268.639˙84 | 7.449,273.885˙68 | -2.713,005.245˙84 |
| 1920 | 13.455,089.727˙34 | 13.931,782.326˙63 | -476,692.599˙29 |
| 1921 | 20.725,490.455˙69 | 17.307,484.176˙58 | +3.418,006.279˙11 |
| 1922 | 18.710,712.903˙57 | 19.010,683.111˙89 | -299,970.208˙32 |
| 1923 | 16.619,220.409˙31 | 18.101,495.035˙27 | -1.482,274.625˙96 |
| 1924 | 18.007,834.412˙00 | 17.436,959.448˙27 | +570,874.963˙73 |
| 1925 | 10.938,919.725˙85 | 10.960,166.309˙84 | -21,246.581˙99 |
| 1926 | 13.469,865.174˙58 | 10.927,951.396˙85 | +2.541,913.777˙73 |
| 1927 | 10.455,212.080˙69 | 10.363,765.428˙26 | |
223,284.171˙68 +91,446.652˙43 1928 9.925,783.026˙25 9.607,388.342˙90
214,827.099˙27 +95,110.511˙67 1929 10.773,833.889˙93 9.546,371.071˙64
587,002.997˙03 +1.012,635.719˙02 1930 9.557,383.594˙98 9.396,051.739˙96
1.347,210.841˙77 -425,671.142˙01 1931 9.029,723.250˙41 9.763,736.539˙78
57,896.164˙95 -2.081,224.131˙14 1932 8.571,245.713˙22 9.397,127.688˙80
150,262.730˙45 -883,778.140˙53 1933 7.355,659.048˙78 8.885,746.613˙83
85.847,134˙75 -1.680,350.295˙50 1934 7.774,149.785˙55 8.029,701.801˙80
205.768,774˙95 -341,399.151˙00 1935 7.025,903.956˙35 8.600,553.128˙10
-1.780,417.946˙70 Úhrnem minus
Úhrnem plus
Schodek 12.186,530.068˙28
7.829,987.903˙69
4.356,542.164˙59