přikázal předseda žádosti:
kraj. soudu v Olomouci ze dne 20. ledna 1937, č. Nt XIII
2/37, za souhlas s trest. stíháním posl.
J. Sedláčka pro přečin podle
§§ 1, 2 a 3 zákona č. 108/33 Sb. z. a
n. (č. J 208-IV);
kraj. soudu v Litoměřicích ze dne 12. ledna
1937, č. Nt XII 1/37, za souhlas s trest. stíháním
posl. Knöchla pro přečiny podle §u
11, č. 2, §u 14, č. 1, 3, 5 a §u 18, č.
2 zákona č. 50/23 Sb. z. a n. (č. J 209-IV);
okres. soudu trest. v Praze ze dne 25. ledna 1937, č. Nt
XI 1/37, za souhlas s trest. stíháním posl.
dr Neuwirtha pro přestupky podle §u 312 a §u
314 tr. z. (č. J 210-IV);
okr. soudu v Sabinově ze dne 21. ledna 1937, č.
Nt 391/36, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím
v Košicích ze dne 25. ledna 1937, č. 1088/37,
za souhlas s trest. stíháním posl. Židovského
pro dvojnásobný přestupek pomluvy podle §u
2 zákona č. 108/33 Sb. z. a n. (č. J 211-IV);
kraj. soudu v Komárně ze dne 30. prosince 1936,
č. Nt 86/36, předloženou vrch. stát.
zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 22. ledna 1937,
č. 714/37, za souhlas s trest. stíháním
posl. Kosika pro přečin rušení
obecného míru podle §u 14, č. 5 zákona
č. 50/23 Sb. z. a n. (č. J 212-IV);
kraj. soudu v Chebu ze dne 28. ledna 1937, č. Nt VIII 361/37,
za souhlas s trest. stíháním posl. Wollnera
pro přečiny podle §u 14, č. 1 a 5 zákona
na ochranu republiky (č. J 213-IV);
kraj. soudu v Košicích ze dne 31. prosince 1936, č.
Tk V 281/32, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím
v Košicích ze dne 27. ledna 1937, č. 1142/37,
za souhlas s trest. stíháním posl. Kosika
pro zločin násilí proti orgánům
vrchnosti podle §§ 4/I, 6/I z. čl. XL. z roku
1914 (č. J 214-IV);
discip. rady advokátní komory v Praze ze dne 20.
ledna 1937, č. Dis. 27/37, za souhlas s kárným
stíháním posl. dr Neuwirtha (č.
J 215-IV);
kraj. soudu v Olomouci ze dne 23. ledna 1937, č. Nt VIII
1, 2/37, za souhlas s trest. stíháním posl.
J. Sedláčka pro přečin podle
§u 2 zákona na ochranu cti (č. J 216- IV);
kraj. soudu v Chebu ze dne 2. února 1937, č. Nt
VIII 362/37, za souhlas s trest. stíháním
posl. Franka pro přečiny podle §u 11,
č. 2 a §u 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu
republiky (č. J 217-IV).
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvého odstavce pořadu,
jímž jest:
1. Zpráva výboru rozpočtového o
vládním návrhu zákona (tisk 736),
kterým se mění a doplňuje zákon
ze dne 9. června 1932, č. 94 Sb. z. a n., o nové
soustavě drobných peněz (tisk 756).
Zpravodajem jest p. posl. Hrubý. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Hrubý: Slavná sněmovno!
V posledních letech bylo používáno při
ražbě mincí nejen u nás, nýbrž
skoro ve všech státech jako ražebního
kovu stříbra ve směsi s mědí.
Stříbro sice bylo až do poslední doby
považováno za drahý kov, ale jeho cena vlivem
zvýšené těžby a také vlivem
mezinárodních poměrů klesla r. 1932
až 1933 tak, že byl jen malý rozdíl mezi
cenou stříbra a niklu. Občan, třebaže
si nebyl vědom, že vnitřní hodnota stříbrných
mincí neodpovídá označené jednotce,
přijal je sympaticky, ačkoliv rozměr mincí
urychloval vlastně jejich oběh od občana
k občanu.
Bohužel, stříbrné mince a zvláště
pětikoruny ražené ze směsi o ryzosti
500 tisícin stříbra a mědi se neosvědčily,
ježto tato slitina jest příliš měkká,
tyto mince se rychle opotřebují a stávají
se časem nevzhlednými. Kromě toho je tato
slitina snadno tavitelná, což svádělo
řadu podnikavých lidí k padělání
pětikorun, do kterých mnohdy padělatelé
dávali při nízké ceně stříbra
více tohoto kovu, nežli bylo v mincích pravých.
K těmto nepříznivým zkušenostem
došli i v jiných státech, na př. v Rakousku
a Německu, kde byly stříbrné půlšilinky
a stříbrné marky vyměněny za
niklové.
Z uvedených důvodů navrhuje československá
vláda, aby pětikoruny byly raženy z niklu,
který je tvrdší a lépe vzdoruje opotřebování
nežli dosavadní směs. Celková úprava
niklových pětikorun i rozměry zůstanou
stejné jako u dosavadních pětikorun, jenom
váha bude vyšší o 1 gr, aby bylo možno
zvýšiti relief.
Nové pětikoruny budou dávány do oběhu
postupně, takže asi 2 roky budou obíhati pětikoruny
stříbrné i niklové, a proto je nutno
dáti souhlas k překročení dosavadního
kontingentu, ježto dosavadní kontingent jest ražbou
mincí a papírovými penězi po 10 a
20 korunách vyčerpán.
Kromě toho má tato osnova zákona umožniti
i ražbu stříbrných mincí pamětních
na oslavu významných událostí. Tyto
pamětní mince obvykle nezůstávají
dlouho v oběhu a jsou uschovávány, takže
se jejich ražbou kontingent drobných mincí
valně nezvýší.
Výhrada tato se nevztahuje na větší
množství, ježto v §u 5 navrhované
osnovy zákona omezena je ražba stříbrných
pamětních mincí o 10 i 20 Kč v každém
jednotlivém případě na částku
20 mil. Kč.
Opatření toto, třebaže důvodová
zpráva o tom nemluví a vláda také
na to nepomýšlí, dobře zapadá
do posledních opatření, která provádějí
jiné, velké státy.
Fakt je, že měnové zápasy nejsou ve
světě u konce a že problém měnový
není devalvací vyřešen. Přichází
znovu vývojem doby na přetřes funkce stříbra
jako měnového kovu, zvláště ve
státech východních. Uvážíme-li,
že 80% lidstva užívá stříbra
jako měnového kovu a pouze 20 % lidstva zlatého
standardu, pochopíme onen velký hospodářský
rozvrat světového obchodu a vítězství
Japonska na asijských i evropských trzích.
Amerika bojuje o asijské trhy s Anglií a Japonskem
nejen zbraněmi hospodářskými, nýbrž
i měnovými. Rooseveltovy nákupy stříbra
mají zdvihnouti cenu stříbra a tím
i kupní schopnost východních států,
i když se při těchto opatřeních
částečně sveze spekulace, hlavně
spekulace majitelů stříbrných dolů.
Amerika totiž chce svými levnými výrobky
znemožniti vytvoření průmyslu v těchto
státech, aniž by při tom uvnitř svého
státu snižovala ceny, mzdy a platy svých občanů.
Jde o veliký hospodářský zápas,
který, bude-li šťastně vyřešen
a podaří-li se dosáhnouti cíle, může
zabrániti velikým konfliktům hospodářským,
ale i konfliktům zbraněmi. Z opatření
těchto rýsuje se na obzoru vlastně opuštěný
bimetalismus, pokud ovšem nebude nalezen jiný instrument,
neboť stříbro sloužilo skoro 5.000 let
jako měnový kov a konalo platné služby
lidstvu právě v době krisí.
Považoval jsem za nutno uvésti tyto okolnosti ze zpravodajské
povinnosti, třebaže osnova zákona s nimi nepočítá.
Přes to však stažené stříbro
může býti pro každý případ
velmi důležitou reservou, jíž se může
Československo vklíniti do případné
nové úpravy, neboť právě poslední
devalvace ukázala vzájemnou souvislost Evropy i
celého světa.
Výbor rozpočtový se zabýval vládním
návrhem tisk 736 ve schůzi dne 21. ledna t. r.,
posoudil jej - a to znova opakuji - s hlediska technického
a věcného. Byl také shledán za odůvodněný
a proto doporučuji slavné sněmovně
usnesení rozpočtového výboru ke schválení.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): K této věci
došla řečnická přihláška,
zahájím proto rozpravu.
Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu
řečnickou 30 minut. (Námitek nebylo.)
Námitek není. Navržená lhůta
jest schválena.
Přihlášena je jako řečník
na straně "proti" pí posl. Machačová.
Dávám jí slovo.
Posl. Machačová: Jsem zmocněna, abych
jménem naší strany učinila zde toto
prohlášení (čte):
"Večer", list agrární strany, nazval
dne 9. února španělské poslankyně
Ibaruri, zvanou la Passionaria, a Margaretu Nelken nevěstkami.
(Slyšte!) Považuji za svou povinnost prohlásiti
s této tribuny:
Jménem všech českých žen a matek
v Československu ... (Výkřiky komunistických
poslanců.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Posl. Machačová (pokračuje): ....
ohrazujeme se co nejrozhodněji proti této nízké
a hanebné urážce členek zákonodárného
shromáždění Španělska. (Výkřiky.)
Je to po prvé v dějinách české
žurnalistiky, kdy ženy veřejně činné,
třeba byly politickými odpůrci, jsou nazývány
nevěstkami. Nejpotupnějším názvem
- nevěstkou - je nazývána poslankyně
Ibaruri, dcera rolníka, žena havíře
a matka dvou dospívajících dětí,
žena, která je ctěna a milována španělským
lidem pro svoji obětavost a šlechetnost. Nevěstkou,
slovem, které jen s uzarděním vysloví
počestná žena, je označena poslankyně
Margarita Nelken, zvolená a milovaná vším
lidem z Estramadury, žena vysoce vzdělaná,
žena, která je matkou a babičkou. (Výkřiky.)
Isabella Blum, belgická poslankyně, s obdivem
píše o její obětavosti a statečnosti,
se kterou se stará o zásobování Madridu,
o zabezpečení žen a dětí těžce
zkoušeného hlavního města země,
bojujícího o svou svobodu a nezávislost.
Potupné nazvání obou poslankyň je
urážkou španělského lidu, dělníků
i rolníků. Jak by mohl zvolit do svého parlamentu
nevěstky, jak by je mohli strpěti ostatní
zástupci lidu mezi sebou? Jak by mohli jejich jménem
nazývati ulice, školy, náměstí?
Jsme nesmírně rozhořčeni nad touto
potupou, která musí hluboce urazit všechny
veřejně činné ženy. Mlčeti
k tomuto bezpříkladnému způsobu hanobení
politických odpůrců by záhy mohlo
vésti k tomu, že by reakce takovým způsobem
počala urážet i naše politicky činné
ženy, bojující za zájmy a práva
svého lidu.
Ujišťujeme obě členky španělského
parlamentu, že každý čestný člověk
v Československu, muži i ženy, odsuzují
odpornou urážku, kterou si dovolil agrární
"Večer". Hanbíme se za to, že český
list, list největší vládní strany,
se dopustil urážky hluboce pobuřující
každou ženu a matku. Prohlašujeme zajisté
jménem všech žen, bez ohledu do kterého
politického tábora náleží, že
nestrpíme, aby se podobné způsoby ujaly v
našem veřejném životě. Vyzýváme
je k protestům proti pobuřujícímu
psaní agrárního reakčního tisku.
Slíbili jsme španělským ženám,
že budeme stupňovati materiální pomoc,
a cítíme se nyní tím více zavázáni
projevit španělským ženám a dětem
svou lásku a oběma poslankyním svoji nejhlubší
úctu. (Potlesk poslanců strany komunistické.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji posl. Hrubému.
(Výkřiky poslanců strany komunistické.)
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Hrubý: Slavná sněmovno!
Jistě všichni slušní členové
tohoto váženého domu uznají, že
na takové vývody, jaké zde byly předneseny,
nelze s této tribuny odpověděti. (Výkřiky
komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. Hrubý (pokračuje): Já
jsem jako referent mluvil o změně zákona
o ražbě pětikorun. Mluvil jsem o stříbrných
pětikorunách a myslím, že na slova vážené
kol. Machačové lze odpověděti,
poněvadž nesouvisí s věcí, že
o takových věcech, které zde přednesla,
by platilo přísloví: Mluviti stříbro
a mlčeti zlato! (Stálé výkřiky
komunistických poslanců.) Z vás si mohu
vzíti vzor! (Výkřiky komunistických
poslanců: Mlčte už!) Vás se nebudu
dovolovat. (Hluk. - Výkřiky komunistických
poslanců.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. Hrubý (pokračuje): Poněvadž
jsem referoval o osnově zákona, a věc, která
zde byla přednesena, vůbec nesouvisí ...
(Stálé výkřiky komunistických
poslanců. - Výkřiky posl. Zeminové.)
Předseda (zvoní) Prosím o klid.
(Výkřiky komunistických poslanců:
Omluvte se!)
Zpravodaj posl. Hrubý (pokračuje): Vám
se omlouvat? Ani mě nenapadne! Nejsem odpovědným
redaktorem žádného časopisu, jsem rovnocenným
poslancem jako vy. (Výkřiky komunistických
poslanců: Omluvte se!) Do Španělska mně
nic není. Vážím si československých
žen a do španělských mně nic není.
(Stálé výkřiky.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Zpravodaj posl. Hrubý (pokračuje): Referoval
jsem o hospodářské osnově a nejsem
žádným redaktorem, abych se omlouval za časopis,
jsem poslancem československého parlamentu, a říkám,
že věc, která zde byla přednesena, nesouvisí
s mým referátem. Proto na ni odpovídati nebudu.
(Stálé výkřiky komunistických
poslanců.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Žádám paní a pány poslance, aby
se posadili na svá místa. (Stálé
výkřiky komunistických poslanců.)
Prosím o klid a žádám pana zpravodaje,
aby pokračoval v doslovu k pořadu schůze.
Zpravodaj posl. Hrubý (pokračuje): Vážená
sněmovno! Poněvadž k hospodářské
osnově, s níž nesouvisí žádná
z okolností, o kterých zde bylo mluveno, nebylo
žádných připomínek ani námitek
a poněvadž všechno, co bylo řečeno,
nesouvisí s projednávanou osnovou, mám za
to, že byl s osnovou projeven souhlas, a navrhuji schválení.
(Odpor komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid a žádám paní a pány poslance,
aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Přistoupíme ke hlasování.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Osnova zákona má šest paragrafů, nadpis
a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími šesti paragrafy, nadpisem a úvodní
formulí, podle zprávy výborové, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn.
řádu, aby o této osnově bylo čtení
druhé provedeno v téže schůzi.
Vykonáme proto ihned druhé čtení.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
ze dne 9. června 1932, č. 94 Sb. z. a n., o nové
soustavě drobných peněz (tisk 756).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Hrubý: Nikoli.
Předseda (zvoní): Kdo ve druhém
čtení souhlasí s osnovou zákona tak,
jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení
prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.
Nebude-li námitek, přistoupíme k projednávání
odst. 3 pořadu. (Námitek nebylo.)