Budeme tedy projednávati odst. 3 pořadu, jímž je:

3. Zpráva výborů zahraničního a živn. obchodního o vládním návrhu (tisk 650), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Guatemalskou, sjednaná výměnou not ze dne 16. a 20. září 1936 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 6. října 1936, č. 266 Sb. z. a n. (tisk 680).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční místo omluveného posl. dr Mareše p. posl. Stivín, za výbor živn.-obchodní p. posl. Benda.

Dávám slovo zpravodaji výboru zahraničního, p. posl. Stivínovi.

Zpravodaj posl. Stivín: Slavná sněmovno!

Kladu si za čest navrhovati posl. sněmovně jménem výboru zahraničního, aby schválila usnesení výboru zahraničního ze dne 3. listopadu 1936 tohoto znění:

"Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s obchodní dohodou mezi republikou Československou a republikou Guatemalskou, sjednanou výměnou not ze dne 16. a 20. září 1936 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 6. října 1936, č. 266 Sb. z. a n."

Tato obchodní dohoda, sjednaná výměnou not ze dne 16. (resp. 20.) září 1936 mezi československým vyslanectvím v Mexiku a guatemalským ministerstvem zahraničních věcí, vstoupila v platnost dnem 15. října 1936, při čemž v Československu byla uvedena v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 6. října 1936, č. 266 Sb. z. a n.

Jest to rámcová dohoda s doložkou o nejvyšších výhodách. Jako zpravidla nevztahuje se však tato doložka na pohraniční styk a na výhody, které by vyplývaly z celní unie, a dále na výhody, jež jedna smluvní strana by poskytla na základě zvláštních smluv k dosažení užší hospodářské spolupráce obchodu se sousedními státy. Pokud jde o Československo, jsou při tom míněny oba státy Malé dohody, Rakousko, Maďarsko a Bulharsko, na straně Guatemaly je výslovně uvedeno dalších pět středoamerických republik, t. j. Honduras, El Salvador, Nicaragua, Costarica a Panama.

Dohodou dostalo se československému zboží v Guatemale celních výhod, jichž dosáhly Spojené státy americké obchodní smlouvou s Guatemalou z 24. dubna 1936, resp. jichž se automaticky dostalo jiným státům, které měly již dříve s Guatemalou obchodní smlouvy s doložkou o nejvyšších výhodách. Má to význam především pokud jde o československé zboží textilní a vydělané kůže.

Z té příčiny znovu doporučuji ke schválení usnesení zahraničního výboru. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor živn.-obchodní, p. posl. Bendovi.

Zpravodaj posl. Benda: Slávna snemovňa!

Ako zpravodaj výboru živn.-obchodného o prejednávanej osnove dovoľujem si predniesť tieto pripomienky:

Rozsah vzájomného obchodu československo-guatemalského možno sledovať podrobne len od r. 1934, keďže len od tej doby čsl. úrad štatistický začal samostatne vykazovať čsl. zahraničný obchod v styku s touto stredoamerickou republikou, zahrnovanou až do tej doby štatisticky do spoločnej skupiny s ostatnými zemiami na stredoamerickej pevnine. Tak r. 1934 činil čsl. dovoz z Guatemaly 19,630.000 Kč, čsl. vývoz do Guatemaly 2,013.000 Kč. R. 1935 čsl. dovoz stúpol na 25,918.000 Kč, čsl. vývoz klesol na 1,019.000 Kč.

K srovnaniu s predošlým stavom čsl. obchodných stykov s Guatemalou sú po ruke len dáta za r. 1931, zadovážené svojho času čsl. štátnym úradom štatistickým k zvláštnemu účelu. Podľa nich činil čsl. dovoz z Guatemaly 62.392.000 Kč, vývoz do Guatemaly 1,370.000 Kč. Plynie z toho poznanie, jednak že guatemalský dovoz do Československa klesá, jednak že vývoz československý do Guatemaly sa udržal len na stupni nízkom.

Príčinu tohoto poklesu dovozu treba hľadať v sociálnych pomeroch republiky Československej, lebo vtedy začalo konzumujúce obyvateľstvo pre nedostatok finančných prostriedkov kupovať kávy lacnejšieho druhu, v tomto prípade kávu brazilskú, čím snížila sa suma dovozu do Československé republiky z Guatemaly. Náš vývoz nemohol byť stupňovaný ani v jutových veciach, tým menej v slade a jemných kožiach, lebo Národná banka československá nedala vývozcom k dispozícii dostatok devízových platidiel. Táto okolnosť vysvetľuje sa jednak hegemonným takmer postavením Spojených štátov amerických v guatemalskom dovoze, jednak konkurenciou nemeckou, usnadňovanou platebnými metodami nemeckými (t. reč. Askimarky). Za týchto okolností nemožno československý vývoz do Guatemaly len budovať, ale prvou snahou musí byť chrániť ho pred diskrimináciou a zaistiť ho po stránke obchodne-politickej. A to sa práve stalo obchodnou dohodou československo-guatemalskou, platnou na dobu 2 rokov. Československo vyváža do Guatemaly hlavne jutové pytle a slad, niečo jemných koží, dováža zas z Guatemaly skoro výhradne kávu. Celý tento postup je dosť priateľský a bude záležať len na obidvoch štátoch, aby v tomto postupe, ktorému sme sa priblížili r. 1934, bolo i naďalej pokračované.

Pripojujem sa ináčej k referentovi výboru zahraničného. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci je přihlášen řečník, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášen jest řečník na straně "proti", p. posl. Kundt. Dávám mu slovo.

Posl. Kundt (německy): Dámy a pánové!

Obchodní smlouva s Guatemalou jest věru nejzajímavější věcí z pořadu této sněmovní schůze. Chci tento bod pořadu učiniti ještě trochu zajímavějším tím, že promluvím o nejnovějším vývozním zboží Československé republiky, jež jest mimo jiné určeno i pro Guatemalu. Toto exportní zboží jest výrobkem nakladatelství Orbis, placeného státními penězi a ideově řízeného ministerstvem pro zahraniční věci. Jest to tato brožura (ukazuje brožuru), jež má občanům guatemalským dokázati, že Němci v Československu nejsou utiskováni a že prý poslanci sudetskoněmecké strany jsou politickými kverulanty a nepřáteli státu. Původce, který své jméno zamlčuje, pravděpodobně proto, že se sám za tuto vývozní věc stydí, zneužil k tomu částí ministerských řečí pronesených za rozpravy o rozpočtu a několika ze souvislosti vytržených vět několika tak četných řečníků sudetskoněmecké strany.

Musíme guatemalské občany a ještě více zdejší vyslanectví a zahraniční novináře u nakladatelství Orbis považovati za nejvýše politicky naivní, nabízí-li se jim tak primitivní slátanina jako důkaz pro to, že sudetskoněmecké straně při poslední rozpravě nešlo v celku o uplatnění oprávněných zájmů a požadavků německé menšiny, nýbrž spíše o propagandu proti Československé republice a o snížení jejího dobrého jména, jak zbabělý anonymní pisálek předmluvy v brožuře tvrdí. Ano, tento vývozní předmět nakladatelství Orbis znamená právě tak snížení jména Československa jako svého času pamflet úředníka ministerstva pro zahraniční věci dr Chmelaře o německé a československé otázce, jenž vyšel v témže nakladatelství. Především dokazuje již titulní list této brožury, že Němci jsou utiskováni; způsobem psaní "Ministerské řeči o stížnostech sudetskoněmecké strany" zneužívá původce německé řeči. Tím dokazuje sám, že k tomu nakladatelství Orbis neužívá žádného Němce nebo nejvýše jen lidí s haličským žargonem, možná exportního předmětu od uprchlíků z Německa. Zajímavé jest také, že se tentokráte pro cizinu nepíše Československo proti někdejší zvyklosti úředních a poloúředních orgánů s Č, ačkoliv teprve nedávno konstatovala ministerská odpověď na náš dotaz o způsobu psaní s Č, Němcům vnucovaným, že Č jest písmenem německé řeči. Tato ministerská odpověď nebyla, což je příznačné, v této brožuře otištěna.

A nyní k podvodné metodě dokazování této brožury: Z rozpočtových řečí kamarádů dr Roscheho, dr Neuwirtha, Karmasina a Peschky bylo vždy dvě až pět vět vyňato a naproti nim byly postaveny dlouhé výklady ministrů dr Hodži, Czecha, Dérera, Frankeho, Krofty, Kalfuse, Machníka, Najmana a Nečase, od Nečase docela dvě celé řeči proti několika závěrečným větám dotazu kamaráda dr Jillyho. To jest velká čest! Devět ministrů, při tom dvakrát předseda vlády a ministr soc. péče musí býti vybídnuti, aby vyvrátili jen několik málo ze souvislosti vyňatých vět pěti poslanců sudetskoněmecké strany. [ ] Jedenáct ministrů mluví o několika větách pěti poslanců sudetskoněmecké strany. Sudetskoněmecká strana jest skutečně nejdůležitějším činitelem ve státě, jedenáctkrát důležitějším než státní finance a obrana státu, o nichž mluvil vždy jeden ministr.

Špatné svědomí jest však tím zřejmější. vezmeme-li v úvahu, co nebylo otištěno a co se ani jeden ministr nepokoušel v rozpočtové rozpravě byť jen vyvrátiti. Na př. otisknou se dvě věty posl. dr Roscheho, který během rozpočtové rozpravy měl pět řečí, a otiskne se jen dlouhá odpověď předsedy vlády na tyto dvě věty, avšak nikoliv na ostatní a tím méně moje odpověď na řeč předsedy vlády. Z dotazu posl. dr Jillyho se vynechá dokazující statistika, za to se otiskne obsáhlá statistika ministerstva soc. péče k tematu, o němž dr Jilly vůbec nepojednával. Odpověď našeho sen. Krczala ministru Nečasovi i se statistickým důkazním materiálem jako celek se rovněž zatají. Ze všech řečí poslanců sudetskoněmecké strany neotisknou se mnohá dokazující čísla a jednotlivé důkazy, nejdůležitější se zatají, zvláště až dodnes vůbec nevyvrácené řeči, jako konkrétní důkazy posl. Richtera o soustavném křivdění při státních stavbách a státních dodávkách, důkazy posl. Wollnera a posl. Knorreho o sociálním odstrkování v oboru práce a péče o nezaměstnané (Posl. Špaček: Co to má co dělati s Guatemalou?) - dostali jsme se bohužel již na úroveň Guatemaly - důkazy posl. Karmasina a Eichholze o odstrkování ve školství a v kultuře, důkazy posl. Neuwirtha a dr Köllnera o politickém útisku prostřednictvím politických úřadů, státní policie. četnictva a justice, důkaz posl. Franka proti agitačnímu podvodu [ ] nakladatelství Orbis Chmelařovou brožurou a mnoho jiných důkazů a pravd.

Tento nejnovější vývozní předmět nakladatelství Orbis do Guatemaly dokazuje, že nejen Němci, nýbrž - co pro stát uvnitř i za hranicemi není méně nebezpečné, snad docela nejnebezpečnější - že poloúřední orgány překrucují a utiskují pravdu soustavně a za státní peníze. [ ].

My, kteří neochvějně bojujeme za pravdu a právo, se této metody nebojíme a budeme uměti i tento nejnovější pamflet nakladatelství Orbis přiměřeně kompensovati. Avšak tato slátanina, jež zneužívá docela ministerských slov, jest a zůstane hanbou pro stát, jenž svůj státní znak korunuje heslem: Pravda vítězí. Ano, pravda zvítězí, ale s námi proti nakladatelství Orbis a proti všem jeho malým a velkým pomocníkům při takové podvodné propagandě. Vy však, vezmete-li za své heslo nakladatelství Orbis, jež tu zní: Nepravda vítězí, stát zničíte.

Ničíte nyní již 14 dní zcela zvláštním způsobem státní finance. Zde se pak užívá protiprávně zákona o obraně státu, aby se daly nové předpisy jednotlivým vlastníkům nemovitostí a celým obcím proti zákonu o obecních financích a jednotlivým vlastníkům proti jiným právním zásadám ústavy. Obce se sotva 1000 obyvateli dostávají přípis od pana okresního hejtmana, aby se zadlužily až do částky 160.000 a 200.000 Kč. Prohlásí-li však obecní zástupce, že to odmítá z pocitu odpovědnosti podle zákona, řekne se mu, že o tom má mlčeti, že má dluh uzavříti, a nebude-li mlčeti, že bude podle § 6 zákona na ochranu republiky uvězněn. Jde to tak daleko, že se zcela prostě jednotlivým drobným vlastníkům na hranici předpisuje, aby stavěli budovy, jež mají zřejmě sloužiti účelům státní obrany; zda jest to něco platno, to jest jiná otázka. A říká se jim, že tyto stavby musí zříditi na vlastní útraty. 14denní odvolací zákonná lhůta bude zmařena, nebude-li zcela prostě odvolání přiznán odkládací účinek. Tím budou chudí lidé na hranicích a chudé obce v pohraničí vehnáni do velmi velkého zadlužení, poněvadž nejsme schopni dělati vhodnou finanční politiku, aby náklady na obranu státu nesl stát. [ ].

Pánové, budete-li to takto dělati dále, pak budou všechny ty krásné řeči o vyrovnání atd. pro kočku. Končím, co jsem zase jednou nutně musil říci s veřejné tribuny, a varuji vás: Neničte sám stát, neobávejte se nepřátel státu v německé oblasti a v zahraničí, před nimiž máte strach, obávejte se nejvíce nepřátel státu ve svém vlastním úřednictvu a subjektů, které si platíte pro veřejnou propagandu! (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zahraničního, p. posl. Stivínovi.

Zpravodaj posl. Stivín: Slavná sněmovno!

Pan kol. Kundt zneužil této tribuny při jednání o smlouvě s Guatemalou k rozpravě o věcech, týkajících se vnitřní politiky našeho státu a naší státní propagandy. Napadl zde velmi surovým způsobem, zneužívaje patrně své poslanecké imunity, čestného a poctivého českého novináře kol. Josefa Chmelaře.

Nebudu s jeho vývody polemisovati, jen prostě konstatuji, že jsem knihu kol. Josefa Chmelaře označil v anketě "Lidových novin" za nejlepší knihu, kterou jsem v minulém roce četl - a tím je celá věc vyřízena.

Jinak nemám co podotknouti k předložené osnově a doporučuji ji znovu slavné sněmovně ke schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Pan zpravodaj výboru živn.-obchodního posl. Benda se vzdal doslovu.

Přistoupíme ke hlasování.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové, a to ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 3. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s obchodní dohodou mezi republikou Československou a republikou Guatemalskou, sjednanou výměnou not ze dne 16. a 20. září 1936 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 6. října 1936, č. 266 Sb. z. a n. (tisk 680).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Stivín: Nikoliv.

Zpravodaj posl. Benda: Nie sú.

Předseda (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém. (Hluk. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Tím jest vyřízen 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž je:

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti okres. úřadu v Malackách v trest. věci posl. Sidora (tisk 701).

Zpravodajem výboru je p. posl. dr Hula. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Hula: Slavná sněmovno! Okres. úřad v Malackách žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Sidora pro přestupek podle čl. 3, odst. 2 zákona čís. 125/27 Sb. z. a n.

Imunitní výbor projednal předmětnou žádost okres. úřadu v Malackách ze dne 8. srpna 1935, čís. 1195/35, a usnesl se doporučiti posl. sněmovně, aby posl. Sidor vydán nebyl, protože účast poslancova na veřejném shromáždění patří k výkonu poslaneckého mandátu, pokud nezakládá jiné stihatelné skutkové povahy.