Předseda Malypetr.
Místopředsedové: dr Markovič,
Langr, Košek, Mlčoch, Taub.
Zapisovatelé: Jaša, Bergmann.
210 poslanců podle presenční listiny.
Členové vlády: ministři dr Czech,
dr Kalfus, dr Spina, Zajiček.
Předseda nejvyššího účetního
kontrolního úřadu dr Horák.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 83. schůzi
posl. sněmovny.
Sněmovna jest způsobilá jednati.
Dovolené podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu
dal jsem na dnešní den posl. dr Mičurovi,
dr Novákovi, dr Kugelovi.
Nemocí se omluvil posl. V. Sedláček.
Za platnou podle odst. 4 §u 2 jedn. řádu uznal
jsem dodatečnou omluvu posl. dr Kugela na den 25.
února t. r.
K včerejším politováníhodným
událostem ke konci schůze a po ní sděluji,
že předsednictvo sněmovny, zabývajíc
se jimi ve své dnešní schůzi, jednohlasně
odsoudilo chování některých pánů
poslanců jak v zasedací síni, tak v kuloárech.
Jeho jménem a jménem svým jako předseda
této sněmovny žádám všechny
pány poslance co nejdůrazněji, aby při
sněmovním jednání byli vždy pamětlivi
parlamentní slušnosti a ustanovení jednacího
řádu.
Proti těm pánům poslancům, kteří
by nevyhověli této mé výzvě,
byl bych nucen sáhnouti k nejostřejším
prostředkům, jež mi jednací řád
propůjčuje pro zachování nutného
a při sněmovních pracích samozřejmého
klidu a řádu, při čemž neustávající
a trvalé pokřikování z řad
jednoho klubu do druhého bych považoval za maření
jednání ve smyslu odst. 2 §u 52 jedn. řádu.
Upozorňuji konečně pány poslance,
že § 23 úst. listiny chrání je
sice pro výroky učiněné ve sněmovně,
avšak pro nic takového, co by výrokem nazváno
býti nemohlo.
Do výboru rozpočtového vyslal klub
poslanců čsl. strany lidové posl. Otáhala
za posl. Vičánka.
Do výboru kulturního vyslal klub poslanců
"Deutsche christl. soc. Volkspartei" posl. Schluscheho
za posl. dr Luschku.
počátkem schůze:
Návrh tisk 801 - přikázán výboru
iniciativnímu.
Zpráva tisk 802.
Předsednictvo se usneslo vyloučiti podle §u
9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu z těsnopisecké
zprávy o včerejší, 82. schůzi
sněmovny projev hrubě urážlivý
z řeči posl. dr Szüllőho a projevy
ohrožující bezpečnost státu a
hrubě urážlivé z řeči
posl. Sandnera.
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání pořadu, a to ke společnému
jednání o prvých dvou odstavcích,
jimiž jsou:
1. Zpráva výboru rozpočtového o
vládním návrhu (tisk 687), aby byl dán
Národním shromážděním
souhlas podle čl. XIII finančního zákona
republiky Československé ze dne 19. prosince 1934,
č. 256 Sb. z. a n., kterým se stanoví státní
rozpočet na rok 1935 (tisk 789).
2. Zpráva výboru rozpočtového o
státním závěrečném účtu
republiky Československé za rok 1935 (tisk 616)
spolu s účty státního bytového
fondu a dávky z majetku (tisk 788).
Zpravodajem při obou odstavcích jest pan posl. Remeš.
Budeme pokračovati ve společné rozpravě.
Lhůta řečnická jest 60 minut.
Přihlášení jsou ještě řečníci:
na straně "proti" p. posl. inž. Richter,
Synek, inž. Schwarz; na straně "pro"
p. posl. Schulcz.
Dávám slovo p. posl. inž. Richterovi.
Posl. inž. Richter [německy]: Dámy
a pánové!
Náš kamarád Frank zde včera ve
sněmovně ukázal tendenci, kterou spatřujeme
v tom, že se v poslední době s oficielní
strany označují uveřejnění,
čísla a skutečnosti, jež jsme veřejnosti
oznámili, stále jako pomlouvačná a
lživá propaganda. Tak se činí pokus
diskvalifikovati před touto veřejností původce
těchto uveřejnění a muže, kteří
tato čísla veřejnosti oznamují. V
poslední době musíme vůbec konstatovati,
že se vláda dává stále víc
a více na pole propagandy, aby zakryla své částečné
selhání v oboru hospodářském
a politickém. Obzvláště tisk jí
řízený se snaží zmenšiti
nebo zcela zapříti nevyřešené
otázky národně politického a hospodářsky
politického druhu, aby se tak před neinformovaným
vnitrem a zahraničím budilo zdání,
jako kdyby těchto otázek vůbec nebylo nebo
jako by jen částečně existovaly.
Důležitým nástrojem v této oficielní
krasomalbě jest resoluční návrh přijatý
v květnu předešlého roku oběma
sněmovnami. Tento návrh, jenž byl přijat
z iniciativy sudetskoněmecké strany také
koaličními stranami, nedokazuje nic jiného,
než že se prostředků půjčky
na obranu státu má především
použíti i k opatření práce. Zvláště
se však má v oblastech krise, které byly bídou
nejvíce postiženy, použíti místních
podniků k provedení těchto veřejných
prací. Za tohoto předpokladu hlasovala sudetskoněmecká
strana kdysi pro zákon o půjčce na obranu
a vystavila tím vládě, jak jsme tehdy říkali,
blankosměnku na dalekou viděnou a dala jí
zálohu důvěry, na kterou se vláda
dnešního dne neprávem odvolává,
neprávem proto, poněvadž se v zadávací
praxi a v provádění veřejných
prací a investic vůbec nic, dočista nic nezměnilo,
a poněvadž se sudetským Němcům
stále velmi těžce křivdí. Tato
skutečnost, kterou jsem již dokázal úředními
číslicemi a kterou dokáži znovu za poslední
dobu, může býti odstraněna se světa
jen zase skutečnostmi, nikterak však zaplacenými
škrabanicemi nějakých vládních
pisálků, kteří tu na př. v
oficielních "Pražských novinách"
uveřejňují věci, které všude
známým skutečnostem bijí přímo
výsměšně do tváře. (Různé
výkřiky.) Neboť, dámy a pánové,
a zvláště vy, kamarádi, budete se diviti
tomu, můžete-li si přečísti v
"Pražských novinách" tyto věty
o provádění zadávek a o dostatečně
známé zadávací praxi. Stojí
tam (čte): "Vidíme tedy, že jednotlivé
odbory při zadávání státních
dodávek nesledují politiku Němcům
nepřátelskou. Pokud vůbec přihlížejí
k národnosti dodavatelově, vyplývá
to jen z ohledu a spravedlivé podpory německého
průmyslu. (Německé výkřiky:
Slyšte! Slyšte!) To jest nejvýš příznivé
jednání plné ohledu a musí se proto
předejíti všem opačným tvrzením,
jež jest nutno odmítnouti jako nepravdy." (Výkřiky.)
Kdo, dámy a pánové, jako já marně
vypracovával a předkládal po mnoho let pro
německé podniky nabídky na veřejné
dodávky, kdo jako já se po dlouhá léta
snažil dostati veřejné dodávky a práce,
kdo jako já musil poznati absolutní uzavřenost
oficielních míst, komu jako mně bylo dáno
se strany českých podniků na vědomí,
že nemají v úmyslu spolčovati se s německými
firmami, poněvadž právě německá
firma znamená překážku pro získání
veřejných dodávek, kdo jako já poznal
sám osobně po všechna léta tuto nespravedlivost,
ten se bude moci jen diviti, jak i zaplacený tisk se snaží
s drzým čelem a neslýchanou smělostí
obrátiti skutečnost v její opak.
Kdyby, dámy a pánové, investiční
politika a zadávání investic nepotřebovala
nutně revise, proč by pak byla tato otázka
mezi prvními požadavky aktivistických stran,
které vládě předložily? Táži
se: Proč by se právě úřední
zpráva, která uzavírá jednání
mezi předsedou vlády a německými roztříštěnými
stranami, zabývala na prvém místě
novelisací investiční praxe? Proč
by pak považoval president státu dr Beneš
za nutné, aby vyslovil v Liberci větu, jež
zní: "Neváhám říci, že
se staly chyby, jež se nesmějí již opakovati,
na př. v tom, že se z českých krajů
béřou dělníci a podnikatelé
do krajů německých nebo smíšených."
Proč by tu považoval mladoaktivistický poslanec
kol. Jaksch za nutné, aby ve své podmokelské
řeči konstatoval, že se na toto poškozování
pohlíží všeobecně jako na neudržitelné?
Tažte se přece pana ministra Spiny, který
ve své desetileté praxi mohl nashromážditi
bohaté zkušenosti právě v oboru zadávání
a který v poslední době může
vykázati jako ovoce své intervenční
politiky jistě velmi málo případů
zadávek. Tažte se samého pana ministra Zajička,
zda může krýti vaši oficielní zadávací
taktiku!
V poslední době se velmi mnoho mluví o regionalismu
v hospodářském ohledu, který by měl
přihlížeti zvláště k různému
hospodářskému a sociálně-politickému
stavu oblastí tohoto státu. Byli bychom vítali,
kdyby byla dala státní účetní
uzávěrka za rok 1934 po této stránce
cenná vysvětlení, ze kterých bychom
byli mohli poznati, do kterých oblastí byly přiděleny
prostředky státní investiční
činnosti. Žádali jsme také vysvětlení
o příští investiční politice
vlády pro rok 1937 a při rozpočtových
rozpravách jsme podali rozličné dotazy odborným
ministrům. Chtěl bych dnes připomenouti,
že jsem při jednání o rozpočtu
žádal od ministra veř. prací vysvětlení,
jakým způsobem má býti provedeno krajinské
rozdělení na př. částky 67
milionů na udržování státních
silnic a mostů, rozdělení částky
88.6 milionů na stavbu a přestavbu státních
silnic, pak částky na stavbu a přestavbu
nestátních silnic a částky 100 milionů
z fondu pro splavnění řek. Mohu vám
dnes sděliti, že na tyto dotazy, které byly
podány na parlamentní půdě členem
zákonodárné sněmovny, nebyla až
dodnes dána odpověď.
Jest příznačné pro ocenění,
jemuž se těší velmi opěvovaný
československý parlamentarismus v samých
vládních kruzích, konstatuji-li zde, že
dotazy členů parlamentu vláda prostě
ignoruje. Zdá se, že se materiálem zabývá
teprve tehdy, zajímá-li se o něj již
cizina. Právě však u investic, na které
se vztahuje slavný resoluční návrh
z roku 1936, právě u investic z půjčky
na obranu státu musíme se stále vzrůstajícím
nepokojem konstatovati, že sudetští Němci,
jak zaměstnavatelé, tak i dělníci
jsou prostě vyloučeni. Oznámil jsem v poslední
době panu předsedovi vlády konkrétní
případ a mohl bych vypočítati zde
ve sněmovně řadu dalších případů.
Jsem zvědav, zda vláda hodlá reagovati na
tyto skutečnosti přednesené na parlamentní
půdě.
Jest při tom nutno konstatovati, že právě
investice z prostředků půjčky na obranu
státu činí lví podíl investic
vůbec, protože asi tři pětiny těchto
5 1/4 miliardových investic mají býti financovány
z půjčky na obranu státu. To jsou prostředky,
jež na př. mají býti zcela odňaty
kontrole nově zřízeného investičního
komitétu a které ani nám nejsou ke kontrole
předkládány. Nechci nechati žádné
pochyby o tom, že sudetští Němci nemohou
pohlížeti na státní investiční
politiku jako na základ svého živobytí.
Hospodářská výstavba našich oblastí
ukazuje na vývoz. Avšak právě v době,
kdy vývoz klesl o více než dvě třetiny
svého rozsahu, právě v této době
získává státní investiční
politika stále více na důležitosti a
právě v této době musíme žádati
v zastoupení nouzových oblastí, aby je vláda
spravedlivě provedla s místními živnostníky
a dělníky.
Sudetskoněmecká strana se u vědomí
stoupající důležitosti státní
investiční politiky ode dávna snažila,
aby ukázáním nových finančně-politických
cest zajistila provedení investiční politiky
v širším rámci. Sudetskoněmecká
strana byla ovšem také nucena prováděti
stále více vzrůstající kontrolu
veřejné zadávací činnosti.
Musilo nás naplniti starostí a nepokojem, když
jsme mohli konstatovati, že na př. v Chebu provedl
stát a státní podniky od svého založení
21 státních staveb, že však z těchto
21 staveb v celkové hodnotě 18.87 milionů
připadlo místním živnostníkům
jen celých 125.000, t. j. 0.67 %. (Různé
výkřiky.) V ostatních oblastech tomu
nebylo jinak, na př. v Děčíně,
k čemuž se přihlíží zvláště
v "Pražských novinách". V Děčíně
byla zadána přestavba zámku v kasárna
českému místně cizímu podniku,
štěrková přehrada u Jílového
byla též zadána cizímu českému
podniku, stejně i příjezdní silnice
k labskému mostu, tak zvaná Weiherova cesta, regulace
potoka Welsbachu a celé práce na státním
labském mostě v Děčíně
a docela i přestavbu a přístavbu německé
technické vysoké školy v Děčíně-Libverdě
dostala přiděleny česká firma. Mohl
bych tyto příklady rozšířiti
na jiná sudetskoněmecká města a mohl
bych se dostati při této příležitosti
na úplně nedostačující jazykovou
praxi při vypisování veřejných
prací a dodávek. Tato vypisování dějí
se i v absolutně německých oblastech jako
na př. v Kraslicích výlučně
v českém jazyku. Nesmíte nám to zazlívati,
myslíme-li, že z této jazykové praxe
poznáváme úmysl, aby sudetskoněmečtí
živnostníci byli již předem vyloučeni
z účasti na soutěži. Chtěl bych
při této příležitosti vzpomenouti
zase na slova pana kol. Jaksche, který asi řekl,
že nejedná se státnickou chytrostí ten,
kdo v sudetskoněmecké oblasti vzbuzuje zdání,
jako by se kráčelo k promyšlenému ničení
a odstrkování německých oblastí.
(Posl. inž. Peschka [německy]: Řekl to také
v Londýně?) To asi zapomněl.
K přemožení této zadávací
praxe dala se sudetskoněmecká strana cestou, která
jí dovoluje, aby poškozování a nespravedlivost
proti sudetským Němcům číselně
dokázala. Předložil jsem při rozpočtových
rozpravách v listopadu 1935 rozpočtovému
výboru seznam, jenž zahrnuje zadávání
těch veřejných prací a dodávek,
jež byly provedeny v německém jazykovém
území, pokud jsou uvedeny v úředním
listě "Zprávy veřejné služby
technické". Tuto brožuru, jež obsahuje na
400 prací a zadávek, předložil jsem
tehdy parlamentu a dal ji na vědomí vládním
instancím. Nebyla vzata na vědomí, nebylo
vzato na vědomí ani to, že z této brožury
vycházelo na jevo, že 84 % zadávek v německé
oblasti připadlo českým uchazečům.
(Německé výkřiky: Slyšte!
Slyšte!) Byly tam uvedeny četné skutečnosti,
které dokazují, že na př. řemeslnické
práce na státních stavbách v Rossbachu
u Aše byly zadány do Lysé n. L., Plzně
a Prahy, řemeslnické práce na státní
české škole v Liberci do Velimova, Pardubic,
Plzně, Prahy a Turnova, řemeslnické práce
na stavbě v Litoměřicích do Lysé
n. L., Mělníka, Roudnice a Prahy, řemeslnické
práce na státních stavbách ve Falknově
do Světlé, Plzně a Prahy. V Kadani na př.
získal stát koupí tak zvanou Heroldovu dvojvilu
a náhle, aniž bylo provedeno vypsání,
byla provedena přestavba této vily v českou
školu a samozřejmě byla tato přestavba
přidělena české firmě z Lenešic.
Jako o zvláštním příkladu chtěl
bych se zmíniti o zadání regulace potoka
v Dolním Ehrenberku, protože ji dostala těsně
po slavné řeči presidentově v Liberci
česká firma, ačkoliv německý
živnostník, ucházející se o tuto
stavbu, byl lacinější než český.
Zadání poštovní budovy v Liberci a nejnověji
zadání poštovní budovy v Kraslicích
mluví za celé svazky a ukazuje, že se v systému
nespravedlivosti pokračuje.
Od listopadu 1935 nezaujala vláda k tomuto seznamu nikdy
stanoviska. Zdá se, že jest tomu tak, že cesta
z Chebu do Prahy, o které mluvil předseda vlády,
jest samou vládou zatarasována, protože věci,
které se jí na této cestě dávají
přímo na vědomí, zásadně
na vědomí nebéře. (Potlesk poslanců
sudetskoněmecké strany.) Teprve potom, když
se o tyto věci začíná zajímati
cizina (Hluk.), považuje za nutné těmito
věcmi se zabývati, ovšem způsobem, ukázaným
v úvodu, že činí pokus, prohlásiti
skutečnosti prostě za lži a oznamovatele těchto
skutečností za lháře a kverulanty.
(Výkřiky a hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Posl. inž. Richter (pokračuje): Teprve
nyní v poslední době zaujalo se k této
zadávací brožuře, kterou jsem též
předložil v r. 1936 rozpočtovému výboru,
stanovisko, ovšem nikoliv se strany oficielní vlády,
nýbrž jen v tak zvaném úředním
listě, v "Pražských novinách".
Ani zde nevypadli z role. Když pan Chmelař a proslulá
brožura nakladatelství Orbis vyznačily cestu,
vstoupily "Pražské noviny" do šlépějí
těchto publikací a označily náš
výklad, který spočívá na úředních
zprávách úředních novin "Zprávy
veřejné služby technické", za "cílevědomou
a vyloženou demagogii, jež se pohybuje na hranici zlomyslné
a zatvrzelé nepravdy". (Výkřiky poslanců
sudetskoněmecké strany: Fuj! - Hluk.) V
tomto článku stojí, že se s bídou
v sudetskoněmecké oblasti provádí
politická agitace a činí se tam pokus prohlásiti,
že tam bídy není. Nemáme toho se zřetelem
ke skutečnostem absolutně potřebí,
abychom líčili bídu z agitačních
důvodů hůře, než jaká
skutečně jest. Úřední čísla
jsou důkazy, o nichž bych se chtěl zmíniti.
Pomyslete, že ještě v lednu 1937 bylo úředně
napočítáno 668.000 nezaměstnaných,
a pomyslete, že relativní hustota nezaměstnanosti
byla podle úředního sčítání
v říjnu 1936 v sudetskoněmecké oblasti
3 1/2krát silnější než v oblasti
české. Neboť musí-li se na 100 nezaměstnaných
v české oblasti počítati 346 v oblasti
německé, pak se nemusí vskutku přeháněti,
nýbrž lze se pokojně spolehnouti na úřední
číslice. Jestliže (obrácen k českým
poslancům), jak jste to učinili včera,
říkáte, že jest bída i v české
oblasti a že ji lze nalézti zvláště
na periferii Prahy, nechceme to nikterak popírati, divíme
se jen, že se nesnažíte mnohem intensivněji
a iniciativněji, abyste bídu ze své vlastní
oblasti odstranili. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké
strany. - Výkřiky a hluk!) Rozhodně
musíme s hlubokým rozhorlením odmítnouti
výroky, jež včera učinil pan kol. Hatina.
Řekl-li včera kol. Hatina, že bídu
dětí v sudetskoněmecké oblasti jest
přičísti tomu, že 33 % dětí
vzniklo z nemanželských poměrů ... (Výkřiky
poslanců sudetskoněmecké strany. - Výkřiky
posl. Hatiny. - Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Posl. inž. Richter (pokračuje): ...
pročež se o tyto děti dnes nikdo nestará,
pak to musíme, pane kolego, rozhodně a s opravdovým
rozhorlením odmítnouti. (Výkřiky
poslanců sudetskoněmecké strany: Pfuj! -
Hluk.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Posl. inž. Richter (pokračuje): Řekl
jste, pane kol. Hatino, včera mimo to, že číslice
sebevražd .... (Posl. Hatina: Řekl jsem, abyste
si přečetli příručku! -
Výkřiky a hluk.) - snad se nepamatujete,
vaše výroky padly zde v chumlu - že číslice
sebevražd v sudetskoněmecké oblasti jest v
Evropě proto na prvém místě, protože
převládá homosexuální motiv.
(Hluk a výkřiky poslanců sudetskoněmecké
strany.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid. (Hluk.)
Prosím o klid. (Hluk trvá. - Předseda
zvoní.)
Prosím o klid.
Posl. inž. Richter (pokračuje): Budete
se .... (Výkřiky posl. Hatiny.) Budete se,
pane kolego, musiti za tyto výroky ještě zodpovídati
a myslím, že se přiměřeně
omluvíte.
Chtěl bych se nyní obrátiti k vývodům
úředních .... (Stálé výkřiky
posl. Maye.)
Předseda (zvoní): Volám pana
posl. Maye k pořádku pro rušení
schůze.
Posl. inž. Richter (pokračuje): ...
úředních "Pražských novin",
které tu na př. řekly, že v brožuře
o veřejných pracích a dodávkách,
kterou jsme vydali, nejde o spolehlivé a správné
údaje. Sdělil jsem již, že se tento seznam
opírá o úřední údaje
"Zpráv veřejné služby technické".
Pánové, jestliže ta nesouhlasí, pak
nemůžete činiti výtky nám, nýbrž
vládě a ministerstvům, která jsou
za takové údaje úředních novin
odpovědna. (Souhlas.)
Stojí tam dále, že seznam jest neúplný,
protože prý nebyly uvedeny žádné
zadávací částky. Také to se
netýká nás, neboť zadávací
částky nebyly právě v úředním
listě uvedeny. Mohu vás však upokojiti, pánové.
Kdybychom mohli zadávací částky uvésti,
obraz by byl daleko horší v náš prospěch,
protože mohu dokázati ze spisů, že německé
podniky a živnostníci dostali jen menší
zakázky, zatím co větší zakázky
byly dále strkány českým firmám.
(Německé výkřiky: To jest vyrovnání!)