Předseda Malypetr.
Místopředsedové: Taub, dr Markovič,
Langr, Košek, Mlčoch.
Zapisovatelé: dr inž. Fulík, Pik.
155 poslanců podle presenční listiny.
Členové vlády: ministři dr Dérer,
dr Spina.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.
Předseda Malypetr zahájil schůzi v
11 hod. 28 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna
je způsobilá jednati.
podle §u 2. odst. 4 jedn. řádu dal předseda
na dnešní den posl. dr Hulovi, Kunzovi,
Topolimu, Vierecklovi, Židovskému,
Křemenovi, Schmidkemu, Ježkovi,
J. Sedláčkovi, dr Suchému.
nemocí posl. Wagner, dr Zippelius, Hodinová-Spurná,
Zápotocký.
Do výboru ústavně-právního
vyslal klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei"
poslance Köglera za posl. Zischku.
počátkem schůze:
Návrh tisk 838 - přikázán výboru
iniciativnímu.
Naléhavá interpelace tisk 833.
Zpráva tisk 837.
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvého odstavce pořadu,
jímž jest:
1. Zpráva výborů živn.-obchodního
a zahraničního o vládním návrhu
(tisk 746), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění k projevu souhlasu dodatková
dohoda k dodatkové úmluvě mezi republikou
Československou a královstvím Jugoslavií
ze dne 30. března 1931, č. 79 Sb. z. a n., k československo-jihoslovanské
obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu
1928, č. 163 Sb. z. a n. z r. 1929, sjednaná výměnou
not ze dne 10. listopadu 1936 a uvedená v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 4.
prosince 1936, č. 309 Sb. z. a n. (tisk 778).
Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní místo
omluveného posl. Líšky p. posl. Netolický,
za výbor zahraniční p. posl. dr Kozák.
Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor
živn.-obchodní, p. posl. Netolickému.
Zpravodaj posl. Netolický: Vážená
sněmovno!
Dodatková dohoda k dodatkové úmluvě
mezi republikou Československou a královstvím
Jugoslavií ze dne 30. března 1931, č. 79/1931
Sb. z. a n., k československo-jihoslovanské obchodní
a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928 upravuje
celní sazbu pro dovoz průmyslových výrobků
do Jugoslavie. Na úpravě těchto celních
sazeb má čsl. průmysl zvlášť
velký zájem jmenovitě proto, že jde
o výrobky, které pro svou kvalitu jsou vyhledávány
jihoslovanskými odběrateli a jejich vývoz
je mařen jen vysokou celní sazbou.
Živn.-obchodní výbor posl. sněmovny
ve schůzi dne 11. února 1937 se velmi podrobně
zabýval obchodně-politickými styky československo-jihoslovanskými,
jakož i rozvojem hospodářských styků
států Malé dohody a přišel k
závěru, že navrhovaná úprava
celních sazeb umožní další jejich
rozvoj, a proto souhlasí s touto dodatkovou dohodou.
Výbor odůvodňuje svůj souhlas i tím,
že považuje nejen za hospodářsky zdravé,
nýbrž i politicky odůvodněné
další utužení hospodářských
styků s královstvím Jugoslavií, které
obezřetnou hospodářskou politikou stává
se nejen důležitým činitelem mezi podunajskými
státy, nýbrž i vedoucím činitelem
mezi státy balkánskými.
Živn.-obchodní výbor doporučuje proto
posl. sněmovně, aby dodatkové dohodě
dala ústavní sankci. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji, za výbor zahraniční,
p. posl. dr Kozákovi.
Zpravodaj posl. dr Kozák: Slavná sněmovno!
Malý dodatek k dodatkové úmluvě o
celním sazebníku jugoslávském ze dne
30. března 1931, o níž jednáme, je našemu
obchodu příznivý, jak konstatuje p. zpravodaj
výboru živn.-obchodního. Týče
se důležitých výrobků Československé
republiky, na př. železa, jehož se používá
v živnostech, rour a rourových spojek, zemědělských
strojů, zejména pluhů, výrobků
z kujného železa, piva a podobně.
Naše hospodářské vztahy k Jugoslavii
se vyvíjely v době hospodářské
krise velmi nepříznivě. V r. 1930 jsme vyváželi
do Jugoslavie zboží v ceně za více než
1500 mil. Kč. Dovoz z této země činil
tehdy necelých 439 mil. Kč. Tehdy bylo na království
Jugoslavie, aby se domáhalo příznivější
relace obchodní, poněvadž jejich vývoz
činil sotva třetinu našeho. Již to byla
okolnost málo příznivá pro poměr
obou spřátelených zemí. V době
krise se vzájemné styky obchodní neobyčejně
ztenčily: na nejhlubším bodě jsme stáli
r. 1933, kdy náš vývoz do této země
činil jen 192.2 mil. Kč; pak nastává
zlepšování, bohužel, pomalé. Jugoslávský
vývoz k nám je od r. 1932 vyšší
než náš vývoz k nim. R. 1935 činil
rozdíl 44.4 mil. Kč v náš neprospěch.
Vážená sněmovno! Nejsme z těch,
kteří se nekriticky dívají na obchodní
bilance. Vím velmi dobře, že slouží
někdy k tomu, aby se jimi kryly i obchody ztrátové,
které našemu domácímu obyvatelstvu mohou
škoditi. Nic takového však není v dodatkové
úmluvě, o níž jednáme. Jest nejen
logické, nýbrž i obchodně užitečné,
abychom podporovali návrat k normálním dobám
předkrisovým, kdy bylo království
Jugoslavie významným naším odběratelem;
zcela uspokojivý bude tento vztah teprve tehdy, až
se vývozní položky s obou stran budou přibližně
rovnati, až tedy bude poměr vzájemné
užitečnosti obou zemí dokonalý.
Věcí zahraničního výboru posl.
sněmovny bylo, aby uvážil význam této
úmluvy pro politický poměr obou spojeneckých
a bratrských zemí. Stále zdůrazňujeme,
že naše spojenectví v Malé dohodě
nesmí spočívati jen na společných
nebezpečích, nýbrž musí býti
fundováno i hospodářsky. Každý
otřes nebo ztenčení hospodářských
vztahů se může, trvá-li dlouho, projeviti
také politicky. Víme, že se tak v poslední
době stalo. A ačkoli jsme daleci toho, abychom se
toho nějak lekali nebo abychom ztráceli něco
ze své pevné důvěry v tento bratrský
národ slovanský, přece nás pak bolí
každé zaskřípání. Musíme
pečlivě přihlížeti k tomu, aby
se jiné státy nevtlačily na naše místo
v obchodu s Jugoslavií a neužívaly toho propagačně
v náš neprospěch a konečně, jak
se obáváme, i v neprospěch klidné
a přátelské jistoty mezinárodního
života.
To jsou důvody, které vedly zahraniční
výbor posl. sněmovny k tomu, aby dodatkovou úmluvu
tisk 746 vzal s povděkem na vědomí. Byla
sjednána za součinnosti československé
sekce Hospodářské rady Malé dohody
mezi jugoslávským předsedou vlády
dr Stojadinovičem a naším vyslancem dr Girsou
dne 10. listopadu minulého roku a má platiti na
jeden rok s automatickým prodloužením na léta
další, nenaskytne-li se do té doby něco
ještě příznivějšího.
Je to Malá dohoda po stránce obchodně-politické,
ale je důležitým kamenem do základu
Malé dohody ve smyslu mezinárodně-politickém.
Navrhuji tedy jménem zahraničního výboru,
aby slavná sněmovna přijala schvalovací
usnesení beze změny podle textu usnesení
navrženého v tisku 746. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá, přistoupíme
proto ke hlasování.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Schvalovací usnesení má jeden odstavec a
dám o něm hlasovati podle zprávy výborové.
(Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
podle zprávy výborové, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn.
řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení
bylo čtení druhé provedeno v téže
schůzi.
Vykonáme proto ihned druhé čtení.
Ad 1. Druhé čtení schvalovacího
usnesení, kterým se souhlasí s dodatkovou
dohodou k dodatkové úmluvě mezi republikou
Československou a královstvím Jugoslavií
ze dne 30. března 1931, č. 79 Sb. z. a n., k československo-jihoslovanské
obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu
1928, č. 163 Sb. z. a n. z r. 1929, sjednanou výměnou
not ze dne 10. listopadu 1936 a uvedenou v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 4.
prosince 1936, č. 309 Sb. z. a n. (tisk 778).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Netolický: Nejsou.
Zpravodaj posl. dr Kozák: Není jich.
Předseda (zvoní): Není změn.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím
usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení také ve čtení
druhém
Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
2. Zpráva výborů živn.-obchodního
a zahraničního o vládním návrhu
(tisk 748), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění k projevu souhlasu obchodní
smlouva mezi republikou Československou a Australským
soustátím, podepsaná v Praze dne 19. srpna
1936 a uvedená v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 13. listopadu 1936, č. 334
Sb. z. a n. (tisk 780).
Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p.
posl. Netolický, za výbor zahraniční
p. posl. Světlík.
Dávám slovo prvému p. zpravodaji, za výbor
živn.-obchodní, p. posl. Netolickému.
Zpravodaj posl. Netolický: Vážená
sněmovno!
Obchodní smlouva s Australským soustátím
byla z nemnohých těch, které až do nedávné
doby byly založeny na poskytování vzájemných
nejvyšších výhod. Před časem
zavedeno bylo v Australii u některých položek
t. zv. primážní clo, mající povahu
fiskální a ochrannou.
V únoru 1935 navrhla australská federální
vláda vládě československé
sjednání nové obchodní smlouvy a poskytnutí
určitých celních slev na některé
důležité druhy zboží, do Australie
vyvážené. Šlo hlavně o sklo, některé
speciální druhy textilií, ocel, stroje a
ohýbaný nábytek.
Jednání vedeno bylo v Praze, Londýně
a v Canberra. Výsledkem jeho byla nyní podepsaná
obchodní smlouva s doložkou nejvyšších
výhod, obsahující též část
celně tarifní.
Smlouva má část rámcovou o 8 článcích
a 3 seznamy zboží. Z těch seznam A obsahuje
položky australského celního sazebníku,
na které byly československému zboží
poskytnuty celní výhody. Seznam B obsahuje celní
položky československého tarifu, na které
povolují se celní výhody na zboží
australské. Běží zde o surové
kožišiny, kůže ovčí, zaječí
a králičí, o vlnu a perleť, jež
Australie k nám dodává. Konečně
ještě seznam C, v němž Australie slevuje
t. zv. primážní clo u některých
položek svého tarifu pro náš vývoz
do Australie.
Náš obchod s Australií byl pasivní asi
60% průměrem posledních 5 let 1931 až
1935. Je naděje, že touto smlouvou umožní
se našemu obchodu a průmyslu toto pasivum zmenšiti
anebo odstraniti.
Živn.-obchodní výbor proto doporučuje,
aby schvalovacímu usnesení dostalo se slavnou sněmovnou
ústavního schválení. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému panu zpravodaji, za výbor zahraniční,
p. posl. Světlíkovi.
Zpravodaj posl. Světlík: Slavná sněmovno!
V únoru 1935 navrhla australská federální
vláda vládě československé
sjednati obchodní smlouvu a nabídla poskytnouti
určité celní slevy na některé
důležité druhy zboží, které
do Australie vyvážíme. Po delším
jednání, jež bylo v Praze, v Londýně
a v Canberra, byla v srpnu 1936 podepsána obchodní
smlouva s doložkou nejvyšších výhod,
která obsahuje zároveň část
celně-tarifní. Australský parlament ji schválil
v listopadu 1936, a po vzájemné dohodě byla
v obou zemích uvedena v prozatímní platnost
dnem 1. ledna 1937. U nás se tak stalo vládní
vyhláškou ze dne 13. listopadu 1936, uveřejněnou
ve Sbírce zákonů a nařízení
ze dne 31. prosince 1936, č. 89.
Význam této smlouvy pro Československo je
patrný z tohoto: V Australii byl postupně, zejména
od r. 1929, budován celní tarif, který je
v mnohém směru velmi prohibitivní. Účelem
vysokých australských cel bylo ztížiti
a v některých oborech úplně znemožniti
dovoz z cizích zemí, aby tak byl zajištěn
větší odbyt na domácím australském
trhu vlastním výrobkům australského
průmyslu, který je již v mnohých oborech
značně vyvinut. Proti cizím státům
je aplikován tarif generální, proti výrobkům,
pocházejícím z Anglie a britských
zemí, značně nižší tarif
preferenční. Tím, že se podařilo
sjednati s Australií obchodní smlouvu, dosáhli
jsme u četných položek toho, že na naše
zboží od 1. ledna 1937 aplikují sazby t. zv.
intermediátního tarifu, který je co do výše
mezi tarifem generálním a preferenčním.
Australské ústupky jsou tyto: Podstatného
snížení cel jsme dosáhli zejména
u zboží skleněného, jehož vývoz
do Australie je pro nás z celého vývozu nejdůležitější.
Další celní slevy nám poskytnuté
se týkají zboží jabloneckého,
některých speciálních druhů
zboží textilního, speciální oceli,
klobouků a šišáků k výrobě
klobouků, knoflíků, přasek a zboží
galanterního, některých strojů, židlí
z ohýbaného dřeva a jistých druhů
obuvi. Tyto celní slevy se pohybují přibližně
od 2 1/2 až do 20%. Primážní clo bylo
sníženo na přasky, spony, knoflíky,
klobouky a šišáky, jisté druhy oceli,
skleněné zboží, jablonecké a
galanterní zboží a jisté druhy obuvi.
Sníženo bylo primážní clo z 10%
na 5 %. Pro některé druhy speciální
oceli bylo zaručeno, že clo nebude vyšší
než 4%.
Československé ústupky jsou tyto: Poskytujeme
Australii celní slevu na stolní jablka, dále
vážeme jednak bezcelnost na vlnu a perle, jednak nynější
cla na olovo, jeho slitiny a na opály.
V důsledku celních slev smlouvou dosažených
lze očekávati podstatné zvýšení
našeho vývozu do Australie, proto se zahraniční
výbor usnesl připojiti se k usnesení výboru
živn.-obchodního a doporučiti slavné
sněmovně, aby přijala schvalovací
usnesení, jak je obsaženo v tisku 780. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): K této věci
je přihlášen řečník, zahájím
proto rozpravu.
Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu
řečnickou 30 minut. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomu není. Navržená lhůta
je schválena.
Přihlášen je na straně "proti"
p. posl. Kundt. Dávám mu slovo.
Posl. Kundt (německy): Dámy a pánové!
Osnova, která se právě projednává,
patří do oboru pana ministra pro zahraniční
věci. Proto jest dovoleno podati panu ministrovi pro zahraniční
věci s tohoto místa veřejně jediné
krátký dotaz, poněvadž mi to v zahraničním
výboru nebylo možné, jelikož pro rychlé
předčítání jsem jazykový
obrat nepochopil.
Pan ministr věcí zahraničních konstatoval
v zahraničním výboru posl. sněmovny
k mým vývodům mezi jiným: "Musel
se dovolávati ustanovení, která neexistují".
To znamená, že jsem se musel, abych provedl důkaz,
že máme právo informovati o menšinách,
dovolávati ustanovení, která neexistují.
Táži se zde s této veřejné tribuny
pana ministra zahraničních věcí, chtěl-li
mne tím obviniti, že jsem uváděl nebo
nějak označil ustanovení, která neexistují,
t. j. chtěl-li mne obviniti, že jsem tato ustanovení
klamně uvedl. Očekávám jasnou odpověď
pana ministra zahraničních věcí. Mám
zde všechny zápisy a konstatuji, že jsem nikde
a nikdy neuvedl a necitoval ustanovení, které neexistuje.
Očekávám, že pan ministr zahraničních
věcí považuje za důležité
chrániti čest člena sněmovny a vysvětliti
slovní obrat, který se na základě
tiskové svobody rozšiřuje.