Ano, pánové, což pak nevíte, že
je to nemožné? Což pak nevíte, že
muž, který se kdysi snad s vašeho hlediska zasloužil
o stát, rozbil jednou ranou vše, co se lidé
snažili vybudovati, aby vůbec nalezli vzájemný
poměr? Při tom je nestydatým výsměchem,
odpírá-li se vydati pasy lidem, kteří
se nedopustili žádného politického trestného
činu, chtějí-li navštíviti své
příbuzné nebo hledati práci. Je to
výsměch. Uvažte jen: právě ta
strana, kterou tento muž zastupuje - ministr Tučný
ostatně pronesl podobnou řeč - právě
tato politická strana se v politickém boji tolik
honosí tím, že jen ona hájí nejlépe
v českém národě zájmy státu,
a její politikové přicházejí
do německého území a pronášejí
takové řeči, které musí rozbíti
jakoukoliv možnost výstavby a jakékoliv klidné
soužití národností. (Potlesk poslanců
sudetskoněmecké strany.)
Právě tato strana, která o sobě tvrdí,
že je nejlepším ochráncem zákonů,
nechává ve svém listě, v "Českém
Slově" psáti výslovně věci,
které jsou zřejmým porušením
zákona a které přímo vybízejí
obyvatelstvo kraje duchcovsko-mosteckého k teroru. Mohu
vám to přečísti česky, chcete-li.
Vyšlo to v onom listě dne 10. června současně
se zákazem policie, kde jeden policejní orgán
prohlásil: Přečtěte si "České
Slovo", musíme to zakázati." Tak vypadá
svoboda projevu smýšlení, jak ji chce míti
"České slovo". V těchto řádcích
vybízí "České slovo" přímo
k teroru. V listě stojí (čte): Byl
chystán demonstrační projev proti Henleinovi
a pro silný demokratický stát československý,
který dává každému, co mu patří,
ať je kterékoliv národnosti. Úřady
u vědomí mohutného odporu bezpochyby veřejný
projev Henleinův v Mostě zakáží.
Ovšem v případě, že by byl veřejný
projev povolen, český lid z celého Mostecka
se v sobotu sejde v Mostě, aby důrazně připomněl,
že jest syt hnědých provokací a protistátního
štvaní. Podobně se chystají uvítat
Henleina i v jiných severočeských městech.
Záleží jenom na rozhodujících
úřadech, povolí-li Henleinovi jeho tažení,
které všichni demokratičtí občané
považují za provokaci, již si líbit nedají."
Pánové, to je otevřená výzva
k teroru, aby české obyvatelstvo z Mostu, Duchcova
a okolí šlo na ulici; neboť prohlásí-li
politické úřady, a to jsou místa,
která ve státě rozhodují, prohlásí-li,
že je schůze dovolena, pak to také musíte
vzíti na vědomí. Tvrdíte přece
o sobě, že jste nejlepšími ochránci
státu. Táži se také pana ministra spravedlnosti,
zda je ochoten zavésti proti censorovi státního
zastupitelství v Praze disciplinární řízení,
že dopustil, aby uveřejněním tohoto
článku "Večerního Českého
slova" byl porušen zákon. Podívejme se
na věc jednou z psychologického hlediska. Můžete
psáti v "Českém slově",
co chcete, a můžete dávati podnět, aby
byly zakázány projevy, chcete-li, srdečně
vám za to děkujeme, neboť vaše činnost
má ten následek, že získáváme
denně nové členy. Také pan ministr
Spina může poděkovati ministrovi vnitra
a četnictvu, které bylo v Bílině tak
moudré, že zahánělo ženy ze Svazu
zemědělců, které seděly na
lavicích před svými domy, do jejich domů
a poroučelo jim zavříti okna. Nemohli jste
nám prokázati touto štvanicí větší
ochoty a všechna tato opatření jen potvrzují
vědomí obyvatelstva, že dohoda ze dne 18. února
je pouhou propagační záležitostí,
a vědomí sudetskoněmeckého obyvatelstva
se jen utvrzuje v přesvědčení, že
německé obyvatelstvo nepožívá
oné rovnoprávnosti. Neboť pořádají-li
Češi v německém území
každou neděli průvody a zborovské oslavy,
nenapadne žádného Němce, aby proti tomu
něco namítal. Má tudíž i německé
obyvatelstvo právo, aby ve své vlasti pořádalo
své projevy. Pochoduje-li v Krumlově české
obyvatelstvo v uniformách, vysokých botách
a krojích městem, neproneslo německé
obyvatelstvo proti tomu ani slova. Jestliže však téhož
dne známý policejní úředník
dr Frühwirt spatřuje svůj úkol v tom,
že dá zjistiti jediného účastníka
mé schůze, který přišel ve vysokých
botách, a zaměstná-li touto věcí
hned tajného policistu, pak obyvatelstvo vaší
demokracii nechápe, pak může pan president
republiky jeti do Krumlova ještě dvakráte.
Štvou-li ještě potom orgány jako "České
slovo" své čtenáře proti nám,
pak jste vy a nikoliv my zdiskreditovali pana presidenta republiky
před německým obyvatelstvem.
Pravil jsem, že je nám třeba pořádku
ve státě; je nám třeba pořádku,
který má budovati ovšem na těch živlech,
které jsou přirozenými součástmi
státu. Neboť vždy staví dobrý stavitel
na silách přírodou daných a nikdy
na nějakých teoretických konstrukcích.
A těmito přirozenými silami ve státě
jsou národy ve státě. A tyto přirozené
síly ve státě jsou různorodé.
Jejich duševní a kulturní vývoj je různý,
každý národ mezi národnostmi je součástí
s různým svérázem a s různými
schopnostmi. Ježto konečně chceme míti
ve státě provedenu zásadu pořádku,
ježto potřebujeme životní zásadu
tohoto státu, pohlížíme na národy
a národnostní skupiny jako na životní
základ státu. Lidé tvoří stát
a ten potřebuje lidi, neboť jinak se zhroutí.
Proto jsme si dovolili podati místo nekonstruktivních
nebo příliš konstruktivních návrhů
o národnostní otázce naše návrhy
zákonů. Řekli jste nám: "Nemáte
program, řekněte, čeho si vlastně
přejete." Svými návrhy jsme nyní
ukázali, jak si představujeme řešení
národnostní otázky na přirozených
podkladech státního občanství, t.
j. národů ve státě, a neprovedli jsme
ten nesmysl a nepohybovali jsme se někde v nadoblačných
výšinách, nýbrž vypracovali jsme
tyto návrhy uznávajíce zplna dané
věcné politické poměry, právní
stav a proveditelnost návrhů. Čteme-li, že
jeden list píše, že tyto návrhy jsou neústavní,
musíme konstatovati, že to buď napsal nějaký
pisálek, i když patří sebe vážnějšímu
listu, který ústavu nestudoval - pak je podle mého
názoru špatným státním občanem
- nebo nestudoval ony zákony nebo má odvahu lháti
do světa. Největší část
našich návrhů se odvolává na
paragrafy ústavní listiny, ba dokonce v některém
směru navrhují přímo provedení
paragrafů ústavní listiny, jež bylo
ústavní listinou slíbeno, ale nebylo provedeno.
Poukazuji zde na tak zvaný zákon o ochraně
národností, který seskupuje každý
národ a každou národnostní skupinu v
národnostní svaz s určitou ochrannou pravomocí,
který tento svaz vybavuje možností přenesené
působnosti, což se veskrze opírá o ústavní
listinu, která pojednává o autonomních
svazech a na jejímž podkladě byly již
jiné autonomní svazy zřízeny. Všechny
tyto návrhy neporušují vůbec strukturu
státu a jeho přirozenou soustavu a naprosto neodporují
zásadám ústavní listiny. Ale zrovna
tak, jako ústavní listina poskytla možnost,
aby dala českému národu nad rovnoprávnost
výhodné postavení, musí tato ústavní
listina také poskytnouti rovnoprávnost a právní
postavení ostatním národům.
Ale že stále mluvíte o neústavnosti:
Od roku 1933 jste přijímali přímo
na běžícím pásu zákony,
jež jsou se státovědeckého stanoviska
všechny neústavní. Šli jste tak daleko,
že jste se jako parlament zbavili svéprávnosti
a že jste v určitém směru poskytli možnost,
že zde bude panovati diktatura, budou-li si toho zítra
určití činitelé přáti,
i když bude sněmovna formálně dále
existovati. Charakteristickým znakem demokracie nemusí
býti vždy jen parlament. I diktatura si může
dovoliti ten luxus a svolati parlament, nedělá-li
tento parlament nic jiného, než že je poslušen
toho, co diktatura nařizuje. Zda to potom je jeden člověk
nebo koaliční vláda, je lhostejné.
Máme již zde právní stav, že se
posl. sněmovna neodvažuje něco jiného
dělati, i když jde o písmeno zákona,
než co vláda předpisuje. Zakoušíme
to v tak zv. ústavně-právním výboru,
je-li učiněn malý návrh na změnu
písmenka, že se řekne, že to není
možné, že to nejde, musíme se nejprve
zeptati resortního ministra a resortní ministr potom
prohlásí, musím se zeptati předsedy
vlády. Po právu ústavně-právního
výboru zpracovati zákonné osnovy je veta.
Musí vám býti jasno, co chcete; mějte,
prosím, odvahu a prohlašte, chceme zavésti
autoritativní režim, řekněme z důvodů
bezpečnosti státu, jak se to vždy odůvodňuje.
Mějte odvahu a zaveďte důsledný autoritativní
režim. Nebudete moci, protože ve státě,
který se skládá z tak různých
živlů, jako jsou národnosti, trvale diktaturu
neudržíte. Ale provádíte prakticky autoritativní
režim a voláte při tom do světa: Jsme
demokratický stát, nechceme se zařaditi do
ideologické fronty mezi autoritativní a ostatní
státy. Nikdo vám stejně již ani doma
ani v cizině nevěří. Stojíte
dnes - máte ještě možnost před
obratem. To platí o každé otázce, ať
je to otázka karpatoruská, německá,
maďarská, polská, národní židovská
a do určité míry, nechci se do toho vměšovati,
i otázka slovenská. Vidíte, že tu máte
veliký počet otázek jako žádný
jiný stát. Tu stojíte před rozhodnutím,
bud zříditi otevřenou diktaturu jedné
národnosti nad ostatními, t. j. diktaturu 51% všech
státních občanů nad 49% ostatních
státních občanů nebo postaviti konečně
stát na životní a základní živly
státu, t. j. na jeho obyvatelstvo různých
národností. Budujete stát od roku 1918. Výsledkem
toho je však veliká starost o existenci tohoto státu.
Nemáte nic jiného na práci. než že
obětujete skrovné finanční prostředky
na účely obrany státu, na stále nové
a nové bezpečnostní orgány státu.
Radím vám jednu věc: Budujte bezpečnost
státu na spokojenosti všech státních
občanů. Pak bude moci si ušetřiti děla.
Pravím vám, že v dějinách obstál
vždy ten stát, který nebyl tak zcela vybudován
na bezpečnostních opatřeních, která
jsou sama o sobě nutná. nýbrž na spokojenosti
svého obyvatelstva. (Různé výkřiky.)
Vím, že s většinou pánů
v těchto lavicích nelze rozumně mluviti,
protože čtou jen "České slovo"
a v nejlepším případě "Lidové
noviny". Ale poohlédnete-li se po světě
a posoudíte, kam směřuje celý evropský
vývoj, musíte přijíti na to, že
ještě stále s sebou vlečete mentalitu
z roku 1918, místo abyste ji odhodili. Musíte dělati
ve státě politiku, která je v zájmu
všech částí obyvatelstva. Pokud se domníváte,
že můžete ještě stále zesilovati
své stranické posice - a strana je pro vás
výše než stát - nebo vtlačujete-li
stále nové státní zaměstnance
do německého území, kteří
stojí stát stále více peněz,
nebo pobíhají-li tam státní policisté,
kteří nevědí, co by dělali,
a mají dlouhou chvíli a nepřicházejí
při tom na chytré nápady, zaopatřujete-li
takto svým straníkům místa a vyčerpáváte-li
takto stát finančně, zničíte
stát finančně politicky, hospodářsky
i sociálně politicky. Domníváte-li
se, že nás sudetské Němce tímto
způsobem přimějete konečně
k tomu, abychom uznali zásadu národního státu,
mýlíte se. Vydrželi jsme v dějinách
jiné doby, vydržíme i tento čas. Domníváte-li
se, že tím, že sudetským Němcům
nabídnete malý kousek, je přimějete,
aby převzali vaše názory o národním
státě, můžete snad toho dosáhnouti
u několika členů Svazu zemědělců
a německých soc. demokratů, u sudetských
Němců s tím štěstí nikde
míti nebudete. Jsme takovými, jakými vy chcete
býti, národem s národní povahou. Domníváte-li
se, že se z nás stanou povahoví slaboši
jen proto, protože tu a tam dostaneme Czechův
lístek a musíme-li potom mluviti, co jste mluvili
vy, co mluvili jiní politikové, mýlíte
se. Chcete-li míti ve státě charakterní
občany, radím vám, abyste přemýšleli,
jaké stanovisko byste jako charakterní Čechové
zaujali, kdyby se s vámi dělo, co nás dennodenně
potkává. Prakticky je tomu tak, že se dnes
označuje vše jako protiústavní a státu
nepřátelské, nikoliv co je proti státu
a ústavě, nýbrž co je proti vašim
mocenským zájmům. Zaměňujete
stát a ústavní listinu se svou mocí,
s onou mocí, o níž se domníváte,
že - neustále to slyšíme od některých
ukvapených řečníků - jí
zcela vyplníte státní území,
které vzniklo jako příliš velké
pro rozsah českého národa a že tím
skutečně uděláte ze státu stát
národní. Ale i zde se zmýlíte, neboť
buď budete musiti přejíti k moskevskému
režimu, jenž hubí všechny státní
občany, kteří právě nesdílejí
smýšlení pana Stalina (Různé
výkřiky komunistických poslanců.)
- jen se nesmějte, cožpak víte, zda vás
za 14 dnů taktéž nepověsí - anebo
se budete musiti konečně přece s námi
dorozuměti. Jako loyalitu nebo legalitu neoznačujete
zachovávání zákonů, neboť
toto slovo pochází z francouzského, vlastně
latinského slova "legalis", ale označujete
jako legalitu okolnost, že lidé ve státě
musí opakovati to, co jim předříkáváte,
i když je to řeč, která znamená
jejich smrt. V tom smyslu, abychom opakovali, co nám předříkáváte,
že jsme státem národním, a abychom to
po celém světě s vámi propagovali,
v tom smyslu z nás nebudou loyální občané.
Chceme býti legální a budeme jimi. Chceme
míti, čím stát přirozeně
jest, totiž vládní soustavu, která opírajíc
se o národnosti, umožňuje každému
národu vývoj jeho vlastních kulturních,
duševních, hospodářských a sociálních
sil, která nestaví státní občany
bez rozdílu národnosti pod kuratelu, nýbrž
která s nimi zachází jako s lidmi politicky
svéprávnými, kteří, mají-li
takovou hodnotu, že jim lze ve válce dáti do
ruky pušku, musí v míru míti takovou
cenu, že mohou vésti péro státního
úředníka. To je náš myšlenkový
pochod a na tom nic nezmění boj určitých
lidí, kteří již nyní, jak tomu
rozumím, zahajují v řečích
pánů Tučného a Klofáče
propagandu pro obecní volby mezi hraničáři
a kteří se domnívají, že tímto
způsobem ostatním demokratickým stranám
něco vezmou. Taková mentalita bude škoditi
jen vám, nám nikoliv. A to škodí doma,
protože tím jen nepokoj zostřujete, a v cizině,
protože samozřejmě žádný
rozumný státní politik nepochopí,
že se nepohlíží na povinnost udělati
ve své státě trvalý pořádek
jako na nejvyšší poslání státníkovo.
Přejete-li si, chcete-li si poctivě udělati
takový pořádek, pak máte možnost
podle našich zásad, které přísně
béřou zřetel na ústavnost a skutečné
poměry, o našich návrzích alespoň
diskutovati a ukázati, že máte ještě
jiné argumenty, než ony zcela bezduché argumenty
o nepřátelství ke státu, iredentě,
neústavnosti a konečně k tomu přijde
ještě někde Adolf Hitler jako argument. Až
dodnes jste nenalezli nových argumentů a uvidíme
a shledáme, když zde již nepanuje svévole,
nýbrž vláda a jiní činitelé,
podle toho, zda se alespoň postaráte o to, aby se
nepracovalo s tak bezduchými frázemi, které
čteme denně v "Českém slově",
"Lidových listech" a jinde, aby se alespoň
zde ve sněmovně rozumně debatovalo. Všeobecně
nelze zde žádného ducha pozorovati. V jádře
vede diskusi o této osnově jen oposice. Koaliční
strany mlčí a nemají, co by kladného
řekly. Neuznáváte za vhodné, abyste
tuto osnovu hájili aspoň svými vlastními
právními zásadami. Jistě jsou v této
sněmovně někteří, kteří
nebudou touto kritikou dotčeni. Ale v jádře
není dnes parlament ničím jiným než
fasádou pro diktaturu prováděnou s druhé
strany a mohu vám na základě zákonodárství
prokázati, že jsme dospěli k autoritativní
vládní soustavě. I tato osnova, která
mi poskytla příležitost, abych připomněl
zcela všeobecně národnostní otázku,
je vzorným příkladem zakryté a maskované
autority. Chcete-li však míti demokracii, pak dejte
zvoliti alespoň guberniální radu, nedosazujte
státního úředníka jako kurátora
nad guvernérem, nýbrž podle ducha ústavně-právního
výboru někdejšího zákonodárného
Národního shromáždění
svěřte guvernérovi i vedení politické
správy.
Místopředseda Taub (zvoní): Upozorňuji
pana řečníka, že jeho řečnická
lhůta uplynula.
Posl. Kundt (pokračuje): Ostatně budeme
míti příležitost, abychom neustále
poukazovali na národnostní otázku. Snad bude
přece jen možné sejíti se na rozumném
základě. Rozhodnutí je na vás a vy
(obrácen k poslanci Beuerovi a ke komunistickým
poslancům) budete beztak odsunuti stranou, za to vám
ručíme. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké
strany.)
Místopředseda Taub (zvoní): Dalším
řečníkem je pan posl. dr Kugel. Dávám
mu slovo.
Posl. dr Kugel (rusky): Slavná sněmovno!
Ještě v prosinci minulého roku ..... (Výkřiky.).
Místopředseda Taub (zvoní): Prosím
o klid.
Posl. dr Kugel (pokračuje): .... jsem se
s tohoto místa zmínil o otázce autonomie
Podkarpatské Rusi a řekl jsem mezi jiným:
nyní přichází na řadu provedení
základních zákonů ústavních.
Můj poměr k této otázce je kladný,
neboť jsme povinni dbáti přání
slovanské většiny obyvatelstva. (Výkřiky.
- Hluk.)
Místopředseda Taub (zvoní): Prosím
o klid.
Posl. dr Kugel (pokračuje): Podkarpatská
Rus musí ještě po mnohé stránce
doháněti, ona má své osobité
zvláštnosti a otázky, které vyžadují
pozorného poměru a řešení v mezích
ústavní jednotnosti republiky. Jednou z těchto
otázek jest situace židovské menšiny,
která činí přes 14 % všeho obyvatelstva
Podkarpatské Rusi.
My jako nositelé idee židovského národního
osvobození dovedeme ctíti svobodu jiných
národů. Na své vlastní kůži
jsme pocítili břímě nenávisti
a ponížení jako plod nedorozumění
a zneužití práva silnějšího.
Proto jsme se vždy chovali se skutečnou sympatií
ke všem národům, které si chtěly
dobýti svého sebeurčení.
S radostí konstatuji, že jsme již daleko pokročili
kupředu na cestě ku provedení autonomie.
Bylo mnoho rozprav a konferencí; důležité
otázky byly předmětem všestranného
projednávání mezi vládou a koaličními
stranami Podkarpatské Rusi. Porady konstruktivních
sil Podkarpatské Rusi a jejich zákonitých
zástupců se konaly v Užhorodě a potom
v Praze, než došlo k rozhodnutí o formě
a obsahu ústavy.
Chci s uspokojením konstatovati, že já jako
zástupce židovské menšiny jsem se účastnil
všech těchto rozprav a zvláště
jsem vypracoval návrh zákona, který se právě
projednává. Nyní není již nesouhlasu,
pokud jde o předložený návrh zákona;
souhlasí s ním ty části podkarpatoruského
obyvatelstva, které upřímně pracují
k upevnění republiky a k rozvoji Podkarpatské
Rusi v mezích Československé republiky, obyvatelstva
oduševněného ideou jednolitosti a síly
našeho demokratického státu.
Nyní budeme svědky první etapy provedení
autonomie, po které přijde druhý krok, který
se projeví zřízením sněmu na
Podkarpatské Rusi. (Posl. dr Fencik [rusky]: Máte
záruku?) Zárukou jest pro nás tento první
krok, jejž učinila vláda, a vláda, která
kráčí cestou uskutečnění
těchto otázek, a také demokratický
režim Československé republiky jest pro nás
zárukou, že bude proveden i druhý krok k autonomii.
První etapa upravuje otázku pravomoci guvernéra
Podkarpatské Rusi a jeho příslušnosti.
Kromě otázek čistě administrativního
rázu budou v jeho správě školy a osvětová
zařízení na Podkarpatské Rusi, na
čemž mají zvláštní zájem
obyvatelé země.