Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Birke (pokračuje): Parlamentní klub poslanců sudetskoněmecké a karpatoněmecké strany tedy žádá, aby ihned byly zrušeny pokyny vydané pro censuru a všeobecný zákaz shromažďovati se, poněvadž odporuje zásadám ústavy, aby se politickým stranám na neurčito ukládal zákaz mluviti a psáti.

Žádá, aby ihned byly vypsány všeobecné volby do obcí, poněvadž odklad již vypsaných voleb považuje za porušení zákona a odůvodnění jejich odkladu teplicko-šanovskými událostmi může považovati jen za záminku.

Konečně velmi důrazně prohlašuje, že ani zkreslené úřední zprávy nebo uveřejněné zprávy v tisku ani jakékoliv úvahy osobní povahy nemohou míti vliv na právní boj jednou zahájený a na chování strany.

Poslanci sudetskoněmecké a karpatoněmecké strany opustí na znamení protestu zasedací síň posl. sněmovny pro dnešní schůzi. (Hluk. - Výkřiky komunistických poslanců. - Poslanci sudetskoněmecké strany opouštějí zasedací síň.)

Předseda (zvoní): K věcné poznámce se přihlásil p. posl. B. Köhler. Dávám mu slovo.

Posl. B. Köhler (německy): Jménem klubu poslanců komunistické strany chci zde pronésti věcnou poznámku ke kapitole "Vůdcové sudetskoněmecké strany jako političtí dobrodruzi a provokatéři":

Konstatuji: Henlein se odvážil ve svém listě presidentovi státu jmenovati sebe sama zlověstným mluvčím, kterého žádá. Konstatuji: V Československé republice není zřízena instituce mluvčího a Henlein nemá práva vystupovati jako mluvčí. Takové vystoupení Henleinovo je politickým šejdířstvím.

Henlein si troufal ve svém listě presidentovi státu mluviti jménem sudetských Němců. To jest druhý politický podvod. Sudetští Němci neuložili Henleinovi, aby hrozil republice ohrožováním míru a klidného vývoje. Henlein nemá práva mluviti jménem mnoha set tisíc protifašistů v republice. Henlein nemá práva mluviti jménem statisíců voličů sudetskoněmecké strany, jimž mnoho nasliboval, ale nic nedodržel. Jest drzé, tvrdí-li vedení sudetskoněmecké strany, že při teplických srážkách šlo prý o věc sudetských Němců. Henlein a jeho poslanci nedemonstrovali v Teplicích pro chleba a práci, lepší mzdy a národní práva. Neučinili nic jiného než že provedli připravenou provokaci. Provokace nejsou věcí sudetskoněmeckého lidu, a o skutečnou věc sudetskoněmeckého lidu se sudetskoněmecká strana v Teplicích nestarala. V Teplicích nešlo o nic jiného než o velkorysou vyzývavost sudetskoněmecké strany. [ ] Henlein našel svého K. H. Franka jako provokatéra. Z teplických událostí se měl udělati sudetskoněmecký požár říšského sněmu, aby se mohl vykonávati nátlak na volby do obcí, [ ]. Velkorysou provokací měl býti zosnován velký konflikt proti Československé republice, aby se ve střední Evropě vytvořilo nové Španělsko.

Žádám pana ministra vnitra, aby zde ve sněmovně podal zprávu o teplických událostech a o činnosti sudetskoněmecké strany. Prohlašuji, že česká reakce je odpovědna za to, že sudetskoněmecká strana mohla v republice přivoditi takový stav, který ohrožuje svobodné právo volení a shromažďovací svobodu. Je velmi zvláštní, že se ve věci posl. Franka má změniti dosavadní parlamentní praxe a že imunitní výbor má vyšetřovati, byla-li porušena imunita posl. Franka. Posl. Frank v Teplicích prokázal, že je nástrojem Goeringa a Goebbelse. Posloužil jim jako provokatér a mělo by se s ním zacházeti jako s takovým. Teplice ukazují znovu dobrodružnou a katastrofální politiku sudetskoněmecké strany. Varujeme sudetské Němce před vedením sudetskoněmecké strany. Sudetští Němci nesmějí se dáti vedením sudetskoněmecké strany zahnati do katastrofy. Sudetští Němci se musí chrániti politických dobrodruhů a la Henlein, provokatérů a la K. Frank, nečestně jednajících a la Brand a pederastů a la Rutha. Tací lidé, kteří si osobují právo býti vůdci národa, pokrývají sudetské Němce hanbou a ostudou. Sudetskoněmecký lid musí odmítnouti dobrodruhy a provokatéry, bojovati za svou skutečnou národní věc, za chleba a práci, za národní práva a za udržení demokratických svobod. Za to bojujeme my komunisté. V tomto boji lid zvítězí, spojí-li se v mohutnou frontu. (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 899), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu III. dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Finskou ze dne 2. března 1927, podepsaný v Praze dne 17. dubna 1937 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 23. dubna 1937, č. 58 Sb. z. a n. (tisk 975).

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p. posl. Tykal, za výbor zahraniční p. posl. dr Kozák.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor živn.-obchodní, p. posl. Tykalovi.

Zpravodaj posl. Tykal: Vážená sněmovno!

Každý politický neklid, ať ho pozorujeme doma ve svém státě anebo mezinárodně, nepůsobí dobře na naše vzájemné obchodní vztahy a je jistě hlavním brzdičem výměny statků a zboží na trhu mezinárodním i domácím. Proto i každá politická akce v Československém státě, která má působiti rušivě na náš vnitřní politický i hospodářský život, jistě nepřináší našemu obchodu, a hlavně našemu mezinárodnímu obchodu, to, co bychom považovali u nás za nezbytnou potřebu. Vždyť jen ten stát, ve kterém je klid a pořádek, má také obchodní důvěru. Tak je tomu přirozeně i na trhu mezinárodním. A jestliže zkoumáme naše poměry mezinárodně-obchodní a posuzujeme těžkosti, za jakých sjednáváme mezinárodní smlouvy, musíme si říci, že právě jenom politický neklid je hlavním činitelem, který nám bere na straně jedné chléb a práci a na druhé podnikatelský zisk a tím ovšem i zisk státní.

A proto je tím potěšitelnější, když se přece máme zabývati dodatkovou úmluvou s některým státem, kteráž ukazuje, že máme s tímto státem nejenom politické přátelství, nýbrž že máme také s tímto státem i klidné obchodování.

Takovou jednou dodatkovou úmluvou je také dodatková úmluva mezi republikou Československou a republikou Finskou, kterou jest nám právě projednávati. Číslice, které tu mluví o našem vzájemném obchodování v několika letech, ukazují, že jsou kladným činitelem obchodním pro oba súčastněné státy. Dovolím si několik těchto číslic přednésti jako ukázku našeho hospodářského zisku.

V r. 1930 dovezli jsme z Finska za 5,371.000 Kč, vývoz do Finska v r. 1930 od nás činil 59,917.000 Kč, tedy zisk 54,546.000 Kč. V r. 1931 dovoz z Finska 5,192.000 Kč, vývoz do Finska od nás 45,339.000 Kč. plus 40,147.000 Kč. V r. 1932 dovoz z Finska 4,113.000 Kč. vývoz 20,659.000 Kč, plus 16,546.000 Kč. V r 1933 dovoz z Finska 4,688.000 Kč, vývoz 17,304.000 Kč, plus 12,616.000 Kč. V r. 1934 dovoz 10,067.000 Kč, vývoz 34,852.000 Kč, plus 24,785.000 Kč. V r. 1935 dovoz 10,759.000 Kč, vývoz 40,910.000 Kč. plus 30,151.000 Kč. V r. 1936 dovoz 14,304.000 Kč. vývoz již 64,174.000 Kč, plus 49,870.000 Kč.

Z těchto číslic je zjevno, že jak dovoz čsl. zboží do Finska, tak i dovoz finských výrobků do Československé republiky stoupá a že tedy nejen čsl. zboží ve Finsku, nýbrž i zboží finské v Československé republice nachází stále většího a většího odbytu. Přirozeným důsledkem těchto okolností bylo, že finská vláda se snažila všemožně, aby finské výrobky se co nejvíce dostávaly na československé trhy.

Poněvadž vývoj československého vývozu do Finska byl příznivý, byla československá vláda ochotna podporovati tyto finské snahy a vyhověla v předkládaném protokolu, jenž je III. dodatkem k obchodní a plavební úmluvě československo-finské z 2. března 1927, požadavkům finské vlády v oboru celně tarifním.

Zároveň si pak obě vlády oznámily, v jakém rozsahu míní v budoucnosti připustiti k dovozu některé druhy zboží, jež podléhají povolovacímu řízení.

Živn.-obchodní výbor doporučuje posl. sněmovně, aby schválila návrh schvalovacího usnesení tak, jak se na něm živn.-obchodní výbor usnesl. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor zahraniční, p. posl. dr Kozákovi.

Zpravodaj posl. dr Kozák: Slavná sněmovno!

Jak již první řečník kol. Tykal uvedl, náš obchod s republikou Finskou není rozsáhlý, ale je vysoce aktivní. V době přelomu konjunktury činil náš vývoz do Finska skoro 60 mil. Kč. Nejníže se dostal ovšem v r. 1933, kdy klesl na 17 1/3 mil. Kč. Od té doby stoupá. Loni byl na 64 mil. Kč, což je výše konjunkturní. Svědčí to o vzrůstu obchodních styků a o přátelském, hladkém poměru obou republik.

Dovoz finský byl dlouho velmi nepatrný 4 1/2 až 5 1/2 mil. Kč - takže z toho resultovalo pro nás vysoké saldo. V r. 1930 činilo v náš prospěch 54 1/2 mil. Kč, potom ovšem v době krise kleslo. Loni byla naše aktiva zase již na 50 mil. Kč. Finové svůj vývoz k nám zvýšili až na 14 1/3 mil. Kč a půjdou výše, což je k oboustrannému prospěchu.

Bylo zde již uvedeno, o jaké druhy zboží jde. Od nás do Finska jde hlavně zboží textilní, příze bavlněná, bavlněné a vlněné tkaniny, železo, kovaná, tažená a válcovaná ocel; z Finska k nám jde papír, lepenka, dřevěný nábytek, vejce, drůbež, máslo atd.

Protokol, o kterém jednáme, je Třetí dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Finskou, který byl sjednán dne 2. března 1927 a podepsán v Praze dr Friedmannem za naši republiku a A. Yöntiläm za republiku Finskou dne 17. dubna t. r., a již funguje, ovšem předběžně, protože byl uveden v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 23. dubna t. r., č. 58 Sb. z. a n. Dodatky se týkají celních sazeb na různé druhy ovoce, na sušené nebo upravené rostliny, kyselinu olejovou a směsi pryskyřičných kyselin, zboží kaučukové, dřevěné, nožířské; konečně hospodářské stroje a nástroje. Důležitá je část II. protokolu, v níž je stanovena maximální celní sazba na určité druhy zboží podle našeho i finského celního sazebníku. Týče se bavlněné příze a tkanin, jakož i tabulového, litého a zrcadlového skla. Finská vláda tu souhlasí, aby 3.000 q okenního skla a 50 g kordových sametů mělo tu výhodu nejnižší sazby podle doložky nejvyšších výhod povolených pro stejné zboží kterémukoliv třetímu státu.

Protokol má zůstati v platnosti 1 rok od nabytí účinnosti. Výpovědní lhůta je 3 měsíční, ale praví se výslovně, že nebude-li v této lhůtě vypověděn, prodlužuje se automaticky dále.

Způsob, jak byl sjednán tento dodatkový protokol, je důkazem vlídných a hladkých vztahů mezi oběma republikami. Člověk přímo medituje o velmocech a malých státech, jak pěkně a hladce na základě zásady "já pán, ty pán!" se utvářejí vztahy politické a obchodní, jak samozřejmě se zde uskutečňují demokratické rovnosti.

Jako zpravodaj zahraničního výboru používám této příležitosti, abych dal výraz naší radosti nad dobrými obapolnými, užitečnými styky mezi oběma ne vládami, nýbrž svobodnými republikami, a abych vyslovil přání, aby demokraté všech zemí se hledali a spojili. Jde to daleko snáze než mezi velmocemi.

Zahraniční výbor pojednal ve schůzi dne 10. června t. r. o tomto protokolu a doporučuje jej posl. sněmovně ke schválení podle znění schvalovacího usnesení v tisku 899.

Schvalovací usnesení zní:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s III. dodatkovým protokolem k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Finskou ze dne 2. března 1927 (č. 119/1927 Sb. z. a n.), podepsaným dne 17. dubna 1937 a uvedeným v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 23. dubna 1937, č. 58 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce pořadu, jakož i pořadu dnešní schůze.

Ke slovu se přihlásil pan ministr vnitra dr Černý, dávám mu slovo.

Ministr dr Černý: Slavná sněmovno!

Ohražuji se velmi důrazně proti výtkám a neodůvodněným útokům, které byly učiněny řečníkem sudetskoněmecké strany p. posl. Birkem proti státní policejní stráži v Teplicích i v ostatních pohraničních krajích naší republiky. (Výborně! - Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Je přirozeným požadavkem parlamentárního pořádku i parlamentní slušnosti, aby v daném případě bylo vyčkáno výsledků konečného šetření, které bylo zavedeno a které se vší přísností a objektivností bude provedeno. (Výborně! - Potlesk. - Hluk. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 4. listopadu t. r. o 3. hod. odpol. s

1. Nevyřízený 1. odstavec pořadu 112. schůze.

2. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 939), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Kolumbií, podepsaná v Bogotě dne 19. dubna 1937 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 28. května 1937, č. 87 Sb. z. a n. (tisk 977).

3. Návrh, aby senátu prodloužena byla lhůta stanovená §em 43 úst. listiny k projednání usnesení posl. sněmovny k vládnímu návrhu zákona o četnickém kázeňském a kárném právu, odnětí četnické hodnosti, přeložení do výslužby v řízení správním a o umisťování superarbitrovaných četnických gážistů mimo služební třídy (tisk 2189-II).

4. Volba Stálého výboru podle §u 54 úst. listiny.

Končím schůzi.