V r. 1928 až 1929 činil počet nezaměstnaných v září kolem 31 až 34.000 osob, kdežto v září 1933 stoupl na 622.600 osob; týž počet v září r. 1937 činí dosud 230.722 osob. Proti číslicím ze září 1933 klesl tedy tento počet asi o 63%.

Máme-li ještě stále tak značný počet nezaměstnaných, lze to přičítati na jedné straně tomu, že během krise (1930 až 1936) zařadili jsme do práce nových 250.000 osob a že nám schází odliv vystěhovalecký, částečně pak postupující racionalisace znamená značně menší potřebu zaměstnaných; mimo to řada vývozních odvětví, jak je patrno z dat zahraničního obchodu, nedosáhla ještě úrovně zaměstnanosti let předkrisových. Konečně pak i srovnání statistiky nezaměstnaných z doby dnešní s dobou před krisí není dobře možné, poněvadž nebyli před krisí zachyceni saisonní dělníci jako nezaměstnaní.

Proti minulému roku zvýšil se počet přistavených vagonů v prvních 8 měsících 1937 cca o 20 %. Také celková váha dopraveného zboží stoupla v prvních 6 měsících roku 1937 cca o 25 %. Proti roku 1928 resp. 1929 přiblížili jsme se v roce 1937 číslici přistavených vagonů, naproti tomu ve váze dopraveného zboží zůstáváme o 25 % proti úrovni r. 1929 a za indexními číslicemi výroby, což se zdá nasvědčovati tomu, že nám v souvislosti se snížením zahraničního obchodu ubylo dopravy s tím spojené a dopravy transitní. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Min. dr Kalfus (pokračuje): Zlepšila se naproti tomu doprava po vodě (Labe, Vltava, Dunaj), jež však s celkového hlediska znamená jen asi 8% celkové dopravy.

Srovnáváme-li data za prvních 9 měsíců r. 1937 u zahraničního obchodu s týmiž daty r. 1929, vidíme, že co do hodnoty jsme u. dovozu o 46% níže, u vývozu cca o 40% níže, tedy na úrovni asi 60% proti r. 1929; poněvadž však ceny proti r. 1929 podle různých kombinací dat našeho velkoobchodního indexu v hrubém průměru mohou býti o 1/4 až 1/3 nižší, mohli bychom říci, že jsme relativně asi na výši 75% úrovně z r. 1929. Uvážíme-li, že náš vývoz klesl podle hodnoty nejvíce v r. 1933, kdy celkový jeho obrat klesl na 11.686 mil. proti 40.459 mil. v r. 1929, jest dnešní zlepšení zahraničního obchodu na cca 22.000 mil. obratu podstatné a lze je z velké míry vedle úpravy otázek měnových přičísti záměrné činnosti vlády. Jest známo, že vláda v této příčině pečovala účinně o podstatné snížení úrokové míry, usnadnění výrobních, exportních a obchodních úvěrů a o povznesení exportu vůbec. Příčiny toho, že nemůžeme dosáhnouti úrovně z r. 1929, leží mimo nás. Jsou to hlavně u produktů průmyslových obtíže transferové, autarkní snahy vyjádřené kontingenty a jiným podobným způsobem. U zemědělských produktů je to pak úbytek vývozu našeho cukru, který způsobil přesun zemědělské výroby naší do obilovin, v nichž jsme dosáhli soběstačnosti, ba i přebytků, a proto nejen nedovážíme, jako tomu bylo dříve, ale dokonce jsme vyvezli v r. 1937 kol 22.000 vagonů pšenice.

Máme-li obecně vyjádřiti číslice spotřeby, můžeme, v celku pozorováno, i z číslic statistických i z číslic spotřebních daní říci, že spotřeba předmětů nezbytně nutných v letech krise o něco poklesla; tento pokles není však podstatný a znamená z části nové přeorientování spotřeby. Tento zjev je potvrzen i daty nejnovějšími.... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Min. dr Kalfus (pokračuje): ... kdy by se byl dal očekávati při zvýšení národního důchodu i vzrůst spotřeby předmětů nezbytně potřebných. Tento vzestup však nenastal. Vidíme naopak, že se vzrůstem důchodů stoupá spotřeba předmětů zbytných. Tak na př. konsum cukru se v krisi celkem nezměnil a je letos na stejné úrovni jako r. 1929. Naproti tomu konsum piva, který od r. 1929 do r. 1936 klesl z 11 mil. na 7 1/2 mil. hl, v poslední době stoupl na 8 mil. hl. ročně. Rovněž stoupla v r. 1937 proti r. 1936 spotřeba lihu, tabáku, benzinu, rozhlasových lamp, odbyt automobilů, dovoz kvalitních výrobků cizozemských atd.

Na peněžním trhu byli jsme v r. 1936 a 1937 pod vlivem úpravy úrokových sazeb, která se v celku vžila a působila příznivě na situaci výroby i na stavební ruch. V poslední době jsou to zejména značné nároky státu na úvěr pro potřeby obrany státu a zvýšená zaměstnanost výroby, které způsobily na podzim r. 1937 jisté zúžení pohotových prostředků. Dobře působí instituce reeskontního a lombardního ústavu, a to jak na mobilitu peněžnictví, která je nyní bezvadná, tak pokud jde o trh státních papírů, jejichž mobilita i stálý kurs je ode dvou let plně zabezpečen. Rovněž znamená pro finanční správu velmi mnoho úzká spolupráce s poštovní spořitelnou jako centrem státního pokladního hospodářství.

Z nových opatření, jimiž byly dořešeny některé problémy německého peněžnictví, byla zejména vyřešena úspěšně otázka vkladů Centralbanky německých spořitelen, dále Landbanky a Volksbanky.

Ke zlikvidnění trhu přispěla také instituce dodavatelských poukázek, jež se vžily velmi dobře a jsou cenným instrumentem levného úvěru.

Po úspěchu půjčky obrany státu byl ponechán úvěrový trh přes značné peněžní potřeby vyvolané obranou státu po celý rok 1937 v klidu. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Min. dr Kalfus (pokračuje): Také v r. 1938 nemá finanční správa v úmyslu přistoupiti na domácím trhu k dlouholeté půjčce. Psychologie peněžního trhu byla v r. 1937 trochu zneklidněna mezinárodně-politickým vývojem a přepjatými zprávami o potřebách státního hospodářství a nových daní. Přes všechny tyto přechodné obtíže je náš peněžní trh nad očekávání odolný, uvážíme-li, že všechny tyto velké potřeby státu zdolal, aniž při tom zvýšená potřeba soukromého hospodářství utrpěla.

Není pochyby, že rovnovážný rozpočet a pevné odhodlání vlády k pořádku ve státních financích bude na trh působiti příznivě.

Srovnáváme-li tento celkem příznivý vývoj národního hospodářství, mohli bychom se právem domnívati, že také stav státních financí se úměrně rovněž zlepšil. Tomuto mínění, které v části veřejnosti vzbudilo přepjaté optimistické naděje, nasvědčovaly i zprávy o vzrůstu daňových státních příjmů, jež za prvních 9 měsíců r. 1937 stouply více než o 840 mil. Kč. Třeba však uvážiti, že značná část těchto zvýšených příjmů náleží samosprávným svazkům a silničnímu fondu (příděly, domovní daň a daň z minerálních olejů). Přichází tudíž k dobru státní pokladny zvýšený příjem okrouhle toliko 620 mil. Kč.

Na druhé straně oproti tomuto příznivému mínění kolovaly ve veřejnosti v souvislosti s uveřejněním státního závěrečného účtu za rok 1936 zprávy značně pesimistické, z nichž se vyvozovalo, že rozpočty jsou rovnovážné jen na papíře, kdežto skutečné finanční hospodářství vykazuje miliardové schodky.

Obě tato nekritická mínění je třeba přivésti na pravou míru. Je pravda, že léta krise (1930 až 1936) končila schodky, ale bylo to přirozené, když zejména v prvých letech nebylo lze tušiti, do jaké míry se krise bude prohlubovati. Při tom se proti očekávání příjmy stále propadaly, ale vydání, zejména v důsledku nezaměstnanosti, rostla.

Také v r. 1936 doznívá ještě krise, což se projevuje nižším pokladním výnosem státních příjmů o cca 500 mil. Kč. Ale vykazuje-li státní závěrečný účet za r. 1936 vyšší vydání proti rozpočtu o více než 1.200 mil. Kč, jest třeba uvážiti, že některá vydání z předešlých let bylo možno definitivně vyúčtovati teprve v r. 1936, takže skutečné vyšší vydání za r. 1936 proti rozpočtu činilo pouze kolem 800 mil. Kč.

Pro rok 1937 předložen byl řádný rozpočet vyrovnaný a nemám pochybnosti, že i skutečné hospodářství tohoto řádného rozpočtu bude vyrovnáno, poněvadž příjmy tohoto roku budou, soudě podle dosavadních výsledků, vyrovnávati i některá vydání učiněná v r. 1937 nad rozpočet.

O reelnosti rozpočtu na r. 1938 promluvím dále. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Min. dr Kalfus (pokračuje): Proti těmto příznivým výhledům stojí však nezbytná stále rostoucí mimořádná vydání na obranu státu, na něž jen v r. 1937 do konce října bylo státní po kladnou vydáno mimo řádný rozpočet 2.811 mil. Kč. O těchto vydáních promluvím rovněž zvláště v oddíle o rozpočtu na rok 1938.

V celku můžeme tedy o státním finančním hospodářství říci, že je v řádném rozpočtu konsolidováno, a nebýti mimořádných potřeb vojenské správy, bylo by asi obdobně příznivé, jako je vývoj hospodářství soukromého.

A nyní ke státnímu rozpočtu na r. 1938.

Zmínil jsem se již napřed o tom, co dává tomuto rozpočtu svůj ráz. Je to obrana státu, která má na jedné straně zabezpečiti existenci státu, občanstvu pak vedle toho po stránce hospodářské zajistiti, co svou prací nastřádalo. Obrana vyžaduje obětí a proto pokládám za svou povinnost, abych v rámci své resortní odpovědnosti aspoň v hlavních rysech a číslicích řekl, co po stránce finanční bylo učiněno pro obranu státu, jak bylo použito peněz opatřených úvěrem pro tyto účely a jaká opatření se pro zajištění obrany státu obmýšlejí předkládaným rozpočtem.

Z mimořádných zákonných opatření, jež byla pro finanční zabezpečení obrany státu učiněna v posledních letech, chtěl bych se zmíniti vedle potřeb, zajištěných finančními zákony, hlavně o dvou opatřeních.

V r. 1934 objevila se potřeba zabezpečiti výzbroj a výstroj armády, o kterou pečoval dosud t. zv. fond pro věcné potřeby národní obrany, zřízený zákonem č. 240/1926. Tento fond ročních 315 mil. Kč byl zákonem č. 127/ 34 prodloužen na dalších 10 let, ale zároveň byl ministr financí zmocněn, aby potřebu na těchto 10 let opatřil předem úvěrem. Tím bylo armádě umožněno doplniti výzbroj a výstroj na potřebnou míru.

V r. 1936 ukázalo se dále nutným zdokonaliti technickou obranu a opevniti některá území republiky. Občanstvo dalo k tomu účelu ochotně k disposici potřebné peníze úpisem půjčky obrany státu, jejíž peněžní výnos činil 3.520 mil. Kč.

Podle státních závěrečných účtů vydali jsme na tyto mimořádné potřeby národní obrany v letech 1935 a 1936 částku 2.710 mil. Kč vedle další částky upotřebené z výnosu půjčky práce per 309 mil. Kč. V r. 1937 jsme vydali podle dosavadních pokladních výkazů 2.811 mil. Kč. Vydala tudíž státní poklad a do dnešního dne na mimořádnou výzbroj a výstroj a technické vybavení armády, jakož i na opevnění hranic částku 5.830 mil. Kč, a to mimo číslice řádného rozpočtu vojenského, který dosud činil 1.360 mil. Kč ročně.

Právě předkládaným rozpočtem požaduje se pro účely obrany státu v řádném rozpočtu, krytém řádnými příjmy, zvýšená částka 2.098 mil. Kč, v rozpočtu mimořádném částka 2.360 mil. Kč. Vláda učinila prozatím v rámci své pravomoci všechna opatření, aby prostředků pro tyto účely povolených bylo používáno účelně a hospodárně, zajistila ministerstvu financí jejich účinnou rozpočtovou kontrolu, jejíž ústavní podklad se nově zabezpečuje čl. XXIX finančního zákona.

V ministerstvu nár. obrany zřízeny komise cenové, jež mají bdíti nad přiměřeností cen u vojenských dodávek. Jako cenný úspěch preventivní péče o ceny lze uvésti, že pro vojenské dodávky byly zabezpečeny ceny cementu a železa z r. 1936, které do konce r. 1938 nemohou býti zvýšeny. Tak bude možno obranná opatření poříditi kvalitativně dobrá za ceny poměrně nízké.

Kontrolu dodatečnou provádí nejvyšší účetní kontrolní úřad a v poslední době velmi účinně i parlamentní úsporná a kontrolní komise.

Tato charakteristika obrany státu projevuje se v rozpočtu nejen u ministerstva nár. obrany, nýbrž i u ministerstva vnitra, jehož rozpočet vykazuje vzestup o 163 mil. Kč hlavně vyšší potřebou na četnictvo a policii, v rozpočtu ministerstva financí (vzestup o 50 mil. Kč) vyšším nákladem na finanční stráž a v řadě neposlední vzrůstem rozpočtu státního dluhu.

Musil jsem říci těchto několik dat, abychom mohli ubezpečiti občanstvo, že vyžaduje-li tento rozpočet jeho obětí, přináší je především, ne-li výhradně pro obranu státu.

Po stránce formální dělíme rozpočet na rozdíl od předešlých let na dvě části, a to:

a) Na rozpočet řádný, do něhož jsou zařazena všechna opakující se vydání státní. Rozpočet ten je vyrovnán. Bylo to možno ovšem jenom pomocí nových úhrad daňových v částce kol 1150 mil. Kč.

b) Rozpočet mimořádný, který obsahuje mimořádné jednorázové výdaje k zabezpečení technické obrany státu a opevnění hranic a dále mimořádná investiční vydání některých státních podniků, kterými se zvyšuje majetková podstata těchto podniků. Tento rozpočet není možno hraditi v rámci běžného státního hospodaření a bude proveden z prostředků opatřených úvěrem.

Další novotou je, že rozpočet t. zv. všeobecné pokladniční správy, který byl dosud součástí rozpočtu ministerstva financí, se zařazuje na r. 1938 jako samostatná kapitola, poněvadž příjmy i výdaje v něm zařazené nejsou v příčinné souvislosti s rozpočtem správy finanční, nýbrž týkají se i jiných resortů aneb mají povahu všeobecnou, celostátní.

Formální novotou je také, že ve skupině samosprávných financí jsou nově podrobně uvedeny v dílčím sešitu veškeré potřeby i úhrady na školství národní.

Ve státním rozpočtu na r. 1938 stanoví se veškeré výdaje řádného rozpočtu státní správy částkou 10.117,423.500 Kč a řádné příjmy částkou 10.120,233.070 Kč, takže přebytek má činiti 2,809.570 Kč.

Proti státnímu rozpočtu na r. 1937 jest rozsah výdajů vyšší o 1.663,680.540 Kč, rozsah příjmů vyšší o 1.663,763.990 Kč.

Ačkoli při sestavování státního rozpočtu věnováno bylo veškeré úsilí tomu, aby státní výdaje obmezeny byly na míru nejnutnější, přece nebylo možno je za dané situace udržeti na výši rozpočtu na r. 1937. Jednak některé výdaje automaticky rostou ... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Min. dr Kalfus (pokračuje): ... jednak bylo v jednotlivých kapitolách nutno přihlížeti k novým a zvětšeným úkolům, z nichž největší část vyplývá z nutných zařízení na obranu státu. Rovněž nelze přehlédnouti, že část výdajů, která byla v r. 1937 kryta úvěrem, resp. z výnosu půjčky obrany státu, stala se v důsledku změněného programu obrany státu výdajem řádným a zařazena v r. 1938 v řádném rozpočtu. Také stoupla značnější měrou vydání na službu státního dluhu. O podrobném rozboru zvýšených vydání zmíním se ještě samostatně.

Pokud jde o státní příjmy, nutno uvésti, že především jest počítáno s dosažením příjmů, které jsou dány platným systémem státních příjmů soukromo- i veřejnoprávních. Zvýšení příjmů novými opatřeními muselo býti nastoupeno teprve, když po úsilném jednání vlády byly výdaje pevně fixovány a ukázalo se, že na jejich úhradu příjmy z dosavadních zdrojů nestačí.

Jak jsem již uvedl, jsou státní příjmy preliminovány proti r. 1937 výše o 1 miliardu 663,763.990 Kč.

Z toho připadá: a) na resortní příjmy (kromě kapitoly 19 a 20) 68,600.000 Kč, b) na větší výnos veřejných dávek (kapitola 19) 1.368,400.000 Kč a c) na příjmy všeobecné pokladní správy (kapitola 20) 226 milionů 700.000 Kč.

Ad a) Z resortních příjmů vykazuje význačnější zvýšení ministerstvo obchodu o 16 mil. Kč (dovozní listy a vývozní povolení), ministerstvo veřejných prací o 8 mil. 500.000 Kč (příspěvky na stavby silnic a mostů), ministerstvo sociální péče o 21 mil. 700.000 Kč (stavební regres), odpočivné a zaopatřovací platy o 17,000.000 Kč (vyšší příjem na pensijních příspěvcích, vzrůst zaměstnanců).

Ad b) Z preliminovaného vyššího výnosu daní, dávek a poplatků o 1.368,400.000 Kč připadá: 1. na nově zařaděné daně přímé 590,000.000 Kč (příspěvek na obranu státu a daň z mimořádných zisků), 2. na vyšší výnos daně z obratu a daně přepychové 382,000.000 Kč, 3. na vyšší výnos cel 30,500.000 Kč, 4. na vyšší výnos spotřebních daní 206,000.000 Kč, 5. na zvýšený výnos poplatků 109,200.000 Kč, 6. na výnos z monopolů 8,700.000 Kč.

Naproti tomu byl výnos daně důchodové proti r. 1937 snížen o 74,000.000 Kč a úroky z prodlení o 37,000.000 Kč se zřetelem na výsledky státního závěrečného účtu za r. 1936 a docházejících plateb.

Pokud jde o zvýšení sazeb některých daní a dávek nebo nově zaváděné daně a dávky, jsou příslušné úhradové osnovy, representující částku 1.155 mil. Kč, předkládány současně Národnímu shromáždění, pokud se tak musí státi zákonem. Tyto úhrady tvoří podstatnou součást příjmové stránky rozpočtu. Podrobněji zmíním se o nich při projednávání příslušných osnov.

Ad c) Z vyššího výnosu kap. 20 "Všeobecná pokladní správa" o 226,700.000 Kč připadá celé saldo na zvýšení odvodů státních podniků.

Z výpočtu nových a zvýšených daní a dávek vidíte, že bylo těžkým úkolem vlády sjednati kompromis o tom, jak mají býti rozložena nová břemena. Hlediska, jimiž se tu vláda od počátku řídila, byla: nedotknouti se obecně a citelně cenové úrovně a nepodlomiti výrobu a její soutěživost.