Mám za to, že navržené úhrady tomuto účelu vyhovují, neboť pokud jde o cenovou úroveň se příspěvek na obranu státu, daň z mimořádných zisků, daň z cukru a lihu, kolek z hracích karet, regres, poplatky z kartelních úmluv, zrušení výroby dynalkolu, vůbec cenové úrovně nedotýkají. Tyto úhrady však v částce téměř 800 mil. Kč representují více než dvě třetiny úhrad. Zbytek úhrad pak při národní spotřebě kolem 60 miliard znamená jen zlomek procenta, který nemůže míti podstatného vlivu na ceny, tím méně pak na životní úroveň, zejména když úhrady nezbytných potřeb se dotýkající (tuky a textil) znamenají zase jen malou část tohoto zbytku, nota bene progresivně odstupňovanou podle kvality spotřeby a když se v řadě příslušných úhrad činí opatření, aby dotčené předměty nebyly zdraženy.

Druhé hledisko je uhájeno tím, že z daní přímých příspěvek na obranu státu se připíná z největší části k dani důchodové, postihuje tedy domácnosti, a jenom z nepatrné části ke zvláštní dani výdělkové; pouze daň z mimořádných zisků postihující výdělečné podniky se ziskem přes 50.000 Kč v očekávané výši 150 mil. Kč týká se výdělečného podnikání; ale ani zde nelze v celku mluviti o nadměrném zatížení, když projektovaná daň nepodléhající přirážkám representuje v průměru zhruba 5 % výnosů dotčených podniků.

Jak jsem již uvedl, je řádný rozpočet ve vydáních úplný a pravdivý. v odhadu příjmů střízlivý a reální; nové úhrady se opírají o úhradové osnovy ve vládě a koalici dohodnuté.

Podle toho lze právem říci, že rozpočet je vyrovnaný. Na tomto tvrzení nemění ničeho okolnost, že mimořádný rozpočet ať obrany státu nebo podnikových investic má býti kryt úvěrem, poněvadž na úrok a úmor těchto investic je pamatováno buď v rozpočtu podniků, anebo pokud nejde o tyto, v rozpočtu státního dluhu. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Min. dr Kalfus (pokračuje): Z výdajů vlastní státní správy (skup. I.) stanovených penízem 10.117.423.500 Kč připadá na výdaje osobní 4.699,229.700 Kč a na výdaje věcné 5.418.193.800 Kč, při čemž osobní výdaje stouply ve vlastní státní správě o 385.368.900 Kč, věcné výdaje o 1.278.311.640 Kč.

V rozpočtu státních podniků připadá z celkového zvýšení výdajů proti oku 1937 per 416.942.280 Kč, na výdaje osobní 162.000.000 Kč a na výdaje věcné 254,000.000 Kč.

Podrobnosti obsahu jí vysvětlivky k finančnímu zákonu a jednotlivým kapitolám rozpočtu.

V rozpočtu státních podniků preliminují se na r. 1938 náklady 7.869,000.000 Kč, těžby 9.221.000.000 Kč. takže se očekává u části podniků zisk 1.503.000.000 Kč, u části podniků ztráta 150.000.000 Kč. Loni činil očekávaný zisk 1.468.000.000 Kč, očekávaná ztráta 590 milionů Kč. jeví se tudíž proti roku 1937 v celku zlepšení úhrnem o 475,000.000 Kč.

Část tohoto zlepšení se používá pro investice podniků.

Odvod státní pokladně proti r. 1937 jest per saldo vyšší o 271.600.000 Kč. Na tomto zlepšení odvodu participují z největší části čsl. dráhy částkou 232.600.000 Kč, státní lesy a statky 44,000.000 Kč.

Úhrn podílů na státních daních. dávkách a poplatcích odhaduje se na r 1938 penízem 2.743,104.140 Kč, tedy o 79,987.460 Kč méně než v r. 1937.

Snížení vyplývá hlavně ze zmenšení údělů na nezaměstnané v důsledku poklesu počtu nezaměstnaných a na zálohy Košicko-bohumínské železnice a místních drah. Obé plyne ze zmenšení nezaměstnanosti a lepších výsledků provozu drah.

Stav státního dluhu ku dni 31. prosince 1936 činil 45.527 mil. Kč, v rozpočtu na rok 1937 počítá se s jeho zvýšením na 46.785 mil. Kč a v rozpočtu na rok 1938 počítá se s dalším vzrůstem tohoto dluhu na 47.094 mil. Kč.

Tento dluh jest rozdělen na jednotlivé druhy takto:

I. Vnitřní státní dluh a) dlouhodobý (založený) 28.844,564.057 Kč, b) krátkodobý (přechodný) 7.998,247.000 Kč; II. Zahraniční dluh 8.251,575.417 Kč; III. Státovkový dluh 2.000,000.000 Kč.

Proti rozpočtu na rok 1937 znamená to zvýšení státního dluhu o 309,877.838 Kč, které je způsobeno zejména vzrůstem vnitřního státního dluhu dlouhodobého. Vnitřní státní dluh dlouhodobý jest ve srovnání se státním rozpočtem na rok 1937 vyšší o 837,153.388 Kč hlavně v důsledku provádění zákona ze dne 15. května 1936, č. 128 Sb. z. a n., o výměně dluhopisů vnitřního státního dluhu a vládního nařízení ze dne 11. listopadu 1936, č. 278 Sb. z. a n., o povinné nabídce dluhopisů 8% čsl. státní půjčky zahraniční z r. 1922. Podle citovaného zákona podařilo se finanční správě velkou část 8% čsl. státní půjčky zahraniční z r. 1922 domácího bloku zaměniti za půjčku unifikační; nepatrná část byla splacena v hotovosti U vnitřního dluhu krátkodobého jeví se úbytek o částku 599,426.000 Kč, která byla z části splacena a z části vyměněna za dluhopisy unifikační půjčky.

Zahraniční dluh během roku 1937 prodělal několik podstatných změn. Dne 1. dubna 1937 byly splatny 5% poukázky 1932-1937 republiky Československé zaručené francouzskou vládou a ke splacení jich byly emitovány za přibližně stejných podmínek nové 5% poukázky zaručené rovněž francouzskou vládou. Ku krytí všech výdajů s emisí spojených byla jmenovitá hodnota půjčky zvýšena ze 600,000.000 frs. na 697,674.000 frs.

Celková služba státního dluhu na úrok, úmor a správní výdaje činí podle návrhu státního rozpočtu na rok 1938 částku 1.852 mil. 151.545 Kč, což je proti rozpočtu na rok 1937 vyšší o 151,204.362 Kč. Z toho připadá na úrok 1.562,424.782 Kč, no úmor 268 mil. 896.811 Kč a na správní výdaje 20,829.952 Kč.

Výdaj na úrok je proti rozpočtu na rok 1937 nižší o 48,213.291 Kč v důsledku zejména menší potřeby na úrokovou službu zahraničního dluhu.

Potřeba na úmor podle návrhu státního rozpočtu na rok 1938 činí 268,896.811 Kč a je vyšší proti rozpočtu na rok 1937 o 185,601.445 Kč v důsledku obnovení umořovací služby vnitřního státního dluhu založeného po jeho unifikaci a zahájení úmoru půjčky obrany státu.

Správní výdaje podle návrhu rozpočtu na rok 1938 činí 20,829.952 Kč a jsou ve srovnání s rozpočtem na rok 1937 vyšší o 13 mil. 816.208 Kč.

Celková potřeba snižuje se však o úhrady státních podniků, státních fondů a samosprávných svazků a dále o úhradu ze zvláštních zdrojů příjmových (příjmy od Společné pokladny a pod.).

Po odečtení těchto úhrad zatěžuje vlastní státní správu částka 1.387,169.100 Kč, což jest proti rozpočtu na rok 1937 vyšší o částku 213,480.140 Kč. Toto zvýšení jest v podstatě způsobeno zahájením umořovací služby vnitřního státního dluhu.

Srovnáme-li celkovou službu státního dluhu per 1.852 mil. Kč s celkovou číslicí státního rozpočtu administrativního per 10.117 mil. Kč a rozpočtu podnikového 7.869 mil. Kč, úhrnem 17.986 mil. Kč, činí vydání na státní dluh asi 10% všech státních výdajů.

Při této příležitosti je vhodné srovnati také návrh rozpočtu na rok 1938 se závěrečným účtem na r. 1930. Podle toho jeví se zvýšení státního dluhu za dobu hospodářské krise od r. 1930 do konce roku 1936 o 14.424 miliardy Kč. Zvýšení způsobeno jest vzrůstem vnitřního státního dluhu založeného o 8.510 mil. Kč, vnitřního státního dluhu přechodného o 4.731 mil. Kč a zahraničního dluhu o 2.944 mil Kč; dluh státovkový poklesl o 1.761 mil. Kč.

Vnitřní státní dluh zvýšen byl hlavně v důsledku emise dluhopisů různých půjček (půjčka investiční z r. 1931 1.300 mil. Kč a půjčka pojišťoven 148 mil. Kč, půjčka práce o 2.010 mil. Kč, hlavně půjčka obrany státu), výměnou části 8% zahraniční půjčky za unifikační půjčku a vydáním nových pokladničních poukázek na podkladě úvěrových zmocnění. Zahraniční dluh zvýšen byl jednak o 5% pokladniční poukázky republiky Československé zaručené francouzskou vládou, jednak celkový kapitál zvýšen byl v důsledku dvojí devalvace koruny československé.

V souvislosti s výší našeho státního dluhu mluví se tu a tam také o neúnosnosti tohoto dluhového břemene. Aniž bych podceňoval naše zadlužení, které jistě nabádá k nejvyšší úspornosti, chtěl bych přece uvésti srovnání se zadlužením bývalé rakousko-uherské monarchie. Kdybychom byli převzali jenom 30% jejího předválečného dluhu v tehdejší zlaté hodnotě 6.000 mil. korun, znamenalo by to v dnešní relaci kolem 60 miliard Kč. Naše zadlužení činí nyní asi 3.101 Kč na hlavu; v Rakousku (podle stavu z konce r. 1935) činí 3.251 Kč, ve Švýcarsku 3.944 Kč, v Italii (v polovici r. 1935) 7.082 Kč. Přes to, že absolutní čísla zadlužení nemohou býti pro jeho únosnost směrodatná, lze přece říci, že naše nynější zadlužení je poměrně snesitelné.

Přes podstatné zvýšení státního dluhu v době krise se celková služba na úrok, úmor a správní výdaje podle návrhu rozpočtu na rok 1938 ve srovnání se závěrečným účtem za r. 1930 snížila o 581,383.873 Kč. Snížení potřeby způsobeno bylo všeobecným snížením úrokové míry, poklesem francouzského franku a menší potřebou na úmor v důsledku nového umořovacího plánu podle zákona o unifikaci státního dluhu.

Tato úspora jasně ukazuje, jak velikou oběť a s jakou ukázněností přinesli pro stát a jeho finanční rovnováhu držitelé státních papírů, v podstatě střádalové. Stejný dík náleží při tom rozvážnému vedení našeho peněžnictví, jež se ve všech těchto akcích stavělo kladně k zájmům státu a celku.

Jest to zároveň výsledek soustavné politiky kreditní, kterou byla všeobecně pro celé národní hospodářství snížena úroková míra průměrem o 1/4. Na cestě dalšího snižování úrokových sazeb nemůžeme již dále pokračovati a proto musí býti nadále i s tohoto hlediska příkazem doby vyrovnané státní hospodářství.

Vzrůstající břemeno státního dluhu a péče o státní úvěr a jeho zabezpečení vedly vládu k tomu, že ještě v tomto zasedání hodlá předložiti Národnímu shromáždění osnovu zákona o zřízení amortisační pokladny, kterou má býti zajištěna služba státního dluhu. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Ministr dr Kalfus (pokračuje): Vzrůstající úkoly státu zejména po stránce obrany, rostoucí státní dluh a tíživé břemeno daňové jsou novým příkazem všem činitelům odpovědným za správný chod státního hospodářství, aby znovu bylo zrevidováno, jsou-li veškeré úkoly veřejné správy obstarány účelně a úsporně, není-li tu závad v administrativě a jsou-li příslušné náklady úměrny obětem, jež ve formě daní a dávek těmto úkolům přináší každý občan republiky.

Jsme tím povinni s hlediska vnitřně-politického i s ohledem na zahraničí.

V prvém směru nelze dosti zdůrazniti, že jsme národem práce, že jenom dovednost a pracovitost všech vrstev občanstva je hospodářským základem státu. Musí-li každý pracující občan svou hřivnou přispívati k udržení chodu státního hospodářství, jest přirozeným jeho požadavkem, aby těchto jeho příspěvků bylo použito účelně a hospodárně.

Ani s hlediska zahraničně-politického není lhostejno, platíme-li za národ spořádaných financí čili nic. Od rozsahu zatížení výroby, ale též správné a spořádané hospodářské a finanční správy jako základu finančního pořádku je odvisla naše soutěživost na trzích zahraničních, naše postavení a váha v celém mezinárodním společenství. S hlediska hospodářského musím zde zdůrazniti hlavně konstruktivní snahu vlády k zachování soutěživosti naší výroby na cizích trzích. Od ní závisí totiž především udržení a zvýšení národního blahobytu. Ale právě podmínkou pro udržení této soutěživosti je rovněž finanční rovnováha státu jako záruka stability měny a záruka klidného a zdárného hospodářského vývoje ve státě.

Proto úsilí příštích let musí býti věnováno zabezpečení správného vývoje veřejného hospodářství.

Nemusím ubezpečovati, že i v tomto směru je si vláda vědoma své odpovědnosti a že o ní v poradách o rozpočtu uvažovala.

Výsledkem je především osnova finančního (rozpočtového) řádu. Osnova podobná byla již také v. 1928 připravována. Ale je to i vědomí zvýšené odpovědnosti doby, jež vládu pohnulo k tomu, aby osnova tohoto zákona byla co nejdříve parlamentu předložena.

Osnova má nově upraviti práva a povinnosti jednotlivých orgánů státní správy při hospodaření státními prostředky a býti zárukou bezvadné a spořádané finanční a hospodářské správy státu a kontroly tohoto hospodářství. Jí má býti také zabráněno výdajům mimo rozpočet a zejména výdajům neuhrazeným příjmy.

Ale i materiálně bude nutno znovu a znovu zkoumati, zdali ta neb ona zařízení státní vedena jsou účelně a hospodárně a jsou-li úměrna obětem na ně vynakládaným.

Jenom učiníme-li v tomto směru vše, co se učiniti dá. můžeme s klidem a bez obav říci, že náš stát je zabezpečen také hospodářsky.

Jsme na přelomu doby. Demokracie musí dokázati. že je s to vésti státní hospodářství stejně dobře, ne-li lépe, nežli režimy autoritativní, jsouc si vědoma, že demokratický režim je vystaven více kritice veřejnosti nežli systémy jiné.

Po stránce hospodářské pak není - právě tak jako v hospodářství soukromém - pro stát jiné cesty nežli cesta pořádku a rovnováhy.

Nyní několik slov k pravděpodobnému dalšímu vývoji státních financí vzhledem k mimořádnému plánu na výzbroj a opevnění.

Tento plán je konečný a rozvržen je na příští léta tak, že při stabilisaci řádných výdajů může býti o úrok a úmor těchto branných investic postaráno, zejména když při konsolidaci hospodářství a při vzrůstu populace a výroby dá se očekávati v příjmech vývoj vzestupný.

Pro mimořádné výdaje tohoto programu je rovněž sestaven postupný plán, který dovoluje přehlédnouti rozsah těchto prací a je rozvržen tak, že při zabezpečení rovnováhy ve státním rozpočtu řádném můžeme s důvěrou očekávati. že tyto mimořádné potřeby uhradíme, i když úkoly kladené zde na nás, na státní finance a na potenci národního hospodářství a jeho kapitálové tvorby jsou velmi značné. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Min. dr Kalfus (pokračuje): Věřím však pevně, že se nám podaří tyto úkoly zdolati, jestliže k požadavku bezpečnosti státu po stránce vojenské přiřadíme jako rovnocenný požadavek stability a bezpečnosti po stránce finanční a hospodářské. Cesta k tomu je nezbytně jen pořádek a rovnováha státních financí. (Potlesk.).