Místopředseda Langr (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Šverma. Dávám mu slovo.

Posl. Šverma: Vážená sněmovno!

Chci promluviti několik slov k jedné z předložených osnov, a to k obchodní dohodě mezi Československem a Italií.

Vláda předkládá dnes parlamentu návrh obchodní dohody mezi Italií a Československem. A já myslím, vážená sněmovno, že v dnešní situaci, kdy mezinárodní fašismus a italský, mussolinský fašismus žene celý svět na pokraj války, parlament Československa, země, která je válkou nejvíce ohrožena, nemůže tuto smlouvu přejíti jako formální věc. Jsem přesvědčen, jestliže parlament Československa chce býti skutečně mluvčím pracujícího lidu Československa, tlumočníkem jeho vůle a jeho demokratického cítění, že musí dnes jasně vyhlásiti své stanovisko k posouzení i odsouzení válečných činů fašisticko-mussolinské Italie.

Vážená sněmovno! Jakou úlohu dnes hraje fašistická, mussolinská Italie v těch velikých světových událostech, v tom velikém boji o svobodu a mír, v tom boji, jehož fronta jde celým světem a ve kterém se také hraje o svobodu, nezávislost Československa i národů naší země?

Fašistická Italie spolu s fašistickým, hitlerovským Německem a spolu s japonským militarismem utvořily právě vojenský, válečný spolek, který sleduje jediný cíl: podniknouti rozhodující útok proti světovému míru, proti světové demokracii, útok proti všem malým a středním národům světa. A fašistická Italie hraje dnes úlohu rozhodující na té přední frontě evropského boje o svobodu a mír, na frontách španělské občanské války. Půl druhého roku je ve Španělsku vedena strašlivá, krvavá válka, a těchto strašlivých 16 měsíců proměnilo Španělsko v zem neskonalého utrpení, proměnilo je v zem, kde bombami a granáty jsou vražděny ženy a děti, proměnilo Španělsko v zem, kde v dobytých městech za potlesku [ ] jsou vražděni po tisících antifašisté a dělníci. Ale 1 6 měsíců strašlivé války proměnilo Španělsko také v zemi velikého, neskonalého hrdinství, v zemi, která proti všem útokům Burgosu, Říma a Berlína ukovala svoji mocnou a nepřemožitelnou zbraň: svoji bojovnou, jednotnou frontu španělského lidu, vytvořila ze Španělska zem, kde široké masy pracujícího lidu jsou prolnuty hlubokým cítěním, přesvědčením a vůlí raději umírati ve stoje, nežli žíti jako otroci v kleče.

16 měsíců strašlivé války je tak těžkých proto, že od prvního okamžiku občanské války na stranu španělského fašismu se postavily všechny síly mezinárodního fašismu. Co dnes vidíme ve Španělsku? Vidíme, že jsou to italské divise, které bojují na všech frontách občanské války proti španělskému národu, že jsou to italská a německá letadla, která vraždí španělské ženy, španělské děti, že jsou to italské zbraně, jimiž jsou stříleni zajatci a pokojné obyvatelstvo obsazených měst, že jsou to italské ponorky, které pirátským způsobem torpedují a potápějí lodě všech národností ve Středozemním moři, vezoucí španělskému lidu pomoc a potraviny. Italie a Německo použily povstání hrstky fašistických generálů, aby podnikly válečný útok na španělský národ, na neodvislost španělské země, a proto dnes válka ve Španělsku není prostou občanskou válkou, není prostým bojem proti fašistickým povstalcům, nýbrž obrannou válkou španělského národa za jeho národní neodvislost. A tato obranná válka španělského lidu proti Německu a Italii je tak těžká a dlouhá především proto, že světová demokracie zradila španělský národ v tomto velikém zápase, protože hranice legálního Španělska byly uzavřeny, španělská vláda zbavena nejprimitivnějšího mezinárodního práva nakupovati zbraně k boji proti povstalcům, fašistickým generálům. Všechny reakční síly světa se spojily proti španělské demokracii, proti španělskému národu. Italský fašismus posílá své divise, Německo posílá své techniky a angličtí lordi, angličtí konservativci, finanční oligarchové, zneuctívají jméno anglického národa tím, že vpadají vzad španělskému lidu a zrazují věc světového míru, světové demokracie.

Fašistická Italie podniká dnes před očima celého světa útok na Španělsko, na španělský národ. Tento útok Italie vůči Španělsku je článkem jediného velkého řetězu útoků mezinárodního fašismu proti svobodě a míru. Jako dnes italské divise podnikají útok na španělský lid a jeho svobodu, jako dnes japonské divise jsou posílány do Číny, aby zardousily její neodvislost, tak i Hitler a Třetí říše se rozpřahuje proti Československu. A uvědoměme si, kdyby italský fašismus měl zvítěziti ve Španělsku, kdyby japonský militarismus měl zvítěziti v Číně, že potom Německo se rozpřáhne proti Československu, proti Dánsku a Belgii, že potom italský a německý fašismus podnikne útok na francouzskou demokracii, že nastane éra nového fašistického dobyvačství po celé Evropě a po celém světě. [ ] A v této situaci, kdy italská děla, ničící Madrid, jsou namířena i na Prahu, sněmovna nám předkládá návrh obchodní smlouvy s Italií.

Vážená sněmovno! Pracující lid má k fašistické Italii zcela jiné pocity, pracující lid žádá jiné činy vůči ní. Lid Československa cítí velmi dobře úzkou spojitost osudu národa španělského a národa československého. Lid československý cítí velmi dobře, že hranice míru, hranice svobody, hranice nezávislosti Československa leží dnes nejen v Teplicích a u Liberce, v Sudetech, ale že hranice míru, hranice Československa leží i na španělských frontách, bráněných krví a hrdinstvím španělských dělníků a demokratů. (Potlesk komunistických poslanců.)

Vážená sněmovno, jsem přesvědčen, že mluvím z duše a srdce všeho pracujícího lidu Československa, když zde s této parlamentní tribuny ujišťuji španělský lid solidaritou naší v jeho velikém zápase. A mluvím jistě ze srdce a duše všeho československého lidu, když s tohoto místa pozdravuji milované vůdce španělského lidu, ministerského předsedu Negrina, komisaře války de Vayoa, generála Miaja a velikou představitelku hrdinnosti španělského lidu, soudr. Passionarii a ostatní. Jistě mluvím ze srdce všeho pracujícího a demokratického lidu v Československu, když s tohoto místa pozdravuji slavné bojovníky mezinárodní brigády, kteří svou krví zachránili nejen neodvislost Španělska a mír světa, nýbrž i čest světové demokracie. (Potlesk komunistických poslanců.) Jistě mluvím ze srdce všeho našeho lidu, když vzpomínám a posílám pozdravy s tohoto místa všem československým bojovníkům Gottwaldovy baterie, brigádě Dimitrovově, batalionu Masarykovu, těm čsl. bojovníkům, kteří u Madridu ukazují německému a mezinárodnímu fašismu, jak antifašisté Československa dovedou bojovat a bránit svobodu. Ano, lid Československa je hluboce solidární s bojem španělského národa proti italským a německým fašistům.

A lid Československa je hluboce přesvědčen, že veliký zápas španělského národa proti zahraniční intervenci skončí stejně tak, jako skončil těžký dlouholetý zápas sovětského lidu proti zahraniční intervenci, totiž porážkou fašistických interventů a vítězstvím věci svobody. Ale lid Československa je také přesvědčen a cítí, jak španělský lid potřebuje pomoci v tomto boji.

A mluvím-li dnes o poměru Československa k Italii, pak pracující lid Československa žádá zcela jiné činy se strany Československa vůči italskému fašismu. Pracující a demokratický lid Československa žádá, aby Československo se s veškerou energií postavilo proti válečné intervenci Italie a Německa ve Španělsku, aby se s veškerou svou vehemencí postavilo proti přímé podpoře generála Franca italskými divisemi a německou válečnou technikou. Československý pracující a demokratický lid žádá, aby Československo na mezinárodním foru uplatnilo svou váhu a prokázalo a postavilo se i proti t. zv. politice neutrality, proti té politice, která se ukazuje býti přímou i nepřímou podporou generála Franca; neboť náš lid cítí velmi dobře, jestliže se Evropa bude klidně dívat na to, jak italský fašismus řádí ve Španělsku, jestliže svět se bude říditi podle komanda anglických lordů, jak bude vypadati zítra, za měsíc, [ ].

Pracující lid Československa konečně žádá, aby Československo ve španělských věcech stálo věrně a konsekventně po boku Sovětského svazu, aby s celou svou vahou prosazovalo jednotný postup všech demokratických, antifašistických států proti válečným útočníkům, jednotný postup, který musí míti dosti rozhodnosti, aby použil všech hospodářských i politických prostředků k tomu, aby váleční útočníci byli ve svých cílech sraženi.

Nechť mnozí reakcionáři křičí do světa, že energický postup proti válečným útočníkům může snad urychliti válku. Pravý opak je pravda. Právě proto, že demokratická Evropa se klidně dívala, jak Německo roztrhalo mírové smlouvy, rozpřáhl se Hitler proti Španělsku. Právě proto, že demokratická Evropa se klidně dívala, jak reakcionáři sabotují sankce v případě habešské války, rozpřáhl se Mussolini na Španělsko. A jestliže demokratická Evropa se bude klidně dívat, jak dnes Mussolini řádí ve Španělsku a mikado v Číně, pak fašismus půjde ve své dobyvačnosti dále. [ ].

To je naše stanovisko k této osnově, to je stanovisko, které sdílí ohromná většina pracujícího obyvatelstva této země, to je stanovisko, které sdílí všichni proletáři této země, kteří slibují španělskému lidu, španělským komunistům i socialistům, že učiní všechno, aby jednota dělnické třídy v Československu, i mezinárodní jednota dělnické třídy učinila konec kapitulantské politice proti fašismu, aby španělskému lidu pomáhala k vítězství, které bude i naším vítězstvím, vítězstvím světového míru i demokracie.

S tohoto stanoviska náš klub bude hlasovat proti osnově. (Potlesk poslanců strany komunistické.).

Místopředseda Langr (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava jest skončena.

Přistoupíme k doslovům pp. zpravodajů o 1. odstavci pořadu, jimiž jsou: za výbor živn.-obchodní p. posl. Klein, za výbor zahraniční p. posl. Světlík.

Dávám slovo k doslovu prvému zpravodaji, za výbor živn.-obchodní, panu posl. Kleinovi.

Zpravodaj posl. Klein: Vzdávám se slova.

Místopředseda Langr (zvoní): Pan zpravodaj posl. Klein vzdává se slova.

Dávám slovo k doslovu druhému zpravodaji, za výbor zahraniční, panu posl. Světlíkovi.

Zpravodaj posl. Světlík: Vzdávám se slova.

Místopředseda Langr (zvoní): Pan zpravodaj posl. Světlík vzdává se slova.

Přistoupíme k doslovům pp. zpravodajů o 2. odstavci pořadu, jimiž jsou: za výbor živn.-obchodní p. posl. Brukner, za výbor zahraniční p. posl. Stivín.

Dávám slovo k doslovu prvému zpravodaji, za výbor živn.-obchodní, panu posl. Bruknerovi.

Zpravodaj posl. Brukner: Vzdávám se slova.

Místopředseda Langr (zvoní): Pan zpravodaj posl. Brukner vzdává se slova.

Dávám slovo k doslovu druhému zpravodaji, za výbor zahraniční, panu posl. Stivínovi.

Zpravodaj posl. Stivín: Vzdávám se slova.

Místopředseda Langr (zvoní): Pan zpravodaj posl. Stivín vzdává se slova.

Vykonáme nyní oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných předloh a budeme hlasovati nejprve o odst. 1. pořadu:

Ad 1. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se souhlasí s dohodou o úpravě výměny zboží mezi Československem a Italií k československo-italské obchodní a plavební smlouvě ze dne 23. března 1921, podepsanou v Římě dne 31. března 1937 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 30. dubna 1937, č. 72 Sb. z. a n. (tisk 976).

Zpravodajem za výbor živn.-obchodní jest p. posl. Klein, za výbor zahraniční p. posl. Světlík.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se. - Výkřiky poslanců strany komunistické.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení bylo druhé čtení provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s dohodou o úpravě výměny zboží mezi Československem a Italií k československo-italské obchodní a plavební smlouvě ze dne 23. března 1921, podepsanou v Římě dne 31. března 1937 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 30. dubna 1937, č. 72 Sb. z. a n. (tisk 976).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Klein: Nejsou.

Zpravodaj posl. Světlík: Není změn.

Místopředseda Langr (zvoní): Nejsou.

Kdo ve druhém čteni souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

Vykonáme nyní hlasování o 2. odstavci pořadu:

Ad 2. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se souhlasí s obchodní dohodou mezi republikou Československou a Argentinou, podepsanou v Buenos-Aires dne 20. května 1937 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 28. května 1937, č. 88 Sb. z. a n. (tisk 978).

Zpravodajem výboru živn.-obchodního je p. posl. Brukner, zpravodajem výboru zahraničního p. posl. Stivín.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 2. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s obchodní dohodou mezi republikou Československou a Argentinou, podepsanou v Buenos-Aires dne 20. května 1937 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 28. května 1937, č. 88 Sb. z. a n. (tisk 978).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Brukner: Nejsou.

Zpravodaj posl. Stivín: Není jich.

Místopředseda Langr (zvoní): Nejsou.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

3. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s III. dodatkovým protokolem k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Finskou ze dne 2. března 1927, podepsaným v Praze dne 17. dubna 1937 a uvedeným v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 23. dubna 1937, č. 58 Sb. z. a n. (tisk 975).

Zpravodajem za výbor živn.-obchodní je p. posl. Tykal, zpravodajem za. výbor zahraniční p. posl. dr Kozák.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Tykal: Nejsou.

Zpravodaj posl. dr Kozák: Není jich.

Místopředseda Langr (zvoní): Nejsou.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

4. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s obchodní dohodou mezi republikou Československou a republikou Kolumbií, podepsanou v Bogotě dne 19. dubna 1937 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 28. května 1937, č. 87 Sb. z. a n. (tisk 977).

Zpravodajem za výbor živn.-obchodní je p. posl. Hrubý, zpravodajem za výbor zahraniční p. posl. Stunda.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Hrubý: Nejsou.

Zpravodaj posl. Stunda: Nie sú.

Místopředseda Langr (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Přerušuji další projednávání pořadu.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi na dnešní den posl. Borkaňuk, Široký.

nemocí posl. Wollner, inž. Karmasin.

Lékařské vysvědčení předložil posl. dr Hula.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Beuera za posl. Vodičku.

mezi schůzí: Návrh tisk 1077 - přikázán výboru iniciativnímu.

Místopředseda Langr sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v pondělí dne 15. listopadu t. r. o 3. hod. odpol. s

1. Zpráva výborů ústavně-právního a branného podle §u 35 jedn. řádu o vládním návrhu zákona (tisk 796) o zbraních a střelivu.

2 až 6. Nevyřízené odst. 5 až 9 pořadu 114. schůze.

Schůze skončena v 17 hod. 25 min.