Proti takovému jednání ruský lid protestoval a byly i obce, kde počali o své vůli vyučovati rusky. To vedlo k novému nařízení školského referátu v Bratislavě, č. 58.390/I z r. 1929. V tomto nařízení se praví, zase s dovoláním se Apponyiova zákona, že "ve smyslu §u 18 zák. čl. XXVII z r. 1907 musí se na všech řecko-katolických obecních školách vyučovati dosavadním vyučovacím jazykem", to jest slovensky.

Tak se stalo, že do ruských škol byl [ ] zaveden slovenský vyučovací jazyk, stalo se to pod hrozbou disciplinární odpovědnosti, pod hrozbou, že budou učitelům zastaveny platy. To znamená, že školský referát zavedl do ruských škol slovenský vyučovací jazyk a když lid protestuje a žádá toho minima národní svobody, aby se mohl učiti ve své mateřštině, někteří šovinisté začínají křičeti, že prý nedovolí porušťovati slovenské děti. Pánové, to je [ ] provozují některé školní kruhy v otázce ruských škol na východním Slovensku. To je přímo výsměch ruského lidu a nedbání základních zákonů republiky, když je ruský lid poslovenšťován.

Zatím co v západních zemích podle statistiky ke dni 31. říj na 1935 připadá v Čechách a v zemi Moravskoslezské na jednoho učitele 35 žáků v obecných školách, u nás na východním Slovensku připadá na jednoho ruského učitele 58 žáků. To jest ovšem pouze průměr, neboť jsou případy, že na jednoho učitele připadá i 150 a 180 žáků, jako na př. v Kurově, Becherově, Starině, Pčoliné a j. Největší bezstarostnost se v této věci projevuje v okrese bardejovském u inspektora Krpelce a v okrese sninském.

Počet obecných škol československé menšiny na Podkarpatské Rusi a ruské menšiny na prešovské Rusi jest rozdělen takto: Česká menšina na Podkarpatské Rusi má 34.513 osob, a ruská menšina na Slovensku 91.079 osob. Československá menšina na Podkarpatské Rusi má 164 obecných škol, a ruská menšina na Slovensku 130. Jedna obecná škola připadá u československé menšiny na Podkarpatské Rusi na 210 osob, u ruské menšiny na Slovensku na 700 osob. Počet tříd činí u československé menšiny na Podkarpatské Rusi 568, ale u ruské menšiny na Slovensku 225. Jedna třída obecné školy připadá u československé menšiny na Podkarpatské Rusi na 59 osob, ale jedna třída obecné školy připadá u ruské menšiny na prešovské Rusi na 404 osoby.

Jsou případy, v nichž se některé školské úřady dovolávají toho, že se ruský lid poslovenšťuje dobrovolně. Nelze pochybovati, že ruský lid na východním Slovensku žije v nejchudších krajinách. Sám skoro nemůže vydržovati své školy. Proto žádá o zřízení státních škol. Ale při tom se mu našeptává, aby žádal o slovenské školy, neboť ruskou nedostane, nedostane ani subvenci, a potom prý může žádati o změnu slovenského vyučovacího jazyka v ruský.

Ruský lid pod nátlakem takového chytráctví některých osob souhlasí [ ] . Potom chodí a prosí o změnu, ale školní inspektoři lidem přímo spílají. Tak se stalo na př. v četných obcích v okrese sninském a mezi jinými i v obci Jarabina, kdy pod vlivem slibu, že se poskytne na stavbu školy větší subvence, lid souhlasil se slovenskou školou, ale potom nedostal ani subvenci ani nedosáhl změny vyučovacího jazyka.

Příčinou rusko-slovenských nedorozumění jest nesprávná statistika. Jsou celé desítky ryze ruských obcí, které statistika vykazuje jako slovenské. Mimo to jsou obce, které vykazují značné slovenské menšiny, ačkoliv v těchto obcích Slováci vůbec nejsou. Nejčastěji se to stalo tak, že při soupisu lidu působili dva komisaři, jeden zapisoval lidi jako Rusy a druhý jako Slováky. A tak jsme dostali v ryze ruské obci polovici Rusu a polovici Slováků, ačkoliv na př. na jedné straně žije otec a na druhé syn. Otec je zapsán jako i Rus, a syn jako Slovák nebo naopak. Při tom oba mluví týmž jazykem, chodí do téhož kostela a oba se stejně cítí Rusy. Pánové, to je přímo výsměch.

Tak se stalo na př. v obcích Jakubiany, Malý Lipník, Legnava, Matysová, Sulín, Šambron, Torysky, Šom, Blažov a j. Když nyní v některých obcích, kde je ruská škola, chtějí rozšířiti svou školu, jak se stalo na př. v Malém Lipníku, školský referát dovolávaje se statistiky žádá, aby další třídy byly slovenské, neboť v obci jest vykázán značný počet Slováků. Ale ve skutečnosti tam Slováci nejsou, jsou jen na papíře podle nespravedlivé statistiky.

Jest řada ryze ruských obcí, ruských i podle statistiky, ale vyučovacím jazykem jest tam slovenština. Uvedu vám jako příklad několik obcí: Andrejová 418 Rusů, 5 Slováků, Obručné 140 Rusů, 7 Slováků, Ruská Voľa 155 Rusů, 19 Slováků, Beloveža 47 Slováků, 475 Rusů, Ortutová 210 Rusů, 10 Slováků, Rešov 355 Rusů, 16 Slováků, Vavrinec, okres i Giraltovce, 117 Rusů, 10 Slováků, Oľšavica, okres Levoča, 585 Rusů, 65 Slováků, Krempach, okres Stará Ľubovňa, 189 Rusů, 26 Slováků, Malý Sulín, okres Stará Ľubovňa, 261 Rusů, Slováků tam není, Bystrá, okres Medzilaborce, 141 Rusů, 30 Slováků, Makovce Rusů 155, Slováků 65, Pravrovce 204 Rusi,2 Slováci, Repej ov 155 Rusů, 20 Slováků, Nová Sedlica, okres Snina, 701 Rusů, 29 Slováků, Veľká Poľana 645 Rusů, 76 Slováků, Dara 199 Rusů, 11 Slováků, Podhoroď 459 Rusů, 87 Slováků, Kolbovce, okres Stropkov, 138 Rusů, 48 Slováků, Dubová 492 Rusů, 1 Slovák, Lomné 205 Rusů, 60 Slováků, Miňovce 186 Rusů, 45 Slováků, Vyšní Orlík 358 Rusů, 31 Slováků, Vagrinec 207 Rusů, 16 Slováků, Vyšní a Nižni Svidník 699 Rusů, 161 Slováků, Pucak 152 Rusů, 1 Slovák, Stročín 162 Rusů, 93 Slováků, Vislava 262 Rusů, Slováků tam není, Vápeník 138 Rusů, Slováků není, Krajná Poľana 106 Rusů, 84 Slováků, Belej ovce 150 Rusů, Slovákú není, Rakovčik 119 Rusů, 28 Slováků, Kapišová 328 Rusů, 74 Slováků, Závadka, okres Spišská Nová Ves, 745 Rusů, 42 Slováků atd.

To jest pouze stručný přehled obcí, kde se páše zřejmá křivda. Jest potom další skupina obcí, kde by se na první pohled řeklo, že je všechno v pořádku, ale i tam se páše velká nespravedlnost na ruském lidu, jelikož ruský lid je zapsán jako Slováci, to znamená, že jest úmysl statistikou maskovati poslovenšťování.

Uvedu vám jako příklad několik obcí: Osturňa, Jakubiany, Šambron, Hajtovka, Šom, Štelbach, Blažov, Bokša, Vyšnia Oľšava, Bžany, Borač, Baškovce, Koromľa, Nižnia Jablonka, Geralt, Hradisko, Kereštvej, Hodermark, Ruský Kručov, Kružlov a j. Jsou to ryze ruské obce, ale jsou v nich slovenské školy pod pláštíkem statistiky, že jsou prý slovenské.

Zde máte ještě článek vládního časopisu "Podkarpatské hlasy" ze dne 24 t. m. (čte): "Naproti tomu však Rusini na Slovensku mají také plné právo, aby se mohli kulturně rozvíjet tak jako Slováci. Rusíni, zejména na východním Slovensku nejsou spokojeni. Zásluhou právě Slovenské ligy se dostávají do rusínských škol učitelé Slováci, kteří vyučují děti ne rusky, ale slovensky. Slovenská liga na Slovensku skoro neuznává, že Rusíni na tomto teritoriu existují, a tvrdí o nich, že mají pouze společné náboženství s Rusíny, to je řecko-katolické nebo pravoslavné, jinak že nemají s Rusíny nic společného a jsou prý vlastně Slováci. Nikdo nemá práva sahati druhému na národnost. Za sčítání lidu v r. 1930 se ukázalo, že mnoho Rusínů se přihlásilo za Slováky, protože podlehli právě té obratné propagandě, kterou Slovenská liga je chce přesvědčiti o tom, že Rusíny nejsou. V zájmu spravedlnosti by tedy bylo, aby Rusíni na Slovensku se mohli kulturně a hospodářsky rozvíjet tak, jak to žádá Slovenská liga na Podkarpatské Rusi." Tak píše, pánové, vládní časopis "Podkarpatské hlasy".

Já s tohoto místa rozhodně protestuji proti odnárodňování ruského lidu a žádám, aby ruské obce bez odkladu dostaly své ruské školy.

A nyní se podívejme, jak se má věc s měšťanskými školami. Podle statistiky ze dne 31. října 1935 bylo měšťanských škol v Čechách 1122, v zemi Moravskoslezské 643, československá menšina na Podkarpatské Rusi jich měla 15, ale ruská menšina na Slovensku, která je skoro třikrát větší než československá menšina na Podkarpatské Rusi, měla pouze 2 měšťanské školy. Jedna měšťanská škola připadá v Čechách na 6327, v zemi Moravskoslezské na 5544, u československé menšiny na Podkarpatské Rusi na 2300, a u ruské menšiny na Slovensku na 45.533 osob. Počet tříd činí v Čechách 6077, v zemi Moravskoslezské 3332, u československé menšiny na Podkarpatské Rusi 100 tříd, u ruské menšiny na Slovensku pouze 6 tříd. Jedna třída připadá v Čechách na 1169 osob, v zemi Moravskoslezské na 1069 osob, u československé menšiny na Podkarpatské Rusi na 345 osob a u ruské menšiny na Slovensku připadá jedna třída na 16.844 osob.

Tato statistika jasně praví, jak spravedlivě se chovají školské úřady k ruskému národu. Tato statistika jest důkazem lhostejného, ba dokonce nepřátelského chování ministerstva školství a nár. osvěty k ruskému lidu na prešovské Rusi.

Uvedu ještě jako příklad exposituru stropkovského okresního úřadu ve Vyšním Svidníku. V tomto okrese jest podle statistiky 1418 Čechoslováků, ale Rusů je tam 11.419. Při tom jest tam měšťanská škola s československým vyučovacím jazykem pro 1418 Čechoslováků, ale není tam měšťanka pro převážnou většinu Rusú, pro 11.419 osob.

Podobný příklad bychom mohli uvésti i ze sninského okresu, kde 11.000 Čechoslováků má svou měšťanskou školu, ale ruská většina okresu, 19.891 Rusů, nemá své ruské měšťanské školy.

Pan ministr školství a národní osvěty dr Franke kdysi navštívil tento okres. Bylo mnoho naivních lidí, kteří mysleli, že on v tomto okrese učiní přítrž násilnému poslovenšťování a postará se, aby i ruské děti měly svou měšťanskou školu, ale nestalo se tak ani do dneška; ruský lid dále zůstává v temnotách, pro něj se školy nestaví, pro něj není prostředků na měšťanské školy, pro něj není té minimální spravedlnosti, aby se mohl učiti ve své mateřštině. Toho se dočkal ruský lid na východním Slovensku v podvečer 20letého výročí republiky.

Kdo vykonává dohled na ruské školy? Jsou to školní inspektoři, kteří neumějí rusky. Řekněte, prosím, jak může kontrolovati ruské školy a dohližeti na ně člověk, který nezná jazyka škol, které jsou mu podřízeny? To je možné jen u nás. Rusky neumějí tito inspektoři: popradský, kežmarský, sabinovský, bardejovský a sninský. Když inspektor neovládá jazyka škol, které jsou mu svěřeny, nemůže je kontrolovati. Proto jest v zájmu pokroku školských věcí, aby ruské školy byly podřízeny ruským školním inspektorům, aby ministerstvo školství a nár. osvěty jmenovalo Rusíny školními inspektory. Jen tak lze odstraniti dnešní anomalii.

Není to lepší se středními školami. Počet středních škol jest rozdělen na jednotlivé země republiky takto: Čechy mají středních škol českých 105, německých 45, úhrnem 150, v zemi Moravskoslezské jest českých 63, německých 25, polská 1, úhrnem 89. Ruská menšina na prešovské Rusi má pouze jednu střední školu. Jedna střední škola připadá v Čechách na 47.333 osob, v zemi Moravskoslezské na 23.766 osob. a u ruské menšiny na prešovské Rusi připadá jedna střední škola na 91.067 osob.

Počet tříd ve všech středních školách činí v Čechách 3555, v zemi Moravskoslezské 1782, u ruské menšiny na Prešovsku pouze 2. Jedna třída středními školy připadá v Čechách na 1999 osob, v zemi Moravskoslezské na 2000 osob a u ruské menšiny na Prešovsku na 45.533 osob.

Ruská menšina na prešovské Rusi po celých 18 let stále žádala, aby byla zřízena ruská střední škola, třebas ve formě pobočných tříd. Ale to vše bylo marné. V roce 1936, když se ukázalo, že již déle nelze čekati, Rusové sami si zřídili gymnasium s ruským vyučovacím jazykem. Ale toto gymnasium jest do dneška vydržováno jen z mozolů ruských lidí. Vydržovatel této jediné střední ruské školy na prešovské Rusi podal ještě r. 1936 žádost ministerstvu školství a nár. osvěty o podporu, ale ministerstvo dosud vůbec neodpovědělo. Odůvodnění této žádosti si dovolím přečísti (čte):

"Grec. katolický biskupský ordinariát v Prešove obracia sa ako udržovateľ grec. katolického ruského realného gymnázia v Prešove s úctivou žiadosťou, aby štátna školská správa v smysle §u 47 zák. čl. XXX z r. 1883 poskytla podpory z prostriedkov štátnych na udržovanie jedinej strednej školy s ruským vyučovacím jazykom na Slovensku v ročných dotáciách na každú triedu obnosem 25.000 Kč.

Svoju žiadosť odôvodňujeme následovne: 1. zriadovať a udržovať stredné školy v prvom rade je povinnosťou štátnej školskej správy. Prevzal-li na sebe tunaj ší úrad povinnosť zriadiť a vydržovať strednú školu, tým plní povinnosť, ktorá by bola patrila inak štátu. Na základe toho v smysle §u 47, zák. čl. XXX z r. 1883 sme oprávnení, aby sme žiadali od štátu aspoň čiastočnú podporu na toto vydržovanie a hradenie vecného a osobného nákladu.

2. Rusíni na Slovensku predstavujú početnú menšinu. Už od prevratu snažili sa dostihnúť práva na svoju strednú školu. Na žiadosť celého národa tunajší úrad po zrelom uvážení všetkých možností vyhovel vôle ľudu, a ohlásil zriadenie grec. kat. gymnázia s ruským vyučovacím jazykom jakožto jedinej ruskej strednej školy na Slovensku.

3. V porovnaní svojej početnosti k počtu iných národností sme plne oprávnení aspoň na jednu strednú školu.

4. Výchova dobrých štátoobčanov je zaručená len v škole, kde vyučuje sa na materinskom jazyku. Keď tunaj ší úrad rozhodol sa k tomu vznešenému plánu, bol plne presvedčený, že štátna školská správa toto rozhodnutie bude kvitovať s uznaním. A veríme, že sa tak aj stane.

Podporu myslíme takto: Celý vecný a osobný náklad ponesie tunajší úrad pri pomoci štátu. Od štátu prosíme, aby ročne na každú triedu i pobočnú prispieval obnosom 25.000 Kč počínajúc školským rokom 193637, kedy je ešte len I. trieda. Štátna dotácia by sa potom každoročne zvyšovala o toľkokrát 25.000 Kč, kolko tried by pribúdalo. Tunajší úrad každoročne oznámil by to do konca septembra toho ktorého roku.

Sme ochotní vo veci ustálenia jednotlivých dotácií osobne na pozvanie školských vrchností vyjednávať.

Doteraz škola je udržovaná jednak z prostriedkov tunajšieho úradu, jednak z podpôr ktorých sa jej dostalo ako dobrovoľných darov. Sbierať dobrovoľné dary i opierať sa na to, bolo by ponižujúcim pre nás samých a pôsobilo by to zlým dojmom aj na našich bratrov Rusínov, ktorí žijú za hranicou. Finančná obeť na udržanie jedinej ruskej strednej školy na Slovensku bola by pre nás sice hrdinstvom, ale súčasne aj nespravedlivosťou k nám, bratskému slovanskému to národu.

Na základe tu uvedených, naša žiadosť je plne odôvodnená a spravedlivá. Úfame preto, že bude jej vyhovené. V tom presvedčení ostávame s prejavom hlboké úcty. Podpis biskup, apoštolský administrátor."

Poslovenšťování ruského lidu se provozuje na východním Slovensku nejen v obecných a měšťanských školách, nýbrž i tím, že u nás není dostatek ruských středních škol. V ruských okresích je zřízena celá síť slovenských středních škol. Máte na př. Bardejov, kde letos byla zřízena pro tento okres reálná škola. V bardejovském okrese jest podle statistiky 21.841 Čechoslováků a 13.216 Rusů. Ruské děti pro nedostatek ruské školy musejí docházeti do slovenských škol a tím se potom odnárodňují. Dále je zde Humenné, kde byla zřízena obchodní akademie.

Prohlídneme-li si jednotlivé okresy podle statistiky, uvidíme, že v humenském okrese jsou 4302 řečtí katolíci, z toho 948 Rusů. V sousedním okrese medzilaboreckém jest 15.952 řeckých katolíků, z toho 14.944 Rusů. V sousedním okrese michalovském jest 17.831 řeckých katolíků, z toho 374 Rusů. Ve sninském okrese jest 21.252 řeckých katolíků, z toho 19.891 Rusů, v okrese vranovském 9668 řeckých katolíků, z toho 512 Rusů. Úhrnem připadá na 69.005 řeckých katolíků 36.669 Rusů.

Tolik Rusů jest na tomto území, pro které byla určena obchodní akademie v Humenném. Proto jest úplně spravedlivý požadavek Rusů, aby tam byly i ruské pobočky. Tento náš požadavek jest odůvodněn i tím, že ruský lid na východním Slovensku nemá ruských odborných středních škol.

Chci se zmíniti o působnosti Slovenské ligy u nás. Účelem Slovenské ligy bylo chrániti slovenské děti před odnárodňováním v jižních krajinách Slovenska, kde žijí Maďaři. Maďaři byli vytrvalí a proto úkol Slovenské ligy se tam ukázal neúspěšným. Slovenská liga se rychle obrátila proti slabšímu Rusínovi, který nebyl tak silný jako Maďaři při obraně svých národnostních práv.

Každoroční sjezdy Slovenské ligy se stále zabývají "židovskou a rusínskou otázkou". U nás je zvykem dívati se na Židy jako na národ, který vykořisťuje jiné, je zvykem přezírati je jako největší vykořisťovatele chudého lidu, a hle, Slovenská liga jejich otázku klade na roveň otázce Rusů. [ ] . Proti činnosti Slovenské ligy rozhodně protestuji, protestuji proti tomu, aby její práce směřovala proti nám Rusům na Slovensku. Vždyť by Slovenská liga měla dosti práce u maďarských hranic.

Vždyť byli i někteří Slováci, kteří kritisovali práci Slovenské ligy, že uměle hledá nebezpečí tam, kde ho není, křičí, že prý hrozí poruštění, a nepracuje tam, kde by měla. Vždyť je logicky přímo vyloučeno, aby chudý Rusín od Sniny nebo Med ilaborců měl nějaký expansivni plán na poruštění Slováků. To jest přímo směšné. Ale křik Slovenské ligy, že prý hrozí poruštění, má přece svůj účel, [ ] . Tak to dělá i Slovenská liga, ona křičí o nebezpečí, kterého není, aby při tom provedla svou věc.

Takové metody práce některých slovenských kruhů se mohou jednou vymstíti. A potom kdo bude odpověden? Za činnost Slovenské ligy považujeme odpovědnou vládu republiky, která má přesné informace o její práci.

Co se děje s řecko-katolickou třídou státního učitelského ústavu v Prešově? Víme z dějin, že Turci byli dosti hrubým národem, ale horší než Turci byli janičáři, kteří třebaže pocházeli z jiného národa, když se jim dostalo tureckého vychování, byli horší než Turci. Založení řecko-katolických poboček u státního učitelského ústavu v Prešově považujeme za školu, [ ] je zapotřebí lidí ruského původu, kteří by se sami výchovou a školou stali hrobaři svého národa. Víme, že na učitelských ústavech jest zaveden numerus clausus, že se tam žáci hlásí po stech. Ale do těchto řeckokatolických "poboček" sotva se povedlo sehnati asi 30 žáků a ti se sbírali bubnováním, jak se to stalo na př. v Medzilaborcích.

Československá republika byla založena slovanským živlem našeho státu. Dnes, když se nad Evropou ukazují nové bouře, když můžeme každou minutu očekávati válku, zastihne nás tato kritická doba v plném vnitřním boji a nesouladu. A komu je potřebí tohoto boje?

Musíme konečně j eště zdůrazniti i to, že to byl ruský národ, žijící dnes na východním Slovensku, jenž se první vyslovil pro připojení k Československu. Ale právě tento národ trpí dnes velké křivdy. Potom některé kruhy říkají, že to je jen agitace, když ruský národ na Prešovsku žádá, aby byl připoj en k Podkarpatské Rusi. Tento požadavek ruského národa jest úplně přirozený, neboť j sme jeden národ se svými bratry žijícími za Užem, a proto tento náš požadavek bude stále více síliti mezi našim lidem podle toho, jak Praha a Bratislava budou páchati křivdy na ruském národě.

Policejním rež imem nelze Rusy uspokojiti. U Rusů za nepatrná vyjádření a poukazování na křivdy se užívá zákona na ochranu republiky. Zde máte na př. několik případů z Makovice: vyšetřování se vede proti Ivanu Novákovi, lidovému spisovateli, proti učiteli Shamborovi, Kolenkovi, Kriškovi, Dančovi atd. To vše jsou mlad lidé, kterým se mají zacpati ústa vězením. Tak by se nemělo zacházeti se slovanským národem, takové pronásledování Rusů vzbuzuje zbytečnou nenávist proti vládním kruhům. A komu je toho zapotřebí?

Státní rozpočet se zvyšuje, ale nezvyšuj e se ve prospěch ruského národa. Ruský lid z velkých výdaj ů rozpočtu nic nedostane a na znamení protestu proti tomu budu hlasovati proti zvýšení daní a proti rozpočtu.