Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Přistoupíme k doslovu pánů zpravodajů,
a to nejprve k odst. 1 pořadu, jehož zpravodaji jsou:
za výbor soc.-politický p. posl. F. Langr a
za výbor rozpočtový p. posl. Al. Langer.
Dávám slovo k doslovu prvnímu zpravodaji,
za výbor soc.-politický, p. posl. F. Langrovi.
Zpravodaj posl. F. Langr: Slavná sněmovno!
S určitým zadostiučiněním přijímám
prohlášení p. řečníka
za stranu národního sjednocení, p. posl.
Sedláčka, který ve své řeči
zhodnotil kladná ustanovení zákona o stavebním
ruchu a konečně prohlásil, že jeho klub
bude pro tuto osnovu hlasovat.
P. kol. Sedláček pronesl pochybnosti o některých
ustanoveních tohoto zákona. Předně
považoval za chybu a nedostatek osnovy, že předloha
neřeší bytovou otázku dlouhodobě
a že zákon o stavebním ruchu prodlužuje
o pouhé 2 roky. Je pravda, že dlouhodobým
řešením bytové otázky bychom
dosáhli potěšitelných výsledků,
než kterých dosáhnout můžeme řešením
krátkodobým. Nesmíme však při
této naší úvaze zapomenouti na jednu
důležitou okolnost, t. j. nedostatek státních
prostředků pro dlouhodobé a široké
řešení tohoto velikého sociálního
a také národohospodářského
úkolu. Když uvážíme, jakými
úžasnými náklady byla státní
pokladna zatížena už z provádění
zákonů o stavebním ruchu z r. 1919, 1920,
1921, 1922 a dalších let, pak teprve pochopíme,
proč se vláda nemohla odhodlati, aby předložila
osnovu zákona, kterou bychom dávali tomuto zákonu
širší podklad a na jehož základě
by bylo možno řešiti bytovou otázku v
celé její šíři.
Pokud se pak týče poznámky pana řečníka
o neúspěchu, který jsem také já
konstatoval, pokud jde o praktické provádění
zákona, lépe řečeno jeho hlavy VI,
o podpoře obcí na usidlování polozaměstnaných
a nezaměstnaných dělníků, domnívám
se, že se tato otázka stala skutečně
velkým problémem, zejména problémem
pro správy obcí, jelikož se zde musí
řešiti dvě zásadní důležité
otázky, a to předně potřebná
finanční úhrada a za druhé potřebné
pozemkové rozlohy, které by umožňovaly,
aby obce s dostatečným úspěchem mohly
osidlovací politiku prováděti. To jsou dva
veliké problémy, které bohužel nemůže
řešiti a neřeší předložená
osnova, kterou právě projednáváme,
ale problém tento by bylo nutno řešiti zvláštním
zákonem, který by dával obcím také
určitá práva, jak nabývati potřebné
půdy pro tyto účely a potom jakým
způsobem by mohly obce prakticky opatřovati potřebné
finanční prostředky.
Zákon o stavebním ruchu - to nemůže
nikdo popírat - vykonal do značné míry
svoje poslání. Když uznáme a připamatujeme
si, v jakých poměrech jsme byli bezprostředně
po světové válce, zejména do jakých
drahotních poměrů stavebních hmot
jsme se dostali, musíme si uvědomiti, že bez
velmi účinné státní podpory
byli bychom po řadu let zůstali naprosto bez jakéhokoliv
stavebního podnikání, poněvadž
při úžasné výši stavebních
nákladů bylo velkým risikem stavěti
ať už činžovní anebo soukromé
domy. Proto stát přišel se zákony o
stavebním ruchu, kterými poskytoval podpory stavebníkům,
ať už rodinných nebo činžovních
domů, podporu, která byla stanovena přibližně
v oné výši, kterou se odhadovaly t. zv. mrtvé
stavební náklady, t. j. rozdíl mezi výší
stavebních nákladů v den stavby a cenou stavby
v okamžiku, kdy dospějeme k normálním
poměrům. Tedy tato snaha naší vlády
se potkala jistě s pronikavým úspěchem.
Když dneska pročítáme statistické
záznamy ministerstva soc. péče, oddělení
stavebního ruchu, teprve teď můžeme uznati
a také řádně oceniti tuto velikou
zásluhu státní správy o naši
bytovou kulturu.
Jak jsem již ve svém úvodu řekl, projednávaná
předloha nemění nic na dosud platném
zákonu o stavebním ruchu. Ze všech ustanovení
tohoto zákona nejvíce si ceníme veliké
podpory státu obcím ve prospěch staveb činžovních
domů pro chudé. A znovu zde zdůrazňuji,
že by si bylo přáti, aby obce řádně
porozuměly pravé intenci tohoto zákona (Předsednictví
převzal místopředseda Košek.) a
snažily se, aby ve svém úsilí, opatřiti
chudým, nemajetným zdravé a pěkné
obydlí, byly vedeny úmyslem, aby se tak stalo nejenom
po stránce hygienické, nýbrž také
po stránce pro nás v této době neméně
důležité, totiž dosáhnouti pokud
možno nejlevnějšího nájemného.
Věříme, že hospodářské
poměry u nás se lepší a že také
můžeme očekávati, že zlepšování
bude pokračovati i nadále. Přes to však
jsme si vědomi, že ještě po dlouhá
léta se budeme setkávati s určitým
počtem lidí skutečně chudobných,
o něž se budeme muset starati svým sociálním
zákonodárstvím a o něž se také
zejména obce budou muset starati i po stránce bytové
péče. Proto také si dovoluji doporučiti
slavné posl. sněmovně znovu, aby přijala
osnovu zákona o stavebním ruchu tak, jak byla usnesena
soc.-politickým výborem. (Souhlas.)
Místopředseda Košek (zvoní):
Dávám slovo k doslovu druhému zpravodaji,
za výbor rozpočtový, p. posl. A. Langerovi.
Zpravodaj posl. Al. Langer: Projevuji souhlas s doslovem
p. kolegy referenta výboru soc.-politického a vzdávám
se slova.
Místopředseda Košek (zvoní):
Přistoupíme k doslovům pánů
zpravodajů o druhém odstavci pořadu, jimiž
jsou za výbor soc.-politický p. posl. Tymeš,
za výbor rozpočtový p. posl. Hrubý.
Dávám slovo k doslovu prvému zpravodaji,
za výbor soc.-politický, p. posl. Tymešovi.
Zpravodaj posl. Tymeš: Slavná sněmovno!
Proti návrhu zákona o opravě domů
nebylo vážných, podstatných námitek.
Pouze p. kol. J. Sedláček v plenu sněmovny
stejně jako v soc.-politickém výboru doporučoval,
aby zákon platil na dobu delší. V soc.-politickém
výboru se domníval, že by to měla býti
doba 2 roků. I když je velmi mnoho na tom,
co zde říkal o zákonu o stavebním
ruchu, domnívám se, že při této
osnově doba 1 roku postačí, už proto,
že se to týká obyčejně krátkodobé
opravy domů. Domnívám se také, že
lhůta jednoroční bude určitou pružinou
a že bude působiti zejména tam, kde se opravy
starých domů odkládají. Je potřebí,
abychom si také přiznali, že řada majitelů
domů v mnohých obcích o dobrodiních
tohoto zákona nevěděla, a že teprve
v poslední době, zejména v r. 1936 a 1937
byli na tento zákon upozorněni. Soudím, že
osnova zákona tak, jak je navrhována, může
značně prospěti jak městům,
tak také majitelům domů a může
značně prospěti také nezaměstnaným,
kteří, jak jsem už řekl při odůvodnění
osnovy zákona, stále ve značném počtu
jsou bez zaměstnání. I v době letní
měli jsme značný počet dělníků
stavebních, kteří ještě i v tomto
roce, kdy stavební ruch byl zvýšen, zaměstnání
neměli.
Soudím, že osnova zákona byla dostatečně
odůvodněna a prosím slavnou sněmovnu,
aby osnovu přijala tak, jak ji doporučil soc. politický
výbor sněmovny. (Souhlas.)
Místopředseda Košek (zvoní):
Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor
rozpočtový, p. posl. Hrubému.
Zpravodaj posl. Hrubý: Vzdávám se
slova.
Místopředseda Košek (zvoní):
Pan zpravodaj posl. Hrubý vzdává
se slova.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Vykonáme nyní oddělené hlasování
o každé ze společně projednávaných
osnov.
Budeme hlasovati nejprve o odstavci 1 pořadu.
Ad 1. Hlasování o osnově zákona,
kterým se prodlužuje a doplňuje zákon
ze dne 26. března 1936, č. 65 Sb.
z. a n., o stavebním ruchu (tisk 1167).
Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl.
Fr. Langr, za výbor rozpočtový p.
posl. Al. Langer.
Osnova zákona má pět článků,
nadpis a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími pěti články, nadpisem a úvodní
formulí podle zprávy výborové, ve
znění shodném s předchozím
usnesením senátu, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém, ve znění
shodném s předchozím usnesením senátu.
Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn.
řádu, aby o této osnově bylo čtení
druhé provedeno v téže schůzi.
Vykonáme proto ihned druhé čtení.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona,
kterým se prodlužuje a doplňuje zákon
ze dne 26. března 1936, č. 65 Sb.
z. a n., o stavebním ruchu (tisk 1167).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. F. Langr: Nejsou.
Zpravodaj posl. Al. Langer: Nemám žádných.
Místopředseda Košek (zvoní):
Není jich.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění shodném
s předchozím usnesením senátu.
Zbývá ještě hlasovati o resolucích.
Jsou to jednak dvě resoluce otištěné
ve zprávě výborové, jednak resoluční
návrhy, které podal posl. Procházka.
Žádám o přečtení podaných
návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Resoluční návrhy posl. Procházky:
1. Vládě se ukládá, aby vydala nařízení
o tom, že obce jsou oprávněny a povinny vybírati
od bohatých spekulantů s pozemky dávku z
nezastavěných pozemků a jejího výnosu
použíti ke stavbě levných bytů
pro nemajetné osoby.
2. Vládě se ukládá, aby neprodleně
učinila rázná opatření proti
zdražování stavebních hmot kartely a
aby posl. sněmovně předložila návrh
zákona, jímž by byly vydatně zdaněny
zisky kartelových podniků.
Místopředseda Košek (zvoní):
Žádám pány zpravodaje, aby se o
těchto návrzích vyslovili.
Zpravodaj posl. F. Langr: Slavná sněmovno!
Jelikož p. kol. Procházka, který podává
právě přečtené resoluční
návrhy, nepodal je v soc.-politickém výboru,
nemohl soc.-politický výbor o těchto návrzích
pojednati. Nemohu tedy jako zpravodaj soc.-politického
výboru tyto návrhy doporučiti ke schválení.
Doporučuji však resoluční návrhy
senátu, otištěné ve zprávě
soc.-politického výboru, k přijetí.
(Souhlas.)
Zpravodaj posl. Al. Langer: Za výbor rozpočtový
doporučuji rovněž, aby resoluční
návrhy, předložené ve zprávě,
byly schváleny a aby návrhy p. posl. Procházky
byly zamítnuty. (Souhlas.)
Místopředseda Košek (zvoní):
Přistoupíme ke hlasování.
Kdo souhlasí s dvěma resolucemi otištěnými
ve zprávě výborové, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce tyto jsou přijaty.
Kdo souhlasí s resolučními návrhy
p. posl. Procházky, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Návrhy jsou zamítnuty.
Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.
Vykonáme nyní hlasování o odstavci
2 pořadu.
Ad 2. Hlasování o osnově zákona
o daňových úlevách na opravy domů
(tisk 1168).
Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl.
Tymeš, za výbor rozpočtový p.
posl. Hrubý.
Osnova zákona má 11 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborově. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 11 paragrafy, nadpisem a úvodní
formulí podle zprávy výborové, ve
znění shodném s předchozím
usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém, a to ve znění
shodném s předchozím usnesením senátu.
Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn.
řádu, aby o této osnově bylo čtení
druhé provedeno v téže schůzi.
Vykonáme proto ihned druhé čtení.
Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona
o daňových úlevách na opravy domů
(tisk 1168).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Tymeš: Nikoli.
Zpravodaj posl. Hrubý: Nejsou.
Místopředseda Košek (zvoní):
Kdo ve druhém čtení souhlasí s
osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se).
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění shodném
s předchozím usnesením senátu.
Zbývá ještě hlasovati o dvou resolucích
otištěných ve zprávě výborové.
Kdo s těmito dvěma resolucemi souhlasí, nechť
pozvedne ruku. (Děje se).
To je většina. Resoluce jsou přijaty.
Tím jest vyřízen 2. odstavec pořadu.
Přerušuji schůzi do 1/2 6 hod. večer.