Přímo kritická situace byla vyvolána
stanovením kontingentů umělých tuků
a stálými požadavky agrární strany,
aby kontingent byl snížen. Nedostatek umělých
tuků, který se od r. 1934 projevuje každoročně
v podzimních měsících, je zvláště
vážně pociťován letošního
roku. Je zejména nedostatek levných a středních
druhů margarinu, který pro vrstvy drobného
lidu znamená nesmírně mnoho. Konsum másla
je možno zvýšiti nikoliv potlačením
výroby a spotřeby umělých tuků,
nýbrž jedině zvýšením celkové
spotřeby tuků, t. j. takovou soustavnou hospodářskou
politikou, která by dopomáhala ke zvýšení
blahobytu a životní úrovně pracujících
vrstev, tedy politikou vyšší zaměstnanosti,
vyšších mezd a nižších cen životních
potřeb. Neboť bylo to právě snížení
dělnických mezd a zaměstnaneckých
platů, které mělo za následek, že
margarin se stal máslem chudých. A jsou kraje, kde
životní úroveň pomáhají
stlačovat přímo státní orgány.
V celé oblasti jižních Čech jsou mzdy
tak nízké také proto, že ani státní
správa na státních pozemních pracích
nedodržuje všemi odborovými organisacemi uzavřenou
kolektivní smlouvu na r. 1937. Tato kolektivní smlouva,
uzavřená dne 25. února, stanovila pro pomocného
dělníka mzdu 2.70 Kč na hodinu. Na státních
pozemních pracích vyplácelo se však
pouze 2.30 Kč na hodinu. Na intervenci, provedenou poslanci
našeho klubu a zástupci odborových organisací,
bylo nám řečeno panem radou Petráčkem,
že on tuto smlouvu, odborovými organisacemi uzavřenou,
neuznává, pro něho prý platí
t. zv. smlouva zelená, uzavřená agrární
odborovou jednotou v r. 1934, se kterou prý také
souhlasí p. ministr vnitra. Nedivme se potom, že také
soukromí podnikatelé odmítají dodržovati
platná zákonná a smluvní ustanovení.
Typickým dokladem toho jsou poměry, ve kterých
žijí obchodní zaměstnanci. Ti budou
poškozeni zvýšením daně důchodové,
která se jim strhuje s platu a bude letos vyšší
o 60%, při čemž zaměstnavatelé
odmítají nejenom upraviti platy tak, aby odpovídaly
stále stoupající drahotě cen životních
potřeb, ale dokonce odmítají dáti,
co jim podle kolektivní smlouvy patří. Federace
soukromých zaměstnanců se obrátila
na spotřebitelskou veřejnost a žádala
ji, aby se při vánočních nákupech
ptala zaměstnavatelů, zdali vyplatili svým
zaměstnancům remuneraci podle kolektivní
smlouvy, zda jim byla vyplacena drahotní výpomoc
ve výši platu a aspoň 10% drahotní přídavek.
Učinila tak letákem, což se setkalo s velikým
úspěchem. V úterý odpoledne byly již
pražské obchody svědkem, jak se konsumenti
dožadovali odpovědi na tyto otázky od zaměstnavatelů.
Předseda (zvoní): Upozorňuji
Vás, že jste už vyčerpala řečnickou
lhůtu.
Posl. Machačová-Dostálová (pokračuje):
Já už končím. Od pražské
velkoobchodní firmy Wolf a Schleim odešlo demonstrativně
několik desítek zákazníků,
když se před tím marně ptali pana šéfa,
jakou dal personálu drahotní výpomoc.
Když agrární strana prosazovala tuto novou
daň z umělých jedlých tuků,
velmi mnoho se mluvilo o nutnosti pomoci malým zemědělcům.
My zde tvrdíme, a skutečnost to potvrzuje, že
opak je pravdou. Tato opatření neprospívají
nijak malým zemědělcům, naopak, malí
zemědělci na ně doplácejí.
Dokonce velmi značná část zemědělců
uhražuje část své spotřeby tuků
omastky umělými. Nejsou to jen muži a ženy
pracující v zemědělství za
mzdu nebo za deputát, nýbrž přímo
zemědělské rodiny samy, které konsumují
umělé jedlé tuky. Rozpětí mezi
cenou másla a umělých tuků je ještě
dnes tak značné, že není divu, když
malorolníci dražší máslo prodávají
a levnější margarin kupují.
Má-li se pomoci malým zemědělcům,
musí býti především zvýšeny
příjmy zemědělských vrstev.
Podali jsme také již řadu uskutečnitelných
návrhů, jak je možno malozemědělcům
pomoci. Žádáme, aby byl povolen volný
dovoz nepasteurisovaného mléka do Prahy tak, jak
to žádají i pražské nemocnice.
Tím se zvýší příjmy malých
zemědělců za mléko až o 60 h
za 1 l. Rolnické ženy, které musí dobytek
opatrovat, krmit, dojit a čistit, dostávají
za celou tu práci 80 hal. za 1 l mléka. Mlékařský
kartel, aniž hnul prstem, dostává také
tolik. Dále žádáme zlevnění
ceny krmiv. Před pasteurisací stál 1 q otrub
65 Kč a za mléko dostávali zemědělci
1.20 až 1.40 Kč za litr. Po zavedení obilního
monopolu byly zvýšeny nejen ceny obilí, nýbrž
také zároveň ceny krmiv, vyráběných
z obilnin i krmiv jiných, zejména melasy, sušených
řízků a pokrutin. Obilní společnost
sama prodává kukuřici malozemědělcům
až o 100 % dráže, než jak ji sama kupuje.
A konečně malozemědělcům by
velmi pomohlo snížení daní a skutečné
oddlužení všech nejpotřebnějších.
Paní kol. Zeminová zde mluvila pro pokračování
v parcelaci půdy. Ano, my se za to také stavíme
a myslím, že jistě není maličkostí,
žádá-li parcelaci půdy více než
1/2 milionu drobných zemědělců na
venkově. Strana pí. kol. Zeminové
organisovala dokonce velkorysou podpisovou kampaň za parcelaci
půdy a my dnes zdůrazňujeme, že jest
již nejvyšší čas, aby se přešlo
od propagace k činům. Tvrdí-li agrárníci,
že je nezbytností zvýšiti konsum másla
a sádla, pak by ovšem musili sami revidovat svou dosavadní
nepřátelskou politiku vůči dělnickým
mzdám, musili by přestat organisovat stávkokazectví
v těch městech, kde dělníci bojují
za zvýšení mzdy, a nesměli by vyčítat
každý haléř podpory nezaměstnanym
dělníkům a ovšem nebrat sami ze státní
pokladny stamilionové subvence, kterých bylo možno
použíti ve prospěch a ke zlepšení
poměrů malých a drobných zemědělců.
Prostě možností, jak zachrániti malého
zemědělce na venkově, je tedy více
než dosti, je potřebí ovšem chtíti.
Agrární strana však zachraňuje především
svoje kapsy a kapsy boháčů, osud drobného
chudého lidu na venkově a ve městech je jí
lhostejný. O tom svědčí i celá
vývozní politika do Třetí říše.
Za 1 rok bylo do Německa vyvezeno 100 vagonů másla,
více než 20.000 vagonů žita a pšenice,
desetitisíce vagonů cukru za 80 hal. 1 kg a nyní
se ve mlýnech po celém Československu mele
mouka na vánočky pro Třetí říši.
To jsou strašlivé dokumenty, kam vede celá
politika velkostatkářské agrární
strany. Přesně před rokem napsal agrární
"Venkov" článek, kde pod titulkem "Obilí
důležitější než zbraně"
se píše
(čte): "Výrobu zbraní lze stupňovati
ještě stonásobně, ale zbraně
bez chleba neznamenají nic. Jakmile začaly ve světové
válce fronty na chleba ve městech, otřásaly
se fronty na bojištích. A tak bude i příště.
Všechny státy budou vyzbrojeny "po uši",
ale svět nebude míti žádných
zásob chleba. Nejen světová válka,
ale i válka ve Španělsku poučily každého,
že dnešní války jsou dlouhé a že
chléb je důležitější než
zbraně, počet a síla vojska."
Tento článek "Venkova" je velikou sebeobžalobou
agrární pravice. Hromadným vývozem
obilí, másla, cukru a brambor do Italie a Německa
pomáhají fašistickým mocnostem, o jejichž
poměru k Československu je dnes již jasno každému,
kdo to s obranou republiky myslí opravdu poctivě.
A ke všemu se na tuto velkolepou vývozní politiku
doplácí těžkými miliony. Německo
proti nám organisuje neslýchané štvanice
s odůvodněním, že u nás hladovějí
sudetští Němci. Nebylo by daleko moudřejší
dáti toto obilí, které se do Německa
vyváží na dluh, hladovějícímu
německému lidu na severu Čech? (Potlesk
komunistických poslanců.) Tím by se učinila
rázem přítrž všem štvanicím
vládců Třetí říše
a také těm, kteří v Československu
dělají agenty Hitlerovi.
Říkáte, že děláte rozpočet
na r. 1938 s hlediska obrany země, ale nechcete nic věděti
o tom, že obranu země není možno odděliti
od zabezpečení všech potřeb lidu, který
bude povolán, aby republiku bránil. A právě
proto, že celá tato osnova je naplněna protilidovým
duchem, který ovládá také celý
státní rozpočet na r. 1938, protože
je v rozporu se zájmy drobného lidu, se zájmy
malých zemědělců a protože je
i v rozporu s otázkou obrany země, budeme hlasovati
proti této osnově. (Potlesk komunistických
poslanců.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Žádám o přečtení podaných
návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
1. Návrh posl. Kopřivy, Borkaňuka,
Vallo a Machačové podle §u 48 jed - řádu
k osnově tisk 1158:
Navrhujeme, aby posl. sněmovna přešla k pořadu
přes zprávu výboru rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 1145),
kterým se prodlužuje účinnost zákona
ze dne 21. prosince 1935, č. 267 Sb. z. a n., o přirážkách
k dani z obratu a dani přepychové (tisk 1158).
2. Návrh posl. Synka, Döllinga, Schmidke, Śliwky
a Kosika podle §u 48 jedn. řádu k osnově
tisk 1169:
Navrhujeme, aby posl. sněmovna přešla k pořadu
přes zprávu výborů soc. politického,
ústavně právního a rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 1123)
o úsporných opatřeních personálních
(tisk 1169).
3. Návrh posl. Kopřivy, Borkaňuka,
Vallo a Machačové podle §u 48 jedn. řádu
k osnově tisk 1170:
Navrhujeme, aby posl. sněmovna přešla k pořadu
přes zprávu výboru rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 1106),
kterým se mění a doplňuje zákon
ze dne 23. června 1936, č. 180 Sb. z. a n., o dani
z umělých jedlých tuků a vládní
nařízení ze dne 12. března 1934, č.
51 Sb. z. a n., o některých opatřeních
týkajících se výroby a prodeje umělých
tuků jedlých (tisk 1170).
4. Pozměňovací návrh posl. Teplanského,
Remeše, Bergmanna, Ostrého, dr Nováka, Zischky,
Viereckla a dr Mayr-Hartinga k osnově tisk 1170:
V čl. V, za datem dnem 1. ledna 1938 vkládá
se "a končí dnem 31. prosince 1940".
5. Návrh posl. Kopřivy, Borkaňuka,
Vallo a Machačové podle §u 48 jedn. řádu
k osnově tisk 1171:
Navrhujeme, aby posl. sněmovna přešla k pořadu
přes zprávu výboru rozpočtového
o vládním návrhu zákona (tisk 1107),
jímž se upravuje státní monopol umělých
sladidel (tisk 1171).
6. Pozměňovací návrh posl. Teplanského,
Remeše, Bergmanna, Ostrého, dr Nováka, Zischky,
Viereckla a dr Mayr-Hartinga k osnově tisk 1171:
V §u 10 bude za letopočtem 1. ledna 1938 vložka
"končí dnem 31. prosince 1940". Ostatní
beze změny.
7. Návrh posl. Kopřivy, Borkaňuka,
Vallo a Machačové podle §u 48 jedn. řádu
k osnově tisk 1172:
Navrhujeme, aby posl. sněmovna přešla k pořadu
přes zprávu rozpočtového výboru
o vládním návrhu zákona (tisk 1117),
kterým se mění zákon ze dne 25. září
1919, č. 533 Sb. z. a n., jímž se zavádí
všeobecná daň nápojová ve znění
článku II zákona ze dne 22. prosince 1920,
č. 677 Sb. z. a n. (tisk 1172).
8. Pozměňovací návrh posl. Teplanského,
Remeše, Bergmanna, dr Nováka, Ostrého, Zischky,
Viereckla a dr Mayr-Hartinga k osnově tisk 1172:
Podepsaní navrhují, aby znění čl.
III bylo upraveno takto:
(1) Výroba vína a moštu (z hroznů a
z jiného ovoce) a šťáv z hroznů
pro spotřebu vlastní domácnosti výrobcovy
jest osvobozena od daně do úhrnného množství
200 litrů za každý rok, pochází-li
ovoce, z něhož nápoje ty byly vyrobeny, z vlastní
sklizně výrobcovy.
(2) Do úhrnného množství 50 litrů
za každý rok jest osvobozena od daně pro spotřebu
ve vlastní domácnosti výrobcově výroba
šťav z jiného ovoce než z hroznů,
jakož i výroba vína a moštu z jiného
ovoce než z hroznů, nepochází-li ovoce,
z něhož toto víno nebo mošt byly vyrobeny,
z vlastní sklizně výrobcovy.
(3) Výrobce vína a moštu, jehož výroba
jest podle odstavce 1 od daně osvobozena, nemá však
nároku na osvobození od daně podle odstavce
2 pro výrobu vína a moštu z jiného ovoce
než z hroznů.
(4) Osvobození od daně není na závadu
společné uložení těchto nápojů
v jedné místnosti, kde se nápoje ukládají.
(5) Podrobnosti stanoví vládní nařízení."
9. Pozměňovací návrh posl. Teplanského,
Remeše, Bergmanna, dr Nováka, Ostrého, Zischky,
Viereckla a dr Mayr-Hartinga k osnově tisk 1172:
V čl. VI bude tento dodatek: "Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. ledna 1938 a končí
dnem 31. prosince 1940". Ostatní beze změny.
10. Pozměňovací návrh posl. Kopřivy,
Borkaňuka, Vallo a Machačové k osnově
tisk 1173:
V §u 1 budiž odst. 1 nahrazen zněním:
" (1) Kartelové úmluvy podle zákona
ze dne 12. července 1933, č. 141 Sb. z. a n., o
kartelech a soukromých monopolech (kartelového zákona),
jimiž se smluvní strany zavazují omeziti nebo
vyloučiti mezi sebou volnost soutěže úpravou
výroby, odbytu, obchodních podmínek, cen,
nebo pokud jde o podniky dopravní, úvěrní
nebo pojišťovací též sazeb, je-li
účelem úmluv ovládnouti co možná
nejúčinněji trh, jsou podle dalších
ustanovení podrobeny kartelovému poplatku ve výši
od 1/2% až do 4% podle rozsahu obratu a podnikatelského
výnosu plynoucího z kartelové smlouvy.
(2) Poplatku je podrobeno též jednání,
kterým se podnikatel zavazuje za úplatu něco
dovoliti nebo trpěti, něco nekonati nebo něčeho
se zříci."
11. Eventuální pozměňovací
návrh posl. Kopřivy, Borkaňuka, Vallo
a Machačové k osnově tisk 1173:
Bude-li náš návrh na změnu §u 1,
odst. 1 zamítnut, navrhujeme znění §u
1, odst. 1 takto:
"(1) Kartelové úmluvy podle zákona ze
dne 12. července 1933, č. 141 Sb. z. a n., o kartelech
a soukromých monopolech (kartelového zákona),
jimiž se smluvní strany zavazují omeziti nebo
vyloučiti mezi sebou volnost soutěže úpravou
výroby, odbytu, obchodních podmínek, cen,
nebo pokud jde o podniky dopravní, úvěrní
nebo pojišťovací též sazeb, je-li
účelem smluv ovládnouti co možná
nejúčinněji trh, jsou podle dalších
ustanovení podrobeny kartelovému poplatku ve výši
0.5 % ze souhrnu platů za tuzemské dodávky
a výkony, jež jsou předmětem úmluvy
a jež byly provedeny v době její účinnosti.
Poplatku je podrobeno též jednání, kterým
se podnikatel zavazuje za úplatu něco dovoliti nebo
trpěti, něco nekonati nebo něčeho
se zříci."
12. Doplňovací návrh posl. Kopřivy,
Borkaňuka, Vallo a Machačové k osnově
tisk 1173:
V §u 1 budiž odst. 1 doplněn ustanovením:
"Poplatku jsou podrobeny i ony kartelové úmluvy,
které nejsou zapsány do kartelového rejstříku
(§ 3, č. 141/33 Sb. z. a n.), které ale jsou
úmluvami podle §u 1, zákona č. 141/
33 Sb. z. a n."
13. Pozměňovací návrh posl. Teplanského,
Remeše, Bergmanna, dr Nováka, Ostrého, Zischky,
Viereckla a dr Mayr-Hartinga k osnově tisk 1173:
V §u 1, odst. 1 buďtež vypuštěna slova:
"jimiž smluvní strany učinily ujednání
ohledně podílu jednotlivých smluvních
stran na celkovém obratu kartelovaného zboží
(výkonů) nebo se podrobily cenovým odpočtům
nebo odpočtům co do množství",
následkem čehož odpadá poslední
věta odstavce 1, takže odst. 1 §u 1 bude zníti:
"(1) Kartelové úmluvy podle §u 1 zákona
ze dne 12. července 1933, č. 141 Sb. z. a n., o
kartelech a soukromých monopolech (kartelového zákona)
jsou podle dalších ustanovení podrobeny kartelovému
poplatku (dále poplatek) ve výši 0.5 % ze souhrnů
platů za tuzemské dodávky a výkony,
jejichž obratu se úmluva týká a jež
byly provedeny v době její účinnosti."
14. Pozměňovací návrh posl. Kopřivy,
Borkaňuka, Vallo a Machačové k osnově
tisk 1173:
§ 2 budiž nahrazen zněním:
"Od kartelového poplatku jsou osvobozeny podniky,
jichž se kartelová úmluva týká
a které nezaměstnávají více
než 50 zaměstnanců."
V §u 3, lit. b), v řádce 6 budiž škrtnuto
slovo "podstatný".
V §u 4, odst. 4 budiž škrtnuto ustanovení
pod lit. b).
15. Doplňovací návrh posl. Kopřivy,
Borkaňuka, Vallo a Machačové k osnově
tisk 1173:
§ 6, odst. 4 budiž doplněn takto:
"Kartelový poplatek nesmí se stát kalkulační
součástkou prodejní ceny kartelového
zboží (výkonů)."
16. Pozměňovací návrh posl. Teplanského,
Remeše, Bergmanna, dr Nováka,
Ostrého, Zischky, Viereckla a dr Mayr-Hartinga k osnově
tisk 1173:
V §u 11, v druhé větě buďtež
vynechána slova "ministrem financí v dohodě
s ministry vnitra, sociální péče,
obchodu, průmyslu a živností a zemědělství",
takže § 11 bude zníti:
"Finanční správa je oprávněna
sjednati s poplatníky dohodu o poplatném základu,
o rozvrhu poplatku a způsobu jeho vybírání.
V tomto případě může býti
též poplatek nahrazen úpravou paušálu
daně z obratu."
17. Pozměňovací návrh posl. Kopřivy,
Borkaňuka, Vallo a Machačové k osnově
tisk 1173:
§§ 11 a 15 buďtež škrtnuty.
18. Pozměňovací návrh posl. Teplanského,
Remeše, Bergmanna, Ostrého, dr Nováka, Zischky,
Viereckla a dr Mayr-Hartinga k osnově tisk 1173:
V §u 17 za datem "dnem 1. ledna 1938" vkládá
se "a končí dnem 31. prosince 1940".