Nejvyšší účetní kontrolní
úřad také loňského roku předložil
závěrečný účet za rok
1936 o plnou polovinu času dříve, než
je k tomu podle zákona povinen.
Účetní závěrka je zrcadlem
státního hospodářství za určité
časové období, kterým je rozpočtový
rok. Ona na číslech ukáže, do jaké
míry splnily se předpoklady do rozpočtu vložené,
a poví zřetelně, byla-li nejbližší
budoucnost odhadnuta správně či nikoliv.
Účetní závěrka je však
také soudcem, který třeba někdy nelítostně,
ale při tom spravedlivě vynáší
rozsudek nad rozpočtem onoho roku, jehož se týče.
Cifry nedají se šidit. Tomu, kdo se o to pokusil,
vymstí se zpravidla velmi zle.
Výsledky státního hospodářství
za rok 1936 byly podnětem k rozmanitým úvahám
a replikám novinářským. Skoro to dělalo
dojem, že na některých místech nebylo
včasné předložení závěrečného
účtu přijímáno zvlášť
přívětivě. Jedině parlament
uvítal včasnou a dobrou práci NÚKÚ
s povděkem a uspokojením. Členové
rozpočtového výboru mohou nejlépe
oceniti hodnotu brzy předložené účetní
závěry, která znamená značné
usnadnění rozpočtových prací.
Dělati rozpočet bez účetní
závěry roku předchozího je skok do
tmy. Čím dříve je závěra
předložena parlamentu, tím účinněji
její argumenty působí.
Účetní závěře má
se proto věnovati více pozornosti nežli rozpočtu.
Rozpočet je jenom plánem, zbudovaným na určitých
předpokladech, kdežto závěra je výsledkem
tvrdých skutečností. Na nich je vidět,
jak vláda hospodařila v celku a jednotlivé
oddíly státní správy v jednotlivostech.
Proč vznikla odchylná mínění,
jímž bylo dáno výrazu novinářskými
články? Byla to výše schodku. Novináři
vycházeli z číslic, jak je dává
státní závěrečný účet
svým účtem pokladním i účtem
správním. Naproti tomu vykladači státní
účetní závěry ve svých
polemikách proti novinářům dokazovali,
že skutečný schodek, připadající
na r. 1936, je nižší, neboť některé
státní výdaje netýkají se dotčeného
roku, nýbrž let předchozích. K věci
se ještě vrátím. V státním
závěrečném účtu není
tak snadné každému se vyznati. Z příčin
těch doporučil jsem již ve výboru rozpočtovém,
aby při jeho předložení parlamentu dostalo
se novinářům stručného výtahu
s potřebnými vysvětlivkami. Vyvarujeme se
tak tomu, že nebudeme v každých novinách
čísti jiný číselný výsledek.
Po stránce formální anticipoval tentokráte
nejvyšší účetní kontrolní
úřad ustanovení článku XXIX
finančního zákona, jímž se stanoví
rozpočet na r. 1937, ačkoliv mám za to, že
se toto ustanovení na závěrečný
účet za rok 1936 se zpětnou platností
vztahovati nemůže. Účelem tohoto opatření
je úplně odděliti výdaje a příjmy
nepreliminované od účinů rozpočtových.
Na věci ovšem to nic nemění. Ten, kdo
si chce čísla nepreliminovaná ve výdajích
připočísti k položkám preliminovaným,
vloženým do rozpočtu, dosáhne toho,
co jinak ukazoval dříve státní závěrečný
účet.
Účet pokladní vykazuje příjmy
na rozpočet 7.554,266.070˙59 Kč a státní
výdaje na rozpočet 9.314,066.497.99 Kč, takže
pokladní schodek na rozpočet činí
1.759,800.427.40 Kč. K tomu pak přistupuje pokladní
schodek nepreliminovaných položek 265.869˙15
Kč, takže dostaneme dohromady pokladní schodek
1 miliardu 760,062.296˙55 Kč, tak jak jej vyčíslil
státní závěrečný účet.
Tento schodek byl uhrazen takto: 1. příjmy z úvěrních
operací a záloh 1.496,445.477.95 Kč; 2. kontokorentními
příjmy (zálohami) 148,319.742.35 Kč;
3. zmenšením pokladní hotovosti z minulého
roku 115,301.076.25 Kč. Tato čísla v detailech
dají zase číslici, kterou vykázal
pokladní účet jako schodek pokladniční.
Úhrnem 1.760,066.296.55 Kč.
Účtem pokladním prošly r. 1936 tyto
položky: A. Příjmové 1. převedená
pokladní hotovost z r. 1935 753,415.979.85 Kč; 2.
preliminované a nepreliminované položky zúčtované
na rozpočet (po srážce přídělů)
7.554 mil. 266.070.59 Kč; 3. nepreliminované příjmy,
zúčtované na úhradu nepreliminovaných
výdajů 3.119,414.059.85 Kč; 4. z úvěrních
operací a záloh 5.733,516.210.25 Kč. Dohromady
činily příjmy resp. dohromady prošlo
státní pokladnou příjmů za
17.160,612.320˙54 Kč.
B. Výdajové položky pak representovala tato
čísla: 1. Preliminované a nepreliminované
zúčtované na rozpočet 9.314,066.497.99
Kč; 2. nepreliminované podle zvláštních
zmocnění 3.119,679.929 Kč; 3. z úvěrních
operací 4.237,070.732.30 Kč; 4. pokladní
hotovost 31. prosince 1936 489,795.161.25 Kč. To nám
dá dohromady opět těch 17.160,612.320.54
Kč.
Připočítáme-li k pokladní hotovosti
pasivní saldo nedoúčtovaných položek
86,736.095 Kč 45 hal., činí pokladní
hotovost koncem r. 1936 správně částku
576,531.256 Kč 70 hal. Kromě této hotovosti
vykazovaly státní pokladny hotovost v cenných
papírech 1.155,401.267 Kč 70 hal.
Nedoúčtované položky proti r. 1935 značně
stouply. Pasivní jsou větší o 570.2
milionů Kč. Jde tu především
o závazek vydaných dodavatelských poukázek.
Aktivní položky pak stouply o 422 mil. Kč.
Zde působí zejména platby, konané
na účet příštího roku
následkem přeložení výplatního
termínu státních zaměstnanců
z 10. na 1. den v měsíci, záloha na kapitálovou
účast v Akciové spol. dříve
Škodovy závody v Plzni a některé jiné.
Výsledky účtu správního jsou
tyto: Článkem I finančního zákona
na r. 1936 stanoveny byly státní výdaje částkou
8.032.195.900 Kč a státní příjmy
částkou 8.033,531.000 Kč. Státní
rozpočet počítal tedy s přebytkem
1,335.100 Kč.
Náležitost výdajová (předpis)
činila 8.845 mil. 983.956 Kč 24 hal., kdežto
předpisy příjmové toliko 6.891,514.570.85
Kč; činí tudíž schodek na náležitost
1.954,469.385 Kč 39 h. Poněvadž jsme zde však
hradili z rozpočtových (předepsaných)
příjmů 361,076.997˙15 Kč,
schodek účinů nepreliminovaných
činí tedy 2.315,546.382.54 Kč. Počítáme-li
s rozpočtovým přebytkem 1,335.100 Kč,
je výsledek proti rozpočtu nepříznivější
o 2.316 mil. 881.482˙54 Kč.
Příčiny schodku jsou tyto: 1. Menší
příjmy proti rozpočtu 1.142,016.429˙15
Kč; 2. překročení výdajů
813,788.056.24 Kč; 3. úhrada nepreliminovaných
výdajů z rozpočtových příjmů
361,076.997.15 Kč. Celkem 2.316,881.482 Kč 54 hal.
Tím je vysvětlen vykázaný účetní
schodek v účtu správním, jak jej udává
státní závěrečný účet.
Celkové překročení rozpočtových
výdajů jeví se u kapitol: 5, Ministerstvo
nár. obrany, o částku 118.7 mil. Kč;
15, Ministerstvo železnic, o částku 3.742 Kč;
16, Ministerstvo soc. péče, o částku
116 mil. Kč; 17, Ministerstvo zdravotnictví, o částku
48 mil. Kč; 18, Odpočivné a zaopatřovací
platy, o částku 3.9 mil. Kč; 19, Ministerstvo
financí, o částku 548.7 mil. Kč. Dohromady
činí tato překročení částku
835.3 mil. Kč. Naproti tomu činí úspory
21.6 mil. Kč; odpočítáme-li je, zbude
čisté překročení 813.7 mil.
Kč.
Tato překročení vyžadují schválení
Národního shromáždění.
Kromě toho pak u kap. 6, Ministerstvo vnitra, vyžaduje
schválení překročení osobních
výdajů v částce 595.628.30 Kč,
a u kap. 15, Ministerstvo železnic, o 45.524 Kč 50
hal.
Proti dřívějšímu stavu možno
konstatovati, že všechna ministerstva po předchozím
upozornění nejvyššího účetního
kontrolního úřadu, pokud překročila
rozpočet, předložila předsednictvu ministerské
rady včas příslušná podání
za tím účelem, aby Národní
shromáždění vyslovilo s těmito
překročeními svůj souhlas. Vláda
předložila Národnímu shromáždění
návrh tisk 1103, kterým bylo Národní
shromáždění požádáno
o souhlas podle čl. XIV finančního zákona.
Tuto předlohu zároveň projednáváme,
jak to již oznámil pan předseda sněmovny,
poněvadž obě tyto předlohy tvoří
jeden celek, je to materie, která spolu těsně
souvisí a jedna od druhé nedá se odloučeně
projednávat.
A nyní dovolte, abych se vrátil k tomu, co vyvolalo
různé komentáře po publikování
výsledků za r. 1936. Kdo tady měl pravdu?
Jaký byl skutečný schodek za r. 1936? Není
o tom žádné pochyby, že schodek je takový,
jak jej v účtu pokladním i v účtu
správním vyčíslil nejvyšší
účetní kontrolní úřad
a jak je předchozími čísly vyjádřen
pokladní zprávou i náležitostí.
Správnost číslic státního závěrečného
účtu nelze bráti v pochybnost. Jeho výsledky
se musí čísti tak, jak je účet
dal a ne jinak. Kdo chce cifry závěrečného
účtu čísti jinak, skresluje skutečnosti.
Člověk musí míti vždycky odvahu
podívati se pravdě do očí, i když
třeba je někdy nepříjemná.
Není důvodu, abychom si situaci líčili
příznivější, než skutečně
je.
V komentářích státní účetní
závěrky se uvádělo, že některé
výdaje, obsažené v účtu za r.
1936, se netýkaly hospodaření toho roku,
nýbrž let předchozích a že je nutno
o ně schodek r. 1936 snížiti. Pravda je, že
závěrečný účet některé
takové výdaje obsahuje, ale nelze je jen tak beze
všeho odpočítávati. Jestliže tyto
výdaje nebyly vyúčtovány v oněch
dřívějších letech, jichž
se týkaly, musejí býti zúčtovány
později. To je tehdy, kdy k vyúčtování
dospěly. Jednou musejí účetní
závěrkou projíti a ji zatížiti,
neboť není možno vésti je do nekonečna
v účtu kontokorentním anebo jako součást
pokladní hotovosti. V účtu kontokorentním
figurují zálohově a v účtu
pokladním jsou představovány jako bony. Řekl
jsem s tohoto místa několikrát, že účet
kontokorentní obsahuje četné položky
povahy působivé, a jsem povinen říci,
že ještě ani teď nejsou vyúčtovány
všechny položky, které měly být
zúčtovány, ještě tou dobou jsou
takové položky v kontokorentu nebo jako součástky
pokladní hotovosti, které budou vyúčtovány
v některé z budoucích závěrek.
Při státním závěrečném
účtu musíme si uvědomiti více
než kdy jindy, že stát užívá
účetní soustavy kameralistické. Ta
nepodává nikdy naprosto jasného obrazu o
výsledcích hospodaření za určité
časové období, jak je tomu u účetnictví
podvojného, které ve svém účtu
ztráty a zisku oddělí přesně
výdaje i příjmy za účetní
rok od ostatních let. Účetnictví kamerální
takovéhoto účtu nemá, proto je nepřehledné
a poskytuje příležitost k takovým závěrům,
jakých jsme byli svědky při publikaci státního
závěrečného účtu za
r. 1936.
Tentokrát je schodek na náležitost, t. j. na
předpis příjmů a výdajů,
větší než schodek pokladní. V jednom
novinářském článku, kterým
byl glosován závěrečný účet,
jsem četl, že je účelno počítati
s příjmy došlými, nikoliv předepsanými,
což prý je hledisko správnější,
neboť stát může hospodařiti jen
s příjmy skutečnými, ne papírovými.
To by bylo celkem správné, kdybychom byli již
dříve před tím několikrát
neslyšeli výklady právě obrácené,
v nichž se pravilo, že rozhodným je předpis
(náležitost), a ne to, co pokladna přijala
nebo vyplatila. Myslím, že to neimponuje, jestliže
si tvoříme logiku podle toho, jak to potřebujeme.
-
Při účetnictví kameralistickém
představuje náležitost asi tolik, co v účetnictví
podvojném účet ztráty a zisku, buďto
ve ztrátě, ve výdajích anebo v příjmech,
bez ohledu na to, zdali všechno, co mělo hospodářství
dostat, pokladna přijala anebo nikoliv, poněvadž
to, co máme na pohledávkách, to je také
součást hospodářství dotčeného
roku, co jako pohledávka z dotčeného roku
vzniklo. A proto tedy pochopitelně, vzato přísně
účetnicky, i podle soustavy účetnictví
kameralistického, musí být rozhodným
to, co nám ukazuje náležitost, a nikoliv to,
co pokladna přijala. Pokladna přijímá
nejen na rok běžný, ale také na léta
minulá a případně na rok budoucí
a proto máme v účetnictví kameralistickém
náležitost, která má vyjádřit
to, co mělo býti přijato nebo vydáno
za určité časové období, to
jest za správní rok, za který se účet
klade.
Je-li možno připustit nějaké snížení
vyúčtovaného schodku za r. 1936, je to částka
necelých 135 mil. Kč na nákup cenných
papírů. Jde tu o nákup 8% zahraniční
půjčky, zúčtování protihodnoty
5% dluhopisů půjčky práce, které
bylo použito k zaplacení daně dědické,
a konečně o převedené cenné
papíry Ústřední bratrské pokladny
do majetku státu. To není položka ztrátová,
nýbrž rozvahová. Na ní je právě
vidět, jak v takovýchto případech
je neupotřebitelnou kamerální soustava účetnická.
Poněvadž účetnictví kameralistické
nemá ani účtu rozvažného, nemůže
toto vydání vykázati na rozvaze jako přírůstek
aktiv a proto nakládá se s ním tak, jakoby
šlo o výdaje náležející
do ztráty. Stát sice vydal 135 mil. Kč, ale
získal za ně stejnocenné hodnoty. Proto je
zde správné tuto částku od schodku
odpočítati.
Pak by ještě mohlo jíti o částku
200 mil. Kč sanačních vkladů, z nichž
60 mil. Kč má Tatrabanka a 160 mil. Kč Moravská
banka již z dřívějších let.
První položka tvořila součást
pokladní hotovosti státní, druhá byla
povolena z fondu pro konsolidaci přechodného dluhu
státního. Tyto částky jsou sice vyúčtovány
mezi státními resp. mezi t. zv. státními
aktivy, ale my známe hodnotu všech těch sanačních
vkladů pro státní aktiva. Při nejmenším
jde o peníze na dlouhá léta uvázané
a proto nelikvidní. Stát o nich neví, dostane-li
je někdy zpět. Ostatně pohledávka
za Tatrabankou byla již odepsána, nejde tedy o žádná
aktiva, nýbrž o vyloženě ztrátovou
položku.
Výsledek r. 1935 nesvědčí o tom, že
by postupující zlepšení hospodářských
poměrů bylo vykonalo na státní finance
zvláštní vliv. Veřejné příjmy
se sice proti r. 1935 o 500·5 mil. Kč zvýšily,
přesto však kasovně zůstaly o 479·3
mil. Kč za rozpočtem. Na předpis pak dokonce
o 1.1 miliardy Kč za rozpočtem. Naproti tomu výdaje
na rozpočet činily o 1·3 miliardy Kč
více, nežli byly preliminovány. Nepříznivý
výsledek státních příjmů,
činící v náležitosti o
14.22% méně, nežli bylo rozpočtem očekáváno,
byl způsoben zejména menšími příjmy
kap. 19 (ministerstvo financí). Za rozpočtem zůstaly
přímé daně o 645˙3 mil. Kč,
z toho daň důchodová o 219 mil. Kč,
všeobecná daň výdělková
o 57 mil. Kč (rozpočet počítal s 80
mil. Kč, náležitost činila 23 mil. Kč),
zvláštní výdělková daň
o 22 mil. Kč a rentová o 78.4 mil. Kč
méně. Daň z obratu byla menší
o 473 mil. Kč, cla o 48 mil. Kč, spotřební
daň o 6 mil. Kč, monopoly o 6·4 mil. Kč,
kolky a poplatky o 10 mil. Kč. Odvod státních
podniků byl v celku nižší o 106.4 mil.
Kč. Neuskutečnil se příjem z příplatku
na petrolej 40 mil. Kč. Tyto schodky činí
dohromady 1.325·3 mil. Kč. Naproti tomu bylo dosaženo
vyšších příjmů u ostatních
odvětví této kapitoly v částce
166·8 mil. Kč. Menší příjmy
vykazuje dále kap. 10. Ministerstvo školství
o 29.3 mil. Kč které preliminovalo vyšší
příjmy ze školného na středních
školách, ale zvýšení sazeb neprovedlo.
Vyšších příjmů proti rozpočtu
bylo dosaženo u kapitoly 18 - odpočivné a zaopatřovací
platy - v částce 22.3 mil. Kč, z příspěvků
zaměstnaneckých. Zdravotnictví přijalo
proti rozpočtu o 9·6 mol. Kč a ministerstvo
obchodu o 6.4 mil. Kč více.
Zajímavé je, že náležitost příjmová
r. 1936 je proti r. 1935 o 134.4 mil. Kč nižší.
Je to důkazem, že r. 1936 neprojevily se ještě
nijak zlepšující se hospodářské
poměry ve státním hospodářství.
Vyšších příjmů pokladních
dosaženo bylo zejména daňovou depurací
a poskytnutím dobropisů řádným
poplatníkům. Depurací nedoplatků působilo
se ovšem nepříznivě na výnos
úroků z prodlení. Rozpočtově
se čekal příjem z tohoto titulu 210 mil.
Kč, náležitost jest však proti rozpočtu
nepříznivější o 243 mil. Kč.
V celku lze říci, že také příjmy
pro r. 1936 byly odhadnuty se značnou porcí optimismu.
U úroků z prodlení odůvodňuje
se tento veliký rozdíl proti rozpočtu tím,
že právě depurací byly odpisovány
především úroky z prodlení, a
proto tedy byl výsledek tak nepříznivý
proti rozpočtu.
Několik slov o výdajích nepreliminovaných.
Nepreliminovaných výdajů máme dva
druhy: 1. Výdaje, které byly povoleny zvláštními
zákonnými zmocněními, u kterých
se o úhradu nikdo nestaral a které se proto musily
uhraditi z příjmů rozpočtových.
Ty činily v náležitosti 361˙1 mil. Kč
a bylo na ně přijato celých 620 Kč.
2. Nepreliminované výdaje podle zvláštních
zákonných zmocnění, na které
byla úhrada opatřena úvěrem. Těch
bylo v r. 1936 za 3.2 miliardy Kč. Z toho připadá
na národní obranu 798 mil. Kč, na veřejné
práce 76 mil. Kč a na finance 2.290 mil. Kč.
Celkem 3.164 mil. Kč.
Nejvyšší účetní kontrolní
úřad opatřil i tentokrát státní
závěrečný účet celou
řadou tabulek, z nichž je možno seznati stav
nedoplatků veřejných dávek v celku
i v jednotlivostech, jejich snížení nebo zvýšení
číselně i v procentech za léta 1929
až 1936. Z těchto přehledů je zjevno,
jaké částky připadají na platy
i na odpisy, ať už z důvodů úpravy
náležitosti či pro nedobytnost.
V r. 1936 provedena byla velkorysejší depurace nedoplatků,
kterou celkové nedoplatky sníženy byly o 19%.
Žádná depurace pochopitelně nepřispěje
ovšem k povznesení berní morálky, naopak
nebezpečně jí otřásá.
S ohledem na stav nedoplatků a danou situaci hospodářskou
nebylo však vyhnutí. Finanční správa
se musila vyrovnati s hříchy minulosti i za cenu
obětí. Depurace měla v celku dobrý
vliv na výši daňových nedoplatků,
i když největší část povolených
odpisů dojde výrazu až v účetní
závěrce za rok 1937. Závěrka ukazuje
první fáze depurační akce.
Podle sestavy nejvyššího účetního
kontrolního úřadu bylo v roce 1936 na nedoplatcích
za r. 1933 a léta předchozí - kteréžto
nedoplatky byly předmětem depurační
akce - jednak odepsáno, jednak zaplaceno: Na přímých
daních bylo odepsáno 495.063.294.25, zaplaceno 193.293.980˙50,
na dani z obratu bylo odepsáno 428 326 108.40, zaplaceno
113.479 004.60, na přirážkách bylo odepsáno
296.062.000.90, zaplaceno 280.469 001.60 Kč. Úhrnem
činil odpis 1.219,451.403.55 a platba 587.241.986.70. Bylo
tedy v roce 1936 úhrnem zlikvidováno depurační
akcí 1.806,693.390.25 Kč daňových
nedoplatků za rok 1933 a léta předchozí.
Do dalšího roku byly přeneseny ještě
tyto nedoplatky, jichž se týká depurační
akce: Na přímých daních 1.062,319.715˙05
Kč. Na dani z obratu 831,642.043˙45. Na přirážkách
859,270.792.30. Úhrnem 2.753,232.550.80 Kč.
Je to stále ještě slušná částka
a můžeme býti právem zvědavi,
o kolik byla snížena v průběhu roku
1937. Teprve závěrečný účet
za rok 1937 umožní nám analysu depurační
akce v celém jejím rozsahu. Sleduji tuto akci s
mimořádným zájmem proto, že nám
ukáže, zda finanční správa dovedla
se vypořádati energicky se starými nedoplatky
a zda je naděje, že se bude moci věnovati všemi
silami běžným daním.
Toto soustředění bylo nutné již
v r. 1937, kdy se na daňových kontech súčtovaly
předpisy přímých daní za dva
roky. Již tato okolnost sama sebou přinesla nutnost
řádného upomínání a
vymáhání běžné povinnosti.
Každé zanedbávání v tomto směru
mstilo by se zvýšenou měrou. Rostly by nám
nové nedoplatky. Závěrka za rok 1937 nám
zřetelně ukáže, zda finanční
správa dostála svému úkolu a zda dovedla
předvídavě čeliti všem problémům,
vyplývajícím z depurační akce
a ze změny berního roku, který byl v parlamentě
probojován proti její vůli a jemuž teprve
nyní přichází na chuť.
V této souvislosti chci se také zmíniti o
jiných otázkách, které jen vzdáleně
souvisí s depurační akcí. Mám
tu především na mysli otázku mimořádných
dobropisů podle §u 2, vl. nař. čís.
28 Sb. z. a n. z r. 1936.