Mlékárny jsou postiženy dvojnásob, neboť
při zmenšeném odbytu stoupá v posledních
letech - následkem zvýšení cen všech
jejich potřeb - provozní režie. Pracují
neekonomicky, neboť využívají své
kapacity jen jednou třetinou, a proto také jejich
hospodářský stav je obtížný.
Další komplikací ztěžující
distribuci je i to, že za hospodářské
tísně hledalo mnoho lidí obživu i v
prodeji mléka ve městě, otevírali
nové krámy, budky, hokynářství,
krupařství a pod., takže jejich počet
vzrostl podle zjištění tržního
úřadu z 313 v r. 1928 na 650 v r. 1936, to jest
o více jak 100% při současném zmenšení
celkového množství mléka stabilními
obchody prodávaného. Nepřekvapí pak
zjištění, že městský živnostník
nebo prodejna prodává průměrně
20 l mléka denně, mnozí pak jen 10 až
15 l s celkovým hrubým ziskem 2 až 4 Kč.
Připojíme-li k tomu, že i převážná
většina venkovských obchodníků
a obchodnic mlékem při velké roztříštěnosti
dodávky a rozmnožené účasti na
trhu mimo výjimek těžko shání
na denní živobytí, živoří,
máme žalostný obraz hospodářského
upadání všech zúčastněných
složek dokreslen. Není pak divu, že jednotlivci
nebo i celé skupiny z jednotlivých složek hledají
cesty a prostředky k zlepšení; zůstává
však obyčejně při experimentech, které
jen ještě více situaci komplikují.
Za těchto poměrů jest vysvětlitelné,
že když se podíváme na zásobování
Ostravska mlékem lupou hygienika a mlékařského
technika, zjistíme ve všech složkách veliké
i nedostatky a problém objeví se teprve v pravém
světle. Začněme u výroby. Zůstane
nezměnitelnou pravdou, že hygiena mléka musí
začíti ve stáji a musí býti
pozorována a hlídána až do spotřeby
mléka konsumentem. Každé hrubé provinění
na této cestě je buď těžko anebo
vůbec nemožno napraviti. Ve většině
hospodářství nejsou přísně
dodržována opatření, žádoucí
pro získání hygienicky a kvalitně
bezvadného mléka. Ale jak možno žádati,
aby chovu dobytka, péči o zdraví dojnic s
ohledem na konsumenta, úpravě stájí,
ošetřování a dopravě mléka
a pod. věnovala se stále větší
pozornost, když ve většině podniků
jest tato produkce pasivní, výrobce jest namnoze
rozmrzelý, takže by raději dojnice nedržel,
a mléko jest venkovským obchodem i mlékárnami
kupováno z nutnosti bez ohledu na to, zda-li tato opatření
jsou nebo nejsou dodržována.
Letmý pohled na vzory cizí nás i ovšem
přesvědčí, že jinde je lépe.
Na př. v Americe a Londýně jsou prodávány
4 druhy konsumního mléka, a to mléko přednostní
a A, B, C mléko, cenově odstupňované.
Roztřídění jest prováděno
na základě neškodných zárodků
a pro každou kvalitní třídu jsou zvláštní
předpisy o chování a krmení dojnic,
nářadí, náčiní, obsluhujícím
personále, dojení atd. Jinde uplatňuje se
požadavek bezvadné čistoty. Obsahuje-li mléko
v 1 l více než 10 mg nečistot v mléce
rozpuštěných, je považováno s hlediska
odborného za nečisté, přesto, že
tato nečistota se v mlékárně strojně
vyčistí. Mnohá konsumní mléka
u nás, ovšem mlékárensky neošetřená,
obsahují až 60 mg nečistot. V některých
švýcarských mlékárnách
je požadováno od dodavatele v pravidelných
obdobích potvrzení o bezvadném zdravotním
stavu dobytka a obsluhujícím personálu. Mléko
platí se podle obsahu tuku a čistoty. Vše to
ovšem předpokládá takovou cenu za mléko,
aby výrobní náklady kryla.
Jděme dále: Mlékárny převážně
nevyhovují požadavkům, které se normálně
kladou na hygienu a techniku moderní mlékárny.
Ale požadujte od nich dokonalé vybavení technické
a bezvadný provoz, když stíží stačí
při omezeném provozu zaplatiti surovinu, zajistiti
lidsky slušnou existenci svým zaměstnancům
a splniti veřejné povinnosti.
Kardinální nedostatky jsou i u obchodu venkovského,
v dopravě, ošetření mléka a rozprodeji.
Mnohé spíše od konsumu mléka odraďují
než aby povzbuzovaly. Při tak velikém počtu
lidí na trhu jsou téměř nekontrolovatelné
a nezvládnutelné. Nejkřiklavějším
z nich je prodej mléka na otevřených místech,
v koloniích, na ulicích a pod.
Ale i prodej v městských i obchodech stabilních
jest převážně daleko od toho, jak by
vypadati měl. Pan vrchní rada dr Toman napsal již
v r. 1928, že "i kdyby z mlékáren vycházelo
mléko skutečně bezvadné, může
se velmi lehko pokaziti v drobném prodeji. Kdyby se vzalo
s ohledem na prodej mléka přísné měřítko,
musel by býti velký počet obchodů
mlékem prohlášen za neodpovídající."
Od té doby se k lepšímu nezměnilo nic,
spíše naopak, poněvadž mnoho nových
nesoběstačných obchodů mlékem
přibylo. Ale je možno požadovati zvláštní
zařízení spojená s investicí,
oddělený prodej mléka, koupi ledniček
a pod. v obchodech, které při prodeji mléka
vydělávají denně 2 až 3 nebo
4 Kč a těch je nejvíce? Ve všech těch
případech uvedené nedostatky dobrovolně
odstraněny nebudou a odstranění jich příkazem
nebo násilím se zdá nesociální
a příliš kruté, neboť ve velmi
mnohých případech by ničilo nebo ochromilo
existenci. Jsou města, která prakticky dobře
zásobování mlékem vyřešila.
Ze své prakse a vlastního poznání
znám na př. město Mannheim, kde po stránce
hygienické, technické i distribuční
jest zásobování mlékem bezvadné.
Veškeré mléko pro obyvatelstvo města
potřebné musí projíti městskou
mléčnou centrálou. Je to akciová společnost,
83% akcií vlastní město, zbytek spolky žen,
organisace spotřebitelů a jednotlivci. V mlékárně
jest stálá kontrola městských tržních
orgánů, kvalitní i zdravotní. Sběr
mléka jest dokonale vybudován. Sběrny jsou
opatřeny chladícími stroji, dobytek dodavatelů
jest pravidelně prohlížen zvěrolékařem
na náklad mlékárny, doprava mléka
děje se v chlazených vagonech ze vzdálenosti
až 250 km. Mlékárna dodává denně
mléko městskému detailnímu obchodu.
Prodej mléka mimo obchod jest zakázán. Přednosti
této centrály městské jsou v tom,
že konsument dostane mléko zaručeně
zdravé, kvalitní a za přiměřenou
cenu, poněvadž mlékárna pracuje hospodárně.
Z téhož důvodu jest uspokojen i výrobce.
Kontrola jest dokonalá a laciná, soukromý
obchod prosperuje, konsum mléka stoupá. Je zajímavé,
že u nás v republice podobný náběh
byl učiněn pouze v Mor. Ostravě účastí
města a spotřebitelských organisací
na centrální mlékárně. V Karlových
Varech jest zúčastněno město na tamní
mlékárně. Tak zvané městské
mléčné centrály existují i
v mnoha jiných městech, z nichž jmenuji ještě
Norimberk, kde jsou zúčastněni podílově
také zemědělci, Milán, kde se distribuje
výlučně mléko lahvové, Budapešť,
kde je zúčastněn na podniku mimo města
a zemědělce také stát, a j.
Následkem rozvratu cen prodejních a roztříštěnosti
trhu byly placeny v posledních letech zemědělcům
nerentabilní ceny. Průměr byl v roce 1935
asi 80- 85 hal., v některých oblastech i pod 80
hal., nyní je něco vyšší, asi 90
hal. Pouze asi za 10% mléka prodávaného prostřednictvím
mlékáren a obchodníků mlékem
dosahovali zemědělci ceny vyšší.
To a vysoké ceny krmiv způsobily, že výroba
mléka byla omezována, zejména ve větších
zemědělských statcích. Když se
pak dostavila r. 1936 zhoršená sklizeň pícnin,
objevilo se podstatné, asi 30 až 35% snížení
produkce, které trvá. V období zimním
byl již v roce minulém citelný nedostatek mléka,
letos se očekává v míře zvýšené.
Až dosud musily mlékárny vyrovnávati
nedostatek mléka opatřováním mléka
odkudkoliv, třeba i za ceny ztrátové. Schází-li
mléko venkovskému obchodu, který je detailuje,
obrátí se jeho i zákazníci, kteří
mléko nedostali, do obchodů nebo prodejen, jimž
dodávají mlékárny. Ty je musí
dodati, vem kde vem. Mlékárny doplňují
a vyrovnávají mezery. Kdyby tak nečinily,
event. i s vlastní obětí, byl by nedostatek
mnohem citelnější. Očekává
se, že letos i v březnu a dubnu bude velmi nesnadno
opatřiti chybějící mléko i
ze vzdálenějších krajů, Šumperska,
Přerovska, Hodonínska a pod. V létě
při nadbytku mléka - zvýšená
produkce, zmenšený konsum - musejí mlékárny
technicky a strojně zařízené ovšem
zase absorbovati přebytky mléka a zpracovati je
na mléčné výrobky. Obchod tak učiniti
nemůže, poněvadž není pro výrobu
technicky připraven. Odebírá od zemědělců
pouze to množství mléka, jež může
v čerstvém stavu pro konsum odprodati. Mlékárny
jsou tudíž regulátorem ve prospěch konsumenta
při nedostatku mléka a ve prospěch výrobce
při nadprodukci mléka.
Kdyby za dnešních poměrů produkce se
nepodařilo zastaviti šíření slintavky
a kulhavky, měla-li by postihnouti ve větším
měřítku naši výrobní oblast,
bylo by asi velmi těžko odvrátiti katastrofu
v zásobování mlékem. Jest známo,
že se slintavka a kulhavka snadno přenáší
mlékem na člověka. Proto stanoví příslušné
zákony velmi přísná omezení
o zužití mléka ze zamořených
stájí a výrobků z něho. Vědecky
je zjištěno a prokázáno, že se
varem, to jest ohřátím na 100 stupňů
virus téměř okamžitě a ohřátím
na 70 stupňů po 15 minutách spolehlivě
a bezpečně ničí.
Veškeré mléko muselo by býti k náležitému
ošetření pod úřední kontrolou
soustředěno do mlékáren, jež
mohou spolehlivě pasteurisovati. Nejhorší důsledek,
mimo národohospodářské škody,
dostavil by se v poklesu produkce o 50 % i více, trvající
delší dobu, nebo trvale, kterýžto úbytek
by nebylo prostě možno ani při zvýšených
cenách nahraditi. Prosím uvažte, co by se stalo,
kdyby zde v tom případě nebylo mlékáren
vůbec, nebo nebyly aspoň i některé
z nich potřebným technickým zařízením
náležitě vybaveny. Stejně je tomu nebo
může býti při různých
epidemiích nemocí lidských, jak o tom možno
snést mnohé doklady.
To vše, co v krátkosti bylo uvedeno, dokazuje, že
zásobování velkých měst mlékem
není jen hospodářským zájmem
výrobců a spotřebitelů, resp. mlékáren
a obchodů, nýbrž má býti předmětem
positivního a stálého zájmu veřejného,
měst, úřadů, státu, vědy
a tvořivé a objektivní politiky. Mléko
je a zůstane nejdůležitějším
článkem denní výživy chudého
i bohatého, podporovatelem zdraví lidu, ale může
býti také jeho zkázou. Proto nesmí
býti ponechána empirii a náhodě jeho
výroba, prodej a spotřeba, tak jako to není
již dávno u vody, masa, chleba a j. potravin, i méně
důležitých a méně choulostivých.
Ponechává-li se náhodnému vývinu
jako dosud, zůstává problém předmětem
a příčinou stálého neklidu,
nejistoty, případně nebezpečí
v zásobování, novinářských
zásahů a polemik, většinou zkreslených
a negativních.
Jsme si všichni vědomi vážné mezinárodní
situace, proto nejenže schválíme státní
uzávěrku za rok 1936, nýbrž také
se slavnostně stavíme v jubilejním roce 20letého
trvání samostatného našeho státu
se vší svou odpovědností jako strana
křesťanského solidarismu za rozhodný
a jasný projev pana předsedy vlády, v němž
celému světu oznámil jménem československého
lidu a své vlády nedotknutelnost našich československých
hranic, důvěřujíce při tom
v prozřetelnost a Její ochranu! (Potlesk.)
Místopředseda Taub (zvoní): Přerušuji
projednávání pořadu.
podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi
na dnešní a zítřejší den
posl. Borkaňuk, dr Eichholz, Frank,
dr Hodina, Jobst, Kliment, dr Neuwirth.
nemocí posl. F. Nitsch.
Lékařská vysvědčení
předložili posl. Fischer, dr Holota.
mezi schůzí:
Zprávy tisky 1279, 1281, 1282.
Zápis o 133. schůzi posl. sněmovny, proti
němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn.
řádu.
přikázána žádost kraj. soudu
trest. v Praze ze dne 14. března 1938, č. Nt XIX
20/38, za souhlas s trest. stíháním posl.
dr Dérera pro přečin proti cti (č.
J 326-IV).
Místopředseda Taub sdělil, že
se předsednictvo usneslo, aby se příští
schůze konala v pátek dne 18. března t. r.
o 1/2 10. hod. dopol. s
1 a 2. Nevyřízené odst. 1 a 2 pořadu
141. schůze.
3. Volba zapisovatele poslanecké sněmovny.