V době podávání zpráv byly tři skupiny států, které počítaly délku doby pracovní takto: první skupina 56 hodin týdně, druhá skupina 48 hodin týdně a třetí skupina států 42 hodin týdně. Mimo to ještě existovalo 12 různých způsobů výměny směn. Vzhledem k tomu bylo účelno zavésti ve sklářství s automatickým provozem pokud možno jednotný systém. Stalo se tak přijetím dvou konvencí o výrobě tabulového skla. Prvá konvence byla schválena v Ženevě v r. 1934 a druhá konvence o výrobě lahví na konferenci v r. 1935. Při jednání o obou sklářských konvencích vyslovili se zástupci československé vlády pro přijetí konvencí. Na konferenci r. 1934 byla za spolupráce československého zástupce schválena úmluva o pracovní době při automatické výrobě tabulového skla a na jeho návrh přijata resoluce československé delegace žádající, aby byla podobná úprava připravena i pro jiné sklářské obory.

V r. 1935 byl pak československý vládní delegát dokonce zpravodajem subkomise pro jednání o úmluvě ve věci výroby lahví a jako takový také jednal v dohodě s československou delegací na konferenci práce. Výsledkem těchto jednání jsou obě konvence, jichž znění se nyní předkládá Národnímu shromáždění ke schválení. Konvence prvá je ratifikována dosud v těchto státech: v Belgii dne 4. července 1937, ve Francii dne 5. února 1938, ve Velké Britanii dne 15. ledna 1937, v Mexiku dne 9. března 1938, v Norsku dne 21. května 1935, v Holandsku pak byla pojata do zákona vyhlášeného dne 22. července 1935. Konvence druhá, o výrobě lahvového skla, byla ratifikována ve Francii v lednu 1938, v Irsku v červnu 1937, v Mexiku v únoru 1938, v Norsku v červenci 1936 a v Novém Zélandě v březnu 1938.

Mám po ruce některé zajímavé zprávy naší živnostenské inspekce, kde se na str. 27 konstatuje, ze při výrobě lahví bylo původně zaměstnáno na 3.0000 sklářů, kdežto po zavedení automatických strojů se jejich počet zmenšil na 400 lahvařů. Je to úžasný pokles zaměstnanců a veliká ztráta pracovních sil i pracovní možnosti pro tento obor. Neuvádím další rozbor této věci, poněvadž je to věc spíše detailní. Konstatuji dále, že při výrobě tabulového skla bylo původně zaměstnáno až na 6.000 zaměstnanců a počet jejich klesl na 2.000, tedy zase ohromný pokles dělníků v tomto oboru, vyřazených z práce bez vlastní viny.

Také z těch důvodů, jak známo, věnovalo ministerstvo zvláštní péči oboru sklářskému a ministr inž. Nečas vykonal po té stránce velice mnoho tím, že tomuto oboru byla přiřčena mimořádná výhoda při podpoře nezaměstnaných v mimořádné nouzové akci výpomocné, zvláště v krajích severních Čech, tedy v krajích německých. Z toho je také vidět, že vláda sama a naše ministerstva věnovala těmto oborům, které jsou vklíněny zejména v severních Čechách, mimořádnou pozornost a snažila se usnadniti jejich situaci finanční i morální způsobem co možno nejlepším.

Konstatuji dále, vážená sněmovno, že v oboru sklářském bylo v posledním čase podniknuto několik různých transakcí, které také s hlediska státně-hospodářského mají svůj určitý význam tím, že staří podnikatelé, majitelé skláren byli z těchto podniků vyřazeni, ať už číkoli vinou, a že podniky ty musely převzíti naše finanční podniky bankovní. Provedly se různé transakce, na př. stanovila se určitá procedura stran nevyplacených mezd a dělníci ve sklárnách dostali určitý podíl na provozu ve formě účastin nebo akcií; za nějaký čas byly však tyto akcie dělníků odepsány nebo škrtnuty, takže dělníci pozbyli velké tisíce zadržené mzdy, které byly škrtnuty bez jakéhokoli zákonného podkladu. Tyto věci veřejnost velmi málo zná nebo ovládá. Také by z toho bylo jasno, že tyto obory práce byly u nás hospodářskou krisí neobyčejně zdecimovány, zaměstnanci utrpěli velké ztráty na svých existencích a mzdách bez jakékoli náhrady. To je třeba také říci při úpravě pracovní doby ve sklářství při výrobě lahví a tabulového skla.

Nechci déle zdržovat a prosím, aby slavná sněmovna schválila obě úmluvy, které byly předloženy vládním návrhem, a dala k nim svůj souhlas. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru zahraničního při odst. 4 a 5 pořadu, panu posl. dr Marešovi.

Zpravodaj posl. dr Mareš: Slavná sněmovno!

Pokud se týče soc. politického významu obou osnov, mohu se připojiti k vývodům kol. Čuříka a omezím se jen na některé právní poznámky za ústavně-právní výbor, zejména k předložené osnově tisk 1284.

Ústavně-právní výbor souhlasí s návrhem vládním, že ratifikací mezinárodních úmluv nenastává ještě jejich vnitrostátní působnost, resp. působnost norem, jež se stát zavázal zachovávat - stejně jako jejich účinnost pro vnitřní poměry nemůže býti zrušena jiným aktem mezinárodním - a že je třeba zásady úmluv přenést do platného řádu zvláštní transformační normou.

Ústavně-právní výbor měl jaksi po prvé příležitost tuto zásadu konkretně vyřešiti při této předloze.

Stejně ovšem možno krýti mezinárodní závazek zvláštním zákonem obsahu odpovídajícího zásadám mezinárodně dojednaným, a je podle názoru ústavně-právního výboru aspoň pro vnitřní použití takový způsob transformace pro veřejnost daleko přístupnější a jasnější. Je nutno ovšem také přiznat na druhé straně, že forma vládního návrhu je universálnější a hodí se stejně pro různé druhy mezinárodních úmluv, jejichż obsah má míti vnitrostátní závaznost. V ústavně-právním výboru byla předmětem diskuse zejména otázka počátku a konce účinnosti hmotných norem do našeho právního řádu převzatých a veřejnost tedy nejvíce zajímajících. Jak z textu zákona vidno, užito je v posledních třech řádcích §u 1 a v prvním řádku §u 2, tedy ve čtyřech po sobě následujících řádcích pojmu "účinnost" třikráte.

Účinnost v §u 2 stanoví účinnost pro transformační normu. Její počátek se váže na den vyhlášení, její konec není určen. Transformační norma zůstává tedy účinnou až do jejího zrušení jiným zákonem. Transformační norma umožňuje, aby v rámci její účinnosti nastala, po případě skončila, nebo potom znovu začala účinnost materiálních ustanovení obsažených v mezinárodní úmluvě.

Počátek a konec účinnosti materiálních předpisů o úpravě některých pracovních poměrů ve sklářství je určen výrazem "po dobu mezinárodní účinnosti úmluv pro Československou republiku". Podle tohoto zákonného ustanovení, vzhledem k čl. 6 až 9, resp. 7 až 10 úmluv počne účinnost norem materiálních prvním dnem po uplynutí 12 měsíců ode dne, kdy bude jedna nebo druhá úmluva generálním tajemníkem Společnosti Národů zapsána do rejstříku. Účinnost norem prk eventuálně přestane po uplynutí jednoho roku od pravoplatné výpovědi mezinárodní úmluvy. Tuto výpověď možno dáti až po uplynutí 10 let následujícího roku a výpověď nabývá účinnosti teprve rok po zápisu v sekretariátě Společnosti národů.

Ústavně-právní výbor navrhuje, aby posl. sněmovna předloženou osnovu zákona schválila ve znění vládního návrhu a zejména, aby schválila navrhovanou formuli a nadpis. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Vykonáme tedy oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných osnov a budeme hlasovati nejprve o odstavci 4 pořadu.

Ad 4. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se souhlasí s: 1. mezinárodní úmluvou o pracovní době ve sklárnách na automaticky vyráběné tabulové sklo, jejíž návrh byl přijat dne 21. června 1934 v 18. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě, a 2. mezinárodní úmluvou o zkrácení pracovní doby ve sklárnách na výrobu lahví, jejíž návrh byl přijat dne 25. června 1935 v 19. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě (tisk 1279).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl. dr Mareš, za výbor soc.-politický p. posl. Čuřík.

Schvalovací usnesení má dva body, a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové najednou. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 4. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje: 1. mezinárodní úmluva o pracovní době ve sklárnách na automaticky vyráběné tabulové sklo, jejíž návrh byl přijat dne 21. června 1934 v 18. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě, a 2. mezinárodní úmluva o zkrácení pracovní doby ve sklárnách na výrobu lahví, jejíž návrh byl přijat dne 25. června 1935 v 19. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě (tisk 1279).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Mareš: Nikoli.

Zpravodaj posl. Čuřík: Není změn.

Předseda (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím jest vyřízen 4. odstavec pořadu.

Vykonáme nyní hlasování o 5. odstavci pořadu.

Ad 5. Hlasování o osnově zákona o vnitrostátní účinnosti mezinárodních úmluv o pracovní době ve sklárnách na automaticky vyráběné tabulové sklo a o zkrácení pracovní doby ve sklárnách na výrobu lahví (tisk 1274).

Zpravodajem výboru zahraničního i ústavně-právního jest p. posl. dr Mareš.

Osnova zákona má dva paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této osnově zákona bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 5. Druhé čtení osnovy zákona o vnitrostátní účinnosti mezinárodních úmluv o pracovní době ve sklárnách na automaticky vyráběné tabulové sklo a o zkrácení pracovní doby ve sklárnách na výrobu lahví (tisk 1284).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Mareš: Nikoli.

Předseda (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 5., poslední odstavec pořadu.

Navrhuji, aby výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému uloženy byly lhůty k podání zprávy o vládním návrhu (tisk 800) zákona, jímž se doplňuje ustanovení §u 5, odst. 1 zákona o ochraně a obraně proti leteckým útokům, do úterý 5. dubna t. r. do 12. hodiny polední.

Kdo s navrženou lhůtou souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Lhůta jest přijata.

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v úterý dne 5. dubna t. r. o 15. hod. s

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1149) o poplatkovém ekvivalentu (tisk 1264).

2. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového podle §u 35 jedn. řádu o vládním návrhu zákona (tisk 800), jímž se doplňuje ustanovení §u 5, odst. 1 zákona o ochraně a obraně proti leteckým útokům.

Končím schůzi.