Předseda (zvoní): Pan posl. Stunda jako referent výboru zahraničního vzdal se rovněž slova.

Přistoupíme k doslovům pp. zpravodajů o odst. 2 a 3 pořadu, jimiž jsou: při odst. 2 a 3 pořadu za výbor živn.-obchodní p. posl. Benda, za výbor zahraniční při odst. 2 pořadu p. posl. Světlík, při odst. 3 pořadu p. posl. dr Lukáč.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru živn.-obchodního při odst. 2 a 3 pořadu p. posl. Bendovi, a to k oběma těmto odstavcům.

Zpravodaj posl. Benda: Vážená snemovňa!

V debate o vládnych návrhoch neujal sa nikto slova, čo je dôkazom toho, že s týmito návrhmi snemovňa súhlasí. Ale preca pri tom držím za nutné vysvetliť tuná isté výroky pána posl. dr Szüllőho. On sa vydával za veľkého priateľa Slovákov. Kto pána dr Szüllőho pozná, najmä z volieb v r. 1907 a 1911, kedy kandidoval v okrese pezinskom, vie, že to bol zaprísahaný nepriateľ Slovákov (Slyšte!) a že tam bojoval proti slovenským kandidátom. Jeden je síce nehodný syn slovenského národa, je to dr Jehlicska, ktorý tam v r. 1907 prepadol, a v r. 1911 bojoval proti dr Ivankovi, ktorý akosi je tak dobrý Slovák, ako pán dr Szüllő Maďar. Pán dr Szüllő nemá práva k tomu, aby hovoril o bratoch Slovákoch, poneváč ten, ktorý Slovákmi opovrhuje, nemôže hovoriť, že je dobrým bratom.

Pán dr Szüllő hovoril, že Maďari sa na Slovensku nemôžu uplatniť, poneváč nemajú sociálne, kultúrne a národnostné práva. Toto nie je pravda, poneváč je dokázané, že maďarský národ na Slovensku má väčšie práva, než majú Maďari v samej ich vlasti. (Výborně!) Pán dr Szüllő je tiež zástupcom národnostných menšín v medzinárodnej komisii Spoločnosti národov. Bolo by jeho povinnosťou, aby tam toto vysvetlil a na druhej strane aby sa postaral, aby slovenská menšina v Maďarsku mala aspoň také práva, ako majú Maďari u nás. (Výborně!) Toto pán dr Szüllő neurobil, a následkom toho tie slová, ktoré hovoril k "bratom" Slovákom, nie sú na mieste a nie sú oprávnené.

Ja tiež nechcem byť tuná advokátom slovenskej ľudovej strany Hlinkovej. Ale keď už sa tuná prednášajú vyhlásenia a hovorí sa nám o slovenskom nacionalizme, potom nech to nechajú urobiť človekom, ktorý má bezvadnú slovenskú minulosť. (Tak jest!) A myslím, túto pán dr Jozef Tiso nemá. My československí sociálni demokrati, ktorí zastupujeme slovenský pracujúci ľud, sa osvedčujeme, že pán posl. dr Tiso nemá morálnu legitimáciu k tomu, aby menom slovenského národa niečo prehlásil. Konštatujeme fakt, že pán dr Jozef Tiso bol pred vojnou a počas vojny, keď Slováci bojovali v legiách za svoju slobodu, maďarským nacionálom (Slyšte!), ktorý tomuto svojmu smýšľaniu dal výraz v štvavých šovinistických maďarských článkoch a iným spôsobom. Konštatujeme, že pán dr Tiso ešte i po štátnom prevrate i po Martinskej deklarácii bol v Nitre členom maďarskej národnej rady a zostal v nej aj v prvých dňoch novembra 1918, a len vtedy sa prevrátil z Maďara na Slováka, keď už bolo jasné, že Uhorsko svoju vec prehralo. Takíto ľudia nemajú práva reklamovať Pittsburghskú dohodu, lebo pán dr Tiso bol v dobe ujednania Pittsburghskej dohody dňa 30. mája 1918 ešte presvedčeným maďarským nacionalistom a šovinistom, ktorý vtedy pracoval za pomaďarčenie Slovákov a za ich asimilovanie v jednotnom maďarskom národe.

S politikou bývalých Maďarónov a renegátov tejto slovenskej strany nie sú spokojní ani mnohí poctiví ľudáci. Týchto vyzývame, aby opustili front bývalých protislovenských maďarónskych renegátov a pripojili sa k frontu starých poctivých slovenských bojovníkov, k frontu vlastencov slovenských, k frontu, ku ktorému vyzývame všetkých poctivých Slovákov, ku ktorému tiež vyzýva i velký zastanca slovenskej veci, náš veľký priateľ anglický, Scotus Viator.

Toto som držal za nutné predniesť, aby československá verejnosť bola informovaná o tom, kto tuná hovorí v mene slovenského národa.

Inakšie doporúčam menom výboru živn.-obchodného, aby obidva návrhy, tlač 1274 a tlač 1275, boly schválené. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zahraničního při odst. 2 pořadu, panu posl. Světlíkovi.

Zpravodaj posl. Světlík: Vzdávám se slova.

Předseda (zvoní): Pan referent posl. Světlík se vzdává slova.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zahraničního při odst. 3 pořadu, panu posl. dr Lukáčovi.

Zpravodaj posl. dr Lukáč: Vzdávam sa slova.

Předseda (zvoní): Pan zpravodaj posl. dr Lukáč se vzdává rovněž slova.

Vykonáme nyní oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných předloh.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Budeme hlasovati nejprve o odst. 1 pořadu.

Ad 1. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se souhlasí s Úmluvou mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o úpravě technicko-hospodářských otázek na československo-maďarském hraničním úseku Dunaje a na hraničním úseku Tisy pod ústím Sámoše, podepsanou v Budapešti dne 24. srpna 1937 se Závěrečným protokolem z téhož dne (tisk 1272).

Zpravodaji jsou: za výbor techn.-dopravní p. posl. Vančo, za výbor rozpočtový p. posl. Vičánek, za výbor zahraniční p. posl. Stunda.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec, a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluje Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Maďarským o úpravě technicko-hospodářských otázek na československo-maďarském hraničním úseku Dunaje a na hraničním úseku Tisy pod ústím Sámoše, podepsaná v Budapešti dne 24. srpna 1937 se Závěrečným protokolem z téhož dne (tisk 1272).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Vančo: Nie sú.

Zpravodaj posl. Vičánek: Nikoliv.

Zpravodaj posl. Stunda: Nie.

Předseda (zvoní): Není tomu tak.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Vykonáme nyní hlasování o 2. odstavci pořadu.

Ad 2. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se souhlasí s obchodní smlouvou mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, podepsanou dne 17. listopadu 1937 v Praze (tisk 1274).

Zpravodajem výboru živn.-obchodního je p. posl. Benda, zpravodajem výboru zahraničního p. posl. Světlík.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec, a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 2. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s obchodní smlouvou mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, podepsanou dne 17. listopadu 1937 v Praze (tisk 1274).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Benda: Nie sú.

Zpravodaj posl. Světlík: Nemám návrhů.

Předseda (zvoní): Není tomu tak.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Vykonáme nyní hlasování o 3. odstavci pořadu.

Ad 3. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se souhlasí s úmluvou o úpravě pohraničního styku mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, podepsanou v Praze dne 17. listopadu 1937 (tisk 1275).

Zpravodajem výboru živn.-obchodního jest p. posl. Benda, zpravodajem výboru zahraničního p. posl. dr Lukáč.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec, a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 3. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s úmluvou o úpravě pohraničního styku mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, podepsanou v Praze dne 17. listopadu 1937 (tisk 1275).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Benda: Nie.

Zpravodaj posl. dr Lukáč: Nie sú.

Předseda (zvoní): Není tomu tak.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

4. Zpráva výborů zahraničního a soc.-politického o vládním návrhu (tisk 1253), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu: 1. mezinárodní úmluva o pracovní době ve sklárnách na automaticky vyráběné tabulové sklo, jejíž návrh byl přijat dne 21. června 1934 v 18. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě, a 2. mezinárodní úmluva o zkrácení pracovní doby ve sklárnách na výrobu lahví, jejíž návrh byl přijat dne 25. června 1935 v 19. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě (tisk 1279).

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby jednání o této věci sloučeno bylo s jednáním o dalším odstavci, jímž jest:

5. Zpráva výborů zahraničního a ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 1252) o vnitrostátní účinnosti mezinárodních úmluv o pracovní době ve sklárnách na automaticky vyráběné tabulové sklo a o zkrácení pracovní doby ve sklárnách na výrobu lahví (tisk 1284).

Sloučené jednání navrhuji proto, že jde o osnovy jednající o téže věci.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji jsou: při odst. 4 pořadu za výbor zahraniční p. posl. dr Mareš, za výbor soc.-politický p. posl. Čuřík; při odst. 5 pořadu p. posl. dr Mareš za výbor zahraniční a místo omluveného p. posl. F. Richtera také za výbor ústavně-právní.

Dávám nejprve slovo zpravodaji výboru soc.-politického při odst. 4 pořadu, p. posl. Čuříkovi.

Zpravodaj posl. Čuřík: Slavná sněmovno!

Otázka úpravy pracovní doby ve sklářství byla řešena po prvé na 6. zasedání Mezinárodní konference práce v Ženevě r. 1924. Tenkráte ovšem nebylo dosaženo konečného rozhodnutí a bylo usneseno, aby věc byla předložena příští konferenci práce r. 1929. Na návrh zástupců belgického a německého dělnictva byla přijata resoluce, podle které Správní rada úřadu práce zahájila jednání a sezvala zvláštní konferenci, která se otázkou zabývala. Teprve v r. 1935 byla dána otázka opět na pořad zasedání konference práce, kde bylo rozhodnuto vyzvati státy, aby se o věci vyjádřily.

Otázka úpravy práce ve sklárnách na výrobu lahví byla pak projednávána později. Tak se tedy stalo, že dotazníky vládám zaslané, které byly pak vyžádány zpět pro úřad práce, obsahovaly teprve odpovědi vlád k těmto konkretním otázkám. Důvody, které vedly zejména k úpravě otázky doby pracovní ve sklárnách, týkají se především racionalisace dotčených podniků, nedostatku rozvrhu pracovní doby, špatného odměňování dělníků za práci přes čas, za práci nedělní a sváteční, které byly konány bez příplatku na mzdách.

V době dřívější se v továrnách pracovalo s jednou směnou. Zavedení vanových pecí přineslo první velkou změnu - dvě směny s pracovní dobou 10 až 11 hodin. To bylo nutno proto, poněvadž provoz se stal nepřetržitý. Pracovalo se denně 20 až 22 hodiny a zbytek sloužil k úpravě zvýšení teploty, k nasypávání, sestavování, tavení a pod.

Po válce byly zavedeny stroje s automatickou výrobou, které definitivně přinesly s sebou nedělní provoz. Denní doba pracovní 8hodinová byla sice použita, ale pracovalo se až 56 hodin týdně. Technický pokrok, který přinesl zhoršení poměrů dělnictva v tomto oboru, vedl pak ovšem k určitým zákonným úpravám, které se týkaly délky doby pracovní, systému směn, denního a týdenního odpočinku, shody týdenního odpočinku s nedělí a zvláštní odměny dělnictva za práci noční, nedělní a sváteční.

Zpráva, která byla vyžádána od států, konstatovala, že většina států má úpravu všeobecnou pro podniky s nepřetržitým provozem, při čemž definují je ponejvíce jako podniky, které svou "povahou věci" jsou nuceny k nepřetržitému provozu. Mimo to však některé státy jako Československá republika, Francie a Nizozemí uváděly, že mají speciální úpravu poměrů sklářských pro své domácí dělnictvo.