Místopředseda dr Markovič (zvoní): Žiadam pána poslanca, aby hovoril k veci.

Posl. Esterházy (pokračuje): K veci, dobre. (Posl. Bátková-Žáčková: Víte, co je věc?) Viem, čo je vec. Vec je tuná to, že tu žiadny človek nemá slobodu vyprávať, ani na schôdzi vonku, ani v parlamente. To je to. Áno, to je vec. (Posl. Bátková-Žáčková: Jen mluvte slovensky, když máte Slováky rád. Budeme vám dobře rozuměti!) Však, prosím pekne, keď vám to je lepšie, môžem aj slovensky rozprávať.

Povedal som to, že z týchto dôvodov nemôžem hlasovať pre túto predloženú osnovu zákona, poneváč nevidíme to, že by táto vláda chcela naše otázky vyriešiť. My máme naše otázky ešte nevyriešené. Dokial tieto otázky nie sú v poriadku, zatiaľ nemôžeme hlasovať za túto osnovu zákona, ktorú nám koalícia predkladá. My žiadame to na prvom mieste, aby tu všetky národnosti boly uspokojené, aby boli uspokojení tak Maďari, ako Nemci, Poliaci a Rusi. Aby nám bolo dané to, čo nám bolo sľúbené, aby nám bola daná autonomia. V tomto prípade budem môcť, áno, zariadiť to . . . . (Posl. Benda: A čo ste dávali Slovákom pred válkou?) Čo dávali Slovákom pred válkou? Nebol som zákonodarcom. Ale my žiadame tie isté práva, čo žiada . . . . (pokračuje maďarsky):

Československá republika, ktorá vôbec a zvlášte pre cudzinu oblieka sa do hávu demokracie, poskytuje nové dôkazy, že v tomto štáte je všetko, len demokracie tu niet. Najskvelejším dôkazom toho je nový úplný zákaz schôdzí z 1. apríla. Je pošľapávaním demokratických zásad, zakazujú-li sa stranické schôdze a znemožňuje-li sa nám, aby sme mohli udržovať styky so stúpencami našej strany. Za našu politiku niesli sme vždy stoprocentnú odpovednosť a poneseme ju i v budúcnosti. Jestliže však v dôsledku takýchto drastických opatrení vlády nebudeme môcť udržovať styky s naším ľudom, tu myjeme si ruky a prenášame celú odpovednosť na vládu.

Roztrušujú sa zprávy, že vraj vláda zakázala schôdze na jeden mesiac preto, lebo že za tento mesiac chce pán predseda vlády upraviť národnostné otázky. Opomenutia z 20 rokov nemožno napraviť do 4 týždňov, do ktorých spadajú ešte i veľkonoce. My vidíme do hlbky týchto opatrení, keď zisťujeme, že zákaz schôdzí bol vydaný len preto, aby sa vláda zbavila nepríjemnej, ale zároveň oprávnenej kritiky. Pánu predsedovi vlády sú jasné požiadavky tunajšich národností. Nemal vydať zákaz, lež na miesto svojej radiovej reči zo dňa 28. marca, ktorá nepovedala nič, mal prehlásiť, že splní priania národností. Mal dať autonomiu Slovensku a sudetským Nemcom a mal splniť požiadavky menšiny poľskej. (Posl. Schulcz [maďarsky]: Čo má s tým spoločného národ maďarský?) Vy nemluvte v mene národa maďarského, vy ste internacionál. Vy nemáte právo hovoriť v mene maďarského národa. (Hluk. - Místopředseda dr Markovič zvoní.)

Protestujem proti vydaniu zákazu schôdzí, lebo vidím v tom obmedzovanie našej osobnej slobody. Čo najrozhodnejšie požadujeme pre celé Československo vypísať ihneď nové voľby do Národného shromaždenia a do zastupiteľských sborov krajinských a obecných, aby sme mohli ukázať, čo je vôľa ľudu, a aby sme mohli donútiť vládu, aby ona dala nám autonomiu a v nej práva národnostiam.

Napokon mi dovoľte, abych sa mohol zaoberať s odpoveďmi, ktoré odznely z koaličných strán na deklaráciu, ktorú prečítal tuná minulý týždeň dr Gejza Szüllő v mene našej strany. Koaličný systém zdôrazňuje vo všeobecnosti dve veci. Jedna vec, ktorú stále prizvukuje, je, že sa nebojíme. Zdôrazňuje sa to tak, že mi prichádza na um prípad, kde ubohý cestujúci v tmavom lese chcel sa ukľudniť tým, že stále a hlasite vykrikoval: nebojím sa, ač hlas sa mu triasol strachom a nohy ho sotva niesly. (Posl. Schulcz [maďarsky]: Vláda československá sa netrase!) Vy nehovorte o trasení.

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Prosím pána poslanca po druhý raz, aby hovoril k veci.

Posl. Esterházy (pokračuje): Štefánek a Ursíny by boli lepšie urobili, keby sa boli mužne priznali, že po čas 20 rokov robili planú politiku a že ju chcú zmeniť.

Keďže nevidím u koalície dobrú vôľu a keďže ani vláda neposkytuje istoty, že otázky národnostné chce vážne vyriešiť, a keďže v dôsledku zákazu schôdzí nemôžeme sa s našimi voličmi dorozumeť, prehlašujem s tohoto fóra: Maďarskí muži a ženy strán spojených, s tohoto miesta vám vzkazujem: i keď nemôžeme konať ľudové shromaždenia, buďte úplne kľudní, my zákonodarci sme tu v prvej línii a neochvejne bojujeme za lepšiu budúcnosť a dúfame vo víťazstvo Maďarov.

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Ďalším rečníkom je pán posl. Vodička. Dávam mu slovo.

Posl. Vodička: Vážená sněmovno!

Kdykoliv my komunisté (podrobujeme kritice státní hospodářství, vždy musíme ukázati na to, že je to hospodářství vedené k prospěchu boháčů a kapitalistických společností tohoto státu a na účet široké pracující veřejnosti, která je takovýmto hospodářstvím velmi těžce existenčně postižena.

Novým důkazem pro toto naše tvrzení je právě projednávaná osnova zákona o poplatkovém ekvivalentu.

Podle důvodové zprávy je poplatkový ekvivalent periodickou daní majetkovou vybíranou od subjektů, u nichž nemůže nastati fysická smrt, ať již je vybírána z celého jmění nebo jen z některých jeho kategorií.

Se zákonem o poplatkovém ekvivalentu by bylo lze souhlasiti, kdyby postihla tato daň značně bankovní kapitál, který zakupuje ze svých ohromných zisků pozemky, staví velké a nákladné paláce, získává továrny a jiné objekty; kdyby citelně zasáhla akciové společnosti, jejichž movitý i nemovitý majetek se každoročně nebývale zvětšuje a roste, a kdyby byly úměrně postiženy i výdělkové společnosti a t. zv. hospodářská družstva, jako je na př. agrární Kooperativa, které nejsou svou povahou ničím jiným než vyloženými kapitalistickými podniky.

S takovýmto zákonem, jež by postihoval nemovitý a movitý majetek finančního a akciového kapitálu, bychom my komunisté souhlasili a hlasovali bychom pro něj.

Právě projednávaná osnova zákona o poplatkovém ekvivalentu ukazuje, že se na nynějším stavu nic nemění, že touto daní nebude zase postižen finanční kapitál a že tato daň zůstane stále těžkým břemenem postihujícím samosprávné svazky, jež jsou ve velmi neutěšené, ba katastrofální situaci, že budou velmi postižena dělnická a konsumní nevýdělečná družstva, sociální zřízení, lidový sport a tělovýchova, čili všechna ta zřízení, organisace a spolky, které přinášejí určitý prospěch pracujícím vrstvám.

Poplatkový ekvivalent byl, je a bude stále nesnesitelným zatížením pro svazky územní samosprávy a činil značné finanční potíže zejména od doby, kdy byla samospráva neslýchaně okleštěna a v zájmu bohatých zbavena značných příjmů.

A od této doby a po tak těžkých zkušenostech na místo toho, aby byly učiněny kroky k finančnímu ozdravění samosprávy, na místo okamžité finanční pomoci obcím a místo sanace obecního hospodářství, aby obce mohly splniti všechny na ně kladené úkoly, ponechává se stále tento stav nezměněný, a byla dokonce snaha zvýšením poplatkového ekvivalentu ještě více obce zatížiti, což vyvolalo silné protesty těch obcí, které vlastní značný nemovitý majetek, jako město Praha, Mladá Boleslav a Nymburk a Svaz německých samosprávných územních svazků. Následkem těchto zákonů o okleštění samosprávy jsou příjmy obcí velmi omezené a nestačí na celkovou úhradu všeho obecního hospodářství a splnění všech úkolů, jež mají obce plniti.

Obce mají míti dostatečné prostředky na sociální péči, pro humánní účely, na školství a kulturní úkoly, mají za povinnost se starati o zmírnění bytové krise stavbami domů s malými byty a levnými provozovnami, a v poslední době dostaly následkem nebezpečné mezinárodní situace, na základě které se Československo ocitá v nebezpečí válečného útoku, nové dva důležité úkoly, a to spolupůsobiti při branné výchově obyvatelstva a organisovati, budovati a vésti civilní protileteckou civilní obranu.

Finanční náklady na splnění těchto úkolů jsou značné a dosavadní příjmy na to v žádném případě nestačí; placení poplatkového ekvivalentu ze všeho, co je nutné ve veřejném zájmu a ku prospěchu všeho občanstva v obci, je pro obecní hospodářství velmi těžkým břemenem.

Je neudržitelným stavem, že obec musí platiti ekvivalent z různých úředních budov, z domů postavených k úlevě bytové krise, na které se nevztahuje podle §u 7 osvobození od poplatkového ekvivalentu po dobu 30 let od dokončení stavby, i z pozemků a domů zakoupených z důvodů regulačních a pro veřejný zájem.

Dále je neudržitelné i to, že při dnešní těžké situaci se nebere při stanovení poplatkového ekvivalentu zřetel na hypotekární zadlužení obce, ačkoliv při pozůstalostním řízení se k těmto položkám přihlíží.

Kromě toho nelze souhlasiti ani s tím, že zákon ponechává ministerstvu financí právo rozhodnouti, zda od poplatkového ekvivalentu budou osvobozeny budovy, slouží-li výlučně a trvale k účelům vědecký, vyučovacím, dobročinným nebo lidumilným, nebo slouží-li trvale k účelům branné výchovy a civilní protiletecké obrany. Tedy v těchto případech ministerstvo může povoliti osvobození, ale také nemusí a na konec se může státi, že obce a spolky, které budou plniti svou povinnost k obraně republiky a k civilní protiletecké obraně, budou museti za to do státní pokladny ještě platiti. Tedy na místo aby obcím bylo ulehčeno tím, že by byly vyjmuty z povinnosti platiti poplatkový ekvivalent, je po dlouhé tahanici v koalici navrhována tato daň oproti původnímu návrhu 0˙6% na 0.45%, zatím co výdělkové společnosti, výdělková hospodářská družstva budou platiti ročně jen 0˙3%. A tak kapitalistické společnosti, vydělávající těžké miliony, budou tímto zákonem postiženy o 1/3 méně než obce.

Velmi těžce doléhá poplatkový ekvivalent na dělnická konsumní družstva a na družstva dělnických a lidových domů, která jsou velmi zatížena hypotekárními dluhy, takže placení této daně znamená velké zatížení pro tato družstva, která poskytují dělnickým spolkům a organisacím zdarma místnosti pro jich organisační, politickou a kulturní činnost.

Také sportovním a tělovýchovným organisacím se nevyšlo vůbec vstříc, ačkoliv zejména dnes, kdy je velmi třeba starati se o pěstování fysické zdatnosti mládeže, by tyto spolky potřebovaly dostati všestrannou pomoc, a ne aby osvobození od poplatkového ekvivalentu se vztahovalo jen na movité jmění, zatím co z hřišť a tělocvičen budou tyto tělovýchovné a sportovní spolky ekvivalent platiti na úkor zlepšení a rozšíření lidové tělovýchovy a sportu.

Konečně je třeba se ostře postaviti i proti tomu, že pensijní a sociální pojišťovny pro všechny kategorie dělníků a zaměstnanců a bratrské pokladny musí platiti z nemovitého jmění 0˙3% poplatkového ekvivalentu, což při velmi těžké situaci těchto pokladen, vzniklé následkem hospodářské krise, tento stav ještě zhoršuje, a to na úkor členů těchto pokladen a péče o jejich zdraví.

Zákon o poplatkovém ekvivalentu je zákonem nedemokratickým, je zákonem, který postihuje dělníky a pracující lid a dává výhody bohatým výdělkovým společnostem. Proto nemůžeme s ním tak, jak je dělán, souhlasiti. Hlasovali bychom pro něj tehdy, kdyby byly vzaty v úvahu všechny požadavky, které se dotýkají obcí, dělnických družstev, sportovních organisací, pensijních a sociálních pojišťoven a kdyby zákon o poplatkovém ekvivalentu postihoval banky, akciové společnosti, výdělečná a hospodářská družstva. Proto žádáme, aby všechno nemovité jmění svazků územní samosprávy a zvláště obcí bylo od poplatkového ekvivalentu osvobozeno vůbec, aby osvobozeny byly i nájemní domy fondů a nadací, spravovaných obcemi, aby osvobozena byla výdělečná konsumní družstva a družstva lidových a dělnických domů, aby osvobozena byla hřiště a tělocvičny všech lidových, sportovních a tělovýchovných spolků pěstujících tělovýchovu a amatérský sport a aby na místo rozhodování ministerstva financi byly zákonem osvobozeny budovy, slouží-li výlučně a trvale k účelům vědeckým, vyučovacím, dobročinným a lidumilným nebo slouží-li trvale k účelům branné výchovy a civilní protiletecké ochrany. A pomoci a rozhodnouti o tom mají za povinnost společně všichni činitelé, aby obce a všechny instituce, spolky a organisace, pracující v zájmu drobného lidu, byly cd této povinnosti osvobozeny, aby nebyly na úkor své činnosti poplatkovým ekvivalentem zatěžovány.

Ke konci mám za povinnost vyjádřiti k vyhlášení zákazu veřejných schůzí jménem klubu komunistických poslanců toto stanovisko (čte):

Vláda vyhlásila zákaz všech veřejných projevů, manifestací, přednášek, jakož i členských schůzí, počínaje 1. dubnem na neurčitou dobu. Toto opatření odůvodňuje tím, že třeba dosáhnouti uklidnění, zvláště vzhledem k situaci v sudetskoněmeckém území.

Nemůžeme s takovýmto krokem vlády souhlasiti. Víme, že v sudetskoněmeckých oblastech byla vytvořena atmosféra velmi neklidná a nebezpečná. Ale místo aby se sáhlo k opatřením vůči těm, kteří tento neklid vyvolali a vyvolávají, vůči iredentistům ze sudetskoněmecké strany, mají býti postiženy všechny politické strany, i demokratické. Zatím co henleinovští iredentisti pracují spikleneckými metodami, zatím co budou dál rozšiřovati poplašné zprávy a nekontrolovanou propagandou šeptem zpracovávati německé obyvatelstvo, demokratickým organisacím bude znemožněno čelit tomu demokratickými metodami.

Zákazem schůzí bude podvázáno ono mohutné lidové hnutí, manifestující nezlomnou vůli hájit demokracii a republiku. Je to ono lidové hnutí, o němž předseda vlády dr Hodža prohlásil, že z něho vláda čerpala posilu, že pomohlo upevnit posici Československa. Jsou to ony nesčetné projevy všech vrstev lidu, za něž děkoval i president republiky a v nichž lid projevil svoje odhodlání neustoupit a vzdorovat jakémukoli náporu.

Zákazem schůzí byly postiženy mírové manifestace, které měly býti pořádány tento týden v souvislosti s mírovým kongresem. V mnoha místech měly býti pořádány obecními zastupitelstvy svolané manifestační projevy občanstva na obranu republiky. Legionáři a Svaz národního osvobození chystali několik set projevů. Závodní výbory svolávaly projevy osazenstev. Na všech těchto projevech mělo býti čeleno panice a ustrašenectví a mělo býti manifestováno nezdolné odhodlání bránit republiku v duchu svornosti všeho demokratického obyvatelstva. Je zřejmo, že opatření vlády znamená poškození úsilí lidu semknouti síly k obraně republiky a že prospěje kapitulantům a ustrašencům, aby šířili svoje zhoubné názory.

Obrana republiky vyžaduje plné volnosti a nejširší svobody pro všechny obránce republiky. Zákroky a omezení volnosti jsou namístě jen proti těm, kdož se staví nepřátelsky proti republice, proti těm, kdož šíří kapitulantství.

Zákrok vlády musí proto nezbytně vyvolati nedůvěru, která je posílena i tím, že se zároveň oznamuje, že představitelé vlády započali své jednání se zástupci Henleinovy strany. Nesčetné projevy občanstva v usneseních vyjadřovaly požadavek, aby Henleinovi nebyly činěny žádné ústupky, protestovaly proti snahám reakce připravovati Henleinovi vstup do vlády. V lidu musí vzniknouti oprávněná obava, že zákazem projevů má míti reakce volné ruce k prosazování svých nebezpečných plánů, aniž by při tom byla rušena odporem naprosté většiny lidu.

Jménem pracujícího lidu protestujeme proti tomuto opatření vlády, v němž vidíme projev ústupnosti. V německých oblastech se nedosáhne uklidnění cestou, kterou jde vláda, cestou, která dává stále větší volnost henleinovským provokacím a posiluje je v jich velezrádných nadějích. V německých oblastech je třeba, aby se bezodkladně a přísně zakročilo proti teroru henleinovského hnutí, aby se poskytla účinná ochrana demokratickým občanům německým, českým i židovským a aby byly zároveň splněny oprávněné hospodářské, politické a kulturní požadavky německého obyvatelstva. Avšak demokraté v německých oblastech, jakož i na celém území Československé republiky nechť mají plnou volnost a svobodu projevovati svoji vůli a semknouti své síly k obraně republiky.

Žádáme zrušení zákazu projevů, pokud se týkají demokratických organisací a znemožňují jim mobilisovati lid k obraně republiky proti velezrádcům a ustrašencům. Vyzýváme všechny uvědomělé dělníky a ostatní demokraty, aby, pokud zákaz bude trvat, s tím větší houževnatostí a všemi prostředky, tiskem, ústní agitací, propagandou dům od domu uvědomovali lid o nutnosti soustředění všech sil k boji proti reakci, čelili všemu ustrašenectví, panice a všem pokusům reakce o jakékoliv koncese henleinovským iredentistům, o to, aby těmto československým Seyss-Inquartům byla uvolněna cesta do vlády.

Je třeba nejvyšší bdělosti a ostražitosti. K ostražitosti nás nabádá i to, vidíme-li, že vláda se chystá poskytnouti amnestii henleinovským iredentistům a propustiti je ze žaláře, což nás upomíná na obdobný zjev, jaký se stal v Rakousku po Berchtesgadenu. Znamená to, že se tu ustupuje a vyhovuje henleinovským požadavkům. Stejně tak nutno se pozastaviti nad tím, že vláda se odhodlává vypsati volby v německých oblastech, aniž by předem zajistila jejich demokratický ráz, čímž vydá sta obcí a jich obyvatelstvo na pospas fašistickému teroru. Varujeme před takovýmito projevy slabosti a ústupnosti vůči velezrádným iredentistům. Vláda dává se pod tlakem reakce na cesty, které mohou vésti tam, kam Dollfuss a Schuschnigg svými ústupky a svým potíráním demokratických svobod dovedl nezávislost Rakouska.

Při tom vidíme, že i t. zv. levicové vládní strany vyslovují souhlas s těmito ústupky a nestaví se jim na odpor. Zatím co lid je bojovný, neústupný, odhodlaný, političtí činitelé vládních stran projevují váhavost, slabošství, propadají strachu a ustrašenosti a počínají si tak oportunisticky, že to připomíná podobný oportunismus českých politiků za války. Tehdy také většina vůdců dělala bezpáteřnou, skrčeneckou politiku, zatím co lid se nebál. A jako na sklonku války pracující lid a všichni čestní, nebojácní lidé, zvláště ze řad spisovatelů, vystoupili proti skrčenectví a ustrašenectví oficielních politiků, tak i dnes je nutno, aby pracující lid spolu se všemi demokratickými vrstvami zakřikl všechny slabochy, ustrašence a kapitulanty. Teď třeba pevnosti a rozhodnosti vůči nepřátelům lidu. Republika v této chvíli vyžaduje pevné vlády, zbavené všech reakčních živlů, vlády důsledně demokratické. Potřebuje silné vlády obrany republiky a veřejného blaha, opřené o sjednocené síly pracujícího lidu a všech demokratů. (Potlesk poslanců strany komunistické.)