Místopředseda Košek (zvoní). Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji posl. Bergmannovi.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno!

Vývody mluvčího strany sudetskoněmecké nemohou býti vzaty na vědomí bez odpovědi. Způsob, jakým zde dnes promluvil p. posl. dr Peters (Výkřiky.), jsme v této sněmovně, nota bene od člověka s akademickým vzděláním, již dávno neslyšeli. (Výkřiky.) Snad je to odměnou za to, že dáváme najevo dobrou vůli s těmito pány se domluvit. (Hlasy: Škoda každého slova!) Ano, jejich počínání dokazuje, že je škoda každého slova a škoda každého pokusu. (Správně!) Jestliže včera rozpočtový výbor dal najevo tolik ochoty vyjíti vstříc přáním a pozměňovacím návrhům této strany, jestliže také - jak jsem informován - v meziministerském řízení byly jim při této osnově již v mnohém poskytnuty ústupky a úlevy (Slyšte!), nedovedu si vysvětliti, jak mohl na tuto tribunu vystoupiti p. dr Peters způsobem, jaký nám zde předvedl. (Posl. Hodinová-Spurná: To máte jen malou ukázku!) Zdá se, že pánové ztrácejí již nervy, poněvadž pozorujeme, že jsou čím dále vydrážděnější; pravděpodobně se ve svých očekáváních přepočítali.

I způsob prohlášení, které přednesl p. posl. Kundt, a jejich hrdinný odchod z této síně ukazuje, že jejich volání, které nám stále předestírají, abychom se s nimi sesedli a pojednali s nimi o jejich přáních, abychom k nim hledali cestu, nás přesvědčuje, že k nim cestu najíti není možno, poněvadž páni si tady odmluví své řeči, jak si to také zvykli dělat v rozpočtovém výboru, a pak hrdinně odejdou z této síně, aniž by uznali za vhodné vyslechnouti také nás, abychom jim také mohli říci svoje mínění.

Pokud se týče osnovy samé, byla velmi ostře kritisována právě p. dr Petersem. Snad mně slavná sněmovna promine, budu-li zde citovat doslovně článek časopisu "Der österreichische Volkswirt" z 2. dubna 1938, tedy již říšskoněmeckého hospodářského listu, jak ten doprovodil tuto vládní osnovu (čte německy):

"Projednávaným návrhem zákona budou donuceny československé peněžní ústavy všeho druhu ukládati trvale ve státních papírech určitou část svých vkladů." Zde mluví o sazbách. A nyní říká: "Zde se podstatně následuje německého příkladu, kde peněžní ústavy částečně bez formálních předpisů musily převzíti dlouhodobé i krátkodobé státní papíry, aby financovaly konjunkturu. Podíl státní úschovy na vkladech činí u německých bank, pokud bilance dovolují konečné úsudky, asi 25%, sazbu, které československé banky v dohledné době asi rovněž dosáhnou. Německý systém, jejž dr Schacht rozvinul jako úspěšnou obranu proti nebezpečí inflace, setkával se dříve v cizině s kritikou a výsměchem; nyní sama cizina přechází ke stejnému způsobu. Ať se dá cokoliv říci proti povinnému ukládání ve státních papírech, přece se zdá, že je zdravější než na př. způsob francouzský, totiž hraditi státní finanční potřebu úvěry cedulové banky, t. j. tiskem bankovek, které prostředně musí vésti k poměrnému znehodnocení všech vkladů. Neklid, který se československých vkladatelů" - přičiněním těchto pánů - "zmocnil pro nové předpisy, není asi odůvodněný a ministerstvo i peněžní ústavy právem proti němu vystupují. Spíše jsou, jak se zdá, proti tomu odůvodněné starosti hospodářství, že by se povinným ukládáním ve státních hodnotách mohl zúžiti rozsah úvěru, který jest k disposici pro jiné účely."

Tedy prosím, takto píše říšskoněmecký hospodářský list o této osnově, a tak jsme ji slyšeli ostře kritisovat pány ze sudetskoněmecké strany. Myslím, že to dokazuje jejich upřímnost. Lze jenom ještě podotknouti k exposé pana ministra financí, že tento způsob opatřování státního úvěru byl již v Prusku zaveden r. 1912, že tento způsob je také zaveden v Belgii a v jiných státech, a zde je tento způsob předmětem tak ostré kritiky právě z úst těchto pánů!

A nyní budiž mi dovoleno reagovati ještě na některé vývody pana dr Peterse. Musíme s veškerou rozhodností odmítnouti, aby pan dr Peters podezíral celou naši vládu, že snad je to vláda hazardérů, lhářů a falešníků, poněvadž tak, jak se on vyjádřil o úředních statistických datech naší republiky, nelze nic jiného soudit, nežli že podezírá vládu z úmyslného přelhávání československé veřejnosti. A je zajímavé, že statistiky jiných států - tam snad mají pánové blíže - je fascinují, ty jsou všecky správné a na všechny chtějí pánové vzít jed, jenom československým statistikám nechtějí věřiti!

Pan posl. dr Peters i osobně vůči panu ministrovi financí vystoupil způsobem, který nutno i po osobní stránce rázně odmítnouti. Jestliže řekl, že pan ministr financí onemocněl módní nemocí ministrů propagandy, pak myslím, že pánové jsou více nakaženi touto módní nemocí moderní propagandy. (Potlesk.) Ano, my stůněme na nesoustavnou propagandu. Kdybychom se dovedli naučiti dělat propagandu tak, jako ji dělá náš soused, jistě by to vypadalo jinak. Tedy, jsme-li nemocni, tedy ne nákazou propagandy, nýbrž nedostatkem propagandy. (Tak jest!)

Pan dr Peters zde podezíral pana ministra financí, že prý mobilisuje české mínění proti sudetským Němcům, že prý veřejné mínění udržuje on a vláda v nevědomosti a ve falešných informacích. Pan dr Peters, aby snad zakryl, co zde řekl tak ostře, má najednou veliké obavy o existenci našeho státu a obviňuje nás, že prý stát vedeme do záhuby. (Posl. Vičánek: Kdyby nebylo jich!) Kdyby nebylo jich, ano, nebyl by stát v nebezpečí. Kdyby nebylo jich, nemusili bychom třebas ani tuto osnovu dělat.

Pan dr Peters ve své starostlivosti o stát říká, že děláme politiku, která není ani únosnou vnitropoliticky, ani zevně politicky a varuje nás. Podobných varování z této strany jsme zde již slyšeli mnoho, a není to také po prvé, co se z řad těchto pánů útočí proti československému ministru. Je to pár dní, co tady bylo útočeno s této strany na ministra školství a nár. osvěty, že vydal výnos, aby učitelstvo neotravovalo nevinné duše školních dítek národnostní, náboženskou, stavovskou a politickou nenávistí. (Souhlas.) Dnes je předmětem tohoto útoku ministr financí, a to ještě má p. dr Peters odvahu říci, že prý jenom vyvoláváme nenávist a štvanice českého mínění proti sudetskoněmecké straně. Jestliže někdo tuto nenávist vyvolává, pak chování těchto pánů. (Výborně!)

Pan dr Peters vyvracel zde z exposé p. ministra financí, že prý sanace der Zentralbank nestojí stát a veřejné prostředky nic. Obvinil zde p. ministra financí, že lživě chce informovati československou veřejnost. Konstatuji, že p. dr Peters nemá pravdu, že tato sanace nebude stát těch 550 mil., jak o nich mluvil pan ministr financí a kterými se zabýval a které chtěl vyvrátit p. dr Peters, nýbrž že tato sanace bude stát v nejlepším případě ze státních peněz a veřejných prostředků oběti ve výši 850 mil. Kč, ne-li více. (Posl. Kut: S touto ostudou byste se chlubit neměli!) Ano, neměli bychom se chlubit, ale když už tito páni mají odvahu takovýmto způsobem zde vystupovat, pak k tomu nemůžeme mlčet a musíme tímto způsobem československou veřejnost o pravdě informovat.

P. dr Peters totiž zatajil, že stát musí přispívat na zúročení a že z těch prostředků Ústřední banky českých spořitelen po sanaci Zentralbanky nebude kryto toto zúrokování plně, poněvadž má přispívat jednou čtvrtinou čistého zisku, což činí ročně 2 mil. Kč, ale to ostatní ve výši 16 mil. Kč úroků zaplatí státní pokladna. A poněvadž tyto papíry budou umořeny asi v 50 letech, račte si vypočítat, co to bude veřejné prostředky stát. A to ještě mají pánové odvahu zde říkati, že pan ministr financí nemluvil pravdu nebo že chce popouzeti české mínění proti sudetskoněmecké straně nebo proti Němcům.

Pan posl. dr Peters zde prohlásil, že prý 20 let politisujeme hospodářství a že proto nemohou Němci v naší republice odpověděti jinak, nežli že budou také politisovat hospodářství. Je to nápadné, že se tento projev pana dr Peterse tak kryje s projevem pana předsedy Ústředního svazu německých průmyslníků, který v neděli v Teplicích skončil svůj projev tím, že prý hospodářství má se podříditi politice. Vypadá to tak, že projev pana předsedy Ústředního svazu německých průmyslníků nevyšel z hlavy odborníka, nýbrž spíše ze sekretariátu sudetskoněmecké strany. Pánové se dávají na cestu velmi nebezpečnou. V politice lze radikalismus a šíření pesimismu pochopiti a omluviti, ale v hospodářských otázkách šíření takovéto nálady v občanstvu znamená podřezávat větev, na níž s námi Němci také sedí i padají. Na to by neměli pánové zapomínati. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Konečně pan posl. dr Peters obviňuje nás ze všech následků hospodářských ve zněmčeném území. Kdyby byl upřímný pan posl. dr Peters, bil by se v prsa a prohlásil by dnes: "My Němci jsme dělali špatnou politiku, že jsme po převratu nevěřili v existenci a trvalost československého státu, dělali jsme špatnou politiku, že jsme nevěřili ve stabilitu československé koruny, a proto jsme prospekulovali v markách miliardy a následky toho neseme. (Potlesk.)

Jestliže si pan posl. dr Peters stěžoval na censuru, že byl zabaven úvodník deníku "Die Zeit" prosím, aby vážená sněmovna vzala na vědomí, že tento úvodník byl nadepsán "Hat sich der Herr Chamberlain geirrt?", a pod tímto nápisem bylo psáno o předloze, kterou nyní projednáváme. V tom vidím dvojí tvář těchto pánů. Nelze se divit, jestliže způsob, jak se tam tato osnova kritisovala, vedl k zabavení tohoto článku. (Posl. Zeminová: Náš list byl také zabaven a jsme vládní!)

Není to dlouho, co zde mluvil pan posl. inž. Richter při účetní uzávěrce, který na naši adresu řekl také tato slova (čte): "Wir möchten sagen, daß Sie froh sein sollen, daß wir im diesen Staat eine innerstaatliche Lösung suchen und Ihnen dafür den Weg zeigen." Zde nám dnes pánové řečí pana posl. dr Peterse ukázali tu přátelskou cestu.

Pan inž. Richter ve svém projevu říká, že prý po celých 20 let existence našeho státu je to nepřetržitý řetěz vyvlastňovacích opatření. A jednotlivými články tohoto řetězu že jsou předně válečné půjčky. To je článek vyvlastňovacího řetězu! Snad nebožtík dr Rašín, když se bránil zhodnocení těchto válečných půjček, předvídal velmi dobře, zdá se, že za to sklidíme jenom nevděk. A je to zde z prohlášení pana inž. Richtra vidno.

Jako druhý článek vyvlastňovacích prý opatření je stabilisace československé koruny v r. 1922. Jakoby tímto opatřením byli bývali postiženi jenom Němci! Stejně také článek třetí, deflační politika v době krise. Zase, prosím, obvinění, jakoby také Češi nebyli nesli toho následek. A toto prý je čtvrtý článek řetězu těch opatření, kterými prý ubíjíme hospodářský život okrajového území. Ale pánové zapomínají, když si zde naříkal pan dr Peters, že je ubíjen československý export, že nejvíce ubíjí tento export export říšsko-německý tím, že se mu poskytují vývozní prémie, které se na celém světě neposkytují. My se snažíme v rámci možnosti poskytnouti podpory německému průmyslu, vždyť se v přítomné době má poskytnout pomoc průmyslu textilnímu, sklářskému, porculánařskému atd. snížením nebo odpisem obchodových daní. Ale pan dr Peters nemůže od nás přece žádati, abychom zde vytvořili skleníkový průmysl, na který by všichni ostatní občané měli platiti a pánové nás za to častovali, jako pan dr Peters dnes.

Znovu doporučuji, aby slavná sněmovna schválila tuto osnovu tak, jak se na ní usnesl rozpočtový výbor, v úpravě podle návrhu posl. dr inž. Brdlíka, Remeše, dr Klapky, Vičánka, Ostrého, Špačka a Tauba. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Osnova zákona má 25 paragrafů v 5 částech, nadpis zákona, nadpisy částí a úvodní formuli.

Poněvadž byl podán pozměňovací návrh, mám v úmyslu dáti hlasovati takto:

Nejprve bychom hlasovali o §§ 1 až 22 podle zprávy výborové.

O §u 23 hlasovali bychom nejprve v úpravě návrhu posl. dr inž. Brdlíka, Remeše, dr Klapky, Vičánka, Ostrého, Špačka a Tauba; nebude-li přijat, podle zprávy výborové.

O §§ 24 a 25, o nadpisu zákona, nadpisech částí a úvodní formuli budeme hlasovati podle zprávy výborové.

Jsou proti tomuto pořadu hlas ování nějaké námitky? (Námitek nebylo.)

Není jich.

Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s §§ 1 až 22 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. §§ 1 až 22 přijaty jsou podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s §em 23 v úpravě návrhu posl. dr inž. Brdlíka, Remeše, dr Klapky, Vičánka, Ostrého, Špačka a Tauba, doporučené panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijato.

Kdo souhlasí s §§ 24 a 25, s nadpisem zákona, s nadpisy částí a s úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové se změnou podle návrhu posl. dr inž. Brdlíka, Remeše, dr Klapky, Vičánka, Ostrého, Špačka a Tauba, a to ve čtení prvém.

Podle usnesení předsednictva vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona o povinnosti ústavů, podniků, fondů a některých sociálních zařízení ukládati část prostředků ve státních půjčkách (tisk 1320).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Bergmann: Není jich.

Předseda (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o resoluci otištěné ve zprávě výborové.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. I tato resoluce je přijata.

Tím vyřízen jest 2., poslední odst. pořadu.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda na dnešní den posl. Axmannovi, dr Eichholzovi, dr Kellnerovi, Knorremu, dr Kuglovi, Uhlířovi.

Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečnou omluvu posl. dr Kugla na den 5. t. m.

mezi schůzí: Návrhy tisky 1316 až 1319 - přikázány výboru iniciativnímu.

Předseda (zvoní): Před ukončením schůze, která je pravděpodobně poslední před velikonočními svátky, upozorňuji ještě, že jako každý rok, tak i letos na Bílou sobotu, to jest dne 16. dubna t. r., vystřídá nás v této zasedací síni svou každoroční slavností Československý Červený kříž, aby zde prohlásil velikonoční Mír.

Heslem jeho letošního shromáždění jest: "Pravda vítězí".

Prosím, abyste svoji pozornost i činnou účast věnovali jak tomuto slavnostnímu shromáždění, tak i veškeré činnosti Červeného kříže.

Přeji Vám všem co nejpříjemnější velikonoční svátky. (Potlesk.)

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby příští schůze svolána byla písemně s pořadem, který podle §u 40 a §u 9, odst. 1, lit. d) jedn. řádu určí předsednictvo.

Končím schůzi.