Předseda Malypetr.
Místopředsedové: Vávra, dr
Markovič, Langr, Košek, Taub.
Zapisovatelé: Jaša, Pik.
191 poslanců podle presenční listiny.
Členové vlády: ministři dr Dérer,
dr Kalfus, Machník, dr Zadina.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.
Předseda Malypetr zahájil schůzi v
11 hod. 29 min. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá
jednati.
podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda:
na dnešní den posl. Frankovi, Knöchlovi,
dr Neumanovi, inž. Protušovi, Sivákovi,
dr. Zippeliusovi, Židovskému; na dnešní
a zítřejší den posl. F. Nitschovi,
dr Novákovi.
nemocí posl. Fischer, dr Köllner, inž.
Künzel, inž. Schreiber.
Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu
uznal předseda dodatečné omluvy posl. Franka,
Knöchla, F. Nitsche, dr Zippeliuse
na den 10. t. m.
Předseda vlády sdělil přípisem
ze dne 10. května 1938, č. 3605 S min. rady, že
pan president republiky vyhověl rozhodnutím ze dne
10. května 1938 žádosti ministra spravedlnosti
dr Dérera za zproštění řízení
ministerstva veř. zdravotnictví a tělesné
výchovy a pověřil rozhodnutím z
téhož dne ministra Ježka řízením
tohoto ministerstva.
Do výboru rozpočtového vyslal klub
poslanců čsl. strany nár. socialistické
posl. Bátkovou-Žáčkovou za
posl. dr Stránského.
Předseda senátu NSRČ sdělil, že
senát projednal a přijal:
ve 115. a 116. schůzi dne 4. a 10. května 1938 osnovu
zákona o civilních inženýrech (tisk
686-IV sen. 1938) (přípis ze dne 10. května
1938);
ve 116. a 117. schůzi dne 10. a 11. května
1938:
osnovu zákona o vnitrostátní účinnosti
mezinárodních smluv o pracovní době
ve sklárnách na automaticky vyráběné
tabulové sklo a o zkrácení pracovní
doby ve sklárnách na výrobu lahví
(tisk 680-IV sen. 1938), ve znění usneseném
posl. sněmovnou;
dodatkovou dohodu k dodatkové úmluvě mezi
republikou Československou a královstvím
Jugoslávií ze dne 30. března 1931 k československo-jihoslovanské
obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu
1928, sjednanou výměnou not ze dne 9. července
1937, čís. 189 Sb. z. a n. (tisk 578-IV sen. 1937);
dohodu sjednanou v Praze dne 4. června 1935 o zrušení
čl. 4 a 6 obchodní a plavební smlouvy mezi
republikou Československou a královstvím
Jugoslávií ze dne 14. listopadu 1928, čís.
163/1929 Sb. z. a n., a o zrušení ustanovení
k článku 1, bod 4, k článku 1 a 2
a k článku 4 závěrečného
protokolu k této smlouvě (tisk 582-IV sen. 1938)
(přípisy ze dne 11. května 1938).
Dotazy:
posl. dr Peterse min. soc. péče ve věci Všeobecného
pensijního ústavu (č. D 518-IV);
posl. J. Sedláčka vládě republiky
Československé o provokativním poškození
a pohanění sochy prvního presidenta Osvoboditele
v Šumperku, o nesnesitelném chování
části německého obyvatelstva ze sudetskoněmecké
strany a hrozivém pobouření na straně
české (č. D 519-IV).
Odpovědi:
min. financí na dotaz posl. dr Neumana č. D 351-IV;
min. spravedlnosti a zahraničních věcí
na dotaz posl. J. Sedláčka č. D 458-IV;
min. železnic na dotaz posl. Tichého č. D 483-IV;
min. vnitra na dotaz posl. J. Sedláčka č.
D 505-IV.
počátkem schůze:
Usnesení senátu tisk 1349 - přikázáno
výboru techn.-dopravnímu.
Zpráva tisk 1352.
Odpověď na naléhavou interpelaci tisk 1351.
Předsednictvo posl. sněmovny se usneslo podle §
9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu vyloučiti
z těsnopisecké zprávy o 148. schůze
sněmovny dne 10. května 1938 některé
projevy z řečí posl. Slanského
a dr Pješčaka.
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvého odstavce pořadu,
jímž jest:
1. Zpráva výboru rozpočtového o
vládním návrhu zákona (tisk 1341)
o soustavě drobných peněz (tisk 1352).
Zpravodajem jest p. posl. Bergmann. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno!
Poněvadž se v poslední době vyskytuje
nedostatek drobných mincí jak u Národní
banky, tak u státních pokladen a zejména
u větších podniků, které obstarávají
pro výplaty mezd a platů s námahou potřebu
drobných mincí, předložila vláda
Národnímu shromáždění
návrh zákona o soustavě drobných peněz,
který má odpomoci tomuto nedostatku drobných
mincí a ukojiti v tomto směru potřebu hospodářského
života.
Osnova zákona zařaďuje mezi drobné mince
také padesátikoruny, zrušuje pak mince po 25
haléřích, které se nevžily. Mimo
to ponechává přechodně v oběhu
mince desetikorunové, avšak další mají
býti již raženy z čistého niklu.
Osnova pak upravuje nový kontingent drobných.
Srovnáme-li předválečné mincovní
poměry, vidíme, že Rakousko-Uhersko mělo
největší mince ze stříbra pětikorunovou.
Tehdejší pětikoruna odpovídá
dnešním asi 48 Kč, takže zařadění
padesátikoruny mezi drobné mince je logickým
důsledkem změny valutárních poměrů.
Poněvadž nelze padesátikorunové bankovky
ihned vzíti z oběhu a nahraditi mincemi, prohlašují
se padesátikorunové bankovky pro přechodnou
dobu drobnými penězi papírovými, vydávanými
na účet státu.
Kontingent drobných mincí, který byl r. 1928
stanoven 600 miliony Kč a byl zvýšen rozšířením
drobných mincí o desetikoruny a dvacetikoruny na
1.200 mil. Kč, má býti zamýšlenou
změnou drobných mincí zvýšen
na 1.740 mil. Kč. U srovnání s jinými
státy není tento kontingent nijak vysoký.
O tom svědčí průměr drobných
mincí, připadajících na hlavu v různých
státech. Po schválení této os novy
zákona přichází u nás drobných
mincí průměrně 160 Kč na hlavu,
naproti tomu v Německu připadá na hlavu 333
Kč, ve Švýcarsku 341 Kč, v Anglii 254
Kč, ve Spojených státech severoamerických
dokonce 425 Kč. Výdej drobných peněz
se přizpůsobuje hospodářské
potřebě, o jejíž vymezení je
navrhovanou osnovou postaráno.
Rozpočtový výbor projednal zmíněný
vládní návrh ve schůzi konané
dne 11. května 1938 a usnesl se doporučiti posl.
sněmovně, aby osnovu tuto schválila beze
změn ve znění, jak je uvedeno ve zprávě
rozpočtového výboru. V rozpočtovém
výboru podal podrobnější vysvětlivky
pan ministr financí. Navrhuji proto, aby posl. sněmovna
schválila osnovu tuto tak, jak se na ní usnesl rozpočtový
výbor. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): K této věci
je přihlášen řečník, zahájím
proto rozpravu.
Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu
řečnickou 20 minut. (Námitek nebylo.)
Námitek není. Navržená lhůta
jest schválena.
Na straně "proti" je přihlášen
p. posl. dr Peters. Dávám mu slovo.
Posl. dr Peters (německy): Slavná
sněmovno!
Hlásil jsem se k této předloze, protože
jí přikládám větší
význam než slavná sněmovna a protože
myslím, že také při projednávání
této předlohy je třeba říci
několik zásadních poznámek. Nesmíme
se klamati v tom, že je tato předloha jakýmsi
nouzovým nařízením za tím účelem,
aby se státu opatřily prostředky, a to dosti
nečekaně, protože se přece při
otázkách úhrady ve sněmovně,
když se na př. projednával rozpočet,
na tento pramen státních prostředků
nepomýšlelo. O věci samé bych řekl,
že se zde děje eskontování reservy;
nesporně změna zákona o soustavě drobných
peněz dává možnost opatřiti státu
prostředky, avšak eskontování této
reservy se mi zdá v tomto okamžiku jistě předčasným.
Co musíme předloze dále vytknouti, je, že
se projednává za finančně politické
isolovanosti, t. j. že toto opatření se neprovádí
v rámci velikého finančně politického
programu, nýbrž cestou jakéhosi nouzového
nařízení, t. j. opatřování
prostředků za každou cenu v době, kdy
se vždy opětně ujišťuje, že
finančně politicky je vše v pořádku.
Postrádáme při odůvodnění
této předlohy jiných odůvodnění
než rázu fiskálního. Byli bychom si
přáli, aby v důvodové zprávě
jakož i finančním ministrem bylo konstatováno,
že nemají přednost jen stát a státní
pokladna v tom, aby se jim opatřovaly prostředky,
nýbrž i hospodářství. Nenacházíme
v důvodové zprávě jakož i ve
velmi stručné zprávě pana zpravodaje
nic o tom, že se cítí odpovědnou vláda
- a zde zvláště ministerstvo financí
- za to, aby byly peněžní prostředky
opatřovány nejen státu, nýbrž
aby také stát za dnešní doby měl
zvláštní, velkou odpovědnost za to,
aby byly hospodářství opatřovány
přiměřené prostředky. Tím
se však tato předloha stává čistě
fiskální. To nepostačí, jak ještě
dále rozvedu, protože hospodářská
situace by nutně vyžadovala, aby stát také
pro hospodářství opatřoval peníze,
a to tím spíše, když číslice
nezaměstnanosti, proti loňskému roku příznivější,
je celkem velmi jednostrannou záležitostí,
která zejména se stává příznivou
jen tím, že velké opevňovací
práce a vyzbrojení zaměstnává
velký počet lidí, zatím co jsou ohromné
hospodářské oblasti a skupiny, kde oproti
loňskému roku nastalo značné a velmi
citelné oslabení. Z toho vyplývá,
že přes všechna ujištění,
daná oficielními kruhy, hospodářská
a sociální situace v německých oblastech
je dnes podstatně jiná a horší než
v území českém.
Předloha je motivována dvěma důvody.
Pan referent uvedl včera v rozpočtovém výboru
odůvodnění, že je nedostatek volných
prostředků. Já jsem již včera
v rozpočtovém výboru tento názor potíral
a činím to i dnes citováním zprávy
Národní banky, kde se na straně 175 poslední
zprávy, kterou máme po ruce, uvádí
(čte): "Při mezinárodních
událostech jest s podivem, že rozsah účinku
na jednotlivé prvky peněžnictví je poměrně
tak nepatrný" - a račte to uvážiti
- "že trh nebyl vyšinut ze stavu plynulosti a stability."
Zde tedy prohlašuje Národní banka zcela jednoznačně,
že vůbec není nedostatku peněz, nýbrž
naopak dostatečná plynulost peněz. Kdyby
se snad tvrdilo, že je nedostatek drobných peněz,
pak prosím, pánové, sáhněte
jen do svých vlastních kapes, abyste se přesvědčili,
že dnes při proměnění též
větších bankovek jsou vám přímo
vnucovány drobné peníze. Nezdá se
mi tudíž, že je tu dána nutnost, uváděná
panem zpravodajem. Na druhé straně se v důvodové
zprávě uvádí, že se při
hospodářském oživení dostavuje
potřeba běžných prostředků.
Protože tato předloha byla vypracována k rozšíření
oběživa, musel by se též splniti předpoklad,
že nastalo oživení hospodářského
života. Již jsem konstatoval, že tomu tak jest
v oboru vyzbrojení a branných příprav.
Dovolte však, pánové, abych podle poslední
zprávy Národní banky konstatoval, jak se
projevuje toto oživení hospodářského
života v jednotlivých oborech výroby, a tu
dojdeme ku zjištěním zcela zvláštního
rázu, především ku zjištění,
které jsem nesčíslněkrát s
tohoto místa učinil, že za žádných
okolností nelze hospodářský život
posuzovati podle poměrů pražských a
středočeských.
Zpráva Národní banky konstatuje, že
nastalo oživení na př. ve stavebnictví,
uvádí však - dosti objektivně - že
tato stavební činnost se projevila především
v Praze. Není pochybnosti o tom - to můžeme
v Praze konstatovati - že stavební činnost
je tu velmi živá. Jděte však do německých
oblastí a podívejte se, zda tam někdo vůbec
staví nebo může stavět, a zjistíte,
že tato stavební činnost bude u nás
v tomto roce tak nepříznivá jako v posledních
letech. Konstatuje se, že dnešní odbyt dříví
je přiměřený, že však zároveň
vývoz dříví se zarazil. Jak to vypadá
v praksi? Samozřejmě vyžaduje silná
stavební činnost také silné spotřeby
dříví, protože však stavební
činnost v německém území uvázla,
tak se nijak nejeví příznivá situace
na trhu dřevařském na straně německé
a špatná situace vývozu dříví
spadá úplně na vrub našich pohraničních
území, která z veliké části
jsou zalesněna a kde je dříví hospodářským
činitelem prvního řádu, který
stům, ba tisícům lidí podél
celých hranic poskytuje práci.
Dále se ve zprávě uvádí, že
zaměstnanost kamenolomů je dnes dobrá. Nemůže
o tom býti pochybnosti, pánové: když
se tolik betonuje a staví a zakládají strategické
silnice, je zcela jasno, že se lomům daří
dobře. Podíváme-li se však na fakta,
shledáme, že to patří k "národnímu
bontonu", že se na tyto práce německých
lomů nepoužívá. Znám případy,
kdy německý lom musí prostě zaniknouti
proto, že v blízkosti byl otevřen lom, náležející
Čechovi.
Konjunktura v cementu! To věřím! Cement se
potřebuje při stavbě, pročež
je jasné, že má cement dobrou posici, ale i
tato konjunktura se nás netýká.
U kůže konstatuje zpráva, že boty jdou
dobře na odbyt, ale zároveň konstatuje, že
odbyt rukavic více než vázne a velmi značně
poklesl. U nás se boty ve velkém nevyrábějí,
zato však kožené rukavice. Můžete
se v Krušnohoří přesvědčiti
o špatném stavu vývozu rukavic, což se
projevuje nepříznivě hospodářsky
i sociálně.
Zpráva dále uvádí, že odbyt uhlí,
železa a kaolinu vázne. Také na této
otázce máme živý zájem, především
na uhlí, když zvláště na našem
území jsou tak četná ložiska
hnědého uhlí. Odbyt hnědého
uhlí poklesl. Totéž platí o kaolinu,
zemním produktu, který se vyskytuje převážně
na našem území. Potom je zaznamenán
- vedle poklesu ve vývozu dříví a
rukavic - pokles výroby u malých strojů,
značný pokles u skla, velmi svízelná
situace jabloneckého průmyslu, špatná
situace porcelánu a přímo neudržitelná
situace v textilu, při čemž ovšem tento
nejdůležitější průmyslový
výrobek je ve zprávě odbýván
7 nebo 8 řádky.
Chci tím ukázati, že pro nás sudetské
Němce toto odůvodnění předlohy
rozhodně neplatí, poněvadž naše
obyvatelstvo má stále dojem, že o nějakém
oživení na našem území naprosto
nelze mluviti a hospodářská situace je naprosto
neutěšená. A tak se vracím opětně
k tomu, co zde stále opakuji: Protože posuzujete poměry
podle pražských poměrů, chybí
vám porozumění a zájem o to, abyste
se mohli všímati hospodářských
poměrů u nás. Musím tedy obě
odůvodnění, která byla pro podání
této předlohy uvedena, zamítnouti.
Že touto předlohou je sledován účel
čistě fiskální, to praví zcela
zřetelně § 12, kde se výslovně
stanoví, že zisk z tohoto zákona plyne do státní
pokladny, a účet jest vázán jednak
na vyrovnání krátkodobých dluhů,
skutečnost to, kterou pan ministr financí včera
vyložil tak, že totiž nejde o zaplacení
pokladničních poukázek, nýbrž
jiných krátkodobých směnek nebo poukázkových
dluhů, jednak o ražbu nových mincí,
které budou touto osnovou zákona zavedeny.
Stát udělá, jak myslím, touto předlohou
docela dobrý obchod. Neboť bude moci při dnešních
cenách stříbra vydati na př. z 1 kg
900 dílného stříbra za 2500 Kč
mincí po 50 Kč, jichž ražba jej přijde
v celku na pouhých 400 Kč. Vypočítal
jsem tedy, že při ceně 50 Kč bude 1
kus státi 8 Kč. Z toho však plynou dvojí
velmi důležité důsledky. Jeden je ten,
že státní mincovna bude dobře zaměstnána,
druhý, že se v dolech na stříbro, především
v Příbrami, ročně vyrobí asi
34.500 kg stříbra a tím je k disposici množství
stříbra, které dovoluje ražbu 1˙9
mil. mincí po 50 Kč; to znamená, že
stát může z tohoto vlastního stříbra
vydati mince v ceně 85 milionů Kč a může
celou výrobu 6 až 7 let upotřebiti na ražbu
mincí po 50 a 20 Kč. Uvidíme, a já
jsem velmi zvědav na to, jak se v provozu státních
dolů v Příbrami na straně jedné
a u mincovny v Kremnici na straně druhé tento dobrý
obchod projeví. Vždyť jsme byli již tak
daleko, že se uvažovalo o tom, nebylo-li by správnější
doly zavříti, protože se nevyplácely
a státní pokladnu pouze zatěžovaly.
Konstatuji, že stát ve svých podnicích,
které jsou zaměstnány ražbou mincí
a dolováním stříbra, si zisk zajišťuje
také ještě §em 6 a to tím, že
bude vydávati mince po 50 a 20 Kč ve stříbře
také jako mince pamětní v celkové
částce 100 milionů Kč.