A nyní několik málo poznámek ke stížnostem,
které zde byly předneseny, zejména pokud
se týkaly prvního máje, mnoho stížností
proti policii, vojsku a proti Čechům. Ale, slavná
sněmovno, je třeba si říci o jednom
takovém malém obrázku, který sám
jsem měl náhodou příležitost
pozorovati v Karlových Varech dne 1. května. A o
čem jsme se tam mohli přesvědčiti?
Je pravda, viditelně nebyla autorita státu porušena,
všude visela státní vlajka, kde visela vlajka
SdP, přesně v rozměrech. To bylo všechno
správné, nedošlo tam k žádným
násilnostem. To dlužno s povděkem kvitovat,
slavná sněmovno. I vůči Němcům
dlužno to s povděkem kvitovat, že nedošlo
k žádným takovýmto incidentům.
Ale je třeba všimnouti si jedné věci.
Pánově ze sudetskoněmecké strany musí
prominouti, když připomenu, že před dvěma
roky, tuším, nebo tři roky už to bude,
chodili po světě s tím, jaká panuje
v severních Čechách a zvláště
v Rudohoří bída. Po celém světě
nosili demonstrativní spisy a fotografie o tom, a já
měl příležitost na své vlastní
oči podívati se 1. května na tu bídu.
A kde myslíte, slavná sněmovno, ve kterých
táborech tato bída byla viděti? Tato bída
byla vidět v českém táboře
v Karlových Varech, v českém průvodu
a v průvodu druhé strany, německé
sociálně demokratické. A zas musím
s povděkem konstatovati, že ta část
nejchudších Němců v tomto průvodu
a táboru volala k nám Čechům: "Freundschaft!
Nazdar! Ať žije republika!" (Potlesk.) A,
slavná sněmovno, ta druhá část,
kde bídu zdaleka vidět nebylo, kde bylo viděti
ohromný výstroj, volala: "Volksabstimmung!"
a volala namnoze: "Ein Volk, ein Reich, ein Führer!"
Slavná sněmovno, to dlužno konstatovati a to
dlužno přibíti, když se zde tak licoměrně
postupovalo proti nám, a když se zde tak vykřikovalo,
jak my Němce utlačujeme.
A dovolte, abych se vrátil k dobám dřívějším,
jak to vypadalo, slavná sněmovno, s námi
Čechy za Rakouska a jak to vypadalo s našimi bratry
Slováky za Maďarska. Tu bych rád, aby kolegové,
zvláště ze slovenské ľudové
strany, kteří zde také nosili polínka
přímo a nepřímo proti státní
správě a tomuto státu, si uvědomili
jedno: Kdyby se nám Čechům bylo tak "zle"
vedlo za Rakouska, jak se vede dnes Němcům u nás
v Československu, že bychom byli bývali šťastni,
slavná sněmovno. A když se mluví o těch
procentech, pánové, nesmíte vybírat
ta procenta jen pro vás příznivá.
Račte se také podívat na jiná procenta.
Vy víte na příklad - a kolega dr Hodina
je čestným doktorem německé techniky
v Brně - že 3,200.000 Němců má
dvě technické vysoké školy a, prosím,
přes 10 mil. Čechoslováků má
také dvě techniky. Jaké je zde procento?
A podívejte se, jak to vypadá jinde, podívejte
se na university, na školy, k soudům atd. Tedy ne
vypichovat nám, slavná sněmovno, to, co se
hodí toho času demagogicky a agitačně
do krámu, ne obviňovati nás před světem,
ale říci skutečnou pravdu - to chceme, nic
víc a nic méně.
Jestliže se tedy, slavná sněmovno, bráníme
a bránit budeme, je třeba při tom zdůrazniti
toto: Ač vidíme, že se vede boj proti nám
jako většině, která chce postupovati
demokratickým, klidným, střízlivým
a rozumným postupem, který chceme voliti také
do budoucnosti, přece věříme, že
přesvědčíme i naše Němce,
kteří jsou s námi osudově spjati déle
než od 13. století a kteří jsou také
produktem české země stejně jako my.
Oni se tady narodili, jsou víc než silně promíšeni
českou krví, a osud české vlasti a
Československé republiky je spjat také s
jejich osudem. To si musí ujasniti. My uznáváme
jejich situaci, my je pro to neutlačujeme a utlačovat
nebudeme, ale terorisovati se ničím a od nikoho
nedáme. (Potlesk.)
Udrželi jsme si v této zemi, v tomto státě,
prioritu takové stovky let, více než tisíciletí
a udržíme si ji tím spíše dnes,
kdy jsme samostatným státem, kdy máme svoji
skvělou armádu, za kterou máme co děkovati
všem našim bývalým ministrům, našemu
nejvyššímu veliteli branné moci i nynějšímu
ministrovi nár. obrany a porozumění všeho
československého občanstva. (Potlesk.)
Vyprovokovat se tedy, slavná sněmovno, nedáme.
Zůstaneme klidni proto, že právo a pravda je
na naší straně.
A toto právo a tuto pravdu jsme vtělili také
do předložené osnovy, a prosím proto,
aby byla slavnou sněmovnou nezměněně
tak, jak ji branný výbor předložil,
i s příslušnými resolucemi přijata.
Končím. (Potlesk.)
Místopředseda Košek (zvoní):
Přistoupíme ke hlasování.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Osnova zákona má tři články,
nadpis a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími třemi články, s nadpisem
a úvodní formulí podle zprávy výborové,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím posl. sněmovna
přijala tuto osnovu zákona po dle zprávy
výborové ve čtení prvém.
Podle usnesení předsednictva vykonáme ihned
druhé čtení.
Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona,
jímž se mění a doplňuje zákon
o umisťování déle sloužících
poddůstojníků (tisk 1348).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Chloupek: Navrhuji, aby byly opraveny tiskové
chyby v osnově tisk 1348, aby totiž:
1. ve čl. I, čís. 1 § 2, odst. 1 v posledních
dvou řádcích místo "v dalším
2. odstavci" stálo správně "v odstavci
2",
2. ve čl. I, čís. 1, § 2, odst. 2, čís.
II v poslední řádce místo citace "pod
I., písm. b)" stálo správně "pod
čís. I., písm. b)",
3. ve čl. I, čís. 5, § 7, odst. 3, písm.
a) v druhé řádce za slovo "zákona"
byla dána čárka,
4. ve čl. I, čís. 8, § 11, odst. 5 za
číslici 4 byla dána čárka,
5. ve čl. I, čís. 10, § 16, odst. 1,
řádek 2 za slova "Sb. z. a n."
byla dána čárka,
6. ve čl. I, čís. 10, § 17 ve čtvrté
řádce za slova "Sb. z. a n." byla dána
čárka.
Místopředseda Košek (zvoní):
Kdo ve druhém čtení souhlasí s
osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, s opravami právě
uvedenými, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, s opravami právě uvedenými.
Zbývá ještě hlasovati o pěti
resolucích, otištěných ve zprávě
výborové.
Kdo s těmito pěti resolucemi souhlasí, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce jsou přijaty.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Vykonáme nyní odložené hlasování
o prvém odstavci pořadu, jímž jest:
Ad 1. Hlasování o osnově zákona
o soustavě drobných peněz (tisk 1352).
Zpravodajem jest p. posl. Bergmann.
Osnova zákona má 16 paragrafů, nadpis zákona,
nadpisy jednotlivých částí, nadpisy
uvnitř části A, jakož i úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 16 paragrafy, s nadpisem zákona a ostatními
nadpisy v zákoně, jakož i s úvodní
formulí podle zprávy výborové, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím posl. sněmovna
přijala tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové ve čtení prvém.
Podle usnesení předsednictva vykonáme ihned
druhé čtení.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona
o soustavě drobných peněz (tisk 1352).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Bergmann: Nejsou.
Místopředseda Košek (zvoní):
Kdo ve druhém čtení souhlasí s
osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Tím vyřízen je 1. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
třetího odst. pořadu, jímž jest:
3. Návrh, aby senátu prodloužena byla lhůta
stanovená §em 13 úst. listiny k projednání
usnesení posl. sněmovny o vládním
návrhu zákona (tisk 1865-II) o četnickém
kázeňském a kárném právu,
odnětí četnické hodnosti, přeložení
do výslužby v řízení správním
a o umisťování superarbitrovaných četnických
gážistů mimo služební třídy
(tisk 2189-II).
Senát se usnesl ve 115. schůzi dne 4. května
1938 požádati posl. sněmovnu za prodloužení
lhůty stanovené §em 43 úst. listiny
o dalších 6 týdnů.
Dám hlasovati o návrhu senátu podle §u
78 jedn. řádu sněmovny.
Kdo souhlasí, aby posl. sněmovna o dalších
6 týdnů prodloužila senátu lhůtu
k projednání jmenovaného usnesení
posl. sněmovny, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Žádané prodloužení
lhůty jest povoleno.
Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
4. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
vrch. štát. zastupitelstva v Bratislave v trest. veci
posl. Sidora (tisk 970).
Zpravodajem jest p. posl. Lichner. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Lichner: Slavná snemovňa!
Vrch. štát. zastupiteľstvo v Bratislave žiada
o vydanie k trest. stíhaniu posl. Sidora pre prečin
podľa §§ 2, 3 zákona čís.
108/1933 Sb. z. a n.
Imunitný výbor navrhuje posl. snemovni, aby v tomto
prípade posl. Sidor k trest. stíhaniu nebol
vydaný, keďže verejný záujem na
prejednaní tejto záležitosti neprevyšuje
záujem posl. snemovne na nerušenom výkone mandátu
posl. Sidora.
Místopředseda Košek (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá a přistoupíme ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest stíhání
posl. Sidora.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti k trest. stíhání posl.
Sidora.
Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu trest. v Praze v trest. věci posl. Rodovského
(tisk 973).
Zpravodajem je p. posl. Dvořák (místo
posl. Koška). Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Dvořák: Slavná sněmovno!
Kraj. soud trest. v Praze žádá za souhlas s
trest. stíháním posl. Rodovského
pro přečin podle §§ 1 až 3 zákona
čís. 108/1933 Sb. z. a n.
Imunitní výbor pojednav o této žádosti
za vydání posl. Rodovského navrhuje
posl. sněmovně, aby dala souhlas k trest. stíhání
posl. Rodovského.
Místopředseda Košek (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá a přistoupíme ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání
posl. Rodovského.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se svoliti k trest. stíhání posl.
Rodovského.
Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti
disc. rady adv. komory v Praze v kárné věci
posl. dr Branžovského (tisk 1087).
Zpravodajem je p. posl. Dvořák. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Dvořák: Slavná sněmovno!
Disc. rada adv. komory v Praze žádá za souhlas
s kárným stíháním posl. dr
Branžovského.
Imunitní výbor se usnesl doporučiti posl.
sněmovně, aby žádosti disc. rady adv.
komory v Praze ze dne 16. října 1936, čís.
Dis. 418/36, za souhlas s kárným stíháním
posl. dr Branžovského pro stížnost
p. JUDr Františka Blažka, advokáta v Praze, nebylo
vyhověno.
Místopředseda Košek (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá a přistoupíme ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila ke kárnému stíhání
posl. dr Branžovského.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti ke kárnému stíhání
posl. dr Branžovského.
Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti
disc. rady adv. komory v Praze v kárné věci
posl. dr Branžovského (tisk 1088).
Zpravodajem je p. posl. Dvořák. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Dvořák: Slavná sněmovno!
Disc. rada adv. komory v Praze žádá za souhlas
s vydáním posl. dr Branžovského
pro kárné stíhání podle zákona
čís. 40/1872 ř. z.
Imunitní výbor se usnesl doporučiti posl.
sněmovně, aby žádosti disc. rady adv.
komory v Praze ze dne 14. května 1936, č. Dis. 168/36,
o vydání posl. dr Branžovského
pro kárné stíhání podle zákon
a č. 40/1872 ř. z. nebylo vyhověno.
Místopředseda Košek (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá a přistoupíme ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila ke kárnému stíhání
posl. dr Branžovského.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti ke kárnému stíhání
posl. dr Branžovského.
Tím vyřízen jest 7. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
8. Volba pořadatele poslanecké sněmovny.
Došla mne kandidátní listina klubu poslanců
čsl. strany nár. socialistické, jemuž
náležel zemřelý pořadatel posl.
Polívka, a touto kandidátní listinou
navržen jest za pořadatele posl. Tichý.
Kdo souhlasí s volbou posl. Tichého za pořadatele
posl. sněmovny, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina.
Posl. Tichý je zvolen pořadatelem.
Tím vyřízen jest 8., poslední odstavec
pořadu.
podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi
na dnešní den posl. G. Böhm, dr Eichholz,
Esterházy, Jobst, inž. Karmasin,
E. Köhler, Němec (SdP), Nepomucký,
Obrlik, inž. Richter, Stašek, Vallo.
nemocí posl. Schmidke.
Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznána
dodatečná omluva posl. Esterházyho
na den 10. t. m.
mezi schůzí:
Interpelace tisk 1344 (I až XIII).
Zápis o 147. schůzi posl. sněmovny, proti
němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn.
řádu.
ve schůzi konané dne 12. května 1938 přikázány
k projednání návrhy výborům:
Živn.-obchodnímu tisk 1336;
ústavně-právnímu a živn.-obchodnímu
tisk 1337;
kulturnímu a rozpočtovému tisk
1340.
Místopředseda Košek sdělil, že
se předsednictvo usneslo, aby se příští
schůze konala v úterý dne 31. května
t. r. o 15. hod. s
1. Zpráva výborů živn.-obchodního
a zahraničního o vládním návrhu
(tisk 1201), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění k projevu souhlasu obchodní
smlouva mezi republikou Československou a republikou Ecuadorskou,
podepsaná v Quitu dne 15. prosince 1937 a uvedená
v prozatímní platnost vládní vyhláškou
ze dne 13. ledna 1938, č. 9 Sb. z. a n. (tisk 1269).
2. Zpráva výborů živn.-obchodního
a zahraničního k vládnímu návrhu
(tisk 1218), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění k projevu souhlasu dodatková
dohoda k prozatímní obchodní dohodě
mezi republikou Československou a královstvím
Řeckým ze dne 30. července 1932, č.
135 Sb. z. a n., sjednaná výměnou not ze
dne 23. června a 2. července 1937 a uvedená
v prozatímní platnost vládní vyhláškou
ze dne 1. října 1937, č. 15 Sb. z. a n. z
r. 1938 (tisk 1270).
3. Zpráva výborů živn.-obchodního
a zahraničního o vládním návrhu
(tisk 1239), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění k projevu souhlasu obchodní
smlouva mezi republikou Československou a Spojenými
státy mexickými, sjednaná výměnou
not ze dne 6. listopadu a ze dne 17. prosince 1937 (tisk 1273).
4. Zpráva výboru imunitního o žádosti
vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě v
trest. věci posl. Siváka (tisk 1127).
5. Zpráva výboru imunitního o žádosti
vrch. stát. zastupitelství v Košicích
v trest. věci posl. Borkaňuka (tisk 1131).
6. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Chebu v trest. věci posl. de Witte (tisk
1226).
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti
vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě v
trest. věci posl. Hlinky (tisk 1227).