Úsporný výbor usiloval o vydání zákona o kompetenci ministerstev. Jest to jedna z hlavních překážek, proč určité otázky nelze vyřešiti. Doufejme, že tato věc bude v dohledné době novou vládou vyřešena.

Z podnětu úsporného výboru bylo dosaženo pokroku i v pracích unifikačních. Tak byly předloženy velké osnovy občanského zákoníka, civilního soudního řádu, správního trestního práva a řízení, novela zákona o nejvyšším správním soudu a řada dalších důležitých osnov.

Úsporný výbor však vyšetřoval také četné stížnosti v oboru daňovém, kdy buď se na něj obrátili poplatníci nebo byl upozorněn jiným způsobem. Sledoval poslední depurační akci daňovou a podporoval rozmnožení finančního personálu, neboť shledal, že všechny daňové zákony nic nezmohou, jestliže daně nejsou vyměřeny a vybrány včas, to je tehdy, kdy poplatník má na ně peníze. Dále je také nutno, aby se netvořily u berních správ nedodělky, poněvadž samospráva nemůže rozpočet řádně sestaviti a změní-li se platební schopnost poplatníkova, uniknou daně státu i obci.

Konkrétní případy přiměly úsporný výbor, aby žádal o vydání předpisů o státním hospodářství po stránce finanční, to je, který orgán a do jaké výše může rozhodovati, dále předpisy o sestavování rozpočtu, zkrátka, aby byl vydán finanční řád, jehož vypracování a zavedení oznámil již pan ministr financí ve svém exposé.

Sem patří také zřízení amortisační pokladny.

Úsporný výbor měl rovněž příležitost zabývati se velmi často státními železnicemi. Je to pochopitelné, poněvadž hospodářská krise se projevila především také v rozpočtu státních drah. Proto výbor pečlivě sledoval jejich snahy, jak omeziti schodek a přizpůsobiti se potřebám doby. S potěšením třeba dnes konstatovati, že kdyby byly nepřišly katastrofy, které nás postihly, byly by si železnice téměř již pomohly svou vnitřní reorganisací a usilovným zlepšováním na všech stranách.

Úsporný výbor se zabýval dodávkou pražců, dodávkou uhlí pro státní dráhy a sledoval obtíže, se kterými tento podnik musil bojovati, neboť musil přihlížeti v hospodářských otázkách také k důvodům státně a sociálně politickým. Dal podnět k přeměně společnosti Čedok, k navázání styků a zapojení na světové mezinárodní cestovní kanceláře.

Tolik alespoň o dosavadní činnosti úsporného výboru. Nezaujatý pozorovatel, slavná sněmovno, musí uznat, že bylo zde iniciativou parlamentu vykonáno dílo dobré, které zůstane trvalou ozdobou těch, kteří na něm spolupůsobili.

Je příznačné pro dnešní vládu, v jejímž čele stojí bývalý předseda úsporného a kontrolního výboru, že kontrola vlády vládní osnovou, kterou projednáváme, se nezeslabuje, nýbrž naopak zesiluje. Svědčí to o mimořádném porozumění p. předsedy vlády pro náležité uplatnění kontrolní činnosti parlamentu, a dlužno mu za ně poděkovat a požádat ho, aby na této linii neústupně setrval.

Členství v úsporném a kontrolním výboru není funkcí representační, nýbrž po výtce pracovní. Na 486 schůzí bylo vykonáno za posledních 6 let úsporným a kontrolním výborem. Domnívám se, slavná sněmovno, že členství v této instituci mělo by také velmi výchovný význam. Vřele bych se přimlouval, aby při novém konstituování výboru bylo dbáno, aby k dosavadním zapracovaným členům byli přibráni také mladší členové parlamentu. Dostane se jim v této instituci dobré školy zcela v duchu včerejšího projevu p. posl. dr Černého, který výstižně pravil: "Mladým patří spoluodpovědnost a proto také účast na spolurozhodování." Bylo by na místě uplatniti tuto zásadu i při novém konstituování instituce, která má tak významný a dalekosáhlý úkol.

Pokud se týče vládního návrhu zákona o zřízení parlamentního úsporného a kontrolního výboru, jak byl schválen senátem Národního shromáždění republiky Česko-Slovenské, dovoluji si upozorniti, že tato osnova schválená senátem rozšiřuje kompetenci kontrolního a úsporného výboru o kontrolu nositelů veřejného pojištění a dále o kontrolu institucí se státní kapitálovou účastí.

Pokud pak se týče počtu, dosavadní 24 členná úsporná a parlamentní komise se zrušuje a dosavadní výbor, který byl 5 členný, se rozšiřuje na 9 členů. Poměr zastoupení senátu a posl. sněmovny zůstává týž, 1: 2. Poměrná volba do tohoto výboru se zrušuje a nahrazuje volbou většinovou. Zavádí se nově zastoupení Slovenska a Podkarpatské Rusi v tom směru, že Slováci budou míti zastoupení jedním členem z posl. sněmovny a jedním náhradníkem, rovněž ze senátu jedním členem a jedním náhradníkem, a Podkarpatská Rus jedním členem a jedním náhradníkem.

Úsporný a kontrolní výbor zůstává institucí celostátní, při čemž ovšem členové ze Slovenska a Podkarpatské Rusi budou při projednávání přibíráni jenom tehdy, jestliže se bude jednat o otázky slovenské, po příp. podkarpatoruské. Novinka je v tom, že výbor se prohlašuje permanentním a že se jeho členům zajišťuje imunitní právo i v případě rozpuštění sněmoven.

Rovněž důležité je ustanovení, které upravuje poměr mezi výborem a vládou. Výbor nemá být druhou vládou. Dosavadní výbor toho plně dbal a je povinností nového výboru, aby v této tradici setrval.

V řadách odborných byla vedena diskuse o tom, zda kompetence nejvyššího účetního kontrolního úřadu se nerozšiřuje ustanovením § 5 projednávané osnovy. Možno zde říci, že kompetence nejvyššího účetního kontrolního úřadu zůstává tatáž, jak ji vymezil zákon č. 175/1919.

Pokud pak se týče funkce úsporného výboru jako výboru vyšetřovacího, zůstává jeho funkce nezměněna, jako tomu bylo v zákoně z r. 1932.

V závěru své zprávy bych chtěl s uznáním uvésti toto: V dosavadním úsporném výboru se rozhodovalo, jak jsem zjistil z elaborátu, s nímž jsem se zevrubně seznámil, jen s hlediska státního, nikoliv politického. Bylo by si přáti, aby tomu bylo tak i napříště.

Za druhé: parlament, který povoluje rozpočet, dostal se až ke zdrojům, z nichž je rozpočet sestavován. Nedá se dnes parlamentu nic namluvit. Mnozí pánové z rozpočtového výboru si vzpomenou na groteskní situaci, když byli vezeni podívat se na státní lihovar do Uhříněvsi a teprve před Uhříněvsí jim bylo státními orgány řečeno, že tam žádný státní lihovar není. Dnes je něco podobného absolutně vyloučeno, a myslím, že je to jedno z dobrých opatření úsporného a kontrolního výboru.

Spisy kontrolovaných institucí lze prohlédnouti dnes do detailu. Tato okolnost je dobrým preventivním opatřením. Zabrání mnohým pokusům o vyhnutí se parlamentní kontrole.

Z uvedeného vyplývá, že instituce parlamentního úsporného a kontrolního výboru se plně osvědčila, a její zdokonalení projednávanou osnovou je dobrým činem, který cílí k dalšímu prohloubení parlamentní kontroly veřejného hospodaření.

Slavná sněmovno! Ústavně-právní výbor projednal v dnešní schůzi usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o zřízení parlamentního úsporného a kontrolního výboru a usnesl se jednomyslně doporučiti slavné sněmovně, aby osnovu zákona o zřízení parlamentního úsporného a kontrolního výboru přijala ve znění, jak se na něm usnesl senát Národního shromáždění. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji o odst. 1 pořadu, za výbor rozpočtový, p. posl. Bergmannovi.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno!

Rozpočtový výbor při dnešním projednávání usnesení senátu o reorganisaci a rozšíření práv a kompetence úsporného parlamentního kontrolního výboru si uvědomil, že tvořit kontrolní tradici ve státě demokratickém je úkol velmi těžký. My sami, kteří delší dobu jsme členy tohoto parlamentu, často jsme měli pocit, že právo a úkol, který nám ústava svěřila, nemůžeme prováděti tak, jak bychom si to přáli a jak by bylo také v zájmu nejen celého státu, nýbrž i jeho občanstva. V počátečních letech našeho samostatného života omezovala se vlastně naše kontrola státního hospodářství na debaty v příslušných výborech nebo zde v plénu sněmovním, a zejména při projednávání rozpočtu nebo státního závěrečného účtu v rozpočtovém výboru. Tato kontrola ovšem nebyla dostatečná. Nebyla dostatečná proto, že při tvoření této tradice ti, kteří hospodaří s penězi, jež parlament povoluje, mnohdy těžce nesli naše kritiky, naše výtky, nesnažili se, aby odstranili příčiny této kritiky, a nesnažili se také, aby odstranili opodstatněné výtky. Obyčejně se to uložilo jenom ve stenografických protokolech a dál se nic nestalo. Proto jsme jistě uvítali činnost úsporné a parlamentní komise, která se snažila naším jménem vniknouti do celého státního hospodářství a prohloubiti tak nejen kontrolu, nýbrž také možnost docílení úspornosti celého našeho státního a veřejného hospodářství.

Je pravda, že naše účetní kontrola úřední má ještě určité nedostatky. Nejvyšší účetní kontrolní úřad nemá totiž práva prováděti preventivní kontrolu, může ji prováděti teprve dodatečně. A je velmi těžko, když už se chyba stane, tuto napravovat. To je vada v celém našem kontrolním organismu. My jsme nepřevzali po převratu zákon uherský, který se jinak postaral o účetní kontrolu, tím, že účtárny mají svěřenu tuto kontrolu preventivní a že mohou pozastavit poukazy, které by nebyly kryty státním rozpočtem nebo odporovaly tendenci úspornosti. V našem zákoně může sice účtárna vytknouti takový poukaz, ale jakmile odpovědný referent po druhé tento poukaz nařídí, účtárna nemůže už nic dělat, musí tento poukaz vypraviti a také se tento poukaz vyplatí, realisuje. To je určitý nedostatek, který by měl v našem systému kontrolním a účetním býti doplněn vhodným ustanovením, aby se stejně tak, jako to jest v Maďarsku a jako to také bylo již před převratem v Maďarsku, včlenily účtárny jako účetní kontrolní preventivní orgány. Proto jsme uvítali zřízení úsporného a kontrolního výboru, že se vlastně včlenil do našeho kontrolního systému jako preventivní kontrola.

Při projednávání této osnovy v rozpočtovém výboru byly některými členy projeveny obavy, že se snad míní rozšířením působnosti parlamentního úsporného a kontrolního výboru rozpočtový výbor odstaviti do pozadí nebo zbaviti jeho dosavadních práv, úkolů a povinností a nahraditi jeho funkci tímto úzkým parlamentním sborem. Domnívám se, že nebudu desavuován ani vládou, že nebudu desavuován ani panem předsedou vlády, jestliže prohlásím, že jistě při podávání této osnovy o rozšířené činnosti a rozšířené kompetenci parlamentního úsporného a kontrolního výboru nebylo zamýšleno zkrátiti dosavadní práva, povinnosti a postavení rozpočtového výboru. Prohlašuji to jako referent proto, aby to bylo zaznamenáno v těsnopiseckém zápisu, aby tak v budoucnosti byla zde záruka, že se tak jistě nestane.

Rozpočtový výbor schválil osnovu ve znění, jak ji schválil ústavně-právní výbor, a jménem jeho doporučuji slavné poslanecké sněmovně, aby dala tomuto usnesení ústavní schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji k odst. 2 a 3 pořadu, za výbor rozpočtový, p. posl. dr Novákovi.

Zpravodaj posl. dr Novák: Slavná sněmovno!

Dne 31. prosince končí platnost dvou zákonů, na jejichž novém schválení závisí značnou měrou finanční hospodářství státu. Jest to zákon o dani z obratu a dani přepychové a potom zákon o přirážkách k těmto dvěma daním. Zákon o dani z obratu má již svou dlouhou historii. Byl usnesen v r. 1923 a pak pravidelně buď po dvou nebo po třech letech znovu obnovován, až naposled 21. prosince 1935, č. 265, a jeho platnost vyprší 31. prosince roku letošního. Nepotřebuji zdůrazňovati, že je státní nezbytností, aby oba tyto zákony byly znovu prodlouženy, a to tak, jak to navrhuje osnova zákona opět o 3 roky, do konce roku 1941.

Původní osnova, která byla předložena parlamentu, zněla tak, že se platnost tohoto zákona v nezměněném způsobu prodlužuje dále o 3 léta, ale později ministerstvo financí zahájilo jednání s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností, aby totiž zákon o dani obratové byl upraven vzhledem k novým potřebám státu, aby lépe vyhovoval nutnosti státu fedrovati, podporovati pokud možno nejvíce vývoz do ciziny, což nyní jest pro zmenšený náš stát důležitosti ještě větší, než bylo dříve.

Výsledkem tohoto jednání mezi ministerstvem financí a ministerstvem průmyslu, obchodu a živností byla řada pozměňovacích návrhů buď rázu formálního nebo i věcného, s kterými se musil referent rozpočtového výboru pro krátkost doby smířiti a upraviti podle toho také osnovu celého zákona.

Část změn má ráz formální. Podle zkušeností anebo podle zjištěných okolností se vymezují lépe slova, dávají se termíny, které jsou přiléhavější, aby nevznikly při výkladu zákona pochybnosti a abychom se tak uchránili různých sporů, které se potom přenášejí do celého správního soudnictví. O tom nechci ve svém referátně mluviti.

Důležitější jsou však změny věcné, které způsobují, že vlastně byla provedena novelisace obou zákonů, a to ve velmi podstatné míře. Budu charakterisovati tuto novelisaci, ony změny tím, že nemají jednostranný ráz. Tato novelisace směřuje jednak k tomu, aby se hlavně vývozu dostalo ulehčení při postižení jeho daní obratovou. Je přirozeno, že také finanční správa, jak ostatně už z nynější doby je očividné, se přičinila, aby novelisovaný zákon nejenom přinesl tolik, kolik vyplývalo ze zákona starého, nýbrž aby byl výnos ještě o něco lepší.

Pokud se týká zlepšení zákona ohledně vývozu, jest to důležité, poněvadž musíme se snažiti dosíci většího přílivu cizích hodnot do našeho státu. Byla značně změněna hospodářská struktura, a proto také bude úplně jinak vypadati platební bilance našeho státu. Kdežto dříve naše obchodní bilance byla většinou aktivní, nyní můžeme určitě čekati - nelze to ovšem předpověděti, v jaké míře - že v prvých dobách budeme míti obchodní bilanci ztrátovou, že rovněž i platební bilance bude ztrátová, a proto bude nutno všemožně se starati, abychom dosáhli v tomto směru zlepšení, tedy abychom podporovali pokud možno nejvíce vývoz.

A tu myslím, že vyslovuji mínění valné části tohoto domu, když vyslovím názor, že naše hospodářství státní a naše hospodářství národní nesmí nakládati všechno na jedinou loď a že se musíme snažiti, aby náš vývoz, co jen budeme moci, byl rovnoměrně rozdělen tak, abychom nebyli odvislí od přízně nebo nepřízně anebo od různých časových okolností, od jediného představitele, od jediného státu, s nímž jsme v obchodním spojení. Musíme si počínati tak, jako si počíná rozumný obchodník, když dováží vzácné zboží z ciziny, že zmenšuje si risiko tím, ze tento náklad rozdělí na různé lodi a pošle také různými drahami.

Slavná sněmovno, zákon přináší velkou řadu výhod. Zmíním se jen tak o některých. Když někdo vyváží do ciziny zboží, odpouští se mu resp. vrací se mu daň obratová. Tato výhoda se vtahuje nejenom na toho, kdo je výrobcem zboží, nýbrž rozšiřuje se i na prodejní kancelář, která bývá často organisována jako společnost po případě jako jiná hospodářská korporace, aby nebyl porušen charakter určitého podniku. Tedy na příklad huť neprovádí vývoz sama, nýbrž má k tomu zřízenu nějakou prodejní společnost, která přebírá ocel a železo. A tu je potřebí, aby nebyl převod od prvního k druhému postižen obratovou daní. Zákon je tomuto snažení práv a poskytuje tady vývozu výrobků značnou výhodu.

Novelisace zákona musila ovšem také dbáti některých věcí, kterých jsme si musili všimnouti svého času, když se projednávala předloha zákona o daních přímých. Poněvadž je nebezpečí, že kapitalistické aglomerace ukrývají zisky a obraty tím, že převádějí hodnoty na společnosti, jež jim vlastně patří a že prodávají těmto společnostem výrobky za cenu, která není obecná, čímž také snižují základ pro daně, připravila novela příslušné zajištění v tom, že finanční správa má možnost přezkoumávati ony převody nejenom podle účetnických dokladů, nýbrž také podle toho, zda jsou oprávněny co do výše, zda nejsou v nízkých cenách ukryty zisky, které by tak unikaly zdanění.

Dále se, slavná sněmovno, provádí praktická úprava v tom, že když odběratelem buď zboží nebo práce, výkonu, je stát a když stát je povinen platiti i daň obratovou, pak novelisace v těch případech, kde stát tuto obratovou daň platí - po případě kde ji platí veřejné korporace, na něž je to možno rozšířiti - nyní ustanovuje, že stát si bude okamžitě obratovou daň. kterou zaplatí, srážeti a bude ji zúčtovávati tomu, kdo je povinen potom obratovou daň také odvésti. Stávalo se totiž, že stát obratovou daň zaplatil, ale příslušný příjemce tohoto platu ji potom státu zpět nevydal. V nynější upravené osnově zákona provádíme novelisaci podle zákona o přímých daních v tom, že odstraňujeme úroky z prodlení a úplně obdobně jako v zákonech o přímých daních zavádíme srážky, po případě poplatky z prodlení nebo dobropisy z prodlení k určitým čtvrtletním termínům, které se při přímých daních velmi osvědčily a jsou prospěšné nejenom státní finanční administrativě, nýbrž i poplatníkům.

Dalším dobrým ustanovením zákona jest, že poplatník obratové daně v těch případech, kde mu má býti obratová daň navrácena, má na vrácení přímý právní nárok, a není potřeba, aby se ucházel a informoval u finanční správy, zda pro ten který případ mu to povolí nebo nepovolí.