To by byly tak asi hlavní změny, které se
navrhují, s výjimkou jedné, kterou jsem si
nechal k závěru svého referátu. Největší
změnou v obou zákonech je nová prakse při
předpisování daně obratové
a potom příslušné přirážky
k dani obratové, pokud se týká družstev.
Slavná sněmovno, veřejností byl už
delší dobu vykonáván nátlak s
heslem, že družstva mají býti zbavena
daňových výhod, kterých požívají,
a že mají býti ve zdanění postavena
na roveň soukromým podnikatelům. V předložené
novelisaci zákona o dani z obratu se to projevuje na př.
v tom, že napříště se bude platiti
daň z převodů, které se dějí
mezi svazy a jejich přičleněnými družstvy,
a pak zase při převodech z družstev na přičleněné
svazy. V osnově o přirážkách
se pak stanoví, že družstva jsou zbavena výhod,
které měla podle zákona o filiálkách,
a že stejně jako podnik organisovaný na základě
velkého kapitálu i družstvo, jestliže
jeho obrat přesahuje 500.000 Kč a počet filiálek
tři, bude podléhati zvláštní
stoprocentní přirážce jako ony velké
podniky podle t. zv. zákona filiálkového.
Slavná sněmovno! Mohlo by se říci,
že nyní je zavedeno spravedlivé vyrovnání
mezi družstvy a soukromými podnikateli. Dovolte mi
však, poněvadž mám v družstevnictví
určitou funkci, abych vyslovil jistou obavu, aby toto t.
zv. vyrovnání nebylo vlastně poškozením
celé družstevní práce a družstevního
podnikání. Bylo by potřebí propracovati
dále tuto osnovu zákona, k čemuž však
nebyla bohužel popřána dostatečná
lhůta. V některých směrech nepřinese
nová úprava tak těžké poškození,
poněvadž valná část převodů
byla postižena obratovou daní, která se platila
paušálem, kde paušál byl placen mezi svazy
a družstvy. O to by tedy nešlo. Ale domnívám
se, že velikým poškozením a zatížením
bude zákon t. zv. filiálkový, kde na př.
mlékárny družstevní postihne těžkou
měrou a kde bude do jisté míry k družstvům
nespravedlivý.
Slavná sněmovno! Měli bychom uvážiti
při této otázce některé speciální
věci. V zákoně filiálkovém
se mluví o spotřebitelích a dává
se výhoda těm, kteří kupují
z prodejen, nebo kde prodejny zásobují živnostníky,
kde se kupují předměty, aby byly dále
pracovány. Slavná sněmovno, domnívám
se, že bude třeba naléhati na finanční
správu, aby příslušným výkladem
zákona se stanovila, že zemědělec, který
kupuje na př. umělá hnojiva nebo jiné
potřeby, kterých používá pro
své hospodářství, tedy kde je nepotřebuje
pro svou osobu, je postaven na roveň živnostníku,
který tuto daň neplatí. Doufám, že
finanční správa se podle tohoto také
zařídí, poněvadž by to byla nespravedlnost.
A bylo by také potřeba, aby se uvažovalo ještě
o jiné nespravedlnosti, která tu je. Od daně
obratové není osvobozen zemědělec,
který prodává do družstva a musí
na základě paušálu, jak to máme,
tuto daň platit. Velevážení, družstvo
bude dále platit další obratovou daň
z převodu na příslušný prodejní
svaz. Slavná sněmovno, zde je diskriminace. Bohatý
zemědělec, velkostatkář, který
prodává obilí nebo jiné výrobky
na vagony přímo na burse, bude při tomto
převodu postižen pouze jednou obratovou daní,
kdežto malý zemědělec, který
musí prodávat přes příslušné
družstvo, bude zatížen dvakrát. O jedno
zatížení tu bude více. I toho by si
měla finanční správa všimnout
a vhodným rozšířením úlev
nebo úpravou tuto nespravedlnost vyrovnat.
Slavná sněmovno! Musíme býti spravedliví,
když se zvedne v určitém směru kritika
proti jednomu nebo druhému směru podnikání.
Nyní se veřejné mínění
postavilo proti družstevnímu podnikání,
a jak tomu byl dán výraz v těchto dvou zákonech,
vypadalo by to pomalu tak, jako by aglomerace kapitálová
měla míti větší výhodu
než asociace lidí. To je věc, kterou bychom
měli probírat, uvážit, poněvadž
spravedlivá není. Družstva nemají a
neměla by vůbec míti za účel
hromaditi kapitál nebo zisky. Družstevnictví
má vésti toho drobného, ať je to zemědělec,
ať je to spotřebitel, výš, a družstevnictví
to většinou dělalo. Družstevnictví
není pouze obchod a nebylo by správné, kdyby
se zvrhlo na pouhý obchod. Družstevnictví mělo
užívat výsledků hospodářských
k tomu, aby provádělo kursy, zlepšovalo osiva,
zavádělo lepší osiva, vedlo zemědělce
a obdobně spotřební družstevnictví
toho konsumenta výš! Slavná sněmovno,
tuto okolnost bychom měli uvážit a neměli
bychom tu družstevní velikou organisaci, která
vykonala veliké dílo v tomto uvědomění,
srovnávat s pouhou aglomerací kapitálovou,
jejímž účelem je čisté
hromadění hospodářských výsledků.
Slavná sněmovno! Vím, že tyto dva zákony
byly novelisovány z nutné potřeby doby, že
by bylo nutno je obnovit, i kdyby těžké doby
nenastaly, že byly ztíženy pod tímto všeobecným
nátlakem, a proto mi nezbývá nic jiného,
než abych doporučil slavné sněmovně,
aby obe tyto osnovy, jak jsou předloženy v tiscích
1443 a 1444, v úpravě, jakou provedl rozpočtový
výbor, nezměněně schválila.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen. Rozprava odpadá.
Přistoupíme k oddělenému hlasování
o každé ze společně projednávaných
osnov.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Nejprve budeme hlasovati o odst. 1. pořadu.
Ad 1. Hlasování o osnově zákona
o zřízení parlamentního úsporného
a kontrolního výboru (tisk 1442).
Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní
p. posl. dr Neuman, za výbor rozpočtový
p. posl. Bergmann.
Osnova zákona má 10 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 10 paragrafy, nadpisem a úvodní
formulí podle zprávy výborové, ve
znění shodném s předchozím
usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém, a to ve znění
shodném s předchozím usnesením senátu,
při čemž konstatuji, že při hlasování
bylo vyhověno též předpisu odst. 3 §u
5 ústavního zákona o autonomii Slovenskej
krajiny.
Podle usnesení předsednictva vykonáme ihned
druhé čtení.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona
o zřízení parlamentního úsporného
a kontrolního výboru (tisk 1442).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Neuman: Nejsou.
Zpravodaj posl. Bergmann: Nemám oprav.
Předseda (zvoní): Není změn.
Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí
s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna
přijala ve čtení prvém, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění shodném
s předchozím usnesením senátu, při
čemž opět konstatuji, že při hlasováni
bylo vyhověno též předpisu odst. 3 §u
5 ústavního zákona o autonomii Slovenskej
krajiny.
Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.
Nyní přistoupíme k hlasování
o odst. 2 pořadu.
Ad 2. Hlasování o osnově zákona,
kterým se prodlužuje účinnost zákona
o dani z obratu a dani přepychové (tisk 1443).
Zpravodajem jest p. posl. dr Novák.
Osnova zákona má čtyři články,
nadpis a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími čtyřmi články, nadpisem
a úvodní formulí ve znění zprávy
výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Podle usnesení předsednictva vykonáme ihned
čtení druhé.
Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona,
kterým se pozměňuje zákon o dani z
obratu a dani přepychové a prodlužuje jeho
účinnost (tisk 1443).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Novák: Nejsou.
Předseda (zvoní): Není změn.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Vykonáme nyní hlasování o 3. odstavci
pořadu.
Ad 3. Hlasování o osnově zákona,
kterým se s některými změnami prodlužuje
účinnost zákona o přirážkách
k dani z obratu a dani přepychové (tisk 1444).
Zpravodajem je p. posl. dr Novák.
Osnova zákona má dva články, nadpis
a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovati
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími dvěma články, nadpisem a
úvodní formulí podle zprávy výborové,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
ve čtení prvém.
Podle usnesení předsednictva vykonáme ihned
čtení druhé.
Ad 3. Druhé čtení osnovy zákona,
kterým se s některými změnami prodlužuje
účinnost zákona o přirážkách
k dani z obratu a dani přepychové (tisk 1444).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Novák: Navrhuji tyto změny:
Ve čl. I budiž číslo 2 přečíslováno
na č. 3 a číslo 3 na č. 2 a v nově
označeném čísle 2 stůjž
na začátku citace: "V § 1, odst. 2 a v
§ 3 nahrazuje se" atd.
Předseda (zvoní): Kdo ve druhém
čtení souhlasí s osnovou zákona tak,
jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení
prvém, s opravami právě uvedenými,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.
Přerušuji další projednávání
pořadu této schůze.
Výboru rozpočtovému přikazuji
rozdaný vládní návrh zákona
o zatímním vedení státního
hospodářství Česko-Slovenské
republiky (tisk 1448) a navrhuji, aby byla jmenovanému
výboru k podání zprávy o tomto návrhu
uložena lhůta do pátku 16. prosince 1938 do
12. hod. polední.
Kdo s navrženou lhůtou souhlasí, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím navržená lhůta
je přijata.
podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda
do konce tohoto týdne posl. inž. Karmasinovi,
inž. Králíčkovi, Kundtovi,
dr inž. Lokschovi a dr Novotnému.
Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu
uznal předseda dodatečné omluvy posl. dr
Novotného na den 14. t. m., posl. inž. Dostálka
na dny 15. a 16. t. m. a posl. dr Hodži na tento týden.
Posl. dr Franke, místopředseda klubu poslanců
národní jednoty, oznámil, že kluby poslanců:
republik. strany zeměděl. a malorol. lidu, čsl.
strany nár.-socialistické, čsl. strany lidové,
živn.-obchodnické strany středostavovské,
národního sjednocení a národní
obce fašistické přestaly existovati a že
následující členové přihlášení
svého času do těchto poslaneckých
klubů utvořili klub poslanců národní
jednoty a stali se jeho členy:
Z býv. klubu poslanců republ. strany zeměděl.
a malorol. lidu:
Beran, Bistřický, dr inž. Brdlík, Coufal,
dr Černý, Čuřík, Dubický,
dr Dufek, Dvořák, dr inž. Fulík, Haupt,
Hrubý, Chloupek, Kočandrle, dr Kossey, Křemen,
Machník, Malypetr, Martinásek, Mašata, Mrskošová,
Musil, Pelíšek, Pozdílek, Rechcígl,
Slíva, dr Suchý, dr inž. Tumlířová,
Vencl, dr Zadina, Zajíc, Zářecký,
Židovský, inž. Žilka;
z býv. klubu poslanců čsl. strany nár.
socialistické:
Bábek, Bátková-Žáčková,
Bergmann, David, Fiala, dr Franke, Hatina, Jenšovský,
dr Klapka, Lanc, Langr, Mikuláš, dr Neuman, Netolický,
Stejskal, Šmejcová, Tichý, Tučný,
Tykal, Uhlíř, Zeminová;
z býv. klubu poslanců čsl. strany lidové:
Bayer, Bezděk, Brukner, dr Dolanský, inž. Dostálek,
Hintermüller, dr Hula, Janalík, Knotek, Košek,
dr Novák, Otáhal, Petr, Řičář,
V. Sedláček, Stanislav, Stašek, Světlík,
Šamalík, dr Šrámek, Vičánek;
z býv. klubu poslanců živn.-obchodnické
strany středostavovské:
Beneš, Habarta, Haninger, K. Chalupa, Jiráček,
Kejmar, Luka, Michálek, Mlčoch, Oliva, Ostrý,
Pekárek, Rodovský, Slavíček, Šedý,
Vávra;
z býv. klubu poslanců národního sjednocení:
dr Domin, Holeček, Chmelík, Ježek, dr Klíma,
Knebort, dr Novotný, J. Sedláček, Špaček,
dr Štůla, dr inž. Toušek;
z býv. klubu národní obce fašistické:
dr Branžovský, Gajda, Zvoníček;
z poslanců mimo kluby:
Kut, Smetánka.
Předsednictvo klubu poslanců národní
jednoty ustavilo se takto:
Předseda: Beran, předseda vlády.
Místopředsedové: dr Franke, dr Šrámek,
Pekárek, Ježek, Gajda.
Členové předsednictva klubu: dr Černý,
Mašata, Haupt, Dubický, dr Suchý, Fiala, Stejskal,
Zeminová, dr Klapka, Šamalík, Stašek,
Vičánek, Beneš, K. Chalupa, dr Domin, dr inž.
Toušek, Holeček, Zvoníček, Trnka, Kut.
Předseda sdělil, že se předsednictvo
usneslo, aby se příští schůze
konala v pátek dne 16. prosince 1938 o 15. hod. s
1. Zpráva výboru rozpočtového - podle
§ 35 jedn. řádu - o vládním návrhu
zákona o zatímním vedení státního
hospodářství Česko-Slovenské
republiky.
2. Zpráva výboru technicko-dopravního o usnesení
senátu (tisk 1349) k vládnímu návrhu
zákona (tisky sen. 565 a 686) o civilních inženýrech
(tisk 1362).
3. Volba do parlamentního úsporného a kontrolního
výboru.
4. Volba do Stálého výboru podle §u
54 úst. listiny.