Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

IV. volební období. 1. zasedání.

10.

Návrh

poslanců Kleina, Polacha, Bečko a soudruhů,
aby byl vydán zákon o nedělním klidu v obchodech a kancelářích.

Zákon

ze dne........................

o nedělním klidu v obchodech a kancelářích.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

V obchodech, závodech, pisárnách a kan-
celářích označených v § 3 tohoto zákona
ustane v neděli jakákoli práce.

§ 2.

Nedělní klid počíná v závodech, jež zá-
sobují maloobchod (velkozávody), v závo-
dech, pisárnách a kancelářích označených
v § 3 pod č. 3, 4, 5 a 6 nejpozději v sobo-
tu o 12. hodině polední a končí nejdříve
v pondělí o 7. hodině ranní. V ostatních
obchodech, závodech, pisárnách a kance-
lářích v § 3 označených, počíná nedělní
klid nejpozději v sobotu o 6. hodině večer-
ní a končí nejdříve v pondělí o 6. hodině
ranní.

§ 3.

Zákon platí pro veškeré živnosti obchod-
ní, kanceláře a pisárny, vztahuje-li se na
podnik zaměstnavatelův řád živnostenský,
dále bez ohledu na tuto náležitost zejména
na obchody, závody, pisárny, kanceláře,
skladiště a ostatní provozovny.

2

1. výdělečných a hospodářských spole-
čenstev, konsumních, výrobních, staveb-
níchj hospodářských, zemědělských, ná-
kupních, prodejních a jiných družstev, ja-
kož i jich svazů;

2. živností výrobních a řemeslných;

3. úvěrních a peněžních závodů, banké-
řů, finančních kanceláří, spořitelen, zálo-
žen, zastaváren, zaopatřovacích, důchodo-
vých ústavů, jakož i jich svazů;

4. nemocenských pojišťoven, zapsaných
pokladen pomocných, všelikých pojišťoven
bez rozdílu, zdali provozují soukromé po-
jišťovací obchody nebo slouží veřejnopráv-
nímu pojištění, jakož í jich svazů;

5. průmyslových podniků, akciových ko-
manditních společností, společností s ob-
mezeným ručením, společností vůbec, ja-
kož i jich svazů;

6. advokátů, notářů, patentních zástup-
ců, civilních inženýrů, úředně oprávněných
civilních techniků, architektů a civ. geo-
metrů;

7. prodejen předmětů státního monopo-
lu a loterních sběren;

8. obchodních dohodců, sensálů směneč-
ných, zboží, lodních, agentů bursovních,
zprostředkovatelů soukromých obchodů,
informačních kanceláří, revisních a odbor-
ných kanceláří a poptaváren;

9. správy, vyjma prodeje periodického
tiskopisu, jakož i nakladatelství, pomoc-
ných kanceláří (překladatelských, rozmno-
žovacích atd. );

10. organisací, spolků a jich svazů, ať
dobrovolných či nucených (obchodních a
živnostenských komor, společenstev, hro-
mad pomocnických atd. );

11. trhovců a pouličních stánků;

12. podomního obchodu (§ 60. ž. ř. ).

§ 4.

Ustanovení zákona vztahuje se na veške-
ré zaměstnance každého závodu a přísluš-
níky rodiny zaměstnavatelovy. Majitelům
živností a závodů, na něž se tento zákon
vztahuje (§ 3), byť i nezaměstnávali zaměst-
nanců, jest jakákoli práce v živnostenských
(pracovních) místnostech v neděli zakázá-
na.

Po dobu nedělního klidu zůstanou vcho-
dy do živnostenských (pracovních) místno-
stí uzamčeny.

3

§ 5.

Upotřebí-li se živnostenské (pracovní)
místnosti (krámu, skladiště, pisárny a pod. )
současně pro jinou živnost (pracovnu), pro
kterou úprava nedělního klidu je odchylná,
vztahuje se na tyto společné pracovny ten-
to zákon.

§ 6.

Vyžaduje-li toho zájem veřejného blaha
aneb veřejná bezpečností mohou orgány
uvedené v § 6 zákona ze dne 19. prosince
1918, č. 91 Sb. z. a n., za souhlasu spole-
čenstevních korporací a odborových orga-
nisací zaměstnanců a zaměstnavatelů od

případu k případu práci v neděli povoliti,
Takové povolení vymezí výkony, jež bez-
prostředně souvisejí s provozem a stanoví
přesně dobu výkonů. Práce přípravné,
vedlejší a pomocné ustanou.

§ 7.

O povolení práce v neděli nutno nejméně
tři týdny před výkonem práce u orgánů
v §u 6 tohoto zákona uvedených kolku
prostou žádostí zakročiti. Nepředvídanou
nutnost nedělní práce nechť zaměstnavatel
ihned co do příčiny a rozsahu dozorčímu
úřadu oznámí a osvědčí, V každém případě
zkoumá úřad, korporace a organisace v §
6 označené, zda byly dodrženy zákonné
podmínky a zda tu byl podstatný důvod
pro výkon těchto prací. O tomto zkoumání
vydá úřad žadateli a zúčastněným korpo-
racím a organisacím nález opatřený důvo-
dy.

§ 8.

Závody, které upotřebí zaměstnance ve
smyslu § 6, jsou povinny vésti seznam ob-
sahující jména zaměstnaných, místo, dobu
a způsob vykonaných prací. Seznam budiž
na požádání předložen živnostenskému
úřadu, živnostenskému inspektorovi a or-
ganisacím.

§ 9.

Od případu k případu povolená nedělní
práce nesmí přesahovati tří hodin dopoled-
ních.

§ 10.

Není-li pro zaměstnance výhodnějšího u-
jednání, přísluší zaměstnaným za pracovní
hodiny v neděli 100% zvýšení oné časti
mzdy, která připadá na hodinu práce všed-
ního dne.

4

V neděli pracujícím zaměstnancům po-
skytne zaměstnavatel náhradní odpočinek
za každou hodinu v nedělí tři hodiny ně-
kterého všedního dne, v týdnu následují-
cím po neděli, v niž pracovali.

§ 11.

Povolení úřadu o práci v neděli budiž
v pracovních místnostech vyvěšeno.

§ 12.

Práva příslušející zaměstnancům z tohoto
zákona nelze úmluvou ani změniti ani ob-
meziti. Porušení předpisu tohoto zákona se
sírany zaměstnavatele neb jeho zástupce,
považuje se za důležitý důvod, který o-
pravňuje zaměstnance k předčasnému vy-
stoupení z práce. V případech, v nichž jest
vyloučena výpovědní lhůta, vypočte se,
není-li úmluvy pro zaměstnance výhodněj-
ší, náhrada podle výpovědní lhůty zákonem
stanovené.

§ 13.

Přestupky tohoto zákona trestají se po-
litickým úřadem (administrativní policejní
vrchností) pří prvním přestupku pokutou
na penězích do 1000 Kč, pří opakování
trestního činu pokutou na penězích do
5000 Kč a při třetím přestupku pokutou na
penězích do 10. 000 Kč. Při dalším opako-
vání se přestupku vysloví se kromě poku-
ty do 20. 000 Kč ztráta živnosti. Uložené
pokuty plynou do státní pokladny pro so-
ciální péči. Byla-li by nedobytná, změní se
pokuta v přiměřený trest vezení nejvýše do
tří měsíců. Z úřadu I. stolice lze se odvo-
lati do čtrnácti dnů počínajíc dnem násle-
dujícím po doručení k úřadu II. stolice,
který rozhodne s konečnou platností, není-
li jiných předpisů.

§ 14.

Ustanovení zákona vztahuje se i na zá-
vody cizozemců, i na zaměstnance cizo-
zemce.

§ 15.

Zákon tento nabude mocí 14 dnů po
svém vyhlášení.

Současné pozbývají platnosti zákony ze
dne 16. ledna 1895, č. 21 ř. z, a ze dne 18.
července 1905, č. 125 ř. z., pokud se dotý-
kají živností obchodních, závodů, pisáren
i kanceláří, jež jsou dotčeny tímto záko-
nem, jakož i dosud platná nařízení, týkající

5

se úpravy nedělního klidu v živnostech ob-
chodních, závodech, pisárnách a kancelá-
řích, pokud jsou s obsahem tohoto zákona
v odporu,

§ 16.

Ministru sociální péče se ukládá, aby
tento zákon provedl.

Důvodová zpráva:

Minulé sněmovny upozornili jsme svými
iniciativními návrhy na význam nové zá-
konné úpravy nedělního klidu, zejména
pro obchody, kanceláře a pisárny. Zasta-
ralé zákony o nedělním klidu ze dne 16.
ledna 1895, č. 21 ř. z. a ze dne 18. červen-
ce 1905, č. 125 ř. z. v podstatě vlastně ne-
dělní klid zavedly, leč dovolené odchylky
rozmnožily tolik výjimek, že původně za-
mýšlený klid práce o nedělích byl opačnou
praxí zrušen. Zákonem ze dne 19. prosin-
ce 1918, č. 91 Sb. z. a n. o osmihodinové
době pracovní měl býti zákonodárně upra-
ven nový stav nedělního klidu, neboť § 4
jmenovaného zákona určuje aspoň 32hodi-
novou nerušenou přestávku jednou týdně,
která »připadá v závodech, v nichž výroba
může se přerušiti technicky bez obtíží,
zpravidla na neděli, nejsou-li zákonem o
nedělním klidu dovoleny výjimkyŤ. Roz-
sah zákona, který navrhujeme, dotýká se
vesměs závodů, jichž provoz lze bez obtíží
přerušiti a tak vlastně citované ustanove-
ní zákona o pracovní době anulovalo spou-
stu nařízení, výnosů a jiných opatření, kte-
rá prácí o nedělích dovolovala.

Naše předchozí iniciativní návrhy vyvo-
laly v sociálně politickém výboru posla-
necké sněmovny vřelého ohlasu a byly
osnovy několikráte předmětem výboro-
vých jednání. Podvýbor pro otázky sou-
kromozaměstnanecké výboru sociálně po-
litického usnesl se ve své schůzi, konané
dne 26. června 1923 na jednomyslné reso-
luci, která vybídla vládu, aby v nejkratší
době předložila osnovu jednotného zákona
o celostátním nedělním klidu v obchodech
a kancelářích. Až do doby parlamentního
schválení nového zákona budiž nedělní
klid v obchodech upraven cestou admini-
strativní na základě zákonných ustanove-
ní v duchu § 4 zákona o osmihodinové do-
bě pracovní. Toto usnesení platilo zejména

o velkých a větších městech. Zemské poli-
tické správy, používajíce dané možnosti,
upravily nedělní klid pro živnosti obchod-
ní v těchto místech a obvodech:

Čechy.

Aš, České Budějovice, Česká Lípa, Dě-
čín, Duchcov, Falknov n. /O., Frýdlant, Ho-
řovice, Hradec Králové, Cheb, Chomutov,
Chrudim, Jablonec nad Nisou, Jáchymov
Sv,, Kodaň, Karlovy Vary, Kladno, Kolín,
Královice u Plzně, Kralupy n. /Vlt., Krasli-
ce, Liberec, Litoměřice, Loket, Louny, Ma-
riánské Lázně, Mělník, Mladá Boleslav,
Most, Nejdek, Německé Jablonné, Něme-
cký Brod, Pardubice, Planá u Mař. Lázní,
Plzeň, Podbořany, Praha - pro Velkou Pra-
hu, Praha-venkov pro Modřany a Čakovi-
ce, Přísečnice, Rakovník, Rokycany, Roud-
nice n. /L., Rumburk, Slaný, Tachov, Teplá-
město, Teplice-Šanov, Turnov, Ústí nad
Labem, Varnsdorf, Zatec, Žlutice, Bilina,
Kamenice, Mimoň, Vejprty, Kutná Hora.

Morava a Slezsko.

Velké Brno, Velká Olomouc, Znojmo,
Moravská Ostrava, Mariánské Hory, Nová
Ves, Přívoz, Vítkovice, Zábřeh, Přerov,
Prostějov, Šumperk, Nový Jičín, Žilina, Še-
nov, Valašské Meziříčí, Jihlava, Vsetín,
Opava, Frývaldov, Gräfenberk, Český Tě-
šín, Blansko, Kyjov, Břeclav, Zlín, Prštné,
Třebíč, Tišnov, Předklášteří, Kateřinky,
Kylešovice, Jaktař, Palhanec a Lucerna.

Slovensko.

Bratislava. - Vl. nař. pro Bratislavu.

Poněvadž v řadě jiných měst trvají krom
nařízeného nedělního klidu v místech jme-
novaných dohody mezi zaměstnanci a za-
městnavateli o nedělním klidu, znamená
náš návrh potvrzení dnešního stavu a zjed-
nodušení veřejné administrativy. V době,
kdy se mluví o reformě veřejné správy, je

6

obsáhlé šetření poměrů, jež předchází ka-
ždému nařízení o nedělním klidu, tak za-
staralou formou, že je nejvýš na čase se-
jmouti tato břemena s beder našich úřadů,
jež mají se věnovati jiným úkolům než to-
mu, co starý zákon před 30 lety o klidu
práce v neděli ustanovil. Partie o nedělním
klidu v živnostenském řádu je jedna z nej-
obsáhlejších a proto uspíšíme novelisaci
živnostenského řádu, když vyjmeme z ně-
ho jednu z nejtěžších částí.

Nejdůležitější činitel v akci pro nedělní
klid jest konsument. Zemské úřady mohou
dokumentárně potvrditi naprostý souhlas
převážné většiny konsumentských vrstev
s úpravou nedělního klidu a poukazujeme-
li na zvyklosti, pak Velká Praha svým ú-
plným nedělním klidem vyvrací slavnost-
ním způsobem veškeré námitky proti zá-
konu, jehož se touto osnovou dovoláváme,
neboť Praha byla v dřívějších dobách stře-
diskem nákupu o nedělích; nejen detailní
konsumenti, ale í obchodníci byli zvyklí
v neděli v Praze nakupovati, zavedení ne-
dělního klidu ale ukázalo, že konsum se
pro tuto okolnost nezmenšil, byl jen jinak
rozdělen a proto také zaměstnavatelé ve
Velké Praze vedle pomocníků a zaměst-
nanců jsou nejvěrnějšími strážci této soci-
ální vymoženosti.

Není již v republice důležitějšího obchod-
ního střediska, ve kterém by nedělní klid
nebyl zaveden. V těch místech, která jsou
obchodně méně významná, se o zavedení
nedělního klidu žádá a zemské úřady pro-
vádějí šetření a dle zákona slyší korporace
podnikatelské, zaměstnanecké a konsu-
mentské. Tam, kde se obchodní grémia vy-

jadřují proti zavedení nedělního klidu v
místě, vyslovují se současně pro zavedení
celostátního nedělního klidu. Vrstvy kon-
sumentské a zaměstnanecké korporace vy-
slovují se jednomyslně pro požadavek ne-
dělního klidu ať již zavedeného místně ne-
bo celostátně.

Upozorňujeme na výsledek ankety ko-
línského Obchodního grémia, která byla
písemně uspořádána a ve které se veliká
většina obchodních grémií v zemi české
vyslovila pro zavedení celostátního neděl-
ního klidu. Výsledek této ankety předložen
byl v roce 1931 ministerstvu obchodu, so-
ciální péče a sociálně-politickému výboru
poslanecké sněmovny,

V zemi moravsko-slezské na přání ob-
chodních grémií usnesly se ústředny za-
městnavatelské na zavedení celostátního
nedělního klidu. V roce 1934 dokonce zem-
ské zastupitelstvo pro zemi moravsko-slez-
skou přijalo resoluci, ve které je žádáno,
aby pro případ, že nebude možno v do-
hledné době zavésti celostátní nedělní klid
zákonem, upraven byl pro zemi moravsko-
slezskou nařízením zemského úřadu v Br-
ně.

Zavedení úplného nedělního klidu jest
účelností i příkazem doby, a proto v sou-
vislosti s jednáním minulé sněmovny plným
právem předpokládáme, že naše osnova
v nejkratší době stane se zákonem.

Tímto zákonem nevzejdou státu žádná
vydání. Odpadne tudíž doložka podle § 41
ústavního zákona.

Návrh tento budiž přikázán sociálně
politickému výboru k nejrychlejšímu
projednání.

V Praze dne 18. června 1935.

Klein, Polach, Bečko,

Schulcz, Brožík, Dlouhý, Benda, Neumeister, Langer AI., Tayerle, Němec, Kučera
Jar., dr. Goldstein, Kopasz, Révay, Nový, Hladký, Laušmari, Tymeš, Kučera Felix,

dr. Kugel, dr. Mareš.