11

skončí - li se pracovní poměr tím, že uplynula
doba, na kterou byl ujednán, nebo že po vý-
povědi dané dříve, než nastala překážka,
prošla doba výpovědní, nebo konečně, že
redaktor byl propuštěn z důvodu, z kterého
lze pracovní poměr předčasně zrušiti. Po-
kud výpověď před nastoupením překážky
nemůže býti platně dána (srv. § 1 zák. č.
61/1925 Sb. z. a n. ), nelze k ní ovšem při
rozhodování podle § 9 přihlížeti. Pro vazbu
nemůže však zaniknouti nárok, byla-li zavi-
něna samým vydavatelem, tedy směrem
jím určeným anebo byl-li čin spáchán na
jeho podnět. Nebylo by spravedlivo zbaviti
v těch případech redaktora platu.

K § 10.

Bylo uznáno zástupci obou zájmových
skupin, že ani předpisy zákona o soukro-
mých zaměstnancích, upravující otázku do-
volené, nelze považovati za vyhovující.
Vzhledem k obtížné a vyčerpávající práci
redaktorské sluší dovolenou nejméně čtyř-
nedělní považovati za minimální. Osnova
navrhuje, aby doba dovolené se prodlužo-
vala, když pracovní poměr trval jistou dobu.

Souhlasně s tím, co navrhovaly osnovy
ministerstva sociální péče a novinářských
organisací, se ustanovuje, že doba, po kte-
rou má redaktor právo na plat, ač nemohl
konati práci, se nezapočítává do dovolené.
Zato se dopouští, aby se do dovolené zapo-
čítávala doba, po kterou, bylo vydávání časo-
pisu úředně zastaveno, ale jen tehdy, je-li
delší než jeden týden. Za této podmínky
možno započítati do dovolené i dobu několi-
kerého úředního zastavení časopisu, vždy
však smí býti tímto způsobem vyčerpána
nejvýše jedna polovina dovolené.

Ustanovení odst. 3 a 4 převzata byla
z osnovy zákona o soukromých zaměstnan-
cích. V odst. 5 bylo výslovně ustanoveno, že
redaktor, jenž byl zaměstnavatelem z dovo-
lené odvolán, má nárok na náhradu výdajů
tím vzešlých.

K § 11.

Po vzoru ustanovení zákona o soukro-
mých zaměstnancích navrhuje osnova
zvláštní předpisy o zákazu konkurence.
Předpisy podobné obsaženy byly i v osno-
vách ministerstva sociální péče a novinář-
ských organisací. Druh činnosti, jenž je
redaktorům zakázán bez souhlasu zaměst-
navatelova, musí býti vymezen s přihlíže-

ním k povaze redaktorského povolání. Sta-
noví proto osnova, že redaktor nesmí pra-
videlně pracovati pro jiný časopis a že ne-
smí ani sám provozovati časopisecký pod-
nik ani se podniku takového zúčastniti jako
spolupodnikatel. Je tedy dovoleno, aby na
př. redaktor denního listu své beletristické
nebo vědecké prače uveřejňoval v jiném ča-
sopise, a nebylo by ani závady, aby občas
uveřejnil nějaký příspěvek v časopise stej-
ného druhu, v jakém je zaměstnán.

Sankce na přestoupení zákazu konkuren-
ce jsou obdobné sankcím v osnově zákona
o soukromých zaměstnancích.

Ustanovení navrženého § 11 je v poměru
k § 14 zákona č. 111/1927 Sb. z. a n., o ne-
kalé soutěži považovati za lex specialis; je
tedy v dosahu § 11 osnovy vyloučeno užíti
cit. § 14 zákona o nekalé soutěži.

K § 12.

Určení délky doby výpovědní bývá zpra-
vidla jednou z nejspornějších otázek při
úpravě pracovních poměrů. Delší dobou vý-
povědní je zaměstnanec chráněn proti
tomu, aby byl příliš náhle zbaven svého mí-
sta, a má mu býti zaručeno, aby si mohl
vyhledati novou práci a vůbec se přizpůso-
biti žíněně poměrů, jež nastane projitím vý-
povědní doby.

Podle zák. čl. XIV /1914 je výpovědní
doba, jestliže strany nesmluvily dobu delší,
při odpovědném redaktoru 1 rok, při výpo-
mocném redaktoru nebo pracovníku s dů-
ležitějším oborem činnosti, jakož i při kte-
rémkoliv jiném zaměstnanci, který je za-
městnán v závodě déle 5 let, šest měsíců,
jinak tři měsíce.

Při poradách, jež byly konány v mini-
sterstvu spravedlnosti, projeveno bylo se
strany redaktorů přání, aby výpovědní
doba upravena byla podle vzoru uvedených
ustanovení. Návrh ten zástupci zaměstna-
vatelů označili za nepřijatelný, připustili
však, že odpovídá povaze pracovního pomě-
ru redaktorů, aby zákon jako pravidelnou
dobu výpovědní stanovil dobu tří měsíců.

Osnova navrhuje, aby zákonná výpo-
vědní doba byla tříměsíční, a to pro prvých
pět let trvání pracovního poměru beze
změny, po této době pak aby se prodlužo-
vala za každé dva roky o 1 měsíc, a to u ji-
ných než denních listů až do šesti měsíců,
u těchto do 1 roku. Podle osnovy bude tedy
šestiměsíční doba výpovědní příslušeti red-


12

aktérům, jsou-li v podniku zaměstnáni 11
let, a u deníků roční v 23 letech.

Výpovědní doba bude pro obě strany
stejná. Byly-li smluveny nestejné doby,
platí pro obě strany doba delší.

Jak patrno, jsou ustanovení osnovy red-
aktorům méně příznivá, než ustanovení zák.
čl. XIV/1914. Aby chráněna byla iura quae-
sita osob, jejichž pracovní poměr se dosud
spravoval předpisy cit. zák. článku, vloženo
bylo do osnovy ustanovení § 21, odst. 2.

K §13.

Délka dovolené i doby výpovědní závisí
podle §§ 10 a 12 osnovy na době, po kterou
trval pracovní poměr. Ač snad by to mohlo
býti samozřejmé, vytýká osnova z opatr-
nosti výslovně, že do doby trvání pracov-
ního poměru se započítává také doba, po
kterou redaktor nekonal práci, přísluší-li
mu podle §§ 5 až 9 plat, a doba, po kterou
bylo vydávání časopisu úředně zastaveno.
Vedle toho se má podle osnovy započítávati
jedna čtvrtina doby, po kterou byl redaktor
zaměstnán v jiném podniku v povolání red-
aktorském. Tím má býti dosaženo toho, aby
osoby, které přinášejí si do nového zaměst-
nání určitou redaktorskou praksi, nebyly
postaveny na roven začátečníkům. K čin-
nosti v jiném oboru než v redaktorském
přihlížeti nelze.

K § 14.

Důležité důvody, pro které jedna nebo
druhá strana může zrušiti pracovní poměr
bez výpovědi, jak jsou uvedeny na příklad
v §§ 33 až 35 zák. č. 154/34 Sb. z. a n., platí
i na pracovní poměr redaktorů.

Se zřetelem k povaze redaktorského po-
volání mohou se však naskytnouti situace
zcela speciální, ze kterých také nelze red-
aktorovi brániti, aby pracovní poměr zrušil
s okamžitou platností. Důvody takové osno-
va výslovně uvádí, jako je uváděly osnovy
ministerstva sociální péče a novinářských
organisací. že může redaktor smlouvu zru-
šiti předčasně, když se na něm požadují vý-
kony, které jsou v rozporu s obsahem
smlouvy o práci, je samozřejmé. Zvláštního
zdůraznění však potřebuje, že redaktor
může práci okamžitě opustiti, když zaměst-
navatel žádá na něm výkon, který by mohl
ohroziti stavovskou čest, nebo odbornou po-
věst redaktorovu, na příklad když zaměst-
navatel žádá, aby redaktor příznivě kritiso-

val umělce, se zaměstnavatelem spřátelené
atp.

Docela speciální je pak druhý důvod, jejž
uvádí osnova, totiž změna zásadního směru
časopisu. Směr časopisem dosud zastávaný
může se změniti tak, že redaktor dobře není
s to, aby pro podnik dále pracoval, nechce-li
zapříti své přesvědčení a celou svoji dosa-
vadní činnost. Je v zájmu cti redaktorského
povolání, aby redaktor nebyl nucen praco-
vati pro podnik za poměrů zásadně změně-
ných, nýbrž aby se mohl svého místa vzdáti,
aniž se vydával v nebezpečí nepřiměřených
finančních obětí. Osnova navrhuje, aby red-
aktor mohl zrušiti pracovní poměr jen do
tří měsíců po žíněně směru; pracuje-li red-
aktor déle po změně směru pro podnik,
sluší z toho usuzovati, že se se změněnými
poměry smířil.

Ustanovení navržená jsou - jak ani ne-
může býti jinak - velmi pružná. Rozhod-
nutí o tom, zda skutečně byly žádány na
redaktoru výkony, které by mohly ohroziti
jeho stavovskou čest nebo odbornou pověst
nebo zda se změnil zásadní směr časopisu,
takže nelze na redaktorovi slušně žádati,
aby pro podnik dále pracoval, bude zpravi-
dla dosti nesnadné. Původně bylo pomýšleno
na to, aby rozhodnutí otázky, zda v kon-
krétním případě jsou dány skutkové zá-
klady § 14, odst. 1, č. 1 nebo č. 2 osnovy,
svěřeno bylo rozhodčímu soudu stavovské
organisace, jakou měla býti chystaná tis-
ková komora. Od podobné zvláštní instance
musilo býti upuštěno, když se ukázalo, že
k zřízení tiskové komory brzo nedojde. Lze
ponechati soudu, aby, rozhoduje o právních
následcích předčasného zrušení pracovního
poměru, si rozřešil též prejudiciální otázku,
zda skutkový základ § 14, odst. 1, osnovy
byl splněn. Ježto spor bude podle zákona č.
131/1931 Sb. z. a n. příslušeti před soudy
pracovní, bude často moci posouditi tuto
otázku soud sám; nestačí-li na ni, rozhodne
po posudku znalce.

Dojde-li na zrušení pracovního poměru
z důvodů uvedených v § 14, odst. 1, osnovy,
má příslušeti redaktoru stejná náhrada,
jako když zruší pracovní poměr z důvodů
zaviněných zaměstnavatelem. Platil by tedy
§ 36 zákona o soukromých zaměstnancích.
Redaktorovi denního listu dává osnova vol-
bu, zda místo řečené náhrady nechtěl by
odbytné ve výši dvojnásobného platu za vý-
povědní dobu.


13

K § 15.

Zcizení nebo propachtování podniku
velmi často spojeno bude se změnou zá-
sadního směru listu. Je-li tomu tak, může
redaktor pracovní poměr zrušiti podle
§ 14, odst. 1, č. 2 osnovy. Může se však
státi, že nabyvatel (pachtýř) dosavadní
směr časopisu celkem sice dodržuje, red-
aktor však přes to nemůže nebo nechce
pracovati pro nynější zaměstnavatele
tak, jako pracoval pro zaměstnavatele dří-
vějšího. Poměr mezi redaktorem a zaměst-
navatelem je příliš osobní, než alby mohla
býti změna v osobě zaměstnavatelově red-
aktorovi lhostejná. Na druhé straně ovšem
i nový zaměstnavatel může míti zájem na
tom, aby nemusil s podnikem převzíti i
všechny dosavadní redaktory. Nelze proto
ani jemu brániti, aby pracovní poměr bez
výpovědi zrušil.

Redaktorovi třeba ovšem vždy zaručiti
práva, jaká má, když pracovní poměr se
předčasně zruší z důvodu zaviněného za-
městnavatelem. Odkazuje se proto na § 14,
odst. 2, čímž se redaktorům denních listů
dává také právo na odbytné tam dotčené
Aby právo redaktorovo na náhradu (od-
bytné) bylo co nejvíce zajištěno, ustano-
vuje se, že placení náhrady (odbytného)
postihuje dřívějšího zaměstnavatele i na-
byvatele (pachtýře) podniku rukou společ-
nou a nerozdílnou. Redaktor mohl by tedy
vymáhati třebas i celou částku podle své
volby na kterémkoliv z nich.

Pokud nedojde k předčasnému zrušení
pracovního poměru, vstupuje nabyvatel
nebo pachtýř do smlouvy. Na případy uni-
versální sukcese se navržené ustanovení ne-
vztahuje.

K § 16.

Podle zákona o soukromých zaměstnan-
cích uznává se soutěžní doložka v jistém
rozsahu za závaznou. Zvláštní povaze red-
aktorského povolání však spíše vyhovuje,
aby všeliké doložky soutěžní prohlášeny
byly vůbec za neplatné.

K § 17.
Zvláštní ustanovení na ochranu osob po-

zůstalých po redaktorovi obsahovaly osnovy
ministerstva sociální péče i novinářských
organisací. Na poradách konaných v mini-
sterstvu spravedlnosti i zástupci zaměstna-
vatelů souhlasili s ochranou pozůstalých,
jen si přáli, aby nároky pozůstalých osob
byly omezeny na pevnou dobu, a aby se ne-
vyměřovaly vždy podle délky doby výpo-
povědní. Osnova určuje jako úmrtné tří-
měsíční plat a přesně vymezuje okruh osob,
kterým úmrtné přísluší.

K § 18.

§ 18 osnovy odpovídá podobným ustano-
vením osnov ministerstva sociální péče a
novinářských organisací. O významu hro-
madných (kolektivních) smluv v oboru
pracovního práva vůbec netřeba se šířiti.
Vyhovuje modernímu názoru na povahu
hromadné smlouvy, aby odchylky od ta-
kové smlouvy v neprospěch zaměstnance
byly prohlášeny za přípustné jen potud, po-
kud hromadná smlouva sama je dopouští.
Pravidelně ovšem obsahuje hromadná
smlouva ustanoveni o minimu práv zaměst-
nanců; pak může smlouva individuální
platně přiznati zaměstnanci více práv. Po-
něvadž závaznost smluv se často obchází
tím, že se uzavírají smlouvy individuální,
v podstatě však se stejným obsahem, na-
vrhu je osnova, aby i smlouvy, jichž obsah
se liší pouze výší platu a stanovením roz-
sahu pracovních povinností, byly považo-
vány rovněž za smlouvu hromadnou. Pod-
mínkou je pouze, aby šlo, o stejného zaměst-
navatele.

K § 19.

Po vzoru jiných zákonů upravujících
pracovní poměry, prohlašuje osnova ně-
která ustanovení za ius cogens, jež smlou-
vou (ani hromadnou ani jednotlivou) ne-
může býti v neprospěch redaktorů zrušeno
nebo změněno.

K §§ 20 až 22.

Paragrafy tyto obsahují ustanovení pře-
chodná a závěrečná. O § 21, odst. 2, stala
se zmínka již u § 12.

Návrh zákona budiž přikázán výborům ústavně-právnímu a sociálně-
politickému k podání zprávy.

V Praze, dne 18. června 1935.

Klein, Stivín, Pik, Němec,

Nový, Dlouhý, Langer AI., Kučera F., Laušman, Remeš, Polach, Brožík, Srba, Eopasz,
Hladký, Kučera Jar., Révay, Jaša, Jurnečková-Vorlová, Tayerle, Hampl.

Státní tiskárna v Praze - 3076-35


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP