Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

IV. volební období. 1. zasedání.

44.

Interpelace:

I. posl. Zajička a druhů vládě o vyslužném asi 30 železničních zaměstnanců,

II. posl. Fialy, Tichého a druhů min. železnic o nepřiznávání nároků na pensi pomocným za-
městnancům-zřízencům ČSD., kteří byli řádně dle služebního řádu pensionováni a tohoto ná-
roku podle § 7, odst. 1. pens. stanov československých státních drah na pensi dosáhli,

III. posl. Hodinové - Spurné, Machačové, dr. Clementise, širokého, Vallo a soudr. min. vnitra o zá-
kazu schůze, protože byla ohlášena ženami a ne muži,

IV. posl. Kneborta, Iváka a druhů min. obchodu, průmyslu a živností o výdělkových a hospodář-
ských společenstvech (družstvech),

V. posl. Bečko, Brožíka a súdr. vládě vo veci zaistenia zamestnania robotníkom štátných baní
a hutí po ukončení vojenskej služby prezenčnej,

VI. posl. Tayerle, Polacha, Bečko a soudr. min. vnitra o nezákonném zamítání žádostí o státní
příspěvek vyživovací příslušníků branců a osob povolaných k vojenskému výcviku,

VII. posl. Neumeistra, Polacha, Kopasze a soudr. min. financí ve věci neutěšených poměrů a
úpravy požitků prodavačů tabáku,

VIII. posl. Neumeistra, Kopasze, Polacha a soudr. min. financí ve věci neoprávněného držení pro-
dejny taháku pí Tevelesovou v Praze VIL.

II. posl. Neumeistra, Polacha, Kopasze a soudr. min. financí ve věci neoprávněného držení pro-
dejny tabáku, po případě společenství v trafice pí Englové v Praze I.,

X. posl. Neumeistra, Polacha a soudr. min. financí ve věci trafiky v Praze XII., na Tylově ná-
městí,

XI. posl. Neumeistra, Kopasze, Polacha a soudr. min. financí ve věci trafiky v Praze II., Na
Poříčí (Jan Hůbschman),

XII. posl. Drobného a druhov vládě republiky Čsl. vo veci rozdielov cenového indeksu životných
potrieb na Slovensku a Podk. Rusi,

XIII. posl. Dembovského a druhov předsedovi vlády v záležitosti pomerov u Čsl. akc. plav. spoloč-
nosti dunajskej v Bratislavě,

XIV. posl. Haššíka a druhov min. vnútra vo veci zneužitia úradnej moci a stranníckého chovania
sa okresného náčelníka Vojtěcha Kováča v Humennom,

XV. posl. Kleina a soudr. min. soc. péče a min, zdravotnictví ve věci úmrtí Josefa Dostála, stroj-
ního zámečníka, zaměstnaného u firmy J. Bartoš, Hedvíkovice u Třemošnice,

XVI. posl. Kopřivy a soudr. min. vnitra o svévolném postupu jihlavské policie,

XVII. posl. Vallo, Širokého, Schmidke a súdruhov min. vnútra vo veci postupu okresného úradu
proti nezaměstnaným robotníkom, ktorým za to, že podali jako deputácia požiadavky, boly
vyměřené tresty od 1000 Kč do 3570 Kč, v páde nedobytnosti zatvorenie od 3 do 10 dní,

XVIII. posl. Vallo, Širokého a súdruhov min. vnútra vo veci zadržania poslanca Vallo v obci Stra-
tená, odvezenie na okresný úrad v Rožnave a že tam uvalena politickým komisarom Dr. Be-
layom na menovaného vyšetrovacia vazba,

XIX. posl. Švermy, Zápotockého, B. Köhlera, širokého, Töröka, Śliwky a soudruhů min. spravedl-
ností o odsouzení komunistů poslance štětky a tajemníka Slánského a o osvobození fašisty
Maixnera,

XX. posl. Kosíka a súdr. min vnútra o policajnej domovej prehliadke, vykonanej v úradnej
miestnosti odborovej organizácie stavebných delníkov v Košiciach,

---

2

XXI. posl. Kosíka a súdr. min. vnútra o zákaze přednášky o Sovietskej unii,
XXII. posl. dr. Wolfa a druhů min. železnic o nespravedlivém přeložení železničního zaměstnance,

XXIII. posl. dr Wolfa a druhů min. vnitra o likvidaci vkladů československých státních občanů
v těšínské městské spořitelně z dob před rozdělením,

XXIV. posl. Zajíčka a druhů vládě o vranovské údolní přehradě,

XXV. posl. Kosíka a súdr. min. spravedlnosti o pronásledovaní delníkov, ktorí požadovali, aby Er-
nest Thálman prepustený bol na slobodu,

44/I (překlad).

Interpelace

poslance E. Zajíčka a druhů
vládě

o výslužném asi 30 železničních zaměst-
nanců.

Čl. VI. třetí novely platového zákona č. 436 ra-
kouského spolkového zákoníka z r. 1929 ustanovuje,
že rakouské spolkové dráhy smějí vypláceti výsluž-
né jen rakouským státním občanům. Podle tohoto
zákona bylo několika tuctům železničních zaměst-
nanců, žijících v Československé republice, kteří
přes své československé státní občanství sloužili
v Rakousku, zastaveno výslužné většinou dne 31.
ledna 1931.

Několikrát jsem písemně i ústné ukazoval na toto
křiklavé bezpráví u všech příslušných ústředních
míst a žádal jsem, aby se co nejdříve napravilo.

Původně bylo naše ministerstvo železnic ochotno
těmto politování hodným lidem, z nichž někteří
jsou velmi staří, povoliti výslužné z milosti. Bohu-
žel byl tento úmysl později opuštěn. Z Vídně bylo
ústně navrženo, aby oba státy společně vyplácely
toto výslužné, bohužel Praha tohoto návrhu ne-
přijala.

Poněvadž všechna dosavadní zakročení - až na
několik málo případů - byla marná a jelikož přece
není možné nechati hodně lidí dále v bídě, vybízejí
podepsaní vládu, aby se co nejdříve postarala, aby
tito politování hodní lidé co nejdříve dostali zase
své výslužné.

Původně šlo o 43 případů. Naše ministerstvo že-
leznic převzalo- 4 osoby, několik jich dostává i Ra-
kouska dary z milosti. Zbývá ještě asi 30 osob;
z toho žije 13 v jihomoravské obci Hevlíně. Na
vyplácení výslužného stačilo by ročně asi 300. 000 Kč.

Bylo by si přáti, aby tato věc byla likvidována
takto:

1. Rakousko bude toto výslužné dále vypláceti.
Výše zmíněný zákon nemůže tomu překážeti, vždyť
by přece mohl býti změněn. Tito železniční zaměst-
nanci pracovali v Rakousku, proto jim musí Ra-
kousko, přes jejich československé státní občanství,
poukazovati výslužné.

V této souvislosti budiž ukázáno na to, že podíle
vídeňské smlouvy československo četným, v Ra-
kousku žijícím rakouským státním občanům nejen

vyplácí výslužné, nýbrž musilo se také zavázati
poukázati jim velké doplatky.

Zde by přece mělo býti možno podobnou dohodou
uložiti Rakousku závazek, aby vyplácelo výslužné
československým státním občanům, žijícím v Česko-
slovensku.

Nebo 2. Československá vláda převezme toto vý-
služné.

Nebo 3. Obě vlády převezmou polovici výsluž-
ného.

Podepsaní táží se naléhavě vlády:

Jest vláda ochotna co nejrychleji se postarati,
aby tito železniční zaměstnanci co nejdříve zase
dostali své výslužné, a to ode dne, kdy jim bylo
zastaveno ?

Tato interpelace byla podána již dne 14. března
1936 jako čís. tisku 2852/IV.

V Praze dne 18. června 1935.

Zajíček,

dr. inž. Lokscha, Schiitz, dr. Mayr-Harting, Schlu-
sche, dr. Luechka, Sandner, Hollube, Axmann, Sogl,
dr. Jilly, Fischer, Jákel, Stangl, Gruber, dr Holota,
Knocheí, inž. Peschka, Illing, dr. Klieber, Szenti-
ványi, Nitsch A., dr. Neuwirth, Jaroše.

44/II.

Interpelace

poslanců čeňka Fialy, Ervína Tichého
a druhů

ministru železnic

o nepřiznávání nároků na pensi pomocným
zaměstnancům-zřízencům ČSD, kteří byli
řádně podle služebního řádu pensionovani
a tohoto nároku podle § 7, odst. 1 pens.
stanov československých státních drah na
pensi dosáhli.

Ve službách železničních jsou zaměstnáváni po-
mocní zřízenci, převedení z pomocných zaměstnan-
ců, podle ustanovení § 136 vlád. nař. č. 15/27, jichž
služební poměr ve smyslu tohoto ustanovení jest
postaven na roven definitivním zřízencům, vyjma

---

3

platových nároků, o nichž jedná cit. vlád nař.
zvláště. Jsou-li pomocní zřízenci přeloženi do trvalé
nebo dočasné výslužby po získání karenční doby
10letého členství v pensijním fondu, odmítá zásadně
správa železniční přiznávati těmto zaměstnancům
nárok na řádné odpočivné požitky ve smyslu usta-
novení § 7 pens. stanov čsl. státních drah. Svůj po-
stup odůvodňuje tvrzením, že jde o zaměstnance
pomocné, což nelze akceptovati z toho důvodu, že
jedná se o pomocné zaměstnance, jichž služební
poměr byl změněn podle ustanovení § 135 vlád. nař.
č. 15/27 ve služební poměr zřízence čsl. státních
drah.

Zaměstnanci ve svých nárocích odmítnutí byli nu-
ceni žalovati a nejvyšší soud ve všech dosud žalo-
vaných případech potvrdil zastávané stanovisko, že
pomocným zřízencům přísluší pense, dosáhli-li
alespoň 10 roků členství pensijního fondu podle
ustanovení § 7, odst. 1. pens. stanov čsl. státních
drah.

Bylo ustáleným zvykem, že v podobných sporných
případech v otázkách personálních, potvrdila-li nej-
vyšší judikatura alespoň dvěma stejnými rozsudky
zastávané stanovisko, správa železniční vzala to za
podklad řešení všech ostatních případů ve stejném
smyslu. Taková praxe dodržovala se až dosud, leč
v případě pomocných zřízenců odmítá zásadně mi-
nisterstvo železnic podobně postupovati a tím nutí
každý případ konkrétní žalovati.

Podepsaní nesdílí názor správy železniční již
proto, že se hromadnými žalobami zbytečně zvyšují
výlohy spojené s náklady soudními.

Podepsaní se táží:

1. Je panu ministru železnic tato praxe známa
a jaké kroky hodlá zaříditi, aby se dostalo pomoc-
ným zřízencům ČSD zaručených práv vlád. nař.
č. 15/27 a stanovami pens. fondu čsl. státních drah
a tím také snížení výdajů s touto otázkou spoje-
ných?

V Praze dne 26. června 1935.

Fiala, Tichý,

Uhlíř, Babek, Bátková, Lanc, Richter F., Bergmann,
dr. Neuman, Hatina, Langr F., Jenšovský, dr. Klap-
ka, Stejskal, David, Polívka, Netolický, Hrušovsky,
dr. Patejdl, Tykal, Zeminová.

44/III.

Interpelace

poslanců Hodinové-Spurné, Machačové, dr.
Clementise, Širokého, Vallo a soudruhů

ministru vnitra

o zákazu schůze, protože byla ohlášena
ženami a ne muži.

Okresnímu úřadu v Liptovském Sv. Mikuláši na
Slovensku byla ohlášena dělnickými ženami, a to

Marií Kubíkovou a třemi jinými z Ľubele veřejná
schůze na 23. června 1935 s programem: Hospo-
dářská a politická situace. Okresní úřad tuto schůzi
zakázal, s odůvodněním, že ,,oznamovatelé nevyho-
věli nařízení bývalého ministerstva vnitra ze dne
30. září 1938, podle kterého oznámení musí být po-
dáno aspoň 4 spolehlivými plnoprávnými občany a
ne občankami".

Podle ústavní listiny, § 106, neuznává se v Česko-
slovenské republice rozdílu pohlaví, rodu a povolání.
To znamená, že žena podle ústavní listiny je rovno-
právný občan československý.

Ve snaze znemožniti třídnímu dělnickému hnutí
propagovat své zásady v řadách pracujícího lidu,
odůvodňuje okresní úřad tímto neslýchaným výmě-
rem své zákroky. Nejen že opomíjí předpisy ústav-
ní listiny, ale používá starých maďarských zákonů,
aby pracující ženy označil za nespolehlivé a neplno-
právné občany.

Ptáme se proto pana ministra:

1. Co hodlá učiniti, aby platnosti zbavil neslý-
chaný citovaný výměr?

2. Co hodlá učiniti, aby podobné případy se ne-
opakovaly a aby i nedostatečná práva žen ústavou
zaručená nebyla šlapána?

3. Je ochoten pan ministr zbavit okresního ná-
čelníka v Lipt. Sv. Mikuláši jeho funkce pro na-
prostou neschopnost a svévoli?

4. Je pan ministr ochoten připomenout podříze-
ným úřadům politickou rovnoprávnost žen?

V Praze dne 24. června 1935.

Hodinová-Spurná, Machačová, dr. Clementia,
Široký, Vallo,

Synek, Zápotocký, Vodička, Török, Beuer, Kliment,

Kosík, B. Köhler, Šverma, Kopřiva, Sliwka, Nepo-

mucký, Slánský, Schmidke, Klíma, Dvořák.

44/IV.

Interpelace

poslance Viléma Kneborta, Jána Iváka
a druhů

ministru obchodu, průmyslu a živností

o výdělkových a hospodářských spole-
čenstvech (družstvech).

Dne 18. května t. r. bylo vydáno vládní nařízení
č. 116 Sb. z. a n., jímž podstatně rozšířena byla
pravomoc a činnost výdělkových a hospodářských

---

4.

společenstev (družstev) ) a tím poškozen jednotli-
vecký obchod.

Tento obchod již řadu let je soustavně ubíjen
uměle podporovaným soutěžením podnikání druž-
stevního. Již zákon o přímých děních z r. 1927,
č. 76 Sb, z. a n., poskytuje oproti velkým povinno-
stem poplatnictva z řad živnostnictva a obchod-
nictva i průmyslu značné daňové výhody a úlevy
konsumům a družstvům.

Nesnesitelné poměry, v nichž se ocitlo soukromé
podnikání obchodní a živnostenské, jsou ještě zhor-
šovány vázaným hospodářstvím, jakož i hospodář-
stvím fondovým, která jsou příčinou stálého zesi-
lování hospodářské krise, veškerého soukromého
podnikání výrobního i obchodního.

Podepsaní se proto táží pana ministra obchodu,
průmyslu a živností:

1. Co vykonalo ministerstvo obchodu, aby vydání
vládního nařízení č. 116 Sb. z. a n. z r. 1935 zabrá-
nilo a co hodlá vykonati nyní, aby došlo k pokud
možno rychlému jeho odvolání?

2. Je ochoten pan ministr obchodu domáhati se
novelisace zákona 6. 76 z r. 1927 v tom směru, aby
nespravedlivé daňové výhody konsumů a družstev
byly zrušeny a docíleno tak daňového zrovnopráv-
nění?

3. Je pan ministr obchodu ochoten působiti k od-
stranění vázaného hospodářství monopolů a syndi-
kátů, jichž činností poškozována je výroba a sou-
kromý obchod vyřaďován z distribuce zboží, a ja-
kými prostředky hodlá to učiniti?

V P r a z e dne 24. června 1935.

Knebort, Ivák,

dr. Domin, dr. Štůla, Kut, J. Sedláček, Ježek, Gajda,
dr. Dominik, dr. Branževský, Trnka, inž. dr. Toušek,
inž. Schwarz, dr. Rašín, Chmelík, Holeček, špaček,
dr. Novotný, Smetánka, Zvoníček, dr. Fencik, inž.
Protuš.

44/V.

Interpelácia

poslancov Jána Béčku, Karia Brožíka
a súdruhov

vláde

vo veci zaistenia zamestnania robotníkom

štátnych baní a hutí po ukončení vojenskej

služby prezenčnej.

Obyvateľstvo okresov, v ktorých sa nachádzajú
štátne závody, náležajúce do oboru pôsobnosti VII

odboru ministerstva verejných prác, sledovalo a
sleduje so značnou nedôverou postup voči tým ro-
botníkom, ktorí z jednotlivých závodov nastupovali
aktívnu vojenskú službu a po ukončení tejto ne-
boli prijatí nazpäť do svojho pôvodného zamest-
nania.

Pokiaľ šlo o reštrikciu robotníctva súvisiacu
s rekonštrukciou jednotlivých závodov, bola táto
chápaná obyvateľstvom a samotným robotníctvom
v celku snesiteľne. Nevie ale občianstvo a verej-
nosť, no tým menej postihnuté robotníctvo pocho-
piť príčinu, pre ktorú nie sú prijímaní nazpäť do
svojho zamestnania robotníci, vrátivší sa z aktív-
nej služby vojenskej. Krivda takto zapríčinená
jednotlivým robotníkom je dvojnásobne bolestná.

Robotník, ktorý nastúpi aktívnu vojenskú služ-
bu zo štátneho závodu, koná oddane a svedomité
svoju najvyššiu občiansku povinnosť. Po jej ukon-
čení vráti sa do občianskeho života, s rozhodnutím
založiť si rodinný krb a tu brána štátneho závodu
je pre neho navždy zatvorená, akoby len preto, že
konal svoju najťažšiu občiansku povinnosť. Mu-
síme - i keď neradi - pripomenúť, že vo všet-
kých štátnych baniach, hutiach i železiarňach za
starého režimu považovalo sa za samozrejmé, že
robotník vrátivší sa z aktívnej služby vojenskej,
nastúpil prácu nazpäť v závode, v ktorom pô-
vodne pracoval. Takto sa postupovalo za toho
istého právneho stavu, aký je i dnes.

Podľa jednotlivých závodov od roku 1924 až do
roku 1935 nebol prijatý po ukončení svojej pre-
zenčnej služby vojenskej nazpäť do zamestnania
nasledujúci počet robotníctva:

1. Štátna	železiareň, Podbrezová	95	robotníkov,
2. "	smaltovňa v Hronci................	42	"
3. "	železiareň v Tisovci ..................	6	"
4. "	vrtba Jasina a Slatinské  Doly ....................................	2	"
5. štátne bane Železník........................		5	"
6. "	bane v Banskej Štiav- nici ......................................	17	"
7. "	bane v Kremnici...................	5	"
8. "	naftové doly, Gbely..............	27	"
	Spolu....................................	199	robotníkov.

V danom prípade ide o robotníkov, ktorých by
zamestnávateľ nebol prepustil, keďby neboli mu-
seli nastúpiť prezenčnú vojenskú službu.

Republika potrebuje spokojných vojakov, vyko-
návajúcich svedomité a verne svoju ťažkú službu
v každom čase. Tak iste ale potrebujeme spokoj-
ných občanov, z ktorých každú chvíľu môžu byť
zase vojaci, zvlášť v dnešnej kritickej dobe.

Neustále opakované žiadosti postížených voja-
kov po znovu zamestnaní treba považovať za
oprávnené. Keďže sa dosiaľ nemohli dovolať ná-
pravy, predkladáme tu ich mená a plné adresy,
za účelom zjednania nápravy.

---

5

Robotníci štátnych podnikov,
ktorí nastúpili prezenčnú službu vojenskú a neboli závodom nazpäť prijatí.

Bež. čís.	Nástup voj. služby	Členské  číslo	Meno	Dátum narodenia	Bydlisko
št. žel. Podbrezová:
1.	1. X. 1924	32939	Dolničár Jozef	20.7. 1903	Lopej, okres Brezno n. Hron.
2.	1. X. 1925	9084	Jasenský Ludevít	28. 9. 1903	Dol. Turecká 16, p. Staré Hory, okr. B. Bystrica
3.	1. X. 1925	12981	Mráz Pavel	28. 7. 1905	Lopej, okres Brezno n. Hronom
4.	1. X. 1925	11756	Čellár Jozef	8. 10. 1904	Dolná Lehota, p. Lopej, okr. Brezno n. Hron.
5.	1. X. 1925	11798	Gerál Ján	19. 7. 1904	Dolná Lehota, p. Lopej, okr. Brezno n. Hron.
6.	1. X. 1925	12845	Hulik Eugen	17. 11. 1905	Moštenica, p. Slov. Lupča, okres B. Bystrica
7.	1. X. 1925	11881	Louka Ján	6. 12. 1904	Brusno, p. Sv. Ondrej, okr. Brezno n. Hron.
8.	1. X. 1925	12985	Majer Ján III.	5. 12. 1904	Šajba, p. Lubietová, okr. B. Bystrica
9	1. X. 1925	11647	Šteller Jozef	12. 9. 1905	Horná Lehota, 45, p. Podbrezová, okr. Brezno
10.	1. X. 1925	12960,	Mydlo Gejza	22. 9. 1904	Donovaly, p. Motyčky, okr. B. Bystrica
11.	1 X. 1925	11035	Presperin Jozef	26. 10. 1903	Dolná Lehota, p. Lopej, okr. Brezno n. Hronom
12.	1. X. 1 925	11408	Brucháč Jozef	10. 2. 1903	Dolná Lehota, p. Lopej, okr. Brezno n. Hronom
13.	1. X. 1925	13009	Místrik Ludevit	1. 6. 1905	Mistriky č. 9, okr. B. Bystrica
14.	1. X. 1925	4658	Prukner Vojtech	14. 9. 1905	Hronec, okr. Brezno n. Hronom
15.	1. X 1925	10964	Kukučka Jozef	3. 9. 1904	Horná Lehota, p. Podbrezová, okr. Brezno
16.	1. X. 1925	8390	Krnáč Vilém	27. 5. 1905	Lubietová, okr. B. Bystrica
17.	1. X. 1925	8514	Kováčik August	20. 5. 1905	Michalova, p. Polhora, okr. Brezno n, Hronom
18.	1. X. 1925	10945	Jergel Emil	30. 9. 1905	Dolná Lehota, p. Lopej, okr. Brezno n. Hronom
19.	1. X. 1925	9128	Hanko Dominik	28. 9. 1904	Valašská č. 117, okr. Brezno n. Hron.
20.	1. X. 1925	8441	Fiaska Anión	1. 1. 1904	Podkonice, p. Slov. Lupča, okr. B. Bystrica
21.	1. X. 1925	11783	Fílipko Anton	2. 6. 1905	Hronec, okr. Brezno n. Hronom
22.	1. X. 1925	11760	Čunderlík Vincenc	3. 9. 1904	Baláže, p. Sl. Lupča, okr. B. Bystrica
23.	1. X. 1925	9087	Babjak Julius	1. 7. 1905	Valašská, okr. Brezno n. Hronom
24.	1. X. 1926	8934	Bendik Augustín	8. 7. 1906	Hronec č. 227, okr. Brezno n. Hronom
25.	1. X. 1926	12888	Kaššay Ludevit	22. 6. 1904	Piesok, p. Podbrezová, okr. Brezno n. Hronom
26.	1. X. 1926	11680	Vouska Julius	24. 9. 1904	Moštenica č. 22, Slov. Lupča, okr. R Bystrica
27.	1. X. 1326	8389	Schuman Juraj	20. 1. 1906	Podbrezová č. 98, Brezno n. Hronom
28.	1. X. 1926	12883	Flaška Štefan	4. 4. 1906	Dolná Lehota, p. Lopej, okr. Brezne n. Hronom
29.	1. X 1986	8408	Hrban Vojtech	24. 3. 1905	Lopej č. 92, okr. Brezno n. Hronom
30.	1. X. 1925	11903	Mocik Ludevit	29. 1. 1905	Dolná Turecká, p. Staré Hory, okr. B. Bystrica
31.	1. X. 1926	10874	Bella Ján	30. 1. 1906	Dolná Lehota, č. 1, p. Lopej, okr. Brezno
32.	1. X. 1926	11596	Presperin Štefan	30. 1. 1906	Dolná Lehota č. 61, p. Lopej, okr. Brezno
33.	1. X. 1926	11495	Kohútik Ondrej	22. 11. 1905	Dolná Lehota, p. Lopej, okr. Brezno
84.	1. X. 1923	12001	Štrbáň Ján	30. 5. 1904	Dolná Lehota, p.. Lopej, okr. Brezno
35.	1. X. 1926	13069	Pobiš Štefan	25. 12. 1904	Dolná Lehota, p. Lopej, okr. Brezno
36.	1. X. 1926	4637	Náther Viktor	31. 8. 1906	Moštenica, p. Sl. Lupča, okr. B. Bystr.
37.	1. X. 1926	12957	Motička Alexander	26. 10. 1905	Motyčky, okr. B. Bystrica