Bež. čís.	Nástup voj. služby	Členské číslo	Meno	Dátum narodenia	Bydlisko
Štátne bane riad. Ban. Štiavnica:
1.	1. X. 1934	44751	Rudzan František	4. 10. 1912	Hodruša, č. 11, okr. B. Štiavnica
2.	1. X. 1934	44495	Graus Ján I.	17. 3. 1912	Dol. Hámry 48, okr. Nová Baňa
3.	1. X. 1934	43247	Čieš Jozef	19. 3. 1912	Repište č. 61, p. Skl. Teplice, okr.
					N. Baňa
4.	1. X. 1934	46609	Hederer Jozef	28. 5. 1912	Banská Štiavnica 159/I.
5.	1. X. 1934	45386	Cimra Ján	14. 10. 1912	Hodruša č. 91, okr. B. Štiavnica
6.	1. III. 1935	44249	Štampovský Michal	17. 9. 1912	Hodruša č. 51, okr. B. Štiavnica
7.	1. II. 1935	43266	Musil Ján	2. 4. 1911	Banky 93, p. B. Štiavnica
8.	1. II. 1936	36732	Škarba Anton	2. 12. 1913	Dol. Hámry č. 62, okr. Nová Baňa
9.	1. II. 1935	41157	Čiblik Štefan	18. 3. 1911	Hodruša č. 160, okr. Banská Štiavnica
10.	1. II. 1935	39757	Benovič František	1. 3. 1911	Hodruša č. 227, okr. Banská Štiavnica
11.	1. II. 1935	39756	Beneš František	13. 1. 1911	Hodruša č. 32, okr. Banská Štiavnica
12.	1. II. 1935	43248	Dirnbach František	27. 2. 1911	Hodruša č. 188, okr. Banská Štiavnica
13.	1. II. 1935	34070	Štelcl Emil	28. 1. 1911	Hodruša č. 259, okr. Banská Štiavnica
14.	1. III. 1935	42437	Jesenský Ludevit	21. 12. 1912	Reken 10, p. Rožňava
15.	1. II. 1935	43108	Haring Štefan	31. 7. 1911	Piarg č. 240, okr. B. Štiavnica
16.	1. II. 1935	45067	Debnár Štefan	1. 8. 1911	Sitnianska 6, p. Štefaultov, okr. B.
					Štiavnica
17.	1. II. 1935	44939	Debnár Mikuláš	6. 12. 1909	Sitnianska č. 6, p. Štefultov, okr. B.
					Štiavnica
Štátne bane, Kremnica:
1.	31. 8. 1925	6155	Knotek Ján	29. 6. 1903	Kremnica
2.	1. X. 1934	46545	Schnürer Ján	30. 3. 1913	Lúčky č. 51, p. Kremnica
3.	1. X. 1934	46537	Osvald Jozef	14. 1. 1912	Lúčky, pp. Kremnica
4.	1, X. 1934	46528	Hanák Ján	22. 10. 1913	Kremnica č. 296
5.	1. X. 1934	34315	Brusik Ludevit	12. 1. 1912	Kremnica 482
Štátne naftové doly Gbely:
1.	1. X. 1924	593	Vávra Jozef	14. 12. 1902	Kúty 380, okr. Uh. Skalica
2.	1. X. 1924	630	Večera Karol	10. 9. 1902
3.	1. X. 1924	444	Pils František	26. 2. 1904	Gbely, okr. Uh. Skalica
4.	1. X. 1924	355	Mazal Otto	6. 6. 1903	Nebojsa-Galanta
5.	1. X. 1924	167	Hanzalik Anton	29. 6. 1901	Kopčany, okr. Uh. Skalica
6.	1. X. 1924	169	Havel Michal	20. 8. 1903	Gbely, okr. Uh. Skalica
7.	1. X. 1924	206	Hnát Ján	8. 4. 1902	Brodské, okr. Uh. Skalica
8.	1. X. 1924	129	Gangl František	14. 12. 1903	Osek, Čechy
9.	1. X. 1924	130	Glogovský Ladislav	24. 8. 1902	Gbely, okr. Uh. Skalica
10.	1. X. 1924	549	Stvrtecký Ján	13. 4. 1902	Brodské, okr. Uh. Skalica
11.	1. X. 1924	4	Balog Antonín	13. 2. 1904	Unín, okr. Uh. Skalica
12.	1. X. 1924	28	Bazala Roman	29. 2. 1904	Holič, okr. Uh. Skalica
13.	1. X. 1924	229	Jurka Matej	25. 2. 1902	Gbely, okr. Uh. Skalica
14.	1. X. 1924	581	Uhrinec Eduard	28. 2. 1903	Gbely, okr. Uh. Skalica
15.	1. X. 1924	640	Zúbek Štefan	12. 4. 1904	Malacky
10.	1. X. 1924	288	Kopecký Ján	11. 10. 1903	Rožkov u Plzne, Čechy
17.	1. X. 1924	476	Rohlíček Jozef	9. 3. 1904	Příbram, Čechy
18.	1. X. 1924	484	Ružička Ján	13. 6. 1904	Holič, okr. Uh. Skalica
19.	1. X. 1925	25	Boruta Ján	24. 12. 1903	Gbely, okr. Uh. Skalica
20.	1. X. 1925	175	Heckl Ján	6. 1. 1905	Gbely, okr. Uh. Skalica
21.	1. X. 1925	385	Mišak Bedřich	9. 9. 1903	Kostelec n. Orlici, Čechy
22.	1. X. 1925	518	Srnec Ján	22. 4. 1903	Holič, okr. Uh. Skalica
23.	1. X. 1925	548	Šoltys Jozef	1. 3. 1903	Uhorská Skalica
24.	1. X 1925	155	Trubiroha Jozef	17. 11. 1905	Malé Leváre
25.	1. X. 1925	610	Višnák Štefan	27. 7. 1905	Gbely, okr. Uh. Skalica
26.	1. X. 1926	367	Macánek Štefan	26. 7. 1904	Gbely, okr. Uh. Skalica
27.	1. X. 1927	501	Sečkář Štefan	16. 8. 1906	Gbely, č. 480, okr. Uh. Skalica
Bratislava, dňa 17. júna 1935.

---

10

Neudržateľnosť tohoto postupu v poslednej dobe
uznal i VII. odbor ministerstva verejných prác,
keďže pristúpil pri jednaní o kolektívnu smlúvu
pre štátne železiarne v Podbrezovej, štátne bane
v Banskej Štiavnici a Kremnici, že počínajúc ro-
kom 1934 všetkých robotníkov, vrátivších sa z vo-
jenskej služby prezenčnej, príjme nazpäť do práce,
jestli pred nástupom vojenskej služby skutočne
v závode pracovali.

Táto dohoda má platnosť len pre budúcnosť a
len pre menší počet závodov. Mimo toho bez vlast-
nej viny ostáva značný počet robotníkov, vyko-
navších vojenskú službu prezenčnú v minulosti,
mimo zamestnania. Takto ukrivdení robotníci cho-
dia stále ako horiace pochodne nespokojní s bo-
ľasťou v srdci, že pre službu vojenskú, teda pre
službu zákonne povinnú, boli zo štátneho závodu
z práce prepustení a chleba zbavení.

Podpísaní poslanci pýtajú sa vláde:

a) či má známosť o takomto sociálne nespra-
vodlivom postupe správy štátnych baní a
hutí voči vojakom, vrátivším sa z vojenskej
služby prezenčnej ?

b) či je ochotná nariadiť, aby všetci robotníci,
ktorí nastúpili prezenčnú službu vojenskú
z toho ktorého štátneho banského hutníckeho
alebo železiarskeho závodu po jej ukončení
boli zase nazpäť do práce prijatí bez ohľadu,
či ide o minulosť alebo budúcnosť?

V Prahe, dňa 24. června 1936.

Béčko, Brožík,

Stivín, F. Kučera, dr Mareš, Němec, Nový, Ešner,
dr. Markovič, Langer A., Pik, J. Kučera, dr. Macek,
Schulcz, Kopasz, Vaverka, Jurnečková-Vorlová, dr.
Goldstein, Tymeš, Jaša, Polach, Dlouhý, Neu-
meister.

44/VI.

Interpelace

poslanců Rudolfa Tayerle, Jak. Polacha,
J. Bečko a soudruhů

ministru vnitra

o nezákonném zamítání žádostí o statni
příspěvek vyživovací příslušníků branců
a osob povolaných k vojenskému výcviku.

Okresní vyživovací komise zřízené podle zákona
ze dne 23. září 1919 č. 530 zamítají zpravidla žá-
dosti o vyživovací příspěvek příslušníku vojínů,
kteří vykonávají buď činnou službu vojenskou,
nebo jsou povolám k výcviku, když byl povolaný
před nastoupením vojenské služby nezaměstnán,
nebo když příslušník rodiny (manželka nebo
matka) není podle názoru komise práce a výdělku
nezpůsobilá. Mnohé komise pak ve svém rozhodo-
vání šly tak daleko, že odmítají nárok na vyživo-

vací příspěvek podle zákona ze dne 23. září 1919,
č. 530 nebo podle zákona ze dne 18. března 1921,
č. 120, a to z toho důvodu, že povolaný před na-
stoupením vojenské služby požíval státního pří-
platku k podpoře v nezaměstnání, a tudíž jeho ro-
dina nebyla závislá na pracovním příjmu povola-
ného.

Tento názor pokládáme za nesprávný a neodů-
vodněný předpisy zákona o vyživovacím příspěvku
a zákona o státním příspěvku k podpoře nezaměst-
naných. Právní tyto předpisy nemají ustanovení
o tom, že by požívání státního příplatku k pod-
poře nezaměstnaných vylučovalo nárok na vyživo-
vací příspěvek. V úvahu mohou přijíti pouze před-
pisy § 4. zák. č. 120/1921 a předpisy § 3 zák. č.
530/1919. Podmínkou podle cit. § 4. zák. č. 120/
1921 jest, že výživa členů rodiny byla podstatně
závislá na pracovním příjmu povolaného a povolá-
ním k výkonu vojenské služby, že jest ohrožena.

Jestliže povolaný požíval státního příplatku
k podpoře v nezaměstnanosti, není tím již dána
odpověď na otázku, zda výživa členů rodiny na
pracovním příjmu povolaného byla podstatně zá-
vislá a povoláním tím ohrožena.

Tato podmínka jest dána, když povolaný k vý-
dajům spojeným s výživou dotyčné osoby proka-
zatelně takovou měrou přispíval, že bez podpory
povolaného skutečně poskytované jest životní
existence členů rodiny ohrožena.

Vzhledem k tomu nerozhoduje, z jakého pra-
mene povolaný k výdajům spojeným s výživou
členů rodiny přispíval. Nelze se proto spokojiti se
zjištěním, že snad povolaný požíval státního pří-
spěvku k podpoře v nezaměstnanosti, nýbrž jest
v konkrétním případě zkoumati, zda povolaný
k výživě přispíval, a to v míře již uvedené.

Rovněž nelze souhlasiti s výkladem, že by po-
žívání státního příplatku k podpoře nezaměstna-
ných členy rodiny samo o sobě vylučovalo nárok
na vyživovací příspěvek. Okolnost, že osoba do-
máhající se příspěvku vyživovacího jest účastná
podpor podle zák. č. 267/1921 ve znění nov. nezba-
vuje vyživovací komisi nikterak povinnosti, aby
zkoumala, byly-li dány skutkové předpoklady, za
jakých zákonný nárok na příspěvek vyživovací jest
odůvodněn. Tak výslovně také uvádí nejv. spr.
soud v nálezu ze dne 30. prosince 1920, č. 13. 019
(Boh. A. 645), ve kterém byla vyslovena právní
věta, že požívání podpory nezaměstnaných nevy-
lučuje samo o sobě nárok na vyživovací příspěvek.

Vzhledem k právě uvedenému nelze míti za to,
že by vylučovala nárok na vyživovací příspěvek
okolnost, že povolaný požíval státního příplatku
k podpoře nezaměstnaných, ani okolnost, že člen
rodiny požívá tohoto státního příplatku.

Tím méně odůvodněno je odmítání vyživovacího
příspěvku v případech, kde nezaměstnaný nepoží-
val žádné podpory nebo jen podpory ze stravovací
akce. Také odmítání nároku na vyživovací příspě-
vek těm příslušníkům rodiny, kteří žili ve společné
domácnosti s povolaným a přirozeně byli závislí
na jeho výdělku, jestliže sami jsou práce schopni,
neodpovídá předpisům zákona, neboť pracovní způ-
sobilost sama o sobě nezajišťuje ještě výdělek zvlá-
ště za dnešních mimořádných hospodářských pomě-
rů. Mimo to i výchova nedospělých dětí často zabra-
ňuje, aby manželka povolaného mohla jíti za vý-
dělkem. Je proto nepochopitelné, když některé vy-
živovací komise odmítají nárok poukazem, že

---

11

osoba oprávněná nebyla závislou na pracovním
příjmu povolaného. Poněvadž se množí tyto pří-
pady, žádají podepsaní pana ministra vnitra:

1. Aby dal vyšetřiti rozhodování vyživovacích
komisi.

2. Aby učinil opatření, kterým by zajištěno bylo
správné rozhodování v duchu zákona.

V Praze dne 24. června 1935.

Tayerle, Polach, Bečko,

dr. Meissner, Stivín, Klein, Hladký, Srba, Nový,

Benda, dr Markovič, Schulcz, Langer A., Němec,

dr. Mareš, Vaverka, Tymeš, Jurnečková-Vorlová,

Laušman, Dlouhý, Brožík, Révay, Ešner,

R. Chalupa.

44/VII.

Interpelace

poslanců Fr. Neumeistra, Jak. Polacha,
Josefa Kopasze a soudruhů

ministru financí

ve věci neutěšených poměrů a úpravy po-
žitků prodavačů tabáku.

Dne 19. března 1935 podali jsme interpelaci
v uvedené záležitosti prodavačů tabáku. Na tuto
nedostalo se nám dosud odpovědi. Proto upozor-
ňujeme, že prodavači tabáku nachází se přímo
v zoufalém postavení. Příjmy prodavačů tabáku
poklesly téměř o polovinu. Od roku 1932 to je od
zdraženi kuřiva a snížení provise ztratili proda-
vači tabáku přes 200 milionů Kč na svém příjmu.
Celý stav prodavačů tabáku stojí před katastro-
fou. Na tuto skutečnost upozornili jsme v uve-
dené interpelaci, upozornil také na tuto skutečnost
Svaz trafikantů a skladníků tabáku válečných po-
škozenců, a to svojí deputací osobně dne 22. února
1935 a předloženým memorandem. Deputací Svazu
trafikantů a skladníků tabáku válečných poško-
zenců a také v interpelaci ze dne 19. března 1935
bylo upozorněno, že jeví se nezbytná potřeba
k záchraně prodavačů tabáku, aby byly splněny
tyto požadavky:

1. Vrácení odebrané provise v roce 1932.

2. Úprava, t. j: zvýšení hranice pro vybírání
dávky ze zisku.

3. Poskytnutí úvěru prodavačům tabáku, to
je vydání zboží prodavačům tabáku na jeden tý-
den na úvěr, za předpokladu záruk.

4. Konečné vydání nových předpisů pro pro-
davače tabáku.

5. Zastoupení v poradním sboru Tabákové re-
žie, k čemuž je zákonem dáno právo.

Jedině splněním těchto požadavků mohou býti
prodavači tabáku uchránění před hospodářskou

katastrofou. Od doby osobního jednání, písem-
ných podání Svazem trafikantů a skladníků ta-
báku i od doby podáni interpelace ze dne 19.
března 1935, čís. tisku 2852/VIII nic se nestalo.
Ba ani nezapočalo osobní jednání s odborem mi-
nisterstva financí.

Poněvadž deputaci zmíněného Svazu jste pro-
hlásil, že uznáváte požadavky prodavačů tabáku
za oprávněné, přislíbil jste, že se stanou před-
mětem úředních propočtů a jednání se Svazem
trafikantů válečných poškozenců, dosud se tak
nestalo, připomínáme tuto nutnost a nezbytnost
s tím, že jsou opravdu vážné obavy z prodlení.
Prodavačům tabáku musí se pomoci, bez vlastní
viny stojí před naprostou hospodářskou kata-
strofou. K jejich záchraně je třeba, aby byly
splněny a to velmi urychleně požadavky, jak
jsou nahoře uvedeny.

V uvážení všech okolností a hlavně těžkého
postavení prodavačů tabáku dotazují se pode-
psaný pana ministra:

je-li ochoten splniti uvedené požadavky proda-
vačů tabáku - válečných poškozenců, je-li ocho-
ten zaříditi, aby tyto požadavky k záchraně všech
prodavačů tabáku byly splněny v době co nej-
kratší?

V Praze dne 24. června 1935.

Neumeister, Polach, Kopasz,

Němec, F. Kučera, Révay, Nový, Stivín, Jurneč-
ková-Vorlová, Brožík, Benda, Dlouhý, Ešner,
Laušman, Bečko, J. Kučera, Langer A., Schulcz,
dr. Mareš, Jaša, Hladký, Vaverka, Pik.

44/VIII.

Interpelace

poslanců Fr. Neumeistra, Josefa Kopasze,
Jak. Polacha a soudruhů

ministru financí

ve věci neoprávněného držení prodejny
tabáku pí. Tevelesovou v Praze VII.

V Praze VII. má prodejnu tabáku pí. Tevele-
sová. Jmenované patří ca 22. 000 Kč roční pense
jako vdově po finančním úředníku. Trafiku ku
svojí existenci vůbec nepotřebuje, není na této
trafice existenčně odvislou. I přes příslušné na-
řízení, aby trafiky byly těm, kdož jich nepotře-
bují, odebrány, dosud se tak v tomto případě ne-
stalo. Proto podepsaní upozorňují na tuto sku-
tečnost s tím, že desítky těžkých válečných inva-
lidů, potřebných vdov marně se dožadují, aby
jim byly umožněny existence zadáním prodejny
tabáku. Tito dostávají nedostatečné důchody,
zbytečně je zatěžována státní pokladna. Jedná se
tu o možnost úspor, jak konečně i vláda repu-
bliky měla na mysli v listopadu loňského roku,
když o otázce, jak lze získati úspor, jednala.

---

12

Je zřejmým, že zmíněná paní Teveleaová tra-
fiku nepotřebuje a proto je třeba, aby trafika
tato byla uvolněna ve prospěch válečných, poško-
zenců, což je v zájmu nejen státní pokladny, ale
i obětí války, k nimž má republika i společnost
lidská povinnosti.

Proto podepsané dotazují se pana ministra fi-
nancí:

je-li ochoten naříditi, aby zmíněný případ byl
rychle přezkoumán a aby uvedená trafika byla
ve prospěch válečných poškozenců uvolněna?

V Praze dne 24. června 1935.

Neumeister, Kopasz, Polach,

Němec, Révay, F. Kučera, Nový, Jurnečková-

Vorlová, Dlouhý, Jaša, Stivín, Pik, Benda, Ešner,

dr. Mareš, Sehulcz, Laušman, Bečko, J. Kučera,

Langer A., Hladký, Vaverka, Brožík.

44/IX.

Interpelace

poslanců Fr. Neumeistra, Jak. Polacha,
Josefa Kopasze a soudruhů

ministru financí

ve věci neoprávněného držení prodejny

tabáku, po případě společenství v trafice

pí Englové v Praze I.

V Praze I. v trafice pí Englové je přidělena
za společnici paní Macháčová z Prahy II., Opa-
tovická 10. Jmenovaná je rozvedenou paní, od je-
jího manžela dostává 800-900 Kč měsíčně ali-
mentů. Mimo toho je přidělena za společnici do
uvedené trafiky.

Ku jmenované nemá republika těch nejmenších
povinností. Jmenovaná dostává společenský podíl
neoprávněně a proti platným předpisům. Byla
také neoprávněně za společnici přidělena. Před-
pis pro přidělování společníků jasně stanoví, že
pouze váleční poškozenci mají neb mohou býti
za společníka do trafiky přiděleni. Nelze si
opravdu vysvětlit, proč v tomto případě se ta-
kovou formou příslušné nařízení obchází a proč
se do trafiky přiděluje rozvedená paní. O tu se
podle platných zákonů má starati její manžel
a ne republika. Znovu konstatujeme, že repu-
blika nemá vůči jmenované paní nejmenších po-
vinností a že naprosto neprávem a proti plat-
ným předpisům byla tato do trafiky jako spo-
lečnice přidělena. Je pochopitelným, že tento po-
stup vzbuzuje přímo rozhořčení v řadách těž-
kých válečných invalidů a potřebných vdov,
které trpí nedostatkem, nachází se mnohdy v po-
měrech velmi svízelných, marně však domáhají
se nějaké existence.

Proto podepsaní dotazují se pana ministra fi-
nancí:

je-li ochoten zmíněný případ dáti vyšetřiti
a naříditi, aby jmenovaná jako společnice byla
odbourána, společenství jí vzato a aby dle plat-
ných předpisů bylo společenství přiděleno někte-
rému potřebnému válečnému poškozenci?

V Praze dne 24. června 1935.

Neumeister, Polach, Kopasz,

Němec, A. Langer, Révay, Nový, Jurnečková-

Vorlová, Dlouhý, Stivín, Benda, Pik, dr. Mareš,

Ešner, Jaša, Schulcz, Brožík, Vaverka, Laušman,

Bečko, Hladký, J. Kučera, F. Kučera.

44/X.

Interpelace

poslanců Fr. Neumeistra, Jak. Polacha
a soudruhů

ministru financí

ve věci trafiky v Praze XII. na Tylově
náměstí.

V Praze XII., na Tylově náměstí má trafiku
paní Podhájská. Jmenovaná je pensistkou, patří
jí pense cca 18-20. 000 Kč ročně. Na trafice není
existenčně odvislá. Přes nařízenou revisi trafik
se jmenované trafika ponechává, ačkoliv je
samozřejmým, že na tuto nároku nemá a ko-
nečně jí také nepotřebuje. Poukazuje se na tento
případ s mnoha stran a dokazuje se, že není to
správný postup, jestliže se jmenované trafika
ponechává. Pense, která je jí vyměřena, přece jí
plně k existenci stačí. Nestačí-li, musí se pomě-
rům přizpůsobit. Poněvadž o trafiku uchází se
oprávněně váleční poškozenci a poněvadž jedná
se v tomto případě o zájem státních, financí, aby
se zadáním této prodejny vál. poškozenci, uše-
třilo na rentě, dotazují se podepsaní pana mini-
stra financí:

je-li ochoten uvedený případ přezkoumat a na-
řídit, aby tato trafika byla ihned pro válečné
poškozence podle platných předpisů uvolněna?

V Praze dne 24. června 1935.

Neumeister, Polach,

Němec, A. Langer, Révay, Nový, Jurnečková-
Vorlová, Vaverka, Stivín, Benda, dr. Mareš,
Ešner, Dlouhý, Laušman, Pik, Jaša, Schulcz,
Hladký, Brožík, Bečko, Kopasz, F. Kučera,
J. Kučera.

---

13

44/XI.
interpelace

poslanců Fr. Neumeistra, Josefa Kopasze,
Jak. Polacha a soudruhů

ministru financí

ve věci trafiky v Praze II., Na Poříčí (Jan
Hiibschman).

V Praze II., Na Poříčí, nad Denisovým ná-
dražím, byla přidělena trafika Janu Hüsbch-
manovi ze Strakonic. Jedná se o trafiku po Joh-
nové. Jan Hübschman je dle zpráv zvěrolékařem.
Byl majitelem zbytkového statku Mutenice u Stra-
konic. Tento dle zpráv prodal za Kč 160. 000'-. Za
statek prý dostal málo, a toto mělo za následek,
že vážně onemocněl. Asi před 2 měsíci mu byla
předána uvedená trafika. Není válečným poško-
zencem, nemá na trafiku přednostního nároku a
přesto se mu zadává, ba dokonce podřízené úřady
dostaly příkaz, aby předložily spisy a návrhem na
definitivní zadání z volné ruky. Jmenovaný není
válečným poškozencem, nemá přednostního práva
na trafiku a dostal jí tudíž neprávem. Kdyby tra-
fika zadána byla podle práva vál. poškozencům,
mohla republika ušetřiti na výplatě renty. Toto se
nestalo a naopak zadala se trafika uvedeným způ-
sobem, což způsobuje opravdové rozladění a bylo
z mnoha stran poukazováno na to, že se jedná
o zadáni této trafiky z protekce.

Poněvadž nebylo postupováno správně a po-
něvadž trafika byla Hübschmanovi zadána ne-
oprávněně, dotazují se podepsaní pana ministra
financí,

je-li ochoten uvedený případ přezkoumati a na-
říditi, aby trafika byla urychleně podle platných
předpisů pro válečné poškozence uvolněna?

V Praze, dne 24. června 1935.
Neumeister, Kepasz, Polach,

Jaša, dr. Mareš, Benda, Dlouhý, Stivín, Laušman,
Jurnečková-Vorlová, Bečko, Schulcz, Němec, Va-
verka, Ešner, J. Kučera, F. Kačera, Hladký, Révay,
A. Langer, Nový, Brožík, Pik.

44/XII.

Interpelácia

poslanca Jozefa Drobného a druhov
vláde republiky čsl.

vo veci rozdielov cenového indeksu život-
ných potrieb na Slovensku a Podk. Rusi.

Ako je známo, cenový indeks životných potrieb
na Slovensku a Podk. Rusi je nesporne a štati-

stický dokázané vyšší, než v Čechách a na Morave.
Tým trpí životná úroveň štátnych a verejných za-
mestnancov, učiteľov, profesorov atď. Vláda už
opätovne sľúbila,, že v tomto ohľade stane sa ná-
prava, menovite, že sa postará, aby boly vydané
potrebné opatrenia proti zdražovaniu životných
potrieb.

Keďže však posial každé vládne vyhlásenie,
týkajúce sa tejto otázky zostalo len pri sľuboch,
čo v najvyššej miere znepokojuje št. a verejných
zamestnancov na Slovensku a Podk. Rusi a to tým
viacej, keďže ceny životných potrieb stále stú-
pajú, podpísaní opytujú sa vlády republiky čsl., či
je ochotná y čase čo najkratšom zakročiť, aby sa
tieto cenové rozdiele vyrovnaly a aj do toho času,
či je naklonila vláda poskytnúť im mimoriadnu
výpomoc vo forme jednorázovej podpory za dobu
uplynulú ?

V P r a h e, dňa 25. júna 1935.

Drobný,

Šalát, Hlinka, dr. Pružinský, dr. Sokol, Turček,

Suroviak, Onderčo, Florek, Rázus, Danihel, Longa,

Kendra, dr. Tiso, Sidor, Sivák, Dembovstký, Slušný,

Čavojský, Haššík, dr. Wolf.

44/XIII.

Interpelácia

posl. Karola Dembovského a druhov
predsedovi vlády

v záležitosti pomerov u čsl. akc. plav. spo-
ločnosti dunajskej v Bratislave.

V dôsledku obžaloby vznesenej na vládu akčným
výborom poslancov slovenských Hrušovského, Pe-
troviča, Béčku a Ivanku, vyslala vláda vyšetrujúcu
komisiu, pozostávajúcu z delegátov ministerstva
financií, obchodu, verejných prác a národnej
obrany, aby vyšetrila národnostné, hospodárske a
sociálne pomery u tejto spoločnosti. Táto komisia
skončila svoje práce začiatkom apríla a dľa novi-
nárskych zpráv bol výsledok tohoto vyšetrovania
vo svojom celku nielen kladný, ale v mnohých prí-
padoch i obžalobu predstihol. Verejnosť očakávala,
že vláda za takého stavu vecí, postará sa o ná-
pravu. Ale, hoci od tej doby uplynulý už skoro 3
mesiace, nerobí sa nič!

Týmto nebezpečným preťahovaním bola poskyt-
nutá doterajšiemu vedeniu podniku príležitosť,
obnoviť svoje zastrašovacie metódy proti tým za-
mestnancom, ktorí akýmkoľvek spôsobom prispeli
svojím svedectvom vyšetrujúcej komisii. Je nám
známe, že sa hrozí najostrejšími opatreniami proti
týmto ľuďom. V určitých prípadoch boly už pre-
vedené perzekučné opatrenia (JUDr. Gašparik,
Očadlík). Zistili sme ďalej, že vedenie podniku
bolo vždy proti zamestnávaniu Slovákov a gener.
riaditeľ pri jednej príležitosti sa vyjadril, že keby
do podniku prišli Slováci, vyhnali by Čechov.