Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

IV. volební období. 2. zasedání.

230.

Návrh

poslanců Aloise Tučného a Jos. Stejskala,
aby byl vydán zákon o nedělním klidu v obchodech, prodejnách a kancelářích.

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne... _______________________

o nedělním klidu v obchodech, prodejnách a kancelářích.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Zákony o klidu nedělním v živnostech z 16.
ledna 1895, č. 21 ř. z, a z 18. července 1905,
č. 125 ř. z., pozbývají platnosti pro živnosti
obchodní, pro živnostenské i jiné prodejny a
pro kanceláře a pisárny, označené v § 4 to-
hoto zákona. V témže směru pozbývají plat-
nosti nařízení místodržitelská a zemských
vlád, vydávaná na základě obou uvedených
zákonů. Na místě těchto zákonův a nařízení
platí tato ustanovení:

§ 2.
V neděli je jakákoli práce zakázána.

§ 3.

Nedělní klid začíná se nejpozději v sobotu
o 6. hodině večerní a končí se nejdříve v pon-
dělí o 6. hodině ranní.

§ 4.

Ustanovení tohoto zákona platí pro:
1. živnosti obchodní všech odvětví a všeho
druhu, počítaje v to jednatelství, zastupitel-
ství, komisionářství, filiálky a sklady;

2

2. prodejny živností řemeslných, výrobních
a podniků průmyslových;

3. prodejny konsumních spolků, hospodář-
ských, nákupních a podobných družstev, spo-
lečností obchodních, dovozních a vývozních;

4. bufety, bary, automatické prodejny a
podniky toho druhu, ať jsou provozovány
samostatně či jako součást závodů jiného od-
větví (hotelů, restaurací, vináren, kaváren
a pod. );

5. tabáční trafiky, prodejny loterie;

6. stánky na veřejných trzích, stánky po-
uliční, stánky nebo prodejny na nádražích;

7. všechny jiné způsoby prodeje, které by
se vyskytly;

8. kanceláře a pisárny živností obchodních,
řemeslných, výrobních, průmyslových a zá-
vodů vyjmenovaných pod č. 1 až 8;

9. kanceláře peněžních ústavů všeho druhu,
pojišťoven všeho druhu, ústavů zaopatřo-
vacích a důchodových, nemocenských pokla-
den všeho druhu, společenstev a spolků;

10. administrace periodických tiskopisů,
kanceláře tiskových družstev a nakladatelství;

11. kanceláře advokátní a notářské;

12. kanceláře obchodních, koncesovaných
a soukromých zprostředkovatelů, kanceláře
zpravodajské;

13. kanceláře stavitelů, architektů, tech-
niků, inženýrů, geometrů, zástupců patentů,
podnikatelů staveb.

§ 5.

Z ustanovení §§ 2, 3 a 4 jsou dovoleny
výjimky:

1. Je-li nutně třeba vykonati práci, kterou
nelze vykonati všedního dne, aby vyčištěny
byly místnosti, aby zařízení závodů bylo
udrženo v dobrém stavu, jímž jest podmíněn
pravidelný chod závodů, aby se předešlo
ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců;

2. je-li třeba zařízení závodu střežiti;

3. pro vykonání inventury jednou do roka;

4. je-li třeba vykonati neodkladné práce
hledě na bezpečnostní, veřejné nebo státní
zájmy;

5. pro osobní práci zaměstnavatelovu,
jestliže k ní nepoužívá zaměstnance a ne-
koná-li ji veřejně.

3

§ 6.

Lze-li výjimečnou práci v neděli, dovolenou
v § 5, včas předvídati, jest zaměstnavatel po-
vinen vyžádati si k jejímu provedení dříve
dovolení dozorčího živnostenského úřadu.

Dostaví-li se potřeba výjimečné práce ne-
dělní neočekávaně, budiž dozorčímu živnosten-
skému úřadu oznámeno, kdy, v jakém rozsahu
a po jak dlouho se konala, a to nejpozději po
jejím skončení. Doručením oznámení na poštii
jest učiněno této povinnost zadost.

Tato oznámení netřeba kolkovati.

živnostenský úřad je v každém případě po-
vinen zkoumati, zda výjimečná práce v nedali
je věcně odůvodněna. Shledá-li ji neodůvod-
něnou, má její provádění (odst. 1. ) zakázati
nebo (odst. 2. ) uložiti zaměstnavateli pokutu
podle ustanovení tohoto zákona.

§ 7.

Je-li v některém závodě dovoleno živnosten-
ským úřadem nebo ministerským nařízením
prováděti práci v neděli pravidelně nebo perio-
dicky, jest zaměstnavatel povinen vésti se-
znam, do něhož dlužno každé neděle zapsati
jména zaměstnanců, nedělní práci vykonáva-
jících, jakož i její způsob a dobu, po kterou ji
konali. Tento seznam jest povinen předložiti
na požádání živnostenskému úřadu nebo živ-
nostenskému inspektorovi.

Pro výjimečnou práci v neděli jest dovoleno
užíti z celkového počtu zaměstnanců nejvýše
dvou zaměstnanců, a to nejvýše každou
čtvrtou neděli.

§ 8.

Za každou hodinu práce v neděli budiž za-
městnancům poskytnuto dvou hodin prázdna
v některý všední den. Kromě toho náleží jim
peněžitá náhrada ve dvojnásobné výši platu,
připadajícího na hodinu normální doby pra-
covní.

§ 9.,

Ministr sociální péče ve shodě se zúčastně-
nými ministry jest zmocněn naříditi, že ne-
dělní práce je dovolena v některých odvětvích,
výrobnách živností nebo průmyslu, v nichž
nelze bez ohrožení závodu práci zúplna pře-
rušiti nebo odložiti, nebo jejíž provedení je
nutné v zájmu veřejném.

To se týká zejména závodů pracujících
v kampaních; u takových závodů budiž do-

4

volení nedělní práce omezeno přesně na dobu,
po kterou kampaň trvá.

Rovněž může ministr sociální péče v dohodě
s ministrem obchodu dovoliti nařízením ne-
dělní práci nebo prodej v závodech, v nichž
předmět prodeje výroby podléhá rychlé zkáze.

V závodech nepřetržitě provozovaných,
jimž dovoleno v neděli pracovati, budiž práce
omezena na ony výkony, které přímo sou-
visí s vlastním nepřetržitým provozováním.
V ostatních živnostech pouze na výkony, jež
v nařízení jsou výslovně uvedeny. Všechny
jiné práce, jichž není nezbytně třeba, jako
práce přípravné nebo jiné vedlejší a pomocné,
nejsou dovoleny.

Dovolená nedělní práce budiž upravena co
do rozsahu a podmínek pro všechny závody
téhož druhu stejnoměrně.

Ustanovení o dovolení nedělní práce budiž
vyvěšeno na vhodném místě v pracovních
místnostech, dlužno v něm uvésti výslovně
zákonné požadavky zaměstnanců v neděli
pracujících na náhradní odpočinek a na pe-
něžitou odměnu.

§ 10.

Dříve než vydá ministr nařízení o dovolené
práci v neděli, vyslechne zákonné zájmové
korporace zaměstnanců i zaměstnavatelů,
jakož i větší odborové organisace nebo jejich
svazy.

§ 11.

Za trvání klidu nedělního musí býti vchody
do obchodních místností (krámů) a prodejen
jakéhokoliv druhu, jakož i do kanceláří
uzamčeny.

Prodávati jakýmkoliv způsobem zboží nebo
předměty za trvání klidu nedělního nesmí ani
máj etnik živnosti ani člen jeho rodiny, ani
kterékoli osoby jiné.

§ 12.

Provozuje-li se s živností obchodní ve spo-
lečné místnosti jiná živnost, pro kterou na-
řízení zákona o nedělním klidu neplatí, nebo
prodávají-li se v místnostech prodejních spolu
s jiným zbožím předměty, jejichž prodej jest
v neděli dovolen, platí v obou případech pro
prodej všech předmětů nebo druhů zboží bez
výjimky úplný nedělní klid.

5

§ 13.

Nařízení tohoto zákona platí také pro ob-
chod podomní (§ 60 živn. řádu) a pro obchod
na trzích.

§ 14.

Nad dodržováním klidu nedělního bdí
orgány policejní, jakož i orgány podřízené
okresní správě politické, jakož i živnostenští
inspektoři. Dodržování klidu nedělního budiž
těmito orgány systematicky kontrolováno a
zjištěné přestupky oznamovány k potrestání
živnostenskému úřadu I. stolice.

§ 15.

Přestupky oznámené dozorčími orgány nebo
osobami soukromými buďtež živnostenským
úřadem vyšetřeny nejdéle do 14 dnů ode dne
podání oznámení.

Při prvém přestupku budiž dáno pachateli
napomenutí a zároveň budiž upozorněn na
důsledky přestupků dalších. Druhý přestupek
budiž potrestán pokutou od Kč 50 do Kč 500,
při nedobytnosti vězením od 2 do 10 dnů, třetí
přestupek pokutou od Kč 500 do Kč 1000, při
nedobytnosti vězením od 10 do 20 dnů a po-
hroženo zastavením provozování živnosti. Do-
pustil-li se někdo v době jednoho roku po
čtvrté přestupku, budiž mu provozování živ-
nosti zastaveno na 14 dní. Dopustí-li se dal-
šího přestupku v téže době, budiž mu odňato
provozování živnosti.

Z rozhodnutí živnostenského úřadu lze se
odvolati v případech uvedených v předešlém
odstavci do 14 dnů k zemské správě politické,
jejíž rozhodnutí má platnost konečnou.

§ 16.

Tento zákon nabývá platnosti dnem vy-
hlášení, provésti jej přísluší ministru sociální
péče.

Důvody.

Zavedení úplného nedělního klidu v ob-
chodech domáhá se obchodní pomocnictvo
téměř čtyři desítiletí. Za Rakouska se pro-
váděla v sociálním zákonodárství příštip-
kářská politika a proto klid nedělní byl za-
váděn jenom po kouskách. Tak zv. rámcové
zákony dávaly zemským vládám pravomoc,
aby nedělní klid upravily nařízeními s ně-
kolika sty výjimek, které si nemohl nikdo

pamatovati a které nebylo prakticky možno
prováděti. Před válkou byl takový stav
věcí, že na venku byl dovolen prodej poži-
vatin od 7-11 hodin dopoledne, v Praze od
6-9 (v létě) a od 7-10 dopoledne (v zi-
mě), na Moravě byl stav podobný a ve
Slezsku dovolena nedělní práce různě v růz-
ných obvodech. Byl to stav chaotický.
Zákonem ze dne 19. prosince 1918

6

o 8-hod. době pracovní nebyla otázka
úpravy klidu nedělního vůbec řešena. Zá-
kon ustanovuje pouze 32-hodinový nepře-
tržitý odpočinek, ale neříká, kdy ho má
býti užito a ponechává tedy zaměstnavate-
lům na vůli, aby tohoto odpočinku poskytli
zaměstnancům buď v neděli nebo ve všední
dny. Starý rakouský zákon zůstal v plat-
nosti a tím dřívější chaos ještě rozmnožil,
neboť podle starého zákona má zaměstna-
vatel právo zaměstnávati v neděli personál
po 3-4 hodiny a podle zákona o osmiho-
dinné době pracovní má mu poskytnouti
32 hodin odpočinku nepřetržitého. Oboje
není arci možno a proto se zpravidla jedno
ani druhé neplní.

Ministr sociální péče ukládá sice výmě-
rem z 21. března 1919, čís. 4751 III. /19, po-
litickým okresním správám, aby po dohodě
se zástupci společenstev tuto otázku jed-
notně upravily tím způsobem, aby 32-ho-
dinný odpočinek připadl zpravidla na ne-
děli. Ale tyto úřady - buď že jsou přetí-
ženy agendou, nebo že nemají schopných
úředníků - nepodnikají kromě řídkých
výjimek v té věci nic a ani na naléhání po-
mocnické organisace nepřivedou věc k žá-
doucímu rozřešení.

Dosáhne-li se v některém městě tím nebo
oným způsobem zavedení nedělního klidu,
bývá záhy obchodnictvem zrušováno po-
ukazem na to, že v městech sousedních není
zavedeno. To má pale za následek bouřlivé
konflikty mezi zaměstnanci a zaměstnava-
teli. V některých městech řeší se zase věc
tím způsobem, že obchody zůstávají ote-
vřeny a zaměstnanci jsou zproštěni se do
nich v neděli dostaviti. To však je spíše zá-

minkou k snazšímu porušování zákona,
nežli jeho úpravou, protože bez spolupráce
personálu mohou býti provozovány obchody
jen docela malé. Větší a velké se bez perso-
nálu neobejdou a proto jejich majetníci dá-
vají zaměstnancům na srozuměnou, že bu-
dou propuštěni, jestliže s nedostaví v ne-
děli do závodu dobrovolně a ti pak jsou
z obavy před nezaměstnáním nuceni vzdáti
se svého zákonného nároku na 32-hodinný
odpočinek, protože ve všední dny se jim ho
ve skutečnosti nikdy nedostane.

Tak jsou v tomto směru poměry zúplna
rozhárané. Skoro v každém místě vykládá
se ustanovení o 32-hodinném odpočinku ji-
nak, ustanovení rakouského zákona o klidu
nedělním zmatek zvyšuje a proto jsou po-
měry upravovány nejrůznějším způsobem.
Skoro všude mají však jednu vlastnost spo-
lečnou, že se jimi porušuje a obchází zákon
na úkor obchodního pomocnictva.

I značná část obchodnictva nese těžce
tyto poměry a přeje si zavedení úplného
nedělního klidu, leč práce za tím účelem ne-
mívá výsledků, ježto dobrovolným úmlu-
vám chybí exekutiva zákona a proto se ne-
dodržují. Přece však v některých městech,
kde obchodnictvo je vyspělejší, se nedělní
klid přesně dodržuje, což je zase důkazem,
že lze nedělní klid zavésti bez jakékoliv
újmy obchodu.

Dosavadnímu chaosu, nepořádkům a
konfliktům lze odpomoci toliko jasným zá-
konem, jímž zavádí se nedělní klid v ob-
chodech. Jenom tím způsobem dostane se
také obchodnímu pomocnictvu potřebného
odpočinku.

V P r a z e, dne 15. listopadu 1935.

Tučný, Stejskal,

Fr. Langr, Netolický, dr Patejdl, Bergmann, Zeminová, Hatina, Polívka, dr Klapka,
Babek, Bátková, dr Moudrý, Fiala, Lanc, David, Mikuláš, dr Kozák, Ferd. Richter,

Jenšovský, dr Neuman.

Státní tiskárna v Praze. - 5820-35.