Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

IV. volební období. 2. zasedání

Překlad.

253

Naléhavá interpelace

poslance inž. W. Richtra

ministrovi sociální péče a ministrovi průmyslu, obchodu a živností
o udržení provozu telnické továrny na porculán v Telnicích, okres Ústí n. L.

Většina obyvatelstva obcí Telnice, Libo-
ňov a Varvažov, ležících v okrese ústeckém,
octla se zamýšleným trvalým zastavením
telnické továrny na porculán ve strašné
nouzi, která se však dá odvrátiti, poněvadž
jest zde hlavní předpoklad pro další vedení
podniku, za nějž lze považovati dostatek za-
kázek a běžné obchodní objednávky.

Telmickou továrnu na porculán provozo-
vala firma Edmund Stein v Telnicích až do
prohlášení konkursu v květnu 1932. Kon-
kursní správa za souhlasu věřitelů úspěšně
vedla provoz dále i za konkursu. Teprve le-
tošního října byla továrna na žádost hlav-
ního věřitele, ústecké filiálky české es-
kontní banky a úvěrního ústavu, prodána
v dražbě. Kupujícím při exekuční dražbě
byla společnost s r. o. pod jménem "Tel-
nické keramické závody", kterou zvlášť
k tomuto účelu založila česká eskontní
banka a úvěrní ústav, účelem tohoto zalo-
žení nebylo však nikterak dále vésti podnik,
jak se zamýšlelo a bylo úplně možné, nýbrž
výlučně úmysl jej zastaviti, oč v zájmu por-
culánového kartelu usilovala i jmenovaná
banka.

Správce nově založené společnosti, jenž
jest zároveň ředitelem ústecké pobočky
České eskontní banky, sice popřel tento
úmysl vůči dělnictvu a úřednictvu továrny,
a výpověď, kterou jim dal dne 16. a dne

19. října v přítomnosti správce konkursní
podstaty, vylíčil jako pouhou formálnost,
přes to však po exekučním nabytí podniku
byla celá továrna zastavena.

Při tom nově založené Telnické kera-
mické závody tvrdily, že se na tento případ
nemohou vztahovati ustanovení vládního
nařízení č. 78/1934 a č. 134/1935 Sb. z. a
n., poněvadž noví nabyvatelé nikdy prý to-
várnu neprovozovali a vystupovali pouze
jako kupci nemovitostí.

Toto dovozování úplně odporuje smyslu a
účelu zmíněných nařízení o zastavování pod-
niků, jejž dlužno hledati v tom, že podniky
schopné života musí býti udrženy, vyžadu-
je-li toho veřejný zájem.

že je zde tento veřejný zájem, dokazuje
toto:

Továrna ještě nedávno zaměstnávala
přes 200 dělníků a zaměstnanců. Z tohoto
počtu lze usuzovati, že zastavením bude ne-
přímo nebo přímo postiženo aspoň 600 osob,
které si nemohou zlepšiti své postavení, je-
likož obce Telnice, Liboňov a Varvažov ne-
mají kromě továrny na porculán jiného
průmyslu. Význam továrny vysvítá z toho,
že v r. 1934 vyplatila na platech a mzdách
asi 1, 250. 000 Kč a že ještě v prvním polo-
letí 1935 bylo na platech a mzdách vypla-
ceno 750. 000 Kč, takže z této stoupající čís-
lice jest zřejmo, že podnik byl letos zamést-

nán lépe než v r. 1934. Sociální dávky ne-
mocenským, sociálním, pensijním a úrazo-
vým pojišťovnám činily v r. 1934 asi
150. 000 Kč a v prvních sedmi měsících ro-
ku 1935 90. 000 Kč. Tyto příspěvky stejně
jako běžné daně byly úplně hrazeny z vý-
nosu podniku, takže podnik nemá dluhů.
Značné jsou i částky, které byly placeny ja-
ko daň z uhlí, daň z minerálních olejů, daň
z obratu a dovozné, právě jako všechny
běžné daně.

Zvlášť se musíme zmíniti, že telnická to-
várna na porculán pracovala hlavně pro vý-
voz. Ještě v r. 1935 bylo vyvezeno 77%
úhrnné výroby. Tedy v podstatě peníze, po-
třebné na mzdy, platy a jiné dávky, plynuly
z ciziny, kdežto, bude-li podnik zastaven,
nutné podpory v nezaměstnanosti zatíží vý-
lučně všechny domácí státní občany. Obrat
s cizinou se dal mimo to velice dobře vybu-
dovati a musíme poznamenati, že telnický
podnik v obchodech s cizinou nesoutěžil se
žádnou československou továrnou na porcu-
lán.

Dlužno také konstatovati, že jest dosti
objednávek a že veskrze umožňují další
provoz podniku. Objednávek by však mohlo
býti ještě více, ale pro zamýšlené zastavení
podniku se poslední dobou nejen nevyvíjela
žádná akvisiční činnost, nýbrž se vůbec již
zakázky nepřijímaly. Jest to nepochybně
důkaz příznivé hospodářské situace, když
se vedení podniku přes uvalení konkursu
podařilo obrat v letech 1932-1935 stále
stupňovati a vésti podnik aktivně. Podnik
byl tedy i za nejnepříznivějších okolností
aktivní a tím prokázal, že jest schopný
života. Tím jsou dány i předpoklady pro
další vedení podniku a tedy i pro udržení
existence přes 600 lidí.

Není správné, tvrdí - li činitelé, kteří usi-
lují o zastavení, že zastavením bude umož-
něno jiným kartelovým továrnám úplně
přijmouti do svých podniků dělníky, kteří
zůstanou bez zaměstnám. Toto tvrzení jest
proto vratké, že telnický podnik, jak jsme
se již zmínili, pracoval pro zahraniční trh,
jenž, bude-li podnik zastaven, bude ztracen
pro československý vývoz, a nebudou ho
moci převzíti jiné továrny na porculán,
v cizině nezavedené.

Pro další vedení podniku, které jest, jak
jsme se zmínili, zajištěno, mluví velmi na-
léhavě nejen oprávněné lidské a sociální
úvahy; nýbrž i úvahy národohospodářské.

Tážeme se tedy naléhavě pana ministra
sociální péče a pana ministra průmyslu,
obchodu a živností:

1. Vědí páni ministři o vylíčených okol-
nostech, které mluví pro další vedení pro-
vozu telnické továrny na porculán?

2. Jsou páni ministři ochotni podle na-
řízení č. 78/1934 a 134/1935 Sb. z. a n.
naříditi společnosti Telnické keramické
závody, s. s r. o. v Ústí n. L., Bělská ul. č. 1,
aby zastavený provoz neprodleně zase za-
hájila a těžce postižené příslušníky závodu
zase učinila lidmi žijícími z poctivé práce
a nikoliv beznadějnými lidmi žijícími
z podpor?

Naléhavost dotazu a naléhavost žáda-
ného zakročení jest odůvodněna obavou,
že nově založená společnost Telnické kera-
mické závody přikročí ke stržení pecí a
k odvezení strojního zařízení závodu a tím
naprosto znemožní obnovení provozu. Jest
však také zapotřebí co nejrychleji uklidniti
zoufalé obyvatelstvo postižených obcí.

V Praze dne 6. prosince 1935.

Inž. Richter,

Axmann, Birke, G. Böhm, Budig, dr Eichholz, Fischer, Frank, Gruber, Hirte, dr Ho-
dina, Hollube, Illing, Jäkel, dr Jilly, Jobst, inž. Karmasin, dr Kellner, dr Elieber, Knö-
chel, Knorre, inž. Köhler, dr Köllner, Kundt, inž. Künzel, Liebl, inž. Lischka, May, Ne-
metz, dr Neuwirth, Nickerl, F. Nitsch, Obrlik, inž. Peschka, dr Peters, dr Rosche, Rös-
ler, Sandner, inž. Schreiber, Sogl, Wagner, Wollner, dr Zippelius, Stangl, Szentiványi,
A. Nitech, dr Holota, Jaross, Schütz, Schlusche, Zajíček, dr Mayr-Harting, dr Luschka,

dr inž. Lokscha,

Státní tiskárna v Praze - 6040-35.