10
ních vědeckých a technických společností a
zástupci výzkumných organisací.
Dělí se v odbory, které mají své výbory.
Není organisací výkonnou, nýbrž pod-
půrnou a iniciativní.
Oddělení inženýrské sestává ze zástupců
inženýrských spolků a zvláště volených
členů a má odbory. Každý z nich je řízen
výborem, sestávajícím ze zástupců přísluš-
ných průmyslových, inženýrských a vědec-
kých organisací.
Výbor navrhuje výzkumy, volí pracov-
níky a prostředky k provedení úkolu. Pro
každý výzkum volí se zvláštní výzkumný
výbor.
Výzkumy financuje průmysl, který dává
někdy k disposici své laboratoře i inženýry.
Vlastní inženýrské oddělení financuje
částečně National Research Council a čás-
tečně Engineering Foundation.
Vlastní výzkumná práce se soustřeďuje:
1. ve státních ústavech,
2. na vysokých školách,
3. v samostatných výzkumných ústa-
vech a
4. v soukromých laboratořích.
Ze státních ústavů je nejdůležitější Bu-
reau of Standards, federativní výzkumný
ústav, vydržovaný vládou, který sestává z 9
oddělení (elektrotechnika, míry a váhy,
teplo a thermometrie, optika, chemie, po-
užitá mechanika a inženýrské přístroje,
hutnictví, hmoty pro konstrukce a inženýr-
ství, keramika). Vypracovává hlavně před-
pisy a normy a koná cejchovní práce.
Druhým důležitým státním ústavem jest
Bureau of Mines v Pittsburgu, sestávající
z 5 oddělení (hornictví, hutnictví, techno-
logie, palivo a stroje, petrolej a zemní plyn).
Vysoké školy mají laboratoře zařízené
hlavně průmyslem a založené velkými na-
dacemi. Tyto laboratoře jsou vybudovány
v různém směru podle průmyslových po-
měrů. Tak universita Illinoiská v Urbane
má vybudovanou laboratoř pro inženýrský
výzkum, zabývající se hlavně železničními
problémy, Massachusetts Institute of
Technology zase laboratoř
elektrotechnic -
kou a laboratoře pro průmysl chemický a
pod. Jsou tudíž jednotlivé vysoké školy spe-
cialisovaný na určité výzkumy.
Samostatné výzkumné ústavy pro prů-
myslové státy byly zřízeny po většině jed-
notlivci, kteří také věnovali finanční základ
k jejich udržování.
Z význačných těchto ústavů dlužno
uvésti na př.: Mellonův výzkumný ústav
v Pittsburgu, založený r. 1913 bratřími Mel-
lony; ústav je přidružen k universitě a jeho
stálý roční příjem činí přes 300. 000 dolaru.
Institute of Industrial Research ve
Washingtone, založený r. 1910, je ústavem
výdělečným.
Engineering Foundation vznikl tím, že
čtyři inženýrské spolky The American So-
ciety of Civil Engineers, The American In-
stitute of Mining and Metallurgical Engi-
neers, The American Society of Mechanical
Engineers a The American Institute of
Electrical Engineers utvořily r. 1904 spo-
lečnou organisaci, ze které r. 1918 vznikla
tato organisace pro inženýrský výzkum.
4. Německo.
V Německu byla výzkumná práce již od
počátku průmyslového podnikání všestran-
ně podporována a zakládání technických
spolků počalo již počátkem 19. století. (Der
Polytechnische Verein v Mnichově byl za-
ložen r. 1815, Verein zur Förderung des
Gewerbefleises v Berlíně r. 1821. ) Průmy-
slové závody měly pochopení pro koopera-
tivní práci a vznik velkých koncernů vý-
zkumné práce značně usnadňoval. Zásluhu
o velikost průmyslu Německa je připočítati
ve značné míře spolupráci průmyslu s vě-
dou.
Výzkumné práce konají se ve státních
ústavech, v laboratořích vysokých škol,
v soukromých laboratořích a v samostat-
ných laboratořích. Vedle těchto institucí
mají velkou zásluhu o výzkumné práce ně-
mecké spolky technické.
Ze státních ústavů je nejdůležitějším
Deutsche Reichsanstalt v Berlíně, mající
týž účel jako National Physical Laboratory
v Londýně a Bureau of Standards v Ame-
rice.
Laboratoře vysokých škol jsou výborně
zařízeny průmyslem, který s vysokými ško-
lami od počátku spolupracuje; nevidí ve vy-
sokých školách jen prostředek k výrobě in-
ženýrů, nýbrž své spolupracovníky.
Z nejdůležitějších středisek výzkumné
práce v Německu je Kaiser Wilhelms Ge-
sellschaft zur Förderung der Wissenschaft,
která byla založena na podnět císaře Viléma
11
r. 1911 a které byl dán základní kapitál 15
milionů marek, účelem této společnosti je
zavádění nových směrů do výzkumnictvi,
odloučení výzkumu od vyučování a umož-
nění dalšího vzdělání techniků k badatelské
práci. Tato společnost má dnes přes 300
ústavů, z nichž některé jsou u nás dobře
známy: Kaiser Wilhelm's Institut für
Eisenforschung v Dusseldorfu atd.
Když po válce jednalo se o znovu vzkříšení
německého průmyslu, byla k oživení vě-
decké práce založena Notgemeinschaft der
deutschen Wissenschaft, která vzala si za
úkol připraviti plánovitě německé výzkum-
nictví k velkým úlohám průmyslu. Tato
Notgemeinschaft byla vládou velmi štědře
dotována.
Velké technické spolky německé tvoří ze
svého středu výbory, které konají vý-
zkumy, po případě je podporují: je to hlav-
ně Verein deutscher Ingenieure, který
získal si v tomto směru velikých zásluh.
Velká většina technických spolků ně-
meckých je od r. 1916 sdružena v "D e u t-
scher Verband technisch-wissen-
schaftlicher Vereine", ve kterém je dnes
sdruženo 38 největších technických spolků
vůbec s více než 100. 000 členy.
Organisace výzkumnictví byla v poslední
době v Německu podstatně změněna a je
známa jen v úryvcích. Je zmobilisována a
před cizinou co nejpřísněji střežena.
5. Itálie.
Výzkumná činnost průmyslová byla před
válkou zcela nepatrná. Po válce, po fašistic-
kém převratu, kdy bylo usneseno vybudo-
vati v Itálii velký průmysl, bylo počato s or-
ganisací výzkumnictví.
Královským usnesením z 18. listopadu
1923 byla zřízena II Consiglio nazionale
delle Ricerche (Národní rada badatelská)
se sídlem v Římě, jejíž činnost, povinnosti
a práva byly určeny královským nařízením
a zákonem ze dne 31. března 1927.
účelem jejím je dle tohoto nařízení:
1. Sdružovati národní činnost v rozlič-
ných odvětvích vědy a uplatňovati ji
v zájmu celého hospodářství státu;
2. udržovati styky s podobnými sdruže-
ními za účelem společného projednávání
otázek týkajících se vědeckého badání a
jeho praktického uplatňování;
3. navrhovati vládě zařizování a vybudo-
vání vědeckých laboratoří za účelem vše-
obecného a specielního badání;
4. vyměňovati s podobnými institucemi
informace a dobrá zdání;
5. starati se o uveřejňování vědecké ital-
ské literatury;
6. starati se, aby cizina poznala italskou
vědeckou činnost technickou;
7. navrhovati úřadům udělování studij-
ních stipendií v Itálii i v cizině, aby byl
v Itálii co nejvíce podporován smysl pro vě-
decké badání.
V této poslední vlastnosti je národní ba-
datelská rada stálou poradnou a informační
institucí ministerstva školství.
Aby mohla konati tuto informační po-
vinnost, mají delegáti národní rady bada-
telské přístup do všech ústavů, laboratoří a
podniků, kde konají se vědecké výzkumy.
Ku přístupu je však třeba vždy předcho-
zího povolení ministerstva.
Národní rada badatelská skládá se z před-
sedů a tajemníků národních výborů a je ří-
zena ředitelskou radou. Ředitelská rada je
jmenována královským nařízením po ná-
vrhu ministerského předsedy a min. vy-
učování, členy jejími jsou předseda, 4
místopředsedové, tajemník a administrátor.
Za ministerstvo vyučováni účastní se
všech schůzí generální ředitel technického
vyučování.
Národní rada badatelská tvoří národní
výbory, jichž je od r. 1931 dvanáct, a to
pro tyto obory vědní: zemědělství, astro-
nomie, geodesie a geofysika, matematika,
fysika, radiotelegrafie, chemie, zeměpis, in-
ženýrství, biologie, lékařství, geologie.
Každý výbor sestává z určeného počtu
členů, které jmenuje předseda ředitelské
rady. členové jmenují se na čtyři roky a
mohou býti znova potvrzeni.
Každý výbor může býti po dohodě
s ředitelskou radou rozdělen v podod-
bory. Každý výbor je řízen výkonným vý-
borem, sestávajícím z předsedy, tajemníka
a několika členů.
Sídla jednotlivých výborů jsou po celé
Itálii, podle toho, jak se to vzhledem
k dotčenému výboru jeví účelným. Tak
sídlem zemědělského výboru je Bologna,
astronomického Florencie, inženýrského
Řím a podobně.
12
Národní rada badatelská má právo utvo-
řiti ještě další národní výbory nebo stano-
viti specielní komise pro studium jednotli-
vých otázek.
Aby badatelská rada měla úplnou vě-
deckou a technickou literaturu, musí každá
tiskárna odevzdávati
1 exemplář každé
technické publikace Národní radě bada-
telské.
Národní rada badatelská je dotována
státem. R. 1927/28 byla dotována částkou
500. 000 lir.
Aby měla též úplnou evidenci všech
prací, musí všechny výbory, ústavy a vě-
decká sdružení, která jsou jinak úplně auto-
nomní, pracovati s Národní radou badatel-
skou.
Schéma organisace viz příloha 3.
IV. Cíle, jichž ve směru organisace vý-
zkumné činnosti technické musí býti u nás
dosaženo, jsou pak tyto:
1. Dokonalá ústřední evidence
a) veškeré technické činnosti tuzem-
ské,
b) dosažitelné techn. činnosti cizí,
2. Nestranný poradní (dokumentace) a
znalecký orgán technický:
a) pro osoby soukromé,
b) pro orgány veřejné, civilní a vo-
jenské,
3. Iniciativní usměrnění výzkumné čin-
nosti technické
a) zamezení činnosti zbytečné o pro-
blémech již rozřešených,
b) zamezení duplikace činností upo-
zorněním na stejnou činnost kona-
nou již jinde,
c) záměrné vybudování a povzbuzení
výzkumné činnosti s hlediska zájmů
celostátních,
d) plné využití stávajících výzkum-
ných ústavů, ať veřejných neb
soukromých.
4. Vojenské cíle:
a) evidence cizích příprav pro mobili-
saci technické výroby,
b) příprava mobilisačního plánu tech-
nické výroby pro případ války
(dnes neváíčí jen armáda, nýbrž
celý organisovaný národ).
V. Prostředky k dosažení naznačených cílů:
Vzhledem k národnostní a politické struk-
tuře naší technické výroby nestačí pouhá
činnost soukromá, na příklad pomocí něja-
kého soukromého spolku, svazu nebo
ústavu. Ku splnění těchto cílů, které jsou
pro existenci našeho státu naprostou, ži-
votní nezbytností, jest zapotřebí veřejno-
právního orgánu, vybaveného možností
opatřiti si veškeré potřebné informace tře-
bas i mocí (avšak bez jakékoliv veřejno-
právní moci jiné), vyňatého z přímých zá-
sahů úřadů správních a spravovaného ma-
lým, obzvláště pečlivě vybraným sborem
odborníků, po stránce odborné a neméně
i mravní naprosto spolehlivých.
VI. Všeobecný nárys organisace ústavu,
s odůvodněním.
Organisaci ústředního výzkumného ústa-
vu, tak jak jest v osnově navrhována,
možno stručně charakterisovati asi takto:
Po stránce správní bude to veřejná
korporace, podřízená vládě. Bude to ústav,
jehož řízení bude spočívati v rukou nanej-
výš pečlivě vybraného a značně neodvislého
kolegiátního sboru, členství v tomto sboru
bude klásti nejvyšší požadavky na mravní
i odbornou úroveň svých členů a značné po-
žadavky na jejich čas a pracovitost.
Veřejnoprávní moc, Ústavu udělenou,
možno stručně charakterisovati takto:
ústav má právo do všeho nahlížeti. Ji-
nak nemá právo do ničeho zasahovati, nebo
ukládati někomu nějaké povinnosti. Smí
jedině a výhradně raditi.
Výzkumnou činnost ústav
vůbec neprovádí, jen ji registruje, radou
i hmotně podporuje a radou usměrňuje a
dává iniciativu.
Při této příležitosti by se bylo blíže zmí-
niti o pojmu t. zv. dokumentace, jež
bude tvořiti jeden z hlavních úkolů ústavu.
Dokumentací rozumíme poradní činnost
ústavu pro veřejné orgány i soukromé
osoby a firmy, záležející v opatření všech
literárních (knihy, články) i jiných (ná-
kresy, fotografie, vzorky, rukopisné zprávy
atd. ) dokladů týkajících se daného tech-
nického problému.
18
Dnes. kdy žijeme v době překotného tvo-
ření forem a hodnot, není nejen jednotlivci,
ale ani velké organisaci možno sledovati
naprosto přesně a úplně všechno, co se v je-
jich oboru objeví nového, ať již je to věc
rázu národohospodářského nebo technic-
kého. A přece jest naprosto nutné, aby
každý, kdo chce míti ve svém podnikání
úspěch, byl o všech novinkách svého oboru
přesně a rychle informován.
K objasnění rozsáhlosti materie jest
rutno uvésti, že o všech novinkách národo-
hospodářských, politických a technických
vychází v posledních létech každoročně
13-14 tisíc nových knih, pak vycházejí
O nich zprávy asi ve 25. 000 periodických
časopisech všech jazyků, mimo zprávy z ne-
přehledného množství denního tisku a veli-
kého množství soukromých publikací vět-
ších firem a koncernů, které ani nepřijdou
na knižní trh. Kromě toho bývá uděleno
ročně asi 600, 000 nových patentů a jest
vedle toho nutno všímati si ještě dvou-
až trojnásobného množství každoročních
nových patentových přihlášek. V tomto
směru se-ovšem počítá s intensivní spolu-
prací patentního úřadu.
Získati si přesnou informaci samostat-
ným sledováním tak ohromného množství
materiálu jest menšímu podnikateli vůbec
nenožno, velkým firmám a koncernům
velmi nesnadno, neboť má-li býti úplná,
iest tato systematická práce velmi ná-
kladná.
Není však nákladnou, vybuduje-li se tato
služba pro celý stát. Poměrně malým
příspěvkem získá pak každý jednotlivec
přesnou a okamžitou informaci o všech
otázkách, o které projeví zájem.
Oddělení pro dokumentaci a informaci
by sledovalo proto systematicky a přesně
veškerou literaturu knižní, časopiseckou, pa-
tentovou, novinářskou, rovněž však i zprávy
soukromé, rozhlasové a jiné a registrovalo
by tyto zprávy podle nejlepšího mezinárod-
ního a již osvědčeného dokumentačního
systému. Na základě takto sebraného ma-
teriálu podávalo by různým zájemcům (ať
je to orgán veřejný neb osoba soukromá)
zprávy a to periodické, denní, týdenní atd.,
i speciální, za určité předplatné nebo za
stanovený honorář pevný.
Oddělení pro dokumentaci a informaci
by vedlo též přesnou evidenci knih, časo-
pisů a jiných publikací, jakož i nových pří-
růstků těchto všech veřejně dostupných
knihoven v Československu a udržovalo se
všemi těmito knihovnami stálou součinnost.
Tato evidence jest nutná k ulehčení infor-
mací a studia zájemců, neboť jest povět-
šině velmi obtížné, ba v dnešní době téměř
nemožné, opatřiti si potřebnou publikaci,
neboť není u nás instituce, která by vedla
ústřední evidenci. Zejména cizojazyčné pu-
blikace jest těžko si opatřiti, buď jsou
velmi nákladné, nebo jsou často již roze-
brány. Pro zájemce v takovém případě by
ústav opatři] potřebnou informaci buď za-
půjčením hledané publikace, nebo foto-
kopií.
Postup při zodpovídání dotazů byl by asi
tento: zájemce obrátí se na oddělení pro
dokumentaci a informaci, kde během ně-
kolika minut obdrží sestavení literatury
o dotyčném předmětu. Zájemce vybere si
onu literaturu (knihu, časopis, patent, no-
viny), která zdá se pro něho důležitá, a
zjistí si, které z těchto pramenů má již ve
svém majetku, nebo které jsou mu snadno
dostupné jinak. Aby si opatřil zbývající
prameny, obrátí se na dokumentační a in-
formační oddělení, jež mu je opatří, což
stane se buď vypůjčením příslušné litera-
tury od knihoven, se kterými ústav spolu-
pracuje, anebo, což bude velmi výhodné,
opatřením fotokopie příslušných partií
z knih, časopisů, patentů atd., o které zá-
jemce má speciální zájem. Takto za po-
měrně levný peníz obdrží zájemce ihned
nebo za velmi krátkou dobu skoro veškerý
pro něho důležitý materiál, který pro vyře-
šení svého problému potřebuje, a který by
si sám opatřil jen velmi těžko a s velkým
nákladem.
B. Část zvláštní.
Podrobné odůvodnění jednotlivých ustano-
vení osnovy podle paragrafů.
K §1.
Název ústavu zvolen tak, aby zdůraz-
něna byla jeho řídící funkce v našem vý-
zkumnictví a to přes skutečnost, že Ústav
jako takový sám žádné technické činnosti
výzkumné konati nebude.
Forma právnické osoby místo formy
pouhého orgánu zvolena z toho důvodu,
a, by ústav byl oproštěn od vlivu dočasných
14
změn ve vedení správních úřadů a mohl
tak plně vykonávati svoji funkci.
Úkoly ústavu stanoveny tak, jak plynou
z cílů, vytčených v části všeobecné pod
č. IV.
K §2.
Jak řečeno shora, bude celá moc k řízení
Ústavu vložena do rukou malého, poměrně
stabilního a nanejvýš pečlivě vybraného
kolegiálního sboru. Aby tento sbor byl co
možná nejhybnější, aby se dosáhlo nejužší
spolupráce a aby se mohl skládati z osob
nejvyšších kvalit mravních i odborných,
byl volen co nejmenší, přece však ještě
dosti veliký, aby v něm mohly býti za-
stoupeny hlavní složky nutné pro zdárnou
činnost ústavu. Počítá se s tím, že předseda
a čtyři členové budou civilní technici, jeden
člen vojenský technik, jeden člen vojenský
odborník zbraní, jeden člen národního
shromáždění, jeden právník a jeden národo-
hospodář. Stejně tomu má býti u náhrad-
níku. Od všech civilních členů bylo by zá-
sadně vyžadovati, aby byli záložními dů-
stojníky československé armády. Od tohoto
požadavku bylo by ustoupiti jen ve zcela
výjimečných případech, aby se umožnila
spolupráce zvláště vynikajícím odborní-
kům, kteří této kvalifikace z jakéhokoli
důvodu postrádají. Zdůrazňuje se, že je-
dině na výběru těchto osob závisí, zdali
Ústav svůj úkol splní či nikoliv.
Skutečnost, že půjde o malý sbor, činí
zbytečným zřizovati předsednictvo. Zá-
sadou je, že každý člen i náhradník rady
musí býti plně informován o celé činnosti
Ústavu, takže funkce Ústavu nemůže býti
ohrožena nemocí nebo nepřítomností jed-
noho člena rady.
Z toho důvodu, aby celá činnost zůstala
v rukou rady, bylo navrženo ustanovení, že
předsedou stálých výborů a dočasných ko-
misí je v každém případě člen rad v nebo
jeho náhradník a dále, že tyto výbory a
komise předkládají výsledky své činnosti
radě, jež pák sama rozhodne o dalším.
K §3.
Od rady, jakožto orgánu řídícího jest
administrativně jasně odlišen gen. sekre-
tariát, jenž provádí usnesení rady a pro
foro interno připravuje její práci po
stránce kancelářské. Na venek zastupuje
ústav výhradně jen rada, gen. sekretariát
je pouze jejím orgánem.
Na zaměstnance sekretariátu dlužno
ovšem klásti také vysoké požadavky po
stránce mravní i odborné kvalifikace. Tento
význam výběru vedoucích osob zdůrazňuje
se tím, že jmenování gen. tajemníka a jeho
náměstka vyhrazuje se vládě.
K § 4.
I. Snad největší obtíží, kladoucí se
v cestu zřízeni ústavu, jest otázka úhrady
nákladů na něj. Tento náklad nebude malý.
Celkově možno počítati, že v prvém roce by
náklad nečinil více než Kč 3, 000. 000'-,
v pozdějších letech mohl by vzrůsti snad
na Kč 5, 000. 000'- ročně.
II. Velmi pečlivě bylo uvažováno o tom,
jakým způsobem by tyto náklady nejlépe
mohly býti uhrazeny, zejména byla zkou-
mána možnost vlastních příjmů ústavu
z nucených příspěvků výrobních podniků.
Bylo při tom navrhováno zřízení ústavu
na podkladě nuceného členství podniků
v ústavě. Bylo však od toho upuštěno,
hlavně ze dvou důvodů. Kdyby průmyslové
závody byly členy ústavu, byť i nucenými,
pak by nebylo dobře možno odepříti jim
úilně vliv na organisaci, na výběr vedoucích
osob a na provoz ústavu. To však by vzhle-
dem k poměru značné části průmyslu k na-
šemu státu znamenalo maření jeho poslání
a nezaručovalo by to naprostou důvěrnost
některých oborů jeho činnosti. Druhý důvod
je ryze správně-technický. Stanovení výše
nuceného příspěvku, jeho vybírání a pří-
padně správní řízení znamenalo by při ně-
kolika tisících, snad desetitisících podniků
ohromné zatížení Ústavu agendou, která
jeho poslání jest naprosto cizí.
Správní náklady výběrčí nebyly by pak
vzhledem k velikému počtu drobných
částek v žádném rozumně přijatelném po-
měru k vybrané částce.
Z těchto důvodů byla, přes veliké ne-
snáze, které se tomuto řešení v dnešní zlé
hospodářské době kladou pochopitelně
v cestu, zvolena forma hrazení nákladů
státní správou přímo z obecných příjmů
státních. Tento. způsob odpovídá také
správní konstrukci Ústavu, jehož užitek
projeví se pro státní pokladnu nepřímo, a
to jednak ve zvýšení hospodářské činnosti
vůbec, jednak v úsporách státní správy na
16
dodávkách v důsledku znalecké činnosti
Ústavu.
Konečně možno počítati s úsporou stejné
částky v rozpočtu ministerstva Národní
obrany.
Určité menší příjmy vlastní bude míti
ústav z poplatků za znalecké posudky od
osob soukromých, případně - poněvadž je
samostatnou právnickou osobou veř. po-
vahy - z výnosu vlastního jmění.
III. Velmi nesnadnou byla by též kon-
strukce Ústavu po stránce jeho finanční
autonomie, poněvadž činnost ústavu bude
v mnoha směrech takového druhu, že by
nebylo v zájmu státu radno, aby mohla býti
prostřednictvím veřejného účtování kým-
koliv kontrolována. Zvolena proto taková
forma finanční pravomoci a účetní kon-
troly, která zaručuje jak naprostou důvěr-
nost částí jeho finančního hospodářství,
tak i dává záruku, že jeho prostředků bude
užito ve shodě se zákony republiky, účelně
a úsporně.
K §5.
Aby byl zdůrazněn význam ústavu a aby
byl vládě republiky zachován plný vliv na
jeho organisaci a tudíž i na usměrnění jeho
provozu, volí se pro stanovy ústavu solenní
forma vládního nařízení.
K § 6 a 7.
V těchto paragrafech vymezeny blíže po-
vinnosti, které osnova ukládá všem, kdož
zabývají se výrobní nebo výzkumnou čin-
ností. Vůdčí zásadou bylo, jak uvedeno
svrchu, že ústav má právo do všeho na-
hlížeti, nemá však zásadně žádné jiné
pravomoci veřejné. Protože v konkrétních
případech bude začasto obtížno konstato-
vati, zda jedná se o výrobu nebo o výzkum,
a protože úkolem Ústavu jest zachytiti také
přítomný stav výrobní techniky, bylo ne-
zbytno povinnost k podávání zpráv rozšířiti
na každou výrobní činnost.
V § 6 stanoví se rozsah aktivních povin-
ností dotyčných osob, při čemž tyto
omezeny na podávání zpráv.
V § 7 stanoví se rozsah pasivních povin-
ností zmíněných osob, jež byly stanoveny
tak široce, aby umožnily ústavu zjistiti
svými orgány skutečný stav výroby.
Protože tu začasté půjde o důležitá a
cenná obchodní tajemství, byla orgánům
ústavu uložena nepřismější mlčenlivost
o získaných vědomostech.
Nezbytným doplňkem povinnosti ústavu
ke sledování činnosti technické jest pak
odst. 2 stanovící právo ústavu, vyžádati si
pro výkon této své povinnosti, tam kde by
to jinak nešlo, pomoc příslušných orgánů
státní i jiné veřejné správy, anebo případné
i doprovod orgánů veřejné bezpečnosti.
K§ 8.
účelem tohoto ustanovení, jež dává
ústavu poradní, ne rozhodující hlas při
zřizováni nových ústavů, jest jednak, aby
Ústav byl zavčas o podobných plánech
informován, jednak aby váhou svého
dobrého zdání, tedy nikoliv váhou roz-
hodující moci, mohl plánovitě usměrňovati
naše výzkumnictví a plniti tak jeden ze
svých hlavních úkolů.
Toto ustanovení, jež ukládá zcela ne-
patrnou úlohu nakladatelům knih a časo-
pisů technického obsahu, umožní ústavu
vybudování úplné technické knihovny, jež
jest zcela nezbytnou pomůckou k jeho zdár-
nému vývoji. Tvoří doplněk k vládníhu na-
řízení (podle zmocňovacího zákona) o po-
vinných výtiscích ze dne 28. května 1935,
č. 118Sb. z, a n.
K §10.
Z nejdůležitějších oborů působnosti
Ústavu bude podávati informace a dobrá
zdání o technických problémech a to jak
orgánům veřejným, tak i osobám soukro-
mým. Informace a dobrá zdání orgánům
veřejným bude ústav poskytovati zdarma,
osobám soukromým za poplatky, jichž výše
bude stanovena v poměru ke skutečným
nákladům a k míře prospěchu tazatele.
Z výnosu těchto poplatků by později mohl
uhraditi značnou část svých výdajů.
Ústav ovšem musí míti možnost, aby
podle svého volného uvážení poskytnutí
informace nebo dobrého zdání odepřel. Dů-
vody tohoto odepření, jež ovšem není po-
vinen žadateli sděliti, mohou zaležeti v po-
vaze předmětu dotazu (výrobní tajemství,
zájem obrany státu atd. ) nebo v povaze
dotazovatele (nedostatek seriosnosti, státní
spolehlivosti, neúčelnost). Celé myšlenkové
bohatství ústavu má však býti bez-
výjimečně k disposici pro obranu státu,
před kterýmžto eminentním zájmem všech-