Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936,

IV. volební období. 2. zasedání.

Překlad.

288.

Naléhavá interpelace

poslanců E. Kundta, dr H. Neuwirtha a R. Sandnera

vládě,

že ministerstvo národní obrany zadávajíc vojenské dodávky vydává výnosy a provádí
úřední úkony odporující ústavě a smlouvě o ochraně menšin.

Ministerstvo národní obrany zaslalo
v těchto dnech všem německým firmám,
které podaly nabídky na vojenské dodávky,
výměry tohoto znění:

Ministerstvo národní obrany.

V Praze dne.;. ledna 1936.
Doporučené - pilné.

Oznámení podmínek pro přijetí
nabídky na dodávku............

Dovolávajíc se Vaší nabídky podané podle
veřejné soutěže vypsané pod č. 38. 500-V/2
odděl. 1935, oznamuje Vám ministerstvo
národní obrany, že Vám hodlá uděliti do-
dávku .....................

Ministerstvo národní obrany Vás však

upozorňuje, že Vám zadá dodávku.......

.................... ve výše uvedeném

rozsahu jen tehdy, když kromě určených
cen a množství zboží budete bez výhrady
souhlasiti i s podmínkou níže uvedenou:

Upravíte ve svém podniku národnostní
poměr zaměstnanců ták, aby

1. počet úředníků československé národ-
nosti rovnal se aspoň procentnímu poměru
dělníků československé národnosti, zaměst-
naných v podniku,

2. počet dělníků československé národ-
nosti rovnal se aspoň národnostnímu po-
měru obyvatelstva krajiny, v níž podnik má
své sídlo.

Dále nahradíte co nejdříve cizozemské za-
městnance domácími silami československé
národnosti a nebudete zaměstnávati perso-
nál (úředníky a dělníky), který se hlásí
k politickým stranám státu nepřátelským.

Výše zmíněný požadavek vojenské sprá-
vy začnete ihned prováděti a ukončíte jej
nejdéle do dvou let po tomto dopisu.

Aby vojenská správa mohla kontrolovati,
je-li tento požadavek plněn, budete každého
čtvrt roku hlásiti ministerstvu národní
obrany, co jste v minulém čtvrtletí pro po-
žadovanou nápravu učinili.

Místo propuštěných nespolehlivých za-
městnanců nebudete přijímati jiné nespo-
lehlivé zaměstnance.

Telegrafujte obratem - a to tak, aby
Vaše odpověď došla do oddělení V/3 mi-
nisterstva národní obrany nejdéle do
12. hodiny dne 30. ledna 1936 - sou-
hlasíte-li bez výhrady s vyznačenými ce-
nami, s množstvím zboží a s výše uvedenou
podmínkou, týkající se úpravy národnost-
ního poměru úředníků a dělníků Vašeho
podniku. Kdyby Vaše odpověď - ať kladná


2

nebo záporná - nedošla do zmíněné lhůty,
bude ministerstvo národní obrany míti za
to, že nepřijímáte podmínek tohoto dopisu
a zadá tedy ihned dodávku jinam.

Ale jste-li bez jakékoliv výhrady
srozuměn se všemi podmínkami tohoto
dopisu, můžete učiniti přípravy k výrobě.

Objednací list bude Vám pak zaslán do-
datečně.

Za ministra:

Z těchto výměrů je zřejme, že minister-
stvo národní obrany podminuje přijetí na-
bídek německých dodavatelských lírem bez-
výhradným splněním podmínek, které toto
ministerstvo označuje jako "úpravu národ-
nostních poměru v podniku". Ministerstvo
nežádá v těchto podmínkách nic jiného než
propuštění dělníků a úředníku, kteří patří
k jiné národnosti než "československé".

Poněvadž jde o německé dodavatelské
firmy, může při tomto propouštěni jíti jen
o německé dělníky a zaměstnance.

Na místa německých dělníků a zaměst-
nanců, kteří mají býti propuštěni, musí
bytí podle požadavku ministerstva přijati
čeští dělníci a zaměstnanci.

Počet německých úředníků, kteří mají
býti propuštěni, musí se podle této pod-
mínky říditi počtem českých dělníků v pod-
niku zaměstnaných, počet pak německých
dělníků, kteří mají bytí propuštěni, musí
se říditi podle počtu českeho obyvatelstva
usedlého v "krajině", kde podnik má své
sídlo.

Nelze naprosto pochybovati, že tyto po-
žadavky ministerstva národní obrany ne-
dbají ústavních zásad. Jsou přímo na vý-
směch ústavním poměrům ve státě. Jest to
povážlivá hra proti všem zásadám demo-
kracie a rovnoprávnosti, které stát hlásá.
České národnostní požadavky ministerstva
národní obrany nejsou nic jiného, než ná-
tlak, kterým stát má donutiti německé pod-
nikatele, aby se účastnili odnárodňování ně-
meckého jazykového území, pronásledování
a zbavení hospodářských a národnostních
práv Sivých německých rodáků.

V šesté hlavě ústavní listiny, která jedná
o ochraně menších národních, náboženských
a rasových, jsou tyto právní příkazy:

"Všichni státní občané republiky česko-
slovenské jsou si před zákonem plně rovni
a požívají stejných práv občanských a poli-
tických nehledíc k tomu, jaké jsou rasy,

jazyka nebo náboženství... (§ 128). Jaký-
koli způsob násilného odnárodňování je ne-
dovolený... (§ 134). "

Ministerstvo národní obrany pomíjí tyto
základní zásady ústavní způsobem, jehož
musí litovati každý, kdo stojí na půdě
ústavy. Německá nouzová území tohoto
státu nikoliv na posledním místě chováním
příslušných výkonných orgánů musí mno-
hem více trpěti světovou hospodářskou krisí
než česká území. Nyní má na žádost mi-
nisterstva národní obrany dojíti k tomu,
aby ještě i velký počet takových německých
dělníků a zaměstnanců, kteří si dosud ještě
mohli vydělávati chleb, ztratil své místo a
uvolnil je pro české čekatele. Čím se provi-
nili tito ubozí němečtí dělnici a zaměstnanci,
že je nejvyšší státní úřady chtějí připraviti
o práci a chléb ? Jest možné, že by ústřední
úřad mohl pomýšleti na to, aby němečtí
dělnici a zaměstnanci pouze proto, že jsou
Němci, byli vydáni nejtrpčí nouzi a zou-
falství?

Výměry ministerstva národní obrany nás
poučily, že je to možné.

Pod rouškou obchodního přijetí nabídky
zasazuje ministerstvo národní obrany ně-
meckému obyvatelstvu tohoto státu ránu,
která má přispěti k jeho další hospodářské
a národní bezmocnosti. Postup tohoto mi-
nisterstva velmi těžce otřásl vírou ve vládu
a vítězství spravedlnosti u všech vrstev ně-
meckého obyvatelstva, lhostejno ke kte-
rému politickému přesvědčení se hlásí.

Ale ministerstvo nestanoví jen podmínky,
které slouží k odnárodnění, nýbrž stanoví
také podmínky, které postihují i organi-
sační a soukromé postavení jednotlivých
německých podniků.

žádá, aby cizozemští zaměstnanci byli
propuštěni.

žádný německý podnik v tomto státě ne-
zaměstnává cizince, leda že musí. Jsou-li
tam zaměstnáni cizozemští úředníci a za-
městnanci, jde skoro veskrze o zvláštní kva-
lifikované síly, které pro provoz podniků
jsou nepostradatelné. Budou-li propuštěni,
velmi těžce utrpí organisace a schopnost
soutěže těchto podniků.

Tyto podmínky ministerstva národní
obrany však způsobí ještě další hrozivé
následky.

V cizině je zaměstnáno více úředníků
československé státní příslušnosti než ci-
zinců u nás. Požadavek ministerstva ná-


3

rodní obrany způsobí odvetná opatření. Dal-
ším následkem bude, že v cizině budou
znova propouštěni zaměstnanci českosloven-
ské státní příslušnosti. Tito zaměstnanci
rozmnoží dále nesčetné zástupy domácích
nezaměstnaných.

Kromě projevů národnostní potupy a
kromě protiústavních opatření národnost-
ního pronásledování projevují však pod-
mínky ministerstva národní obrany i za-
ujatost proti politickým stranám, která
jest ve velmi zvláštním rozporu s nestran-
ností, kterou dlužno žádati od nejvyšších
správních úřadů ve státě. Ministerstvo
žadá, aby podniky propustily zaměstnance
a dělníky, kteří se přiznávají k politickým
stranám státu nepřátelským. I tímto po-
žadavkem porušilo ministerstvo národní
obrany ústavu, neboť § 117 ústavní listiny,
který mluví o svobodě projevu mínění, zní:

"Každý může v mezích zákona projevo-
vati mínění slovem, písmem, tiskem, obra-
zem a pod.

Výkon tohoto práva nesmí býti nikomu
na ujmu v jeho pracovním nebo zaměstna-
neckém poměru. "

Ministerstvo národní obrany nemá práva
mluviti o stranách státu nepřátelských a
s existencí takových "státu nepřátelských"
stran spojovati právní důsledky. Není pod-
kladu v zákoně, jehož by mohlo minister-
stvo národní obrany užíti, aby ve svém
vlastním oboru působnosti zjistilo, která
strana je státu nepřátelská a která státo-
tvorná. Ale ministerstvo, jak vysvítá z jeho
obchodních podmínek, vyhrazuje toto ne-
obyčejně důležité a zásadní rozhodnutí své
vlastní úvaze, která má býti zabezpečena
ještě jeho čtvrtletní kontrolou. Jest pří-
značné pro poměry ve státě, že minister-
stvo ve svých úředních výnosech užívá
obratů, které jsme obyčejně dosud čítali
jen v projevech šovinistických štváčských
spolků a českých odnárodňovacích orga-
nisací.

Tyto výměry a úřední úkony minister-
stva národní obrany odporují mimo to jak
formálně tak i hmotně "Smlouvě mezi čel-
nými mocnostmi, spojenými i sdruženými
a Československem, podepsané v Saint-Ger-
main en Laye dne 10. září 1919 o ochraně
a právech menšin" (č. 508 Sb. z. a n. ze
dne 31. prosince 1921).

V článku 1 této smlouvy se českoslo-
vensko zavazuje, že "ustanovení obsažená
v článcích 2 až 8 této hlavy budou uznána
za základní zákony, že žádný zákon, žádné
nařízení, ani žádný úkon úřední nebude
v odporu nebo nesouhlase s těmito usta-
noveními a že žádný zákon, žádné nařízení,
ani žádný úkon úřední proti nim nebude
míti moci. "

Odstavce 1 a 2 článku 7 této smlouvy
znějí:

"Všichni státní občané českoslovenští bu-
dou si rovni pred zákonem a budou požívati
stejných práv občanských a politických bez
ohledu na rasu, jazyk nebo náboženství. "

"Rozdíl v náboženství, víře nebo vyznání
nemůže býti žádnému státnímu občanu čes-
koslovenskému na závadu, pokud jde o po-
žívání práv občanských a politických a ze-
jména pokud jde o přístup do veřejné
služby, úřadu a k hodnostem neb o vykoná-
vaní jakékoli živnosti nebo povolání".

Tím, že výměry a úřední úkony minister-
stva národní obrany porušují zásadu rov-
nosti všech státních občanů, obsaženou
v menšinovém právu, rozšiřuji občanská a
politická práva československých státních
občanu československé národnosti a ome-
zují stejná práva občanu německé národ-
nosti, a poněvadž zaměstnavatelům i za-
městnancům pro jejich národní příslušnost
a jejich stranicko-politické smyšlení jsou
"na závadu při vykonávání jejich živnosti
nebo povolám" (omezuje se svobodné právo
zaměstnavatelů při obsazováni pracovních
míst v soukromých podnicích a znemožňuje
se práce zaměstnancům určité národnosti a
stranicko-politického smýšlení), odporují
výměry a úřední výkony ministerstva ná-
rodní obrany nejen zákonu a ústavě, nýbrž
zřejmě porušují jasná ustanovení smlouvy
o ochraně menšin ze dne 10. září 1919.

Tážeme se tedy vlády:

1. Je pan předseda vlády ochoten nám
oznámiti, zda-li při vydání podmínek mi-
nisterstva národní obrany jde o proti-
ústavní svévolnost tohoto ministerstva
nebo o opatření, které vláda schvaluje?

2. Je pan předseda vlády ochoten nám
vysvětliti, jak dalece se výše uvedené, ná-
rodně šovinistické zadávací podmínky mi-
nisterstva národní obrany dají uvésti v sou-
lad s platnými zákony a předpisy ústavy?


4

3. Jest pan předseda vlády ochoten na-
říditi, aby tyto zadávací podmínky mi-
nisterstva národní obrany a rozeslaných
výměrů, odporujících zákonu a mravům,
byly ihned odvolány?

4. Jest pan předseda vlády ochoten se
postarati, aby pan ministr národní obrany
vysvětli] sněmovně, zvláště však interpelan-
tům vylíčené protiústavní přehmaty svého
ministerstva a ospravedlnil se?

5. Jest pan předseda vlády ochoten vy-
světliti rozpor, který jest mezi touto úřední
praksí ministerstva národní obrany a čet-
nými ujištěními vlády a jednotlivých jejích

členů, že se musí opatřiti práce, aby se
zmírnila zvláštní bída nezaměstnaných,
především německého obyvatelstva ve
státě?

6. Jest pan předseda vlády ochoten se
ihned postarati, aby všechny orgány státu,
tedy i ministerstvo národní obrany, zacho-
vávaly smlouvu o ochraně menšin ?

Naléhavost se odůvodňuje tím, že uve-
dené výměry byly již rozeslány dodavate-
lům, že se zaměstnavatelé již začínají držeti
těchto předepsaných dodávkových podmí-
nek a že se dostavují škodlivé následky pro
zaměstnavatele a zaměstnance.

V Praze dne 1. února 1936.

Kundt, dr. Neuwirth, Sandner,

Axmann, Birke, G. Böhm, Budig, dr. Eichholz, Fischer, Frank, Gruber, Hirte, dr. Hodina,
Hollube, Illing, Jäkel, dr. Jilly, Jobst, inž. Karmasin, dr. Kellner, dr. Klieber, Knöchel,
Knorre, E. Köhler, dr. Köllner, inž. Künzel, Liebl, inž. Lischka, May, Nemetz, Nickerl,
F. Nitsch, Obrlik, inž. Peschka, dr. Peters, inž. Richter, dr. Rosche, Rösler, inž. Schreiber,
Sogl, Wagner, Wollner, dr. Zippelius, Stangl, Petrášek, dr. Szüllö, Szentiványi,
A. Nitsch, dr. Porubszky, Esterházy, dr. Korláth, Jaross, dr. Holota.

Státní tiskárna v Praze. - 785-36.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP