předvídaných přísluší, jde-li o věcná plnění
pro potřeby branné moci, ministerstvu ná-
rodní obrany, a jde-li o věcná plnění pro
ostatní potřeby obrany státu, věcně přísluš-
nému ministerstvu v dohodě s ministerstvem
národní obrany. V týchž směrnicích se též
stanoví, kdy se mají věcné prostředky poža-
dovati do vlastnictví a kdy jen do užívání,
která vojenská velitelství, vojenské nebo ci-
vilní úřady jsou oprávněny věcná plnění po-
žadovati, kdy jsou tak oprávněny činiti obce,
a třeba-li, i jiné osoby, a jakým způsobem se
mají věcná plnění požadovati.
(2) Rozvržení věcných plnění na jednotlivé
správní obvody třeba provésti, kde to povaha
věci a okolnosti dovolují, stejnoměrně se zře-
telem k hospodářským poměrům těchto ob-
vodů.
(3) Věcná plnění, jež nebyla předvídána ve
směrnicích uvedených v odstavci 1, opatří se
podle požadování k tomu oprávněných veli-
telství, úřadů, obcí, a třeba-li, i jiných osob;
která velitelství a úřady jsou k tomu opráv-
něny a kdy jsou k tomu oprávněny obce, a
třeba-li, i jiné osoby, stanoví předpisy, vydané
ministerstvem národní obrany nebo věcně pří-
slušným ministerstvem v dohodě s minister-
stvem národní obrany, podle okolností i jiné
předpisy podle tohoto zákona vydané.
(4) Je-li třeba věcných plnění jak pro po-
třeby branné moci, tak i pro jiné potřeby
obranu státu, třeba přihlížeti k tomu, aby
byly obstarány především potřeby branné
moci.
§ 85.
Požadování věcných plnění,
určení osob jimi povinných a
uložení věcného plnění.
(1) Velitelství, úřady, obce a jiné osoby
k tomu oprávněné (§ 84) požadují věcná
plnění u okresních úřadů, v jejichž obvodu
mají býti tato plnění poskytnuta, a je-li toho
podle povahy věci v zájmu branné moci třeba,
mohou tak činiti přímo vojenští velitelé, kteří
jsou k tomu podle vojenských předpisů opráv-
něni; tito velitelé mohou též, je-li nebezpečí
v prodlení, věcné plnění požadovati přímo
u obcí.
(2) Okresní úřady a v případech, kde byla
věcná plnění požadována přímo u obcí, obce
samy určí, kteří držitelé jsou povinni požado-
vaná věcná plnění poskytnouti, a uloží jim
- 57 -
tato plnění. Okresní úřady mohou však stran
věcných plnění, jež byla u nich požadována,
uložiti obcím, aby samy určily držitele, kteří
mají požadovaná věcná plnění poskytnouti,
a jim tato plnění uložily. V poli mohou při ne-
zbytné potřebě vojenští velitelé uložiti věcná
plnění držitelům věcných prostředků přímo, a
to i v tom případě, jde-li o věcné prostředky,
jež byly dány pod závěru nebo podrobeny
státnímu hospodaření.
(3) Okresní úřady mohou uložiti - bez
předchozího požadování jiných úřadů nebo ve-
litelství - věcná plnění, jichž potřebují k to-
mu, aby zdolaly úkoly na ně vložené, a to buď
přímo nebo prostřednictvím obcí. Rovněž obce
mohou uložiti s předchozím souhlasem okres-
ního úřadu samy věcná plnění, aby mohly ob-
starati úkoly uložené jim tímto zákonem nebo
vládními nařízeními a jinými předpisy podle
něho vydanými. Bez předchozího souhlasu
okresního úřadu mohou tak učiniti, jen když
jde o případy zvláště naléhavé, v nichž není
času vyžádati si tento souhlas; tyto případy
musí obce okresnímu úřadu dodatečně ozná-
miti.
(4) Věcné plnění se uloží držiteli, je-li znám,
zpravidla písemně.
(5) Při určování jednotlivců k poskytnutí
věcných plnění a při ukládání těchto plnění
třeba přihlížeti co možná k tomu, aby tím ne-
byla ohrožena výživa držitele a jeho rodiny a
chod jeho hospodářských zařízení.
§86.
Povinnost poskytnouti uložené
věcné plnění.
(1) Osoba, jíž bylo uloženo věcné plnění, je
povinna je poskytnouti v určené době a na
stanoveném místě, a to i tehdy, má-li za to, že
uloženi tohoto plnění odporuje zákonu;
v tomto případě může se však dovolávati ná-
pravy u okresního úřadu, v jehož obvodu bylo
věcné plnění poskytnuto. Tento úřad je povi-
nen věc co nejdříve vyšetřiti, a uzná-li, že
uložení věcného plnění nebylo v souladu se
zákonem, je třeba dotčený věcný prostředek
ihned vrátiti, nebo nelze-li tak učiniti, po-
skytnouti za něj na žádost věcný prostředek
stejného druhu a co možná stejné hodnoty;
nežádá-li o to držitel anebo nelze-li to ani uči-
niti, přísluší držiteli náhrada v penězích.
- 58 -
(2) Politické úřady jsou povinny zaříditi
vše, aby požadovaná věcná plnění byla poskyt-
nuta.
(3) Není-li požadovaný prostředek v stavu
k použití způsobilém, může okresní úřad drži-
teli uložiti, aby jej na svůj náklad uvedl do
stavu způsobilého k použití, je-li oprava to-
hoto věcného prostředku jeho hospodárnému
a účelnému využití přiměřená nebo zavinil-li
nezpůsobilost věcného prostředku k použití
sám držitel (§ 175, odst. 3. ).
§87.
Přejímání věcných plnění.
(1) Převzíti věcné plnění přísluší orgánu
určenému velitelstvím (úřadem), obcí neb ji-
nou osobou, které věcné plnění požadovaly.
(2) Není-li držitel, kterému bylo věcné
plnění uloženo, přítomen osobně nebo zástup-
cem, anebo nemí-li držitel požadovaného věc-
ného prostředku znám, převezme se věc v pří-
tomnosti zástupců obce.
(3) Věcná plnění, za která přísluší náhrada,
pro jejíž výši nejsou rozhodné úředně stano-
vené sazby nebo ceny, se přejímají komisio-
nálně; vládní nařízení stanoví, v kterých dal-
ších případech je třeba komisionálního přejí-
mání.
(4) Podrobnosti o složení přejímacích ko-
misí, o přibrání odborných zájemnických
vrstev, znalců a p., jakož i o způsobu jednání
stanoví vládní nařízení. Přejímají-li se věcné
prostředky pro potřebu braňme moci, musí
býti v přejímací komisi vždy též zástupce vo-
jenské správy.
(5) Bude-li u věcných prostředků, požado-
vaných podle tohoto zákona a předpisů podle
něho vydaných, do patnácti dní po převzetí
úředně zjištěna skrytá vada nebo vada, o které
nebylo lze se přesvědčiti při převzetí, může
ten, kdo takový prostředek převzal, jej býva-
lému držiteli vrátiti; ten je pak povinen vrá-
titi náhradu, kterou za takový prostředek do-
stal. Rozhodne-li se ten, kdo prostředek pře-
vzal, jej podržet i přes jeho vadu, sníží se při-
měřeně náhrada příslušející za takový pro-
středek, a byla-li snad již plná náhrada vypla-
cena, je příjemce povinen přeplatek vrátiti.
Jde-li o vadu zvířete, o které se má za to, ob-
jeví-li se do zákonné lhůty, že tu byla již před
převzetím, platí ustanovení první věty s tou
odchylkou, že místo lhůty patnáctidenní na-
stoupí ona lhůta zákonná.
- 59 -
(6) Jinak platí o správě pro vady věcných
prostředků, požadovaných podle tohoto zá-
kona a předpisů vydaných k jeho provedení,
obdobně ustanovení občanského práva.
§88.
Vrácení věcných prostředků
převzatých do užívání.
(1) Věcné prostředky, jež byly převzaty
jako věcná plnění podle tohoto zákona jen do
užívám, třeba po zániku potřeby držiteli vrá-
titi. Za držitele, jemuž se má věcný prostře-
dek vrátiti, sluší považovati osobu, která před-
loží průkaz vydaný o převzetí dotčeného věc-
ného prostředku, leč by byly před vrácením
věcného prostředku proti osobě průkaz před-
kládající učiněny námitky.
(2) Toto vrácení se děje zpravidla komisio-
nálně. Složení komisí, za jejichž součinnosti
se věcný prostředek vrací, přibrání odbor-
ných zájemnických vrstev, znalců a p., jakož
i způsob jednání upraví vládní nařízení. Vra-
cejí-li se věcné prostředky, jež byly převzaty
do užívání branné moci, musí býti v oné ko-
misi vždy též zástupce vojenské správy.
Vládní nařízení stanoví, v kterých případech
není komisionálního vrácení třeba.
(3) Ten, kdo převzal věcný prostředek podle
ustanovení tohoto zákona do užívání, může jej
se zřetelem na výši uplatňované náhrady za
způsobená poškození převzíti do vlastnictví
také ještě při komisionálním řízení ode-
vzdacím.
(4) Nebyl-li věcný prostředek, který má
býti vrácen, držitelem (odstavec 1) převzat,
anebo není-li jeho držitel znám (předpokláda-
jíc, že takový věcný prostředek nepřipadl
státu bez náhrady podle ustanovení § 147,
odst. 4), nebo byly-li proti osobě hlásící se
o vracený věcný prostředek učiněny námitky,
ponechá se prozatím v uschování (opatro-
vání) státní správy neb obce na náklad a ne-
bezpečí držitele. Státní správa (obec) může
takové věcné prostředky prodati veřejnou
dražbou, jestliže se držitel o jich vydání ne-
přihlásí do třiceti dní poté, co byl k tomu
okresním úřadem vyzván vyhláškou nebo,
je-li jeho jméno a bydliště známo, písemně.
Výtěžek dražby bude po úhradě nákladů na
dražbu a uschování (opatrování) věcného pro-
středku držiteli poukázán anebo pro něho
k soudu složen.
(5) Nelze-li věcný prostředek, který byl
převzat do užívání, po zániku potřeby drži-
- 60 -
teli vrátiti, může mu býti poskytnut věcný
prostředek stejného druhu a co možná stejné
hodnoty, nebo dána náhrada v penězích, jaká
se poskytuje držitelům, jejichž věcné pro-
středky, převzaté původně do užívání, byly
později převzaty do vlastnictví (§ 153).
Oddíl 2.
Některá zvláštní ustanovení o jednotlivých
případech věcných plnění za branné pohoto-
vosti státu.
§89.
Dopravní prostředky.
(1) Potřeba dopravních prostředků pro
účely branné moci, již v míru předvídaná,
opatřuje se za branné pohotovosti státu zpra-
vidla podle zákona č. 117/1924 Sb. z. a n., ve
znění zákona č. 25/1936 Sb. z. a n.; při tom se
za letadla pokládají všechna letadla uvedená
v § 6, odst. 1 zákona ze dne 8. července 1925.
č. 172 Sb. z. a n., o letectví.
(2) Neopatří-li se za branné pohotovosti
státu potřebné dopravní prostředky pro účely
branné moci způsobem právě uvedeným, opa-
tří se jako věcná plnění podle předcházejících
ustanovení tohoto oddílu; stejným způsobem
se opatří též dopravní prostředky pro jiné
účely obrany státu.
(3) Závazek uvedený v předcházejícím od-
stavci postihuje všechny dopravní prostředky,
zejména pak vozidla pro zvířecí potah (vozy,
sáně, káry a p. ), všechna zvířata způsobilá
k dopravě osob anebo břemen, všeliká moto-
rová vozidla (osobní i nákladní automobily,
motorové vlaky, motocykly a jiná vozidla
uváděná do pohybu motorickou silou, přívěsné
vozy s karoserií i pouhé chasis), jízdní kola,
všeliká letadla (aeroplány, hydroplány, řidi-
telné vzducholodi, balony a p. ) i plavební pro-
středky (§ 47a) zákona č. 117/1924 Sb. z. a
n., ve znění zákona č. 25/1936 Sb. z. a n. ) atd.
(4) Dopravní prostředky třeba poskytnouti
i s příslušenstvím, k němuž náleží zejména
postroje, sedla, potřebné množství pohonných
hmot a obručí, příslušný výstroj, nástroje,
nářadí a obvyklé náhradní součástky; bližší
vymezení toho, co tu sluší rozuměti příslu-
šenstvím, stanoví vládní nařízení.
(5) Osvobození dopravních prostředků po-
dle zákona č. 117/1924 Sb. z. a n., ve znění zá-
kona č. 25/1936 Sb. z. a n., nevylučuje, je-li
- 61 -
toho v případech zcela výjimečných nezbytně
třeba, jich opatřeni k účelům obrany státu
podle ustanovení tohoto paragrafu, nejde-li
o dopravní prostředky vyňaté z věcných plnění
podle ustanovení § 83; jde-li o dopravní pro-
středky drah sloužících veřejné dopravě
anebo poštovní a telegrafní správy, třeba po-
stupovati v dohodě s příslušným minister-
stvem (státním dozorčím úřadem), jde-li
o dopravní prostředky správy veřejných sil-
nic a cest, v dohodě s příslušným silničním
úřadem, a jde-li o dopravní prostředky pod-
niků registrovaných podle tohoto zákona,
v dohodě s vojenským dozorčím orgánem
toho neb onoho podniku.
§90.
Silnice a cesty.
(1) K účelům obrany státu lze užíti všech
veřejných i soukromých silnic, cest a všeli-
kých k jejich účelům provedených zařízení a
děl, kterých je třeba k úplnosti, ochraně a za-
bezpečení tělesa silnic a cest, k ochraně,
usnadnění a zajištění dopravy na nich, a dále
všech zařízení, jichž je třeba k odvrácení neb
odstranění škodlivých účinků, vznikajících ze
zřízení nebo trvání silničního tělesa (mostů,
propustků, přívozů, příkopů, svahů, tunelů,
zábradlí a p. ); tato zařízení a díla se pokládají
za součásti silnic a cest.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí též o pří-
slušenství silnic a cest. ležícím mimo pozemky
těchto silnic a cest, je-li určeno k jich stavbě,
správě a udržování, zejména pak o lomech
(s veškerým stavebním a strojním zařízením).
(3) Majitelé nebo provozovatelé přívozů
jsou povinni k účelům obrany státu poskyt-
nouti veškerá svá zařízení potřebná k pře-
pravě a tuto přepravu sami nebo svými lidmi
obstarati nebo připustiti, aby ji obstarala vo-
jenská správa.
(4) Doprava na určitých silnicích, cestách
anebo přívozech může býti v zájmu obrany
státu dočasně politickými úřady omezena nebo
zastavena, zejména bude-li to vojenská správa
žádati. V poli je k takovému omezení nebo za-
stavení dopravy oprávněna vojenská správa.
Z opatření uvedeného v tomto odstavci buďte
politickými úřady (vojenskou správou) co
možná vyňata vozidla, sloužící náhradní ve-
řejné dopravě železniční, dále vozidla, dopra-
vující poštovní zásilky nebo personál a mate-
riál na stavbu neb opravu železničních, tele-
- 62 -
grafních, elektrických silnoproudých, vodních
a leteckých zařízení, jakož i vozidla pro správu
veřejných silnic a cest a vozidla veřejné i sou-
kromé zdravotnické služby; tato vozidla se
však musí podříditi nařízením celkového do-
pravního plánu.
(5) Za užití silnic, cest a jejich příslušen-
ství, stejně tak jako za jich poškození nebo
zničení nepřísluší náhrada; to platí též
o škodě vzniklé z omezení nebo zastavení do-
pravy.
(6) Ustanovení předcházejícího odstavce
platí i o užití průvozních zařízeni a o přepravě
na nich.
(7) Uzná-li to vojenská správa za po-
třebné, může silniční úřad - a to již před
vstupem státu do branné pohotovosti - ulo-
žiti správám silnic a cest, aby na vlastní ná-
klad při zřizování nebo přestavbě silnic a cest,
jakož i na silnicích a cestách již postavených
provedly v zájmu obrany státu zvláštní zaří-
zení, sloužící k znemožnění dopravy; vládní
nařízení určí, co sluší rozuměti zvláštními za-
řízeními právě uvedenými.
(8) Na žádost ministerstva národní obrany
a po dohodě s ním může silniční úřad již před
vstupem státu do branné pohotovosti učiniti
na silnicích a cestách v zájmu obrany státu
ještě i další opatření.
§91.
Vody a vodní stavby.
(1) K účelům obrany státu lze užíti všech
veřejných i soukromých vod, plavebních drah,
přístavů, překladišť a jejich příslušenství
(jeřábů, výtahů, skladišť, jezů a p. ); na pře-
kladiště železniční se vztahují ustanovení
platná pro dráhy.
(2) Ustanovení předcházejícího odstavce
platí též o jiných vodních stavbách, ať se jich
užívá k ochraně proti velkým vodám anebo
k využitkování vody (přehrady, nádrže,
ochranné hráze, vodovody a p. ).
(3) O vodách a vodních stavbách uvede-
ných v předcházejících odstavcích platí ob-
dobně ustanoveni odstavců 4, 5, 7 a 8 předchá-
zejícího paragrafu.
(4) Pokud z příslušných mezinárodních
úmluv a z mezinárodního práva nevyplývá
něco jiného, platí ustanovení předcházejících
odstavců i o řekách mezinárodních.
- 63 -
§92.
Pošta a telegrafy.
(1) K účelům obrany státu lze užíti všech
poštovních zařízení a státních i soukromých
telegrafů se vším příslušenstvím.
(2) Při užívání poštovních zařízení a stát-
ních anebo soukromých telegrafů podle od-
stavce 1 přísluší vojenské správě přednost;
podrobnosti se stanoví dohodou mezi minister-
stvem národní obrany a ministerstvem pošt a
telegrafů.
(3) Pokud toho vyžaduje zájem obrany
státu, ministerstvo pošt a telegrafů omezí
nebo zastaví provoz poštovních zařízení a
státních i soukromých telegrafu, a to i před
vstupem státu do branné pohotovosti; stane
se to zejména, bude-li to ministerstvo národní
obrany nebo hlavní velitel žádati. V poli je
k omezení nebo zastavení uvedeného provozu
oprávněn též hlavní velitel - a je-li nebez-
pečí v prodlení, v své oblasti i velitel armády
- uvědomí však o tom neprodleně minister-
stvo národní obrany a ministerstvo pošt a te-
legrafů. Těmito ustanoveními nejsou dotčena
platná jinak právní ustanovení o omezení nebo
zastavení provozu poštovních zařízení a stát-
ních i soukromých telegrafů. Dojde-li k ome-
zení nebo zastavení provozu telegrafů, může
býti provedeno i přerušení a odklizení přísluš-
ných technických zařízení.
(4) Tam, kde je toho třeba v zájmu obrany
státu, zejména v poli, může vojenská správa
převzíti státní i soukromé telegrafy i s pří-
slušenstvím zcela nebo zčásti do svého výhrad-
ního užívání.
(5) Při užívání soukromých telegrafů může
je vojenská správa na svůj náklad přechodně
pro tento účel upraviti.
(6) Ministerstvo pošt a telegrafů může
v dohodě s ministerstvem národní obrany
v zájmu obrany státu - a to i před vstupem
státu do branné pohotovosti - naříditi, aby
telegrafní vedení v pohraničním pásmu
(§ 34), zejména pak ta, jež jdou přes hranice
státu, byla přerušena a příslušná technická
zařízení v potřebném rozsahu odklizena; toto
přerušení a odklizení provedou ihned orgány
státní správy. S přerušením soukromého tele-
grafního vedení se zastavuje provoz i na
zbývající části vedení. Mělo-li by dojíti k obno-
vení přerušeného vedení a k znovuzahájení
provozu na něm, třeba o to žádati u minister-
- 64 -
stva pošt a telegrafů, které o věci rozhodne
v dohodě s ministerstvem národní obrany.
(7) Bude-li to ministerstvo národní obrany
žádati, zruší ministerstvo post a telegrafů -
a to i před vstupem státu do branné pohoto-
vosti - vůbec koncesi na soukromé telegrafní
zařízení, jehož vedení je v pohraničním pásmu
(§ 34), zejména jde-li přes hranice státu, a dá
příslušná technická zařízení svými orgány
ihned odkliditi.
(8) Technická zařízení, která byla podle
ustanovení odstavců 3, 6 a 7 odklizena, mohou
býti podle potřeby předtím, než se vydají
koncesionářům, vzata do úřední úschovy. Stát
může taková zařízení převzíti též do užívání
nebo do vlastnictví; v tom případě platí o ná-
hradě ustanovení §§ 151 a násl.
(9) Dojde-li k zastavení neb omezení pro-
vozu soukromých telegrafů podle ustanovení
odstavců 3 a 6 nebo k přerušení a odklizení
soukromých telegrafních zařízení podle usta-
novení odstavců 3, 6 a 7, nepřísluší za to
koncesionářům náhrada; to platí i o vzetí od-
klizených technických zařízení do úřední
úschovy podle ustanovení odstavce 8. Rovněž
nepřísluší koncesionářům náhrada za užívání
soukromých telegrafů podle ustanovení od-
stavců 1 a 4; škoda, která byla způsobena při
užívání takových telegrafů mimořádným jich
opotřebením anebo zničením, se nahradí podle
ustanovení § 162.
(10) Po dobu zastavení neb omezení pro-
vozu soukromých telegrafů podle ustanovení
odstavců 3 a 6, ani po dobu výhradního jich
užívání podle ustanovení odstavce 4 neplatí
dotčení koncesionáři ani uznávacích, ani
evidenčních poplatků.
(11) Držitelé soukromých telegrafů jsou
povinni na vyzvání ministerstva pošt a tele-
grafů, dané zejména, když o to ministerstvo
národní obrany požádá, učiniti - a to již před
vstupem státu do branné pohotovosti - do
stanovené lhůty a na vlastní vrub opatření,
jímž by bylo umožněno státní správě kontro-
lovati provoz na těchto telegrafech.
(12) Ministerstvo pošt a telegrafů stanoví
v dohodě s ministerstvem národní obrany, zda
a která z opatření předvídaných v tomto
paragrafu nebo jiných zákonech pro dobu
branné pohotovosti státu, jakož i která jiná
opatření se mají v zájmu obrany státu stran
poštovních zařízení státních i soukromých
telegrafů učiniti - vedle případů uvedených
v odstavcích 3, 6 až 8 a 11 - již před vstupem
státu do branné pohotovosti.
- 65 -
(13) O finančním vypořádání s podnikán
československá pošta ze závazků plynoucích
z ustanovení tohoto paragrafu platí zvláštní
předpisy.
(14) Ustanovení tohoto paragrafu se ne-
vztahují na telegrafy železniční; o nich platí
příslušná ustanovení železničního zákona a
předpisů podle něho vydaných.
(15) Telegrafem podle tohoto zákona sluší
rozuměti nejen zařízení podle § 2 zákona ze
dne 23. března 1923, č. 60 Sb. z. a n., o tele-
grafech, nýbrž i každé jiné zařízení na sdělo-
vání nebo výměnu jakýchkoli zpráv (značek,
písmen, slov, obrazů, výkresů a zvuků) pomocí
elektrické energie.
§93.
Poštovní a jiní holubi.
(1) O povinnosti odevzdati poštovní holuby
vojenské správě platí zákon ze dne 20. pro-
since 1923, č. 2 Sb. z, a n. z r. 1924, o poštov-
ních holubech.
(2) Politické úřady mohou - a to již před
vstupem státu do branné pohotovosti -
v svých úředních obvodech jak ve způsobu
všeobecných nařízení, tak i v jednotlivých pří-
padech na žádost vojenské správy stanoviti
omezení neb úplné zastavení soukromého cho-
vu poštovních a v rozsahu, jak se toho ukáže
potřeba, i jiných holubů a podle okolností na-
říditi jich utracení, a to, třeba-li, pod dozo-
rem. Za omezení nebo zastavení chovu holubů,
ani za utracení jich nepřísluší náhrada.
§94.
Nemovitosti.
(1) K účelům obrany státu, zejména pak
k účelům opevnění neb jiných vojenských
staveb (objektů) nebo válečného vystrojení
opevněných míst, dále k účelům letišť, želez-
nic, silnic a jiných komunikací, telegrafních,
telefonních a radioelektrických zařízení,
k účelům vybudování podniků důležitých pro
obranu státu, k jiné podpoře nebo zabezpečení
válečných operací a p. lze požadovati k uží-
vání všechny nemovitosti, počítajíc v to
i budovy.
(2) Požadovati nemovitosti podle ustano-
vení předcházejícího odstavce lze pro stát
anebo jinou osobu, která připravuje, provádí
nebo provozuje některou ze staveb, podniků,
- 66 -
zařízení neb opatřeni uvedených v odstavci 1,
pro jejichž účely je nemovitosti třeba, nebo
je držitelem takové stavby, podniku, zařízení
neb opatření.
(3) S převzatou nemovitostí lze užívati též
vnitřního a jiného zařízení k ní náležejícího.
0 uložení zařízení, které není zároveň s ne-
movitostí požadováno, přísluší postarati se
držiteli nemovitosti; není-li však tomuto
držiteli možno provésti uvedené uložení mimo
nemovitost, k níž toto zařízení náleží, přísluší
postarati se o jeho uložení tomu, kdo dotčenou
nemovitost převzal do užívání.
(4) Převzetí nemovitosti do užívání oprav-
ňuje, je-li toho třeba, i k podstatným jejím
změnám, při budově též k jejímu zbourání.
(5) Za užívání nemovitosti, která trvale ne-
přinášela svému držiteli žádného užitku, ná-
hrada nepřísluší.
(6) Nemovitost převzatou do užívání třeba
vrátiti, není-li jí již třeba, nejpozději do dvou
let po skončení stavu branné pohotovosti
státu, a to co možná v takovém stavu, aby
mohla sloužiti účelu, jemuž sloužila předtím,
než byla převzata do užívání.
(7) Za škodu, která byla způsobena na ne-
movitosti převzaté do užívání, a nebyla od-
straněna způsobem uvedeným v předcháze-
jícím odstavci, přísluší náhrada, vyjma pří-
pad, kdy držitel budovy je podle platných
právních ustanovení nebo podle převzatých
závazků povinen bezplatně trpěti změnu bu-
dovy neb její zbourání (demolování); zá-
vazky, převzaté po té stránce podle ustanovení
dříve platných, zůstávají nedotčeny.
(8) Ustanovení jiných zákonů o požadování
nemovitostí k účelům uvedeným v odstavci 1
zůstávají nedotčena.
§ 95.
Ubytovací a skladní prostory.
(1) Na ubytování branné moci, odsunutých
osob, osob povolaných k osobním úkonům
a p. mohou býti požadovány všechny k tomu
vhodné prostory.
(2) Na uložení válečného materiálu, jakož
i jiných věcných prostředků a odsunutých
věcí mohou býti požadovány všechny prostory
vhodné jako skladiště.
(3) Ubytovací a skladní prostory, uvedené
v předcházejících odstavcích, opatří se ob-
dobně podle předpisů platných pro přechodné
- 67 -
ubytování vojska v míru. Je-li toho nezbytně
třeba, lze k ubytování a k uložení věcí použíti
též takových prostorů, které v míru ubyto-
vacímu závazku nepodléhají. Vyňaty však
jsou - vedle ubytovacích a skladních pro-
storů, náležejících pod ustanovení § 83:
a) budovy a jejich části, určené pro presi-
denta republiky,
b) budovy a jejich časti, nezbytně potřebné
k účelům státní správy,
c) budovy a jejich části, sloužící železnicím
nebo poštovní a telegrafní správě, pokud, jich
k udržování provozu nezbytně potřebují.
d) budovy a jejich části, určené k umístění
veřejných museí, uměleckých galerií, archivů
a knihoven, pokud je jich k tomu účelu ne-
zbytně potřebí,
e) kostely všech církví a náboženských spo-
lečností státem uznaných nebo recipovaných,
pak místnosti ženských klášterů, uzavřené
vnitřní klausurou, v rozsahu úměrném ne-
zbytné potřebě.
Tyto výjimky neplatí pro ubytování a pro
uložení věcí v poli.
(4) Za ubytovací a skladní prostory se platí
náhrada podle předpisů platných pro pře-
chodné ubytování vojska v míru; v případech
těmito předpisy neupravených bude náhrada
stanovena vládním nařízením.
(5) Ubytovací a skladní prostory třeba vrá-
titi po zániku potřeby, a to nejpozději do dvou
let po skončení stavu branné pohotovosti státu.
Byly-li k účelům ubytování a uložení věcí pro-
vedeny na požadovaných nemovitostech adap-
tace, znemožňující dřívější jich použití, třeba
je, žádá-li to držitel, uvésti co možná do tako-
vého stavu, aby mohly sloužiti svému dřívěj-
šímu účelu.
(6) Za škody, jež byly způsobeny na ubyto-
vacích a skladních prostorech v době jich uží-
vání státem a nebyly odstraněny způsobem
uvedeným v předcházejícím odstavci, přísluší
držiteli náhrada podle zásad hlavy VII a niko-
liv podle předpisů platných pro ubytování
vojska v míru.
(7) Požadovati prostory k účelům uvedeným
v tomto paragrafu lze pro stát, obce, podniky
důležité pro obranu státu, a třeba-li, i pro jiné
osoby.
§ 96.
Stravování osob a krmení
zvířat.
(1) V případech potřeby jest obec povinna
- 68 -
postarati se o naturální stravováni příslušníků
branné moci a osob povolaných k osobním úko-
nům, jakož i o naturální krmení zvířat slouží-
cích potřebám branné moci neb opatřených
jako věcné prostředky neb jinak podle tohoto
zákona, vládních nařízení neb jiných předpisů;
podle něho vydaných.
(2) Obec, kterou tato povinnost postihuje,
může uložiti osobám v obci bydlícím a k tomu
způsobilým, aby požadované naturální stravo-
vání nebo naturální krmení provedly.
(3) Ustanovení tohoto paragrafu platí ob-
dobně i o naturálním stravování odsunutých
osob a o naturálním krmení odsunutých zvířat.
(4) Vládní nařízení stanoví podmínky, za
kterých jsou obce - i mimo rozsah povinnosti
k naturálnímu stravování podle ustanovení od-
stavců 1 a 3 - a držitelé podniků povinni po-
starati se o zřízení a udržování jídelen k stra-
vování obyvatelstva (zaměstnanců podniků).
§ 97.
Léčebné ústavy a zařízení.
(1) K účelům obrany státu lze užíti všech
léčebných ústavů a zařízení (veřejných i sou-
kromých).
(2) Na obcích může býti v případech potřeby
požadováno, aby na náklad státu zřídily a!
udržovaly léčebné ústavy a zařízení pro pří-
slušníky branné moci a pro osoby povolané
k osobním úkonům a aby tyto osoby převzaly
do ošetřování.
(3) Ustanovení předcházejících odstavců
platí obdobně i pro ošetřování nemocných zví-
řat.
§ 98.
Podniky důležité pro obranu
státu.
(1) O registrovaných podnicích důležitých
pro obranu státu platí ustanovení §§ 26 až 30.
(2) Držitelé ostatních podniků důležitých
pro obranu státu (§ 18) jsou - nehledě k po-
vinnostem, které jim plynou z ustanovení §§ 19
až 25, anebo z jiných ustanovení zákonných,
nebo ze závazků dobrovolně převzatých - po-
vinni z příkazu věcně příslušného ministerstva,
daného v dohodě s ministerstvem národní
obrany,
a) udržovati neztenčeně chod svého pod-
niku;
b) podrobiti se zvláštnímu státnímu dozoru;
- 69 -
c) odevzdati podnik státní správě úplně
nebo částečně do správy na její vlastní účet.
(3) O právech a povinnostech státních do-
zorčích orgánů (odstavec 2, písm. b) platí
ustanovení § 32. Držitelé podniku jsou povinni
poskytnouti těmto orgánům všechny vyžádané
zprávy o činnosti podniku, zvláště pak o způ-
sobu výroby nebo provozování, o technickém
zařízení, o zásobách materiálu, o výkonnosti,;
jakož i o spolehlivosti zaměstnaného personálu;
a o pracovních poměrech vůbec.
(4) Je-li třeba, může býti na podnik uvalena
na vrub jeho držitele vnucená správa úřadem
stanoveným vládním nařízením, jež určí i další
podrobnosti.
(5) Škoda, která podnikům vznikne z plnění
příkazů daných podle ustanovení odstavce 2,
písm. a), bude jim nahrazena (§ 162). Byl-li
podnik převzat do správy na účet státu podle
ustanovení odstavce 2, písm. c), poskytne se
náhrada podle ustanovení § 151, odst. 4.
§ 99.
Úschova a správa věcí.
(1) Obce jsou povinny v zájmu obrany státu
převzíti na požádání do úschovy věci, jež jim
byly odevzdány vojenskými orgány neb jinými
orgány státní správy.
(2) Ustanovení předcházejícího odstavce
platí obdobně i o držitelích podniků zpracová-
vajících suroviny, o jiných osobách zúčastně-
ných při státním hospodaření s věcnými pro-
středky a o držitelích vhodných skladních pro-
storů.
(3) Obce jsou dále povinny vzíti do správy
na dobu nezbytně potřebnou vojenské stavební
objekty (i s vnitřním zařízením), které jim
budou vojenskými orgány odevzdány.
(4) Obce ručí za škody, které utrpěly jejich
zaviněním neb opominutím věci převzaté od
nich do úschovy nebo do správy podle ustano-
vení odstavce 1 nebo 3; o náhradě škody a její
výši rozhodují tu nadřízené okresní úřady jako
o věcech práva veřejného s vyloučením pořadu
práva. Držitelé podniků uvedených v odstavci
2, kteří převzali věci do úschovy podle ustano-
vení odstavce 1, mají povinnosti a práva scho-
vatelů podle práva občanského.
(5) Za uschování nebo správu podle tohoto
paragrafu nepřísluší náhrada; nahrazeny bu-
dou jen hotové výdaje, jež z toho důvodu
vzešly.
- 70 -