Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
374.
Návrh
poslance Josefa Šamalika
na vydání zákona o zvelebení Moravského Krasu a ochraně přírodních krás.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne............,
o zvelebení Moravského Krasu a ochraně přírodních krás vůbec.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§1.
Akciové společnosti, která byla ztížena.
k ochraně a využitkování jeskyň v celém
území Moravského Krasu, může vláda
propůjčiti práva a uložiti povinnosti v
tomto zákoně ustanovené.
§2.
Stanovy akciové společnosti musí vy-
hovovati těmto podmínkám:
1. Na akciovém kapitálu účastní se
tuzemské veřejné neb obecně prospěš-
né korporace, stát a majitelé jeskyň.
2. V poměru účasti na akciovém ka-
pitálu dostane se těmto zastoupení ve
správní radě, které sestává z 9 až 12 čle-
2
nů mimo předsedu, jehož jmenuje mini-
sterstvo obchodu, průmyslu a živností.
3. Z čistého zisku akciové společ-
nosti vyhradí se nejdříve jedna třetina na
další investice a vědecké výzkumy v Mo-
ravském Krasu.
4. Akciová společnost podrobuje se do-
zoru Státní dozorčí komise, zřízené pro
cizinecký ruch a ochranu přírodních krás.
§3.
Státní dozorčí komise pro cizinecký
ruch a ochranu přírodních krás sestává:
1. Ze zástupců vlády republiky Česko-
slovenské.
2. Ze zástupců sněmovny a senátu Ná-
rodního shromáždění.
3. Ze zástupců organisací cizineckého
ruchu a turistiky.
4. Z badatelů z řad geologů a geografů.
Podrobnější složení Státní dozorčí ko-
mise pro cizinecký ruch a ochranu pří-
rodních krás stanoveno bude vládním
nařízením.
§4.
Do působnosti státní dozorčí komise pro
cizinecký ruch a ochranu přírodních krás
spadá:
1. Dozor nad činností akciové společ-
nosti v tom směru, aby byl vybudován
Moravský Kras na světovou pozoruhod-
nost cizineckého ruchu a aby bylo účelně
používáno podílu z čistého zisku na inve-
stice a výzkumy.
2. Dozor nad zachováním Moravského
Krasu jako přírodní památky a to nejen
pokud jde o povrch, ale i ohledně jeskyň
a jich vědeckého probadání.
3. Přípravné práce spojené se znárod-
něním Moravského Krasu.
4. Souhlas s opatřeními učiněnými pro
případ likvidace akciové společnosti, jež
dotýkají se veřejných zájmů.
Dobrozdáními Státní dozorčí komise ad
1. a 2. danými jest akciová společnost vá-
zána.
Statut komise bude vydán vládním na-
řízením.
3
§5.
Vlastníci jeskynních podniků v Morav-
ském Krasu, starých i nově objevených,
jsou povinni akciové společnosti v § 1.
jmenované pronajmouti svoje jeskyně
s veškerým příslušenstvím za roční ná-
jemné ve vzájemné dohodě stanovené na
určitou dobu, nejméně 24 dalších roků a
to nejméně za jednu třetinu vybraného
vstupného z jednotlivých jeskyní.
Kdyby o předmětu nájmu a o výši ná-
jemného nebylo docíleno dohody, rozhod-
ne zemská politická správa po slyšení
znalců a uvede také akciovou společnost
v držbu nájemních práv.
Práva nájemní akciové společnosti bu-
dou vložena do veřejných knih na základě
dohody o nájmu (odst. 1. ) nebo rozhodnutí
zemské politické správy (odst. 2. ) s od-
voláním se na tento předpis zákona.
§6.
Akciová společnost s veřejnoprávním
charakterem složena bude ze tří skupin:
státní, veřejnoprávní a soukromé, t. j.
majitelů jeskyní.
§7.
Do veřejnoprávní skupiny náleží a jme-
nují si své zástupce: zemský výbor mo-
ravský, Svaz Krasových obcí s městem
Brnem, Klub čsl. turistů a zemský cizi-
necký svaz v Brně.
Ve skupině, kterou tvoří stát, jmenují si
po jednom zástupci: ministerstvo obcho-
du, financí a školství a národní osvěty.
Ve skupině soukromé jmenují si ma-
jitelé jeskyní 4 zástupce dle upsaného
kapitálu.
Tyto skupiny jmenují si v témž poměru
náhradníky.
§8.
Akciový kapitál činí 3 miliony Kč, kte-
rý bude poměrně rozdělen na jednotlivé
skupiny. Rozdělení akciového kapitálu ve
skupině veřejnoprávní určí se v nových
stanovách společnosti.
4
§9.
Akciová společnost dle tohoto zákona
znovu zřízená převezme aktiva a pasiva
dosavadní akciové společnosti Moravský
Kras, jakož i veškerý inventář a úřed-
nictvo; veškeré dosavadní smlouvy jsou
neplatné a musí býti obnoveny ve smyslu
tohoto zákona.
§10.
Bádací práva v jednotlivých územích,
jakož i obcí zůstávají nedotčena. Akciová
společnost může u příslušných úřadů u-
platniti nárok na přednostní
bádací právo,
bude-li sama svým nákladem je provádě-
ti. V tom případě jsou povinni majitelé po-
zemků bez námitek přivoliti, aby pod je-
jich územím se
bádací zpřístupňovací prá-
ce a provoz jeskyní vykonávaly. Plán určí
akciová společnost Moravský Kras.
§11.
Nalézají-li se jeskyně pod pozemky
drobných majitelů pozemků, přichází prá-
vo pronájmu na příslušnou obec. Nájem-
né z jeskyní docílené přísluší obci.
§12.
Nachází-li se vchod do jeskyní ze sou-
kromého majetku, pak jsou vlastníky jes-
kyní všichni majitelé a příslušné nájemné
připadá jim dle zjištěného rozsahu jesky-
ní. Pronájem se provede s majitelem vcho-
du, jenž vede do jeskyně.
§13.
Vlastník pozemku v obvodu podniků
jeskynních se nalézajících povinen jest
akciové společnosti na základě tohoto
zákona zřízené pronajmouti, nebo v pří-
padě nezbytné nutnosti za náhradu postou-
piti potřebné nemovitosti, aby mohl býti
zjednán k jeskyním přístup, zřízeny po-
třebné komunikace a prostředky ubyto-
vací, nebo jiná potřebná zařízení k pro-
vozování jeskynních podniků, pokud by
na dotyčné nemovitosti nečinil nároku
stát sám za účelem zřízení komunikací.
§14.
Nedohodnou-li se strany v případech v
§ 7 naznačených, platí o nájmu obdobně
5
ustanovení § 5 odst. 2 a 3, kdežto o po-
stupu nemovitostí rozhodne zemská poli-
tická správa, která zahájí za tím účelem
vyvlastňovací řízení a požádá knihovní
soud, aby poznamenal v knihách zahájení
vyvlastňovacího řízení.
Tato poznámka jest učiněna proti kaž-
dému, kdo později dobude knihovního zá-
pisu k vyvlastněné nemovitosti.
V žádosti buď udán přesně vyvlastňo-
vací předmět a účel, a je-li třeba, buď při-
pojen i nástin.
§15.
Řízením se zjistí rozsah nemovitostí po-
třebných k zařízením v § 7 jmenovaným.
K tomuto konci vykoná zemská politická
správa s urychlením na místě samém še-
tření, k němuž budou pozváni všichni zá-
jemníci. Při tom vyšetří také náhradu za
vyvlastněnou nemovitost, vyslechnuvši
soudní znalce. Při určování náhrady bu-
de hleděno jedině k obecné ceně vyvlast-
ňované nemovitosti, nikoliv k hodnotě,
které snad nabude provedením zamýšle-
ného podniku, bude ale brán zřetel i na
případné nároky třetích osob, jež nemoh-
ly by býti uspokojeny z obecné ceny vy-
vlastňované nemovitosti.
Nemůže-li býti ve vyvlastňovacím ná-
lezu o náhradě rozhodnuto, bude vyslove-
no jen vyvlastnění a určena výše proza-
tímní jistoty; další řešení o náhradě se
pak vykoná zvlášť.
§16.
Nevykáže-li vlastník vyvlastněné ne-
movitosti, že osoby, kterým plynou práva
z knihovních zápisů, souhlasí, aby jemu ná-
hrada přímo byla vyplacena, složena bu-
de tato u knihovního soudu. Soud rozvrh-
ne složenou náhradu v nesporném řízení
podle zásad exekučního řádu.
Průkaz uvedený v první větě jest po-
dati listinou, na níž podpis oprávněného
jest ověřen soudně nebo notářsky, nebo
jinou veřejnou listinou. Jakmile bude ná-
hrada zaplacena, nebo prozatímní jistota
u knihovního soudu složena, odevzdá zem-
ská politická správa vyvlastněnou nemo-
vitost v držení akciové společnosti.
6
Práva získaná vyvlastněním vloží se na
návrh akciové společnosti do veřejných
knih.
Výlohy vyvlastňovacího řízení a zápi-
sů knihovních nese akciová společnost.
§ 17.
Pokládá-li se některá strana za zkráce-
nou nálezem vydaným dle § 15 o náhra-
dě, může žádati do roka ode dne, kdy ná-
lez nabyl právní moci, za stanovení od-
škodného u okresního soudu, v jehož ob-
vodu příslušný jeskynní podnik leží, říze-
ním nesporným.
Pořad práva jest vyloučen při rozhod-
nutí, který předmět a v jakém rozsahu se
má vyvlastniti.
§ 18.
Předpisy tohoto zákona nedotýkají se
práva státu podle § 5 zákona ze dne 16.
dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n. (zákona zá-
borového) a zákonů a nařízení vydaných
k provedení zákona záborového.
§ 19.
Likvidaci dosavadní akciové společnosti
Moravský Kras provede nová akciová
společnost, která proplatí akcie těm sku-
pinám veřejnoprávním, které na základě
stanov tyto zaplatily, jakmile je nové spo-
lečnosti odevzdají. Dosavadní akcie bu-
dou doplněny jednou společnou listinou
akciovou, znějící na 1 milion Kč, ve pro-
spěch státu Československého.
§ 20.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vy-
hlášení; provede jej ministr průmyslu, ob-
chodu a živností v dohodě se súčastněný-
mi ministry.
Důvodová zpráva.
Otázka Moravského Krasu, již nejširší
veřejnost s největším zájmem sleduje, u-
kázala, že pojem soukromého vlastnictví
k Moravskému Krasu jest neslučitelný
s jeho veřejnoprávním významem. Mo-
ravský Kras má velký význam přírodo-
vědecký a národohospodářský, kteréžto
ohledy vyžadují nezbytně, aby byla jeho
vlastníkům uložena jistá obmezení ve vý-
konu jich vlastnických práv, pro něž ne-
máme v našem zákonodárství ale dosta-
tečné opory. Je to nejen ohled, aby za-
7
chován byl Moravský Kras veřejnosti, ja-
ko vzácná přírodní památka, ale i další
okolnost, že se representuje Moravský
Kras svým významem světové atrakce
jako jednotka, jež může značně zlepšiti
platební bilanci státní, neboť bude možno
po náležitém vybudování jeho po stránce
komunikační a ubytovací, propagandou
intensivně a účelně provozovanou návště-
vu cizineckou stále stupňovati a tím trva-
le zvyšovati příliv cizí valuty k všeobec-
nému prospěchu veřejnému.
Hlediska tato proto nedopouštějí, aby
bylo vlastníkům pozemků v Moravském
Krasu ponecháno právo libovolného naklá-
dání s podniky jeskynními z pojmu vlast-
nictví jinak resultující a vyžadují, aby
jim byla uložena taková omezení, jež by
zaručovala, že hospodaření tam nebude
ohrožovati shora uvedené veřejné zájmy.
Návrh zákona neodnímá vlastníkům Mo-
ravského Krasu jich vlastnictví, obmezu-
je je toliko u výkonu práv vlastnických
měrou nezbytně potřebnou, dávaje provo-
zování jeskynních podniků do rukou pře-
tvořené akciové společnosti, stojící pod
kontrolou státní dozorčí komise k tomuto
účelu zvlášť zřízené.
Již nové složení akciové společnosti za-
ručuje integritu veřejných zájmů na Mo-
ravském Krasu. Společnost tato sestávati
bude nyní z interesentů veřejných, nebo
korporací všeužitečných. Jsou to v prvé
řadě zemský výbor moravský, dále Svaz
obcí Krasových s městem Brnem, organi-
sace čsl. turistů a zemský cizinecký Svaz.
Toto poměrné zastoupení přivodí klidný
vývoj a zdárné výsledky ve Společnosti.
Jednu třetinu akciového kapitálu převez-
me stát a jednu třetinu majitelé jeskyní.
Jedna třetina čistého zisku Společnosti
připadne dle předpisu zákonného na další
investice a výzkumy.
Dozorčí komise má kontrolovati činnost
akciové Společnosti ve směrech, jak ná-
vrh zákona ukazuje. Podrobnosti v příči-
ně složení a působnosti této dozorčí ko-
mise vyhrazeny byly prováděcímu naří-
zení z toho důvodu, poněvadž složení ko-
mise bude podle potřeby změnitelné a
poněvadž by také bylo těžko působnost
její v zákoně samém nezměnitelně stano-
viti.
Obmezení výkonu vlastnických práv
podle tohoto návrhu zákona záleží v tom,
že jsou vlastníci jeskynních podniků po-
vinni tyto Akciové společnosti pronajmou-
ti s veškerým příslušenstvím, pod kterým
dlužno rozuměti nejen zařízení jeskyň sa-
motných, ale i takové podniky, jež slouží
pohodlí a ubytování návštěvníků Morav-
ského Krasu. Další obmezení záleží v tom,
že jest možno potřebné pozemky k provo-
zování podniků jeskynních vyvlastniti.
Prostředku toho používáno bude ale s o-
hledem na zájmy malorolníků, jen ve zce-
la výjimečných případech tam, kde nepo-
stačí zřízení služebností, nebo jiných věc-
ných práv. Pravidlem bude tedy i tu pro-
nájem potřebných pozemků.
Obmezení tato jsou nezbytná jednak z
důvodů jednotného a racionelního provo-
zování jeskynních podniků z důvodu jich
povznesení po stránce komunikační a pro-
středků ubytovacích, jakož i k zamezení
škod výkonem neobmezených práv kuta-
cích jim snad hrozících.
Jelikož Akciová Společnost Moravský
Kras trvá již přes 10 let a správa její se
v Moravském Krasu vžila, nemá býti zru-
šena, ale likvidována a převedena do no-
vé Akciové Společnosti Moravský Kras,
která bude korporací veřejnoprávní. Dne
8. února 1924 bylo rozhodnuto v t. zv.
»Krasové Pětce« následovně:
Pro přechodnou dobu, nežli Společnost
správu Moravského Krasu definitivně pře-
vezme, budiž zřízena státní dozorčí komi-
se, podle předběžného návrhu minister-
stva obchodu a min. školství a národní
osvěty. Dozorčí komise budiž co nejdříve
ustanovena.
Krasová Pětka souhlasí s tím, aby pro
přechodnou dobu nežli se zmíněná veřej-
noprávní společnost zřídí, ustavila se
Akciová Společnost, za kterou vede do-
sud správu Moravského Krasu přípravný
výbor, pověřený jeho správou usnesením
subkomitétu zemědělského výboru ze dne
15. prosince 1922. Jakmile se tato veřej-
noprávní společnost ustaví, jest povinna
stávající společnost ihned likvidovati.
Dosud nedošlo vůbec k žádnému další-
mu opatření v Moravském Krasu. Akcio-
vá Společnost Moravský Kras následkem
nadúměrných investic, průstřelů kanálů,
8
které si vyžádaly nákladu přes 2 mil. Kč,
a stala se podnikem pasivním. Obec
Ostrov, kde jsou nejnovější objevy, dovo-
lává se marně revise smlouvy, nebo pro-
puštění ze smlouvy, aby mohla dáti obec-
ní jeskyně pod ochranu státní.
Nové objevy u obce Ostrova nazvané:
Jubilejní dómy Masarykovy, které byly
na jaře r. 1935 veřejnosti odevzdány -
nejsou Akciovou společností Moravský
Kras posud převzaty.
Vzhledem k těmto zjevům nezdravým
- ba Moravskému Krasu škodlivým, jest
nutno provésti usnesení Krasové komise
ze dne 8. února 1924 a Akciovou společ-
nost Moravský Kras postaviti na základ
veřejnoprávní.
Předloha zákona o zvelebení Moravské-
ho Krasu pojednává zatím o jednotné sprá-
vě jeskynní. Nově zřízená komise, případ-
ně jiný orgán bude se starati o vybudo-
vání elektrických komunikací a železnič-
ního spojení významného kraje v Morav-
ském Krasu.
Návrh obsahuje změnu v dosavadní ak-
ciové společnosti Moravský Kras po té
stránce, že zájmovou skupinu tvořiti bude
stát Československý. Jest to nejvýš žá-
doucí, aby stát měl větší vliv na vedení
Moravského Krasu, perly naší republiky,
než dosud. Bude to vyžadovati se strany
státu přistoupení do společnosti s akcio-
vým kapitálem 1, 000. 000 Kč. Není to dar,
ani ztráta, ale kapitál účasti na správě
Moravského Krasu.
Návrh, který nevyžaduje zvláštních výdajů státních, budiž přidělen výboru ze-
mědělskému.
V Praze dne 15. března 1936.
Šamalik,
Stanislav, Hintermüller, Otáhal, Knotek, Bayer, dr. Jos. Dolanský, Světlík, Václav
Sedláček, Brukner, Zajíček, Schiitz, Vičánek, Stašek, dr. Hula, dr. Novák, dr. Miču-
ra, Petr, Ričář, Bezděk, Košek, Janalik.