(2) V ostatních případech odsouzení pro
trestný čin uvedený v tomto zákoně může
okresní úřad, a jde-li o soudní trestný čin, na
návrh veřejného žalobce soud odsouzeného
vypověděti z území uvedených v odstavci 1,
byla-li trestným činem ohrožena bezpečnost
státu, zvláště pak vojska, zásobování obyva-
telstva nebo vojska, veřejná bezpečnost anebo
veřejný pořádek.

§ 192.
Zákaz pobytu a policejní dohled.

Osobě, která byla odsouzena pro některý
z trestných činů uvedených v tomto zákoně,
může okresní úřad za podmínek uvedených
v § 191, odst. 2 zakázati pobyt v určitém
místě neb obvodu na nějaký čas anebo na-
vždy, nebo ji dáti pod policejní dohled.

§ 193.

Uveřejnění rozsudku (trest-
ního nálezu).

(1) Při odsouzení pro některý trestný čin
uvedený v tomto zákoně se označí, vyžaduje - li
toho veřejný zájem, v rozsudku (trestním
nálezu) časopisy (nejvýše tři), v nichž má
býti rozsudek (trestní nález), v každém jed-
nou, uveřejněn na útraty odsouzeného. Soud
(okresní úřad) může též naříditi, aby rozsu-
dek (trestní nález) byl v obci, kde vinník
bydlí, a v obci, kde se trestného činu dopustil,
veřejně vyvěšen nebo jinak uveřejněn.

(2) Soud (okresní úřad) stanoví, zda mají
býti uveřejněny i důvody rozsudku (trestního
nálezu) nebo jejich podstatný obsah ve znění,
které sám určí.

HLAVA IX.
Závěrečná ustanovení.

§ 194.

Výklad některých výrazů.

(1) Nestanoví-li zákon, vládní nařízení nebo
předpisy podle něho vydané nic jiného, roz-
umějí se:

a) osobami nejen osoby fysické a právnické,
ale i jiná sdružení osob anebo majetku, která
povahu právnických osob nemají;

- 129 -

b) držitelem věci (věcného prostředku)
každá osoba, která ji má v své moci, při čemž
nerozhoduje, je-li též skutečným vlastníkem
anebo držitelem podle obecného práva občan-
ského, či má-li ji v své moci z jiných důvodů;
u právnických osob, neb jiných sdružení osob
anebo majetku mají práva a povinnosti drži-
telů osoby (správní orgány), které jsou podle
příslušných předpisů povolány k zastupování
nebo správě těchto útvarů;

c) cizincem každá fysická osoba, která ne-
může prokázati československé státní ob-
čanství.

(2) Věcným prostředkem se rozumí vše,
čeho lze užíti k potřebám branné moci, oby-
vatelstva nebo k jiným účelům obrany státu.
Za movitý věcný prostředek se považuje také
elektřina neb jiná přírodní síla, člověkem vy-
robená nebo zachycená.

(3) Pole je území, v němž jsou rozloženy
útvary operujících armád (útvary bojové
i útvary služeb), náležející do pravomoci hlav-
ního velitele; zápolí je území, které není po-
lem. Ministr národní obrany stanoví podle ná-
vrhu hlavního velitele rozhraní mezi polem
a zápolím a zařídí, aby toto rozhraní, jakož
i jeho pozdější změny podle průběhu operací
byly vhodným způsobem uvedeny v známost
úřadům, soudům a osobám, jichž se to týká.
Pole se dělí na operační pásmo a na etapu.
Operační pásmo je přední část pole, v níž jsou
jednotky zasazeny do boje; zbývající část pole
se nazývá etapou. Rozhraní mezi operačním
pásmem a etapou stanoví velitelé armád.

(4) Tam, kde se tento zákon, vládní naří-
zení nebo předpisy podle něho vydané zmiňují
o vojenské správě, rozumí se tím ministerstvo
národní obrany nebo vojenská velitelství,
úřady neb orgány, jež toto ministerstvo určí;
učiní-li tak všeobecně, vyhlásí to v Sbírce zá-
konů a nařízení.

(5) Státními úřady nebo úřady bez bližšího
označení se rozumějí též ředitelství (ústřední
ředitelství), nebo místní správy státních zá-
vodů, ústavů a zařízení, prohlášených podle
zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z.
a n., za podniky spravované podle zásad ob-
chodního hospodaření.

(6) Silničními úřady se rozumějí, pokud jde
o silnice zemské a státní, zemské úřady, a po-
kud jde o ostatní silnice a cesty, okresní
úřady.

- 130 -

§195.

Ustanovení o řízení.

(1) Na řízení, prováděné podle tohoto zá-
kona, vládních nařízení neb jiných předpisů
podle něho vydaných před jinými úřady než
politickými, může býti, pokud zákon toto ří-
zení sám neupravuje, vládním nařízením - a
ve věcech upravených předpisy vydanými po-
dle § 100, též těmito předpisy - rozšířena
zcela nebo zčásti platnost ustanovení plat-
ných pro řízení před úřady politickými, a to
podle potřeby s potřebnými odchylkami, nebo
také může býti toto řízení upraveno samo-
statně. Tato ustanovení se nevztahují na ří-
zení trestní.

(2) Je-li toho třeba, mohou býti za branné
pohotovosti státu stanoveny vládním naříze-
ním v řízení před politickými úřady potřebné
odchylky od předpisů jinak pro toto řízení
platných.

§ 196.

Osvobození od poplatků a dávek.

(1) Podání, právní jednání, listiny a úřední
úkony, jichž je třeba k založení, upravení a
vypořádání nároků a závazků podle tohoto zá-
kona, jsou osvobozeny - vyjímajíc řízení
soudní - od kolků a poplatků, od dávek za
úřední úkony ve věcech správních a od obecní
dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

(2) Vláda může nařízením poskytnouti
v oboru provádění tohoto zákona další osvo-
bození od kolků, poplatků a dávek, vyjímajíc
řízení soudní a to, čeho je třeba k provedení
§§ 49 až 54.

(3) Vládní nařízení, vydaná k provedení to-
hoto zákona, jakož i předpisy, vydané podle
§ 100 nejvyšším úřadem hospodářským nebo
ministerstvem příslušným podle § 106, mohou
pro svůj obor zavésti obdobná osvobození od
kolků, poplatků a dávek, jaká se stanoví po-
dle odstavce 1 nebo budou stanovena podle
odstavce 2 pro obor provedení zákona samého;
předpisy naposled jmenované však musí, po-
kud jde o toto osvobození, býti vydány v do-
hodě s ministrem financí a jím spolu pode-
psány.

(4) Řízení před rozhodčími komisemi
(§ 63), rozhodčími soudy (§§ 103, 111 a 112)
a znaleckými komisemi nebo veřejnými ústavy
(§ 100, odst. 3), konané podle tohoto zákona

- 181 -

nebo nařízení a předpisů podle něho vydaných,
je prosto poplatků.

§ 197.

Úprava bližších podrobností.

(1) úpravu bližších podrobností jednotli-
vých ustanoveni tohoto zákona lze v jeho
mezích provésti vládním nařízením; to platí
i o úpravě bližších podrobností vládních na-
řízení vydaných podle §§ 115 a 138.

(2) Vyžadují-li toho zvláštní důvody účel-
nosti nebo zjednodušení, lze ve vládních na-
řízeních vydaných podle odstavce 1 vyhraditi
příslušným úřadům, aby v mezích těchto na-
řízení provedly úpravy jednotlivostí.

§ 198.

Vztah k předpisům o drahách.

(1) Nedotčena zůstávají ustanovení plat-
ných předpisů o drahách.

(2) Jestliže účinnost některých ustano-
vení těchto předpisů je omezena toliko na
dobu mobilisace nebo války, po případě vá-
lečného stavu, může býti vládním nařízením
se souhlasem presidenta republiky zavedena
účinnost takových ustanovení zcela nebo
zčásti také v míru na dobu potřeby, na-
stanou-li události, které jsou uvedeny v § 139,
odst. 1, první větě. Ustanovení § 139, odst. 3
a § 140 platí obdobně.

(3) Ustanovení hlavy VIII platí i pro poru-
šeni povinností stanovených v zájmu obrany
státu platnými předpisy o drahách, tak jako
by tyto povinnosti byly uloženy přímo záko-
nem o obraně státu.

§ 199.

Zrušení dosud platných práv-
ních ustanovení.

(1) Ustanovení dosud platných zákonů a
nařízení, jež se vztahují na věci tímto záko-
nem upravené, pozbývají v rozsahu úpravy
takto provedené své účinnosti.

(2) Zcela pak se zrušují zejména tato usta-
novení:

zákony o válečných úkonech ze dne 26. pro-
since 1912, č. 236 ř. z. a zák. čl. LXVIII/1912

- 132 -

se všemi změnami a doplňky, obsazenými ze-
jména v císařském nařízení ze dne 9. ledna
1915, č. 7 ř. z. a § 16 zák. čl. L/1914, v císař-
ském nařízení ze dne 31. července 1916, č. 249
ř. z. a zák. čl. XXIII /1916 a v císařském na-
řízení ze dne 18. března 1917, č. 122 ř. z.,

zákon ze dne 13. srpna 1918, č. 316 ř. z.,
o náhradě za plnění k vojenským účelům,

§ 14 zákona ze dne 5. července 1912, č. 131
ř. z. a zák. čl. XXXIII /1912 (vojenského
trestního řádu),

§§ 89 a 90 zákona ze dne 15. ledna 1855,
č. 19 ř. z. (vojenského trestního zákona),

§ 22 a § 24, č. 1 zákona na ochranu repu-
bliky,

§§ 2 až 5 zákona ze dne 17. října 1919,
č. 568 Sb. z. a n., o trestání válečné lichvy,

§§ 1 až 6 zák. čl. XIX /1915,

císařské nařízení ze dne 25. července 1914,
č. 154 ř. z., o součinnosti obcí a veřejných
úředníků při úkolech zemské obrany a o tom,
jak se trestá porušení úřední povinnosti,

císařské nařízení ze dne 25. července 1914,
č. 155 ř. z., o tom, jak se trestá rušení ve-
řejné služby nebo veřejného provozu a poru-
šení povinnosti dodávací,

císařské nařízení ze dne 29. června 1914,
č. 178 ř. z., o výjimečných ustanoveních
v oboru řízení v občanských věcech právních
pro vojenské a jim na roven postavené osoby,

císařské nařízení ze dne 7. srpna 1914,
č. 207 ř. z., o odročování a přerušení výkonu
trestů na svobodě,

císařské nařízení ze dne 9. srpna 1914,
č. 219 ř. z., o povolování výjimek z ustano-
vení o nedělním klidu a o výplatě mzdy v hor-
nictví po čas mimořádných poměrů způsobe-
ných válečným stavem,

císařské nařízení ze dne 29. srpna 1914,
č. 227 ř. z., o vlivu válečných událostí na
lhůty, termíny a řízení,

císařské nařízení ze dne 16. října 1914,
č. 289 ř. z., o odvetných opatřeních v oboru
právním a hospodářském za příčinou váleč-
ných událostí,

císařské nařízení ze dne 20. března 1915,
č. 69 ř. z., o vyrovnání na zlaté mince nebo
cizozemskou měnu znějících soukromopráv-
ních peněžních dluhů státu, které se mají
plniti v tuzemsku,

- 133 -

císařské nařízení ze dne 28. března 1915,
č. 97 ř. z., o udržování výhradních kutišť a
propůjčených horních děl v stavu těžebném,

císařské nařízení ze dne 6. května 1915,
č. 125 ř. z., o veřejné správě obvodu pevností,

zákon ze dne 24. března 1918, č. 257 ř. z.,

o vedení prací hornických společenstev, zří-
zených na základě zákona č. 156/1896 ř. z.,

císařské nařízení ze dne 1. června 1916,
č. 165 ř. z., o opatřeních při překážkách čin-
nosti advokátních komor, jejich výborů a dis-
ciplinárních rad, vzešlých následkem války,

zákon ze dne 31. prosince 1917, č. 15 ř. z.
z r. 1918, o ochraně válečných uprchlíků,

výnos ministerstva vnitra, ministerstva
spravedlnosti a vrchního armádního velitel-
ství ze dne 21. prosince 1859, č. 10 ř. z. z r.
1860, o direktivách pro obvod opevněných
míst.

(3) Všude tam, kde platné právní předpisy
odkazují na jednotlivá ustanovení, jež pozbý-
vají účinnosti nebo se zcela zrušují, týkají se
tyto odkazy nadále obdobných ustanovení zá-
kona o obraně státu; pro opatření a úkony,
jež byly učiněny za platnosti zrušených usta-
novení, jakož i pro řízení o nich jsou však

1 nadále rozhodná tato dřívější ustanovení.

§ 200.
Práva Národního shromáždění.

Zákonem tímto nejsou nijak dotčena práva
Národního shromáždění a jeho členů, jak jsou
obsažena v ústavní listině.

§ 201.

Účinnost zákona a jeho prove-
dení.

Tento zákon nabývá účinnosti třicet dní po
vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.

Resoluce.

1. Vláda se vyzývá, aby ve smyslu resoluce, přijaté poslaneckou sněmovnou
N. S. dne 4. dubna 1935 učinila urychleně opatření, která by znemožnila jakékoliv
nadměrné zisky při výrobe zbraní pro armádu nebo obranných prostředků pro oby-
vatelstvo civilní již v době mírové. To staniž se v prvé řadě zestátněním veškeré vý-
roby zbrojní, a kde by to nebylo účelné, organisací této výroby pod hospodářskou
kontrolou státu. V době branné pohotovosti státu budiž nařízeno, aby výroba zbraní
i všech jiných potřeb pro obranu státu se dala bez zisku, pouze za náklady režijní.
Při tom buďtéž učiněna také opatření, aby placeny byly pouze skutečné služby a
práce a aby i vedoucí úředníci ve službách podniků pracujících pro potřeby obrany
státu nebyli žádným způsobem honorováni výše, nežli úředníci státní v podobných
službách, nebo vojenští gážisté v obdobných funkcích.

2. Vláda se vyzývá, aby předložila vhodný návrh zákona na podporu vybudováni
elektrických vedeni, uvedených v § 36, odst. 3, v zájmu zvýšené obrany státu.

3. Vláda se vyzývá, aby ve smyslu § 74 tohoto zákona v brzké době předložila
osnovu zákona na úpravu rozsahu a podmínky dalšího trvání veřejno-právního po-
jištění pro případ invalidity a stáří, jakož i pojištění pensijního při povolání k osob-
ním úkonům.

4. Vláda se žádá, aby zákon o vyživovacím příspěvku rodinám narukovavších
a osobám povolaných ke zvláštním úkonům podle § 3 branného zákona byl noveli-
sován nejen s ohledem na povinnost k vojenským úkonům podle zákona o obraně
státu, ale i s ohledem k tomu, aby zajištěno bylo právo příspěvku rodinám, které
nejasným zněním a nesprávným výkladem zákona jsou v tomto právu zkracovány.

5. Vládě se ukládá, aby učinila čeho třeba k potřebnému soustředění veškerého
výzkumnictví (vyjma výzkumnictví vojenské) zřízením ústředního výzkumného
ústavu, přihlížejíc při tom k potřebám obrany státu.

6. Budou-li z titulu tohoto zákona přijímáni kdekoliv noví zaměstnanci, budiž
učiněno vládou opatření, aby byli přijímáni především legionáři a bývalí čsl. vojáci.

Státní tiskárna v Praze. - 2298-36.