Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
632
Zpráva
výboru ústavně právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 559)
o užívání vlajek, znaků a jiných symbolů, jakož i stejnokrojů a odznaků,
a o opatřeních proti závadným označením.
Jak už z nadpisu osnovy vychází, upra-
vuje vládní návrh materii dosti obsáhlou.
Úpravy zákonné je třeba, aby byly jednak
vyplněny mezery platného právního řádu,
jednak aby dosavadní předpisy byly upra-
veny podle potřeby dnešní doby a prakse
a aby byly pro celé státní území sjednoceny.
Zvláštní význam patří první části zákona,
upravující vlajky, znaky a symboly, zejmé-
na těm ustanovením, která jednají o uží-
vání symbolů státních. Osnova zákona se
tu opírá o základní ustanovení zákona z 30.
března 1920, č. 252 Sb. z. a n. Jde v pod-
statě o to, upraviti jasnými pravidly uží-
vání symbolů československé státní svrcho-
vanosti tak, aby užívání to bylo důstojné,
a čelit jejich užívání nevhodnému, event.
zneužívání. Ostatní ustanovení zákona se
týkají jiných symbolů než státních, potom
stejnokrojů, odznaků a závadných označení.
Ústavně právní výbor projednal osnovu
tohoto zákona ve dvou schůzích plenárních
a zhodnotiv náměty, vyplynuvší z podrob-
ného projednání osnovy v subkomitétu, do-
poručuje, aby vládni návrh byl přijat se
změnami patrnými z připojeného textu.
V dalším, s poukazem na motivaci vládní
osnovy, zpráva ústavně právního výboru se
omezuje na odůvodnění provedených změn.
Nová úprava § 3, odst. 1 ponechává svaz-
kům územní samosprávy právo iniciativy,
jde-li o stanovení znaků, vyhrazujíc ovšem
současně ministerstvu vnitra právo změniti
z úřední moci tyto symboly, objeví-li se pro
to vážné důvody. V odst. 2 téhož § pojem
korporace znamená právnickou osobu s per-
sonálním podkladem. Nespadají pod toto
ustanovení tedy ku příkladu politické stra-
ny, jež nejsou právnickými osobami, a po-
kud užívají vlajek a znaků, jest je posuzo-
vati podle odstavce 6. § 1. Oprávnění vy-
plývajícího ze stanov ústřední korporace
budou přirozeně účastný jejich pobočky,
pokud stanovy ústředí jsou integrující sou-
částí jejich stanov.
Při úpravě odst. 3 byl veden ústavně-
právní výbor snahou ulehčiti postavení
strany při formálním vybavení žádosti.
První věta tohoto odstavce byla škrtnuta
z toho důvodu, aby opomenutím ve výpočtu
příležitostí, při nichž bude vlajek používá-
no, nebylo znemožněno užití vlajky v pří-
padech pro to vhodných.
V prvé větě odstavce 4 škrtnuta byla slo-
va "podle volné úvahy", aby bylo zdůraz-
něno, že rozhodující úřad je povinen hod-
notiti skutkovou otázku veřejných zájmů
a aby byl dán průchod všem opravným pro-
středkům, které připouští právní řád proti
rozhodování úřadů správních. Druhá věta
téhož odstavce byla vypuštěna jakožto nad-
bytečná. Stejná úvaha vedla ke změně § 4,
odstavec 5, věta druhá a třetí, a § 14,
odst. 3.
2
V odstavci 6 § 4. navrhuje se zvýšiti
horní hranici taxy na 10. 000 Kč a pamatuje
se při tom na finanční zájmy svazků
územní samosprávy. Změna odstavce 7, kde
se stanoví jako odvolací instance minister-
stvo vnitra, zaručuje jednak jednotnost
rozhodování, jednak vylučuje pochybnost
formálního postupu při podávání opravného
prostředku.
V § 5 se zdůrazňuje, že okresní úřad při
svém opatření bude vázán veřejným zá-
jmem a nikoliv jen vhodností.
Nový text odstavce 4 §u 7 stanoví způ-
sob užití státní vlajky při vnitřní výzdobě
veřejně přístupných místností a veřejných
průvodů. Nový text zachovávaje tendenci
vládního návrhu, aby státní vlajce dostalo
se postavení, jež jí právem náleží, vyhovuje
lépe požadavkům praxe, než úprava vlád-
ním návrhem stanovená. Jde-li tedy o užití
vlajek mimo průvody a mimo veřejná shro-
máždění, obyčejně z těchto průvodů vzni-
kající ve veřejném prostranství, je vždy
použíti ustanovení odst. 3 §u 7.
V novém odst. 5 téhož § řeší se postavení
státní vlajky při slavnostech mezinárodní
povahy. Druhá věta odst. 6 vylučuje po-
chybnosti, jež by v praxi mohly vzniknouti
při užívání smutečních praporů a symbolů.
Nový odst. 7 téhož §u přejímá ustanovení
§ 5 vládního návrhu s tou žíněnou, že v zá-
jmu rychlosti rozhodnutí svěřuje se vydá-
vání povolení na místě úřadu zemskému
úřadu okresnímu, v jehož obvodu má býti
po vstupu do tuzemska symbolu po prvé
užito, s platností pro celé území republiky.
Zároveň se však pamatuje na to, aby zem-
ský úřad mohl kdykoliv z úřední moci po-
volení revidovati.
Změna v § 8, odst. 2 má za účel zprostiti
s hlediska účelnosti starosty obcí povin-
ností, jež jim na tomto místě ukládá vládní
návrh; změna provedená v prvé větě odst.
4 jest jen důsledkem oné změny v odst. 2.
Zúžení ustanovení odst. 6 téhož §u
škrtnutím poslední věty vylučuje ručení
organisací a jejich representantů, jakožto
příliš dalekosáhlé. Povinnost k náhradě ško-
dy je tedy posuzovati podle předpisů obecně
právních. Je tím také vyloučena možnost
jednání, jež by byla uměle vyvolána, jen
aby byli ta která organisace, resp. její re-
presentanti finančně poškozeni.
Nově upravené kompetenční ustanovení
§ 14 odst. 1. odpovídá příslušnosti ústřed-
ních úřadů a je i prakticky výhodné.
Změny v odstavci 2 téhož paragrafu mo-
tivují se stejně jako změny v textu od-
stavce 3., § 3.
Doplněk 1. věty odst. 3 § 14 má za ná-
sledek, že pro posouzení otázky, sleduje-li
korporace cíle politické, budou rozhodný
její stanovy a nikoliv snad nějaké jiné
úvahy. Důvody dalších změn tohoto od-
stavce byly již uvedeny ve zprávě k § 3
odst. 4. Doplněk stanovící, že povolení vy-
daná určitému okruhu osob opravňují k no-
šení stejnokroje na celém státním území,
má vyloučit možný snad výklad opačný.
V odstavci 5 téhož paragrafu provedeny
obdobné změny jako v paragrafu 7 odst. 7.
Změny v paragrafu 15 pamatují na to,
aby bylo vyloučeno byť i neveřejné zneužití
stejnokrojů, jež jsou zákony zvlášť chrá-
něny, jakož i na to, aby těchto stejnokrojů
nemohl zneužíti sám podnikatel, jenž nemá
zaměstnanců. § 16 byl pouze stylisticky
upraven.
V § 17 č. 1. doplňuje se demonstrativní
výpočet vyňatých tu ústrojů o úbory
užívané při tělocviku, samaritství a ve spo-
lečnosti; doplnění č. 2 téhož §u poskytne
ochranu služebním odznakům veřejných or-
gánů, které stejnokroj nahrazují nebo do-
plňují.
§ 18 vlád. návrhu doporučuje ústavně-
právní výbor vůbec vypustiti. Tímto vy-
puštěním se upravuje užívání odznaků jed-
notným způsobem, zrušuje se totiž vůbec
dosud platné řízení povolovací a jako pro-
středek proti zneužití odznaků se ponechá-
vají ustanovení represivní §u následujícího
jako dostačující. Kromě toho vycházel
ústavně-právní výbor z té úvahy, že účelu
odznaku, t. j. vyznačiti poměr jedince
k určitému společenství, může sloužiti
stejně odznak nápadný jako nenápadný,
hlavně však, že by nastaly velké obtíže a
pochybnosti při tvoření úsudku, zda je od-
znak nápadný či nikoliv, a zda tedy nutno
nastoupiti cestu úředního povolení. V dů-
sledku vypuštění tohoto ustanovení nutno
další paragrafy přečíslovati. Ustanovení
paragrafu 19 (ve vládní osnově 20)
ústavně-právní výbor navrhuje vypustit a
nahradit odkazem na ustanovení platné po-
dle zákona o organisaci politické správy,
které zejména pojem veřejného zájmu
přesně vymezuje. Nadpis přechodná ome-
zení byl ponechán, aby bylo zdůrazněno, že
3
takových opatření možno použít jen na pře-
chodnou, nezbytně nutnou dobu.
Při jednání o paragrafu 20 (dříve 21)
a výkladu pojmu státní orgán a státní za-
řízení ústavně-právní výbor vyslovil názor,
že možno jej vztahovati i na osoby, na něž
stát přenesl výkon určitých svých funkcí
veřejných, ku příkladu na tlumočníky.
V odstavci 2 vypouští se konec věty první,
jako zbytečný. V odstavci 4 toho paragrafu
vsunuje se slovo "jinak" v zájmu jasnější
stylisace.
Pojem veřejnosti v § 21 navrhuje se
siřeji vymeziti, aby se předešlo snahám po
obcházení zákona.
V § 24 a 25 jest nutno změniti citaci
uvedených tam paragrafů vzhledem k po-
sunutí jejich číslování (po vypuštění dosa-
vadního § 18).
Z důvodů uvedených ve zprávě k § 8,
odst. 6 navrhuje se ponechati v § 25 (dříve
26), odst. 3 pouze ustanovení, že náhradu
nákladu vzniklého obci uloží okresní úřad
osobám za škody zodpovědným; odstavec 4
odpadne vůbec.
V §u 26 (dříve 27) jest nutno provésti
změnu v citaci vzhledem k pozměněnému
číslováni paragrafů.
Změna v § 28 (dříve 29) odst. 2 opra-
vuje tiskovou chybu v datu zákona č. 61/
1918 Sb. z. a n. a volí pružnější stylisaci;
podle odstavce téhož paragrafu zůstanou
novým zákonem nedotčeny - vedle před-
pisů tam uvedených - i předpisy práva
spolkového.
Pokud jde o nadpis a uvozovací formu
zákona navrhuje ústavně-právní výbor, aby
byly přijaty shodně se zněním vládní
osnovy.
Při projednávám vládní osnovy bylo před-
mětem úvah také užívání státní hymny,
jakožto dalšího symbolu státní svrchova-
nosti. Vzhledem k tomu však, že instituce
státní hymny samé není zákonem upra-
vena a že nebylo po ruce dostatek legisla-
tivního materiálu, omezil se ústavně-právní
výbor na připojenou resoluci, již doporu-
čuje plenu sněmovny.
V Praze, dne 6. října 1936.
Dr. Patejdl v. r.,
předseda.
Richter v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne...................
o užívání vlajek, znaků a jiných symbolů, jakož i stejnokrojů a odznaků,
a o opatřeních proti závadným označením.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST I.
Vlajky, znaky a jiné symboly.
§1.
Státní symboly.
Státní vlajku, státní znaky a jiné symboly
státní svrchovanosti, jakož i jejich užívání
upravuje - pokud dále není jinak stanoveno
4
- zákon ze dne 30. března 1920, č. 252 Sb.
z. a n., kterým se vydávají ustanovení o stát-
ní vlajce, státních znacích a státní pečeti.
§2.
Pojem vlajek.
Co se v tomto zákoně ustanovuje o vlaj-
kách, platí stejně i o praporech, praporcích
(standartách) a jiných podobných předmě-
tech.
§3.
Jiné než státní symboly.
(1) Ministerstvu vnitra náleží v jednotli-
vých případech k žádosti stanoviti anebo z váž-
ných důvodů měniti vlajky a znaky svazků
územní samosprávy - ač nejde-li o znaky,
které jsou částí státního znaku -, při čemž
jest pokud možno přihlížeti ke stanovisku pří-
slušného svazku.
(2) Jiné korporace mohou míti své zvláštní
vlajky nebo znaky jen tehdy, jestliže jsou po-
dle stanov (organisačních předpisů) k tomu
oprávněny a obdržely-li k tomu povolení zem-
ského úřadu.
(3) K žádosti buď trojmo připojen barevný
nákres i přesný popis vlajky nebo znaku. Ná-
kres vlajky musí zobrazovati obě její strany.
Popis znaku budiž podán podle okolností heral-
dicky a s potřebnými vysvětlivkami.
(4) O žádosti korporace rozhoduje úřad
maje na zřeteli veřejné zájmy.
(5) Zemský úřad může, vyžaduje-li toho
veřejný zájem, povolení, udělené korporacím
podle odstavce 2 nebo jim zachované podle
§ 20, odst. 2, věty 1, odníti nebo dodatečně
vázati podmínkami, jež uzná ve veřejném
zájmu za nutné.
(6) Jiné vlajky a znaky než uvedené v od-
stavcích 1 a 2 nevyžadují povolení; jinak však
ustanovení tohoto zákona platí i pro ně.
§4.
Trvalé veřejné užívání státních
a jiných veřejných symbolů.
(1) Trvale veřejně užívati státní vlajky,
státního znaku nebo některé jeho části smí jen
ten, kdo k tomu obdržel povolení zemského
úřadu.
5
(2) Trvale veřejně užívati vlajek a znaků
svazků územní samosprávy nebo jiných veřej-
ných korporací smí vedle korporace, o jejíž
vlajku nebo znak jde, jen ten, kdo k tomu
obdržel povolení okresního úřadu. Je-li znak
svazku územní samosprávy částí státního
znaku, uděluje povolení zemský úřad. Povo-
lení může býti uděleno jen tehdy, prokáže-li
žadatel, že se zamýšleným užíváním pro-
jevila souhlas korporace, o jejíž vlajku nebo
znak jde.
(3) Na území československé republiky smí
trvale veřejně užívati symbolů státní svrcho-
vanosti cizích států kromě osob exterritoriál-
ních a konsulů těchto států jen ten, kdo k to-
mu obdržel povolení zemského úřadu, přísluš-
ného podle svého bydliště (sídla); je-li jeho by-
dliště (sídlo) v cizině, je k vydání povolení pří-
slušným zemský úřad v Praze. Povolení může
býti uděleno jen tehdy, prokáže-li žadatel, že
úřady státu, o jehož symbol svrchovanosti jde,
nemají proti žádanému způsobu užívání námi-
tek.
(4) Trvalým rozumí se též takové užívání,
jež se děje po delší dobu nebo se častěji opa-
kuje.
(5) V žádosti o povolení budiž zejména též
vylíčen způsob a rozsah zamýšleného užívání.
O žádosti rozhoduje úřad maje na zřeteli ve-
řejné zájmy. Vyžaduje-li toho veřejný zájem,
může úřad povolení, pokud se týče dosavadní
právo (§ 20, odst. 2, věta 2) odníti nebo doda-
tečně vázati podmínkami, jež uzná ve veřej-
ném zájmu za nutné.
(6) Užívání symbolů uvedených v tomto pa-
ragrafu, pokud bude povoleno podnikům výdě-
lečným, je podrobeno roční taxe do 10. 000 Kč
ve prospěch státní pokladny, jde-li o symbol
svazku územní samosprávy, ve prospěch toho-
to svazku. Taxu vyměří úřad při udělení po-
volení.
(7) O odvolání z rozhodnutí zemského
úřadu vydaného v prvé stolici rozhoduje mi-
nisterstvo vnitra v dohodě s příslušným odbor-
ným ministerstvem.
§5.
Příkaz k přechodnému veřej-
nému užívání státních symbolů.
Okresní úřad může, žádá-li toho veřejný zá-
jem, přikázati jak ve způsobu všeobecných na-
řízení, tak i pro jednotlivé případy, aby státní
vlajky, státních znaků nebo jejich částí bylo
přechodně veřejně užito, a stanoviti způsob,
jakým se má tak státi.
6
§6.
Vadné provedení státních a
jiných veřejných symbolů,
ochrana před napodobením.
Veřejné užívání státní vlajky, státních znaků
nebo jejich částí, dále vlajek a znaků svazků
územní samosprávy je zakázáno i když jsou
splněny podmínky uvedené v předchozích
paragrafech, je-li způsob provedení těchto
symbolů s hlediska heraldického podstatně
vadný a zejména, může-li tato závada vzbu-
diti veřejné pohoršení nebo vésti k záměně
těchto symbolů s jiným symbolem (předmě-
tem). Rovněž je zakázáno veřejně užívati
předmětů nebo vyobrazení, jež svým prove-
dením mohly by vzbuditi zdání, jakoby to
byly tyto symboly.
§7.
Přípustnost a způsob užívání
státních a jiných symbolů.
(1) Zakázáno je jakékoliv užívání státní
vlajky, státního znaku nebo některé jeho
části, jež by se jevilo nevhodným, nepřimě-
řeným nebo jako projev neúcty k těmto sym-
bolům.
(2) Užívati veřejně jiných vlajek, znaků
nebo jiných symbolů jest zakázáno, jevilo-li
by se to vzhledem k rázu takového symbolu
nebo vzhledem ke způsobu jeho užití nebo
podle povahy skutku jako projev proti
vzniku, samostatnosti, celistvosti, jednotnosti
nebo demokraticko-republikánské formě čes-
koslovenské republiky nebo jako projev ne-
úcty ke státní vlajce nebo státnímu znaku,
nebo mohl-li by užitím symbolu býti ohrožen
veřejný klid a pořádek.
(3) Není-li dále jinak stanoveno, je dovole-
no přechodně veřejně vyvěšovati při příleži-
tostech širšího významu jiné vlajky než stát-
ní jen tehdy, jsou-li zároveň vyvěšeny nejmé-
ně ve stejném počtu a na předních místech
státní vlajky alespoň téže velikosti a úpravy.
(4) Užije-li se k přechodné vnitřní výzdobě
místností veřejně přístupných jiných vlajek
než státních, musí býti zároveň na čelném mís-
tě užito alespoň jedné vlajky státní důstojné
úpravy a větších rozměrů, než jsou rozměry
použitých vlajek jiných. Totéž platí pro noše-
ní vlajek ve veřejných průvodech a jiných
shromážděních pod širým nebem.
(5) Při slavnostních příležitostech meziná-
rodní povahy musí býti státní vlajky užito
7
v čele vlajek ostatních zastoupených států tak,
aby vlajka žádného cizího státu ji nepřevažo-
vala počtem, velikostí nebo úpravou.
(6) Ustanovení odstavců 3, 4, věty 1 a od-
stavce 5 nevztahuje se na užívání symbolů
státní svrchovanosti cizích států osobami ex-
territoriálními a konsuly těchto států. Ustano-
vení odstavců 3 a 4 neplatí pro užívání symbo-
lů smutečních.
(7) Příslušníci cizích států mohou při svém
hromadném vystupování na území republiky
československé užívati veřejně vlajky, znaku
nebo jiného symbolu, dal-li k tomu pro jednot-
livé případy svolení okresní úřad, v jehož ob-
vodu jich má býti po vstupu na toto území po
prvé užito. O toto svolení mohou žádati buď
zmínění příslušníci cizích států anebo ti, kdož
pořádají na zdejším státním území podnik,
při němž má býti uvedených symbolů veřejně
užito. Zemský úřad může však toto svolení
kdykoli odejmouti. Ustanovení tohoto odstav-
ce se nevztahuje na veřejné užívání českoslo-
venských symbolů uvedených v § 1.
§8.
Odstranění závadných symbolů.
(1) Odstraniti symboly, jichž užívání se příčí
ustanovením §§ 6 a 7, přikáže okresní úřad
vlastníku (spoluvlastníku) nebo uživateli či
správci věci, na níž bylo symbolu na př. vy-
věšením, umístěním, zobrazením neb vysta-
vením na odiv užito, anebo tomu, jenž sym-
bolu užívá. Není-li takovýchto osob anebo
znamenalo-li by vydání příkazu těmto oso-
bám průtah ve věci, uloží tuto povinnost obci.
V příkaze může vysloviti, že závadný symbol
se zabavuje nebo že propadá. Odvolání z pří-
kazu nemá odkladného účinku.
(2) Je-li toho naléhavě třeba, je státní bez-
pečnostní orgán povinen přikázati osobám,
uvedeným ve větě 1 předchozího odstavce, pro-
zatímní odstranění takového symbolu, po př.
dáti provésti toto odstranění a předběžně jej
zabaviti.
(3) Nelze-li vzhledem ke spojení takového
symbolu s movitou věcí provésti jeho proza-
tímní odstranění anebo zabavení, lze zabaviti
i tuto věc.
(4) O opatřeních učiněných podle odstavců
2 a 3 musí býti podána bezodkladně zpráva
okresnímu úřadu, který co nejdříve rozhodne,
má-li býti symbol odstraněn po případě stalo-li
se prozatímní odstranění po právu, či ni-
8
koliv. Nerozhodne-li pro odstranění, nařídí,
aby předběžně zabavený symbol byl vrácen
tomu, u koho byl zabaven. Rozhodne-li pro
odstranění, může zároveň vysloviti, že závad-
ný symbol propadá. Byla-li podle odstavce 3
předběžně zabavena movitá věc, s níž symbol
jest spojen, nařídí v rozhodnutí, aby po od-
stranění závadného symbolu byla věc vrácena.
Odvolání z rozhodnutí, jímž bylo odstranění
vysloveno, nemá odkladného účinku.
(5) Zabavené věci mohou býti po od-
stranění závadného symbolu prodány ve-
řejnou dražbou nebo z volné ruky za cenu,
kterou úřad stanovil, anebo jinak přiměřeně
zužitkovány, je-li nebezpečí, že se zkazí, nebo
dají-li se uschovati jen s nepoměrným nákla-
dem a není-li jich třeba k vedení důkazu. Vý-
těžek nastupuje na místo prodaných věcí.
Prodej pro nepoměrný náklad na uschování
se neprovede, byla-li včas složena částka, sta-
čící k úhradě tohoto nákladu.
(6) Náhradu nákladů spojených s odstra-
něním (zabavením) uvedených symbolů uloží
okresní úřad tomu, kdo symbolu o své újmě
užil anebo k užití dal podnět. Není-li tato
osoba známa nebo nelze-li na ní náhradu
vymoci, uloží se náhrada ostatním osobám
uvedeným v první větě odstavce 1, pokud
lze je činiti za užití symbolu odpověd-
nými.
ČÁST II.
Vojenský stejnokroj a stejnokroj četnictva.
§ 9.
Pojem vojenského stejnokroje;
součástky vojenského stejno-
kroje a stejnokroje četnictva.
(1) Vojenským stejnokrojem rozumí tento
zákon, nestanoví-li se výslovně nic jiného,
stejnokroj příslušníků československé branné
moci, historické stejnokroje československého
vojska ze zahraničí a vojska domácího, jakož
i stejnokroj osob v místním zaopatření vo-
jenské invalidovny.
(2) Co platí o vojenském stejnokroji a stej-
nokroji četnictva, platí stejně i o jeho součást-
kách.
9
§ 10.
Ochrana vojenského stejno-
kroje a stejnokroje četnictva.
(1) Ochrana vojenského stejnokroje a stej-
nokroje četnictva se vztahuje na jeho úpravu,
jak je stanovena vojenskými (četnickými)
služebními knihami a zvláštními předpisy.
Úpravou vojenského stejnokroje a stejnokroje
četnictva se rozumí střih a úprava oděvu, vý-
ložků, ramenních pásek, odznaků hodnosti a
odznaků vůbec, úprava čepic, podbradníku a
knoflíků, pásu služebního a vycházkového a
poboční zbraně.
(2) Vojenské (četnické) služební knihy a
zvláštní předpisy upravují povinnost a právo
vojenských osob v činné službě i mimo činnou
službu nositi vojenský stejnokroj a povinnost
a právo příslušníků četnictva nositi stejnokroj
četnictva, jakož i právo bývalých příslušníků
československého vojska ze zahraničí a vojska
domácího nositi jejich historické stejnokroje a
právo osob v místním zaopatření vojenské in-
validovny nositi stejnokroj pro ně zavedený.
(3) Nikdo nesmí veřejné nositi vojenský
stejnokroj nebo stejnokroj četnictva, nemá-li
k tomu podle předpisů dotčených v předchozím
odstavci povinnost anebo právo, nebo veřejně
nositi na těchto stejnokrojích odznaky hodno-
sti, která mu nenáleží. Rovněž je zakázáno ve-
řejně nositi takový stejnokroj nebo ústroj,
který je buď v celku nebo jen v některých sou-
částkách vojenskému stejnokroji nebo stejno-
kroji četnictva tak podoben, že jej lze od něho
rozeznati jen při zvláštní pozornosti, leč by no-
šení takového stejnokroje nebo ústroje buď
bylo povoleno podle § 14, nebo nařízeno zvlášt-
ním předpisem, vydaným v dohodě s minister-
stvem národní obrany - a byl-li by stejno-
kroj takový podoben stejnokroji četnictva -
v dohodě s ministerstvem vnitra.
(4) Jakým způsobem bude zabezpečen vliv
vojenské správy na ochranu vojenského stej-
nokroje v řízení podle tohoto zákona, stanoví
instrukce, vydaná ministerstvem vnitra v do-
hodě s ministerstvem národní obrany.
ČÁST III.
Jiné než vojenské (četnické) stejnokroje.
§11.
Rozsah úpravy.
(1) Další ustanovení tohoto zákona o stejno-
krojích platí stejně i o jejich součástkách.
10
(2) Veřejné nošení jiných stejnokrojů než
vojenských a četnických osobami k tomu povo-
lanými nepodléhá žádnému omezení podle dal-
ších ustanovení, jde-li o stejnokroje:
1. zaměstnanců a orgánů státu, zemí a
okresů a státních, zemských a okresních
ústavů, podniků a jiných zařízení,
2. osob požívajících v republice českoslo-
venské exterritoriality a konsulů,
3. příslušníků branné moci cizích států, za-
městnanců a orgánů cizích států nebo cizo-
zemských státních ústavů, státních podniků,
jakož i cizozemských podniků pro veřejnou
dopravu, a to vesměs s podmínkou, že vzájem-
nost je smluvně zaručena,
4. duchovních a řeholních osob církví a ná-
boženských společností státem uznaných (re-
cipovaných), pokud tyto stejnokroje jsou pře-
depsány organisačními nebo bohoslužebnými
předpisy církve nebo náboženské společnosti,
5. upravené zvláštními právními předpisy,
jejichž platnost zůstala tímto zákonem ne-
dotčena.
(3) Ministerstvo vnitra může v dohodě s mi-
nisterstvem zahraničních věcí, po případě s ji-
ným věcně zúčastněným ministerstvem, povo-
liti v jednotlivých případech nošení stejno-
krojů zmíněných v předchozím odstavci pod č.
3 i tehdy, když není splněna podmínka tam
uvedená.
§ 12.
Stejnokroje orgánů obecní
policie.
Ministerstvo vnitra stanoví směrnice pro
úpravu stejnokrojů orgánů policie vykonávané
obcemi. Obce jsou povinny ve lhůtě, která jim
bude dána bezprostředním státním úřadem do-
hlédacím, přizpůsobiti na svůj náklad stejno-
kroje těchto orgánů zmíněným směrnicím.
§ 13.
Stejnokroje jiných veřejných
orgánů a příslušníků někte-
rých povolání.
(1) Osoby, požívající ochrany podle trest-
ních zákonů při výkonu svého úřadu či služ-
by neb úředního příkazu jim daného, mohou
- pokud se na ně nevztahují již ustanovení
§§ 11 nebo 12 - nositi veřejně stejnokroj
vyznačující toto jejich postavení jen tehdy,
učinily-li o tom samy nebo jejich zaměstna-
vatel předem oznámení okresnímu úřadu.
11
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí
obdobně i o osobách zaměstnaných při veřej-
né dopravě a o osobách provozujících své po-
volání na místech sloužících veřejné dopravě.
(3) V oznámení podle předchozích od-
stavců musí býti uvedeno, při jakých příleži-
tostech bude stejnokroj nošen, pokud se týče
vymezen i okruh osob, pro něž je stejnokroj
určen. Dále musí býti připojen k oznámení
barevný nákres přední i zadní strany stejno-
kroje a přesný popis stejnokroje, jeho střihu
a barvy.
(4) úřad zakáže veřejné nošení stejno-
kroje, podobá-li se vojenskému či četnickému
stejnokroji nebo některému ze stejnokrojů
uvedených v § 11, odst. 2, č. 1, 2, 4 a 5
nebo některému z obecněji známých stejno-
krojů uvedených tamtéž pod č. 3 nebo stejno-
kroji stanovenému podle § 12 tak, že by jej
bylo lze od nich rozeznati jen při zvláštní po-
zornosti, nebo byl-li by jeho nošením ohrožen
veřejný klid a pořádek nebo veřejná mrav-
nost. Může zakázati jeho nošení též tehdy,
nesrovnává-li se ráz stejnokroje s povahou
úkonů, k nimž povolány jsou osoby zmíněné
v odstavcích 1 a 2.
(5) Nezakáže-li úřad veřejné nošení stejno-
kroje do 8 neděl ode dne, kdy oznámení bylo
mu podáno nebo odevzdáno poště k dopravě,
nebo vezme-li úřad oznámení to na vědomí
před uplynutím této lhůty, může býti zapo-
čato s jeho nošením.
(6) úřad zakáže veřejné nošení stejno-
kroje též tehdy, zjistí-li dodatečně okolnosti,
odůvodňující zákaz podle první věty od-
stavce 4.
§ 14.
Stejnokroje korporací.
(1) K veřejnému nošení stejnokroje členy
korporace je potřebí povolení zemského úřadu.
Má-li však korporace pobočné útvary v obvo-
dech několika zemských úřadů, jest přísluš-
ným k vydání povolení ministerstvo vnitra.
(2) Podati žádost náleží korporaci. V žádosti
musí býti zejména též uvedeno, pro jaký okruh
osob je stejnokroj určen a při jakých příleži-
tostech bude nošen. K žádosti - ač neproká-
že-li žadatel, že jde o stejnokroj takové podo-
by, jaký byl již jiné korporaci týmž úřadem
povolen - bud' trojmo připojen barevný ná-
kres přední i zadní strany stejnokroje s přes-
ným popisem stejnokroje, jeho střihu a barvy.
12
(3) žádost jest zamítnouti, neobsahují-li
stanovy (organisační předpisy) korporace
ustanovení o nošení stejnokrojů nebo sleduje-li
korporace podle svých stanov (organisačních
předpisů) cíle politické. Jinak rozhoduje úřad
o žádosti maje na zřeteli veřejné zájmy. Žá-
dost může býti zejména zamítnuta, podobá-li
se žádaný stejnokroj vojenskému či četnické-
mu stejnokroji nebo některému ze stejnokrojů
uvedených v § 11, odst. 2, č. 1, 2, 4 a 5 nebo
některému z obecněji známých stejnokrojů
uvedených tamtéž pod č. 3 nebo stejnokroji
stanovenému podle § 12 nebo stejnokroji uží-
vanému podle § 13 tak, že by jej bylo lze od
nich rozeznati jen při zvláštní pozornosti.
V povolení vždy buď vytčen okruh osob, které
budou oprávněny nositi stejnokroj, a buď uve-
deno, při jakých příležitostech smí býti stej-
nokroj nošen; povolení opravňuje k veřejné-
mu nošení stejnokroje na celém území re-
publiky československé.
(4) Úřad může, vyžaduje-li toho veřejný zá-
jem, povolení odníti, nebo dodatečně vázati
podmínkami, jež uzná ve veřejném zájmu za
nutné.
(5) členové korporací z cizího státu mohou
v jednotlivých případech na území republiky
Československé veřejně nositi stejnokroj, dal-li
k tomu svolení okresní úřad, v jehož obvodu
má býti po vstupu na toto území poprvé nošen.
O toto svolení mohou žádati buď tyto korpo-
race z cizího státu, anebo korporace, pořáda-
jící na zdejším státním území podnik, při
němž má býti stejnokroj nošen. Zemský úřad
může však toto svolení kdykoliv odejmouti.
§15.
Stejnokroje zaměstnanců.
(1) Pokud nejde o případy uvedené v před-
chozích paragrafech, může každý zaměstna-
vatel (podnikatel) stanoviti stejnokroj pro
své zaměstnance. Tento stejnokroj nesmí se
však podobati vojenskému nebo četnickému
stejnokroji nebo některému ze stejnokrojů
uvedených v § 11, odst. 2, č. 1, 2, 4 a 5 nebo
některému z obecněji známých stejnokrojů
uvedených tamtéž pod č. 3 nebo stejnokroji
stanovenému podle § 12 nebo stejnokroji uží-
vanému podle § 13 tak, že by jej bylo lze od
nich rozeznati jen při zvláštní pozornosti.
Totéž platí, nosí-li podnikatel tento stejnokroj.
(2) Okresní úřad zakáže veřejné nošení
stejnokroje zmíněného v předchozím od-
13
stávci, byl-li by jeho nošením ohrožen veřej-
ný klid a pořádek nebo veřejná mravnost.
Může je zakázati, podobá-li se tento stejno-
kroj některému stejnokroji, povolenému po-
dle § 14.
§ 16.
Stejnokroje chovanců vyučova-
cích, vychovávacích, léčebných
a jiných podobných ústavů.
Pro stejnokroje chovanců vyučovacích, vy-
chovávacích, léčebných a jiných podobných
ústavů platí obdobně ustanovení § 15, odst.
1, věty 2 a odstavce 2.
§17.
Zákaz nepřípustných stejno-
krojů a ochrana stejnokrojů
přípustných.
Zakázáno je nositi veřejně
1. stejnokroje, jež nejsou uvedeny v před-
chozích paragrafech; tento zákaz netýká se
stejnokrojů národních a vžitých, zejména
stejnokrojů býv. živnostenských cechů, stej-
nokrojů hornických a pod., jakož i stejných
nebo sobě podobných ústrojů, veřejně užíva-
ných obvykle při sportu, tělocviku, práci, sa-
maritství, ve společnosti a pod.,
2. stejnokroj uvedený v §§ 11, 12, 13 a 14,
pokud se týče služební odznak jej nahrazu-
jící nebo doplňující, osobami nepovolanými,
jakož i takový ústroj, který buď v celku nebo
jen v některých součástkách jest podoben
stejnokrojům uvedeným v § 11, odst. 2, č. 1,
2, 4 a 5, nebo některému z obecněji známých
stejnokrojů uvedených tamtéž pod č. 3 neb
stejnokroji stanovenému podle § 12 nebo stej-
nokroji užívanému podle § 13 tak, že jej lze
od nich rozeznati jen při zvláštní pozornosti.
ČÁST IV.
Odznaky.
§18.
Zákaz nepřípustných odznaků.
(1) Zakázáno je veřejně nositi odznaky,
jimiž se projevuje smýšlení čelící proti vzni-
ku, samostatnosti, celistvosti, jednotnosti
nebo demokraticko - republikánské formě
Československé republiky.
14
(2) Okresní úřad zakáže pro svůj obvod
veřejně nositi takové odznaky, jichž nošením
by byl ohrožen veřejný klid a pořádek nebo
veřejná mravnost. Je-li takového zákazu za-
potřebí v obvodech více okresních úřadů,
může jej vydati zemský úřad pro svůj obvod
nebo jeho část.
ČÁST V.
Společná ustanovení o vlajkách, znacích a ji-
ných symbolech, o stejnokrojích a odznacích.
§ 19.
Přechodná omezení.
Ustanoveními předchozích částí není vylou-
čeno užití čl. 3 zákona ze dne 14. července
1927, č. 125 Sb. z. a n., o organisaci politické
správy.
§ 20.
Dřívější oprávnění.
(1) Státního znaku v pečeti (razítku) uží-
vají toliko soudy a státní úřady, orgány,
ústavy, podniky a jiná státní zařízení; veškerá
jiná oprávnění k jeho užívání v pečeti (ra-
zítku) zanikají.
(2) Vlajky a znaky svazků územní samo-
správy a jiných korporací, jejichž vznik lze
vyvoditi z předpisů dříve nebo dosud platných
nebo ze zvyklostí, zůstávají v platnosti. Rov-
něž zůstávají v platnosti - s výjimkou usta-
novení předchozího odstavce - dosavadní
práva k trvalému veřejnému užívání státní
vlajky, státního znaku nebo některé jeho
části, jakož i vlajek a znaků svazků územní
samosprávy.
(3) Stejně zůstávají v platnosti povolení
k veřejnému nošení stejnokrojů a odznaků
vydaná podle dřívějších předpisů.
(4) Ustanovení tohoto zákona jinak vzta-
hují se však od počátku jeho účinnosti i na
právní poměry, založené před jeho účinností.
§ 21.
Pojem veřejnosti.
Kde se v předchozích ustanoveních mluví
o veřejném užívání vlajek, znaků a jiných
symbolů, a o veřejném nošení stejnokrojů a