Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
649.
Interpelace:
I. posl. dr Feticika min. spravedlnosti o zabavení časopisu "Náš Puť",
II. posl. Kliebera a G. Bóhma min. vnitra o trýznivém užíváni dvorního dekretu císařovny
Marie Terezie proti akcím sociální svépomoci,
III. posl. dr Wolfa min. vnitra o neustálém zabavování všech projevů v polském tisku a zvláště
v časopise,. Dziennik Polski" kritisujícich zacházení českých činitelů s polskou menšinou a
stížnosti polského lidu na toto zacházení,
IV. posl. Appelta min. spravedlnosti, že byl zabaven tiskopis "Zpráva o sporu v trestní věci
trockisticko-zinověvského teroristického ústředí,
V. posl. Fischera min. vnitra o zákaze zpívati písně ve Frývaldově,
VI. posl. Jenšovského, Fialy a Mikuláše min. zemědělství o rychlém předložení rybářského zákona,
VII. posl. dr Wolfa min. financí, že pohraniční strážník Josef Dostalik zabil Jindřicha Musiolka
z Fryštátu,
VIII. posl. Obrlika min. vnitra, že bylo zakázáno členské shromáždění sudetskoněmecké strany ve
Varnsdorfu, poněvadž prý pro blízkost státních hranic hrozilo nebezpečí,
IX. posl. dr Kellnera min. spravedlnosti, že trutnovský okresní soud nezachovává jazykový
zákon,
X. posl. inž. Schreibra min. vnitra, že bylo bez důvodu odepřeno hromadné visum k návštěvě
divadelního představení hry "Götz von Berlichingen" v Luisenburgu,
XI. posl. Hirteho min. vnitra, že bylo všeobecně zakázáno fotografovati v celém správním ob-
vodu německojablonského okresního úřadu,
XII. posl. Hirteho min. vnitra, že vrchlabský okresní úřad nezachovává jazykový zákon,
XIII. posl. dr Eichholze min. vnitra, že duchcovská expositura státní policie zakázala vyvěšovati
prapory sudetskoněmecké strany,
XIV. posl. dr Eichholze min. železnic o trestních vyšetřovacích opatřeních železničního průvodčího
na trati Duchcov-Plzeň,
XV. posl. Wollnera min. vnitra, že si četníci při vyšetřováních nepřípustně vyžadují potvrzení
podpisem,
XVI. posl. Röslera min. vnitra, že byl uložen bez důvodu přísný trest správní přes osvobození
soudní a že pražský zemský úřad porušil jazykový zákon,
XVII. posl. inž. Peschky min. vnitra, že opavské policejní ředitelství ve svém jazykovém styku
s cizozemskými Němci nedbá jazykového zákona a rozhodování nejvyššího správního soudu.
649/1 (překlad).
Interpelace
poslance dr Š. A. Fencika
ministrovi spravedlnosti
o zabavení časopisu "Náš Puť".
1. Časopis "Naš Puť", orgán Ruské národně
autonomní strany, stejně jako sama strana, jest
hlasatel zdravých a čestných snah karpatoruského
lidu, aby zařídil svůj život na základech zákonitosti
a hájil zájmy a autoritu československé republiky
jako slovanského státu, k němuž se podkarpatští
Rusové dobrovolně připojili.
Zastávaje se zákonitých práv podkarpatských
Rusů, tvořících s Čechy a Slováky jednu nedělitel-
2
nou republiku, časopis "Naš Puť" tím samým hájí
zákony a ústavu republiky, hájí její autoritu a
autoritu vlády, které se dovolává, kdykoliv pozo-
ruje, že právo bylo porušeno. Neuvědomělá část
úřednictva vidí v tom útoky na sebe a pokračuje
v zabavování časopisu "Naš Puť".
Zabavení lze rozděliti na dva druhy: Zabavení
pro otištění zpráv z pražských českých novin, pro
které tyto noviny nebyly zabaveny, a zabavení,
která lze vysvětliti buď zbytečnou formálností
nebo tím, že úřady špatně znají ruský jazyk.
2. Takové jsou příčiny zabavení č. 124 časopisu
"Naš Puť" (ze dne 19. května 1936). Časopis byl
zabaven, protože otiskl z časopisu "Expres" zprávu
o půjčce ve Francii na investiční práce v republice.
Časopis "Expres" otiskl tuto zprávu bez překážek
a zabaven nebyl. Časopis "Naš Puť", pokládaje tuto
zprávu za povzbuzující a poskytující naději na lepší
budoucnost, což jest zvlášť důležité pro zemi s vět-
ším počtem nezaměstnaných, byl za tutéž zprávu
zabaven.
Druhou příčinou zabavení téhož čísla byl text:
"President může býti jen objektivní, nestranný,
samostatný, iniciátor. Zatím co socialistický vůdce
je docela něco jiného. Ten jest licoměrný. Prohla-
šuje, že jest straníkem Rusů, mluví o nestrannosti,
ale zároveň podporuje mnoha penězi zhoubce
ruskosti, podporuje jedinou ukrajinskou universitu,
vydává miliony na stranickou tiskovou agitkulturu
samostatných Ukrajinců. A kulturní věc karpat-
ských Rusů, československých občanů, hyne. "
V tomto textu není ani stínu urážky pana presi-
denta a není tedy ani příčiny, aby byl zabaven. To
se ukáže ještě jasněji, uvedeme - li řádky předcháze-
jící zabavenému textu: "... A-Zet ztotožňuje ro-
dinu našeho presidenta se socialistickým vůdcem,
o němž jsme se zmínili. To jsme neměli na mysli. "
Tak časopis "Náš Puť" sám protestuje proti nedůs-
tojným myšlenkám o panu presidentovi, které mu
připisuje časopis A-Zet (č. 109 ze dne 9. května
1936). Pokud jde o socialistické vůdce, to jich jest
příliš velké množství, ale nikde, ani v tomto článku
(č. 119 ze dne 5. května 1936), jenž byl pro A-Zet
příčinou podezření, nedůstojných především pro
pana presidenta (a za to tento časopis nebyl zaba-
ven), není zmínky o rodině našeho pana presidenta,
ani žádných narážek na ni.
Ve skutečnosti měl by býti zabaven a pří-
slušně potrestán časopis A - Zet a nikoliv "Naš
Puť", který zabaveným textem povznáší důstoj-
nost pana presidenta a protestuje proti urážejí-
cím ho myšlenkám a výmyslům časopisu A - Zet.
I. Ví pan ministr o nespravedlivém zabavování
časopisu "Naš Puť"?
II. Ví pan ministr, že se na Podkarpatské Rusi
zákony vykládají jinak než v historických zemích ?
III. Je pan ministr ochoten učiniti opatření, aby
se příště takové nespravedlnosti neopakovaly?
V Praze dne 28. května 1936.
Dr Fencik,
Gajda Zvoníček, Ivák, inž. Protuš, Jan Sedláček,
Špaček, Knebort, Kut, dr Domin, dr Dominik, dr
Branžovský, Chmelík, Ježek, Holeček, dr Novotný,
dr Rašín, Smetánka, dr Štůla, dr inž. Toušek,
inž. Schwarz.
649/II (překlad).
Interpelace
poslanců G. Kliebera a G. Böhma
ministrovi vnitra
o trýznivém užívání dvorního dekretu císa-
řovny Marie Terezie proti akcím sociální
svépomoci.
V roce 1773, když bohatá země česká po četných
válkách s Prusy byla finančně vyčerpána - tři
léta před zrušením mučení - vydala nebožka Její
Veličenstvo císařovna Marie Terezie dvorní dekret,
podle něhož sbírky almužen závisely od úředního
povolení.
Tohoto starého úkazu z monarchistické doby se
používá ještě dnes, aby se sociální lidská pomoc
na sudetskoněmeckém hospodářském hřbitově zne-
možňovala nebo trýzněním omezovala.
Není vůbec snadno nalézti ve starých sbírkách
zákonů tento starý dvorní dekret císařovny Marie
Terezie, podle něhož referenti okresních úřadů vy-
hotovují trestní zákony na běžícím pásu, aniž jej
sami kdy četli v původním znění.
Interpelujícím se to však přece podařilo; uvádějí
tedy dvorní dekret císařovny Marie Terezie ze dne
10. září 1773, číslo 1520 cís. král. Tereziánského
zákoníka, jenž v chronologickém pořádku obsahuje
zákony z let 1740 až 1780, které za vlády císaře Jo-
sefa II. částečně ještě plně platí, částečně jsou již
místy změněny, šestý svazek, s nejvyšším povole-
ním, třetí vydání, Vídeň, nákladem Jana Jiřího
Mössle, č. k. priv. knihkupce, z r. 1789 na stránce
618 takto:
"Neoprávněné sbírání almužen se vedle vydávání
veřejných sběracích listů pod přiměřenými tresty
zakazuje; přistižené sběratele almužen pro místa
postižená neštěstím nebo pro jiné příležitosti, ne-
mohou-li se legitimovati dopisem podepsaným Je-
jím Veličenstvem nebo českou dvorní kanceláří
nebo povolením odtud vydaným, nechť vrchnosti
zadrží, pohánějí k odpovědnosti, odeberou jim se-
brané peníze a podají na ně udání prostřednictvím
krajského úřadu nebo přímo vyššímu úřadu. Pa-
tent ze dne 10. září 1773. "
Nepředpojatý čtenář nepoznává nebezpečí to-
hoto dvorního dekretu; domnívá se, že zde jde
o rozumné omezení almužnictví, tedy neoprávně-
ného žebrání.
Ale nejvyšší správní soud, jehož právních ná-
lezů každý státní občan má dbáti, smýšlí přísněji.
V nálezu ze dne 21. dubna 1925, č. 692/24, hájí
právní mínění, že se pojem veřejné peněžní sbírky
naprosto nevztahuje jen na almužny, ale nejvyšší
správní soud také zcela zřetelně vyslovuje, že
nikoliv každá peněžní sbírka, se kterou se někdo
obrací na velký okruh osob, jest veřejnou peněžní
sbírkou podle uvedeného dvorního dekretu. Nej-
vyšší správní soud zvlášť zdůrazňuje, že sice
i sbírky pořádané soukromými osobami dlužno
považovati za veřejné peněžní sbírky podrobené
povolení, ale jen tehdy, když se konají na veřej-
ných místech nebo se zcela všeobecně obracejí na
3
obyvatelstvo, a to na větší množství neurčitých
osob.
Když tedy již právní mínění nejvyššího správ-
ního soudu jest přísnější než mínění, které má ne-
předpojatý čtenář o zmíněném zákazu žebroty císa-
řovnou
Marií Terezií, jest prakse naších správ-
ních úřadů ještě přísnější, než směrnice nejvyš-
šího správního soudu: Naše správní úřady jsou
totiž ochotny každou sběrací činnost, ať se koná
na veřejných místech nebo v uzavřených místno-
stech, ať se obrací jen na členy strany, tedy na
určitý okruh osob nebo se omezuje na jednu sku-
pinu povolání, ať jejím předmětem jest sbírka
peněz nebo potravin nebo šatstva, považovati za
veřejnou sbírku podle uvedeného dvorního dekretu
císařovny Marie Terezie. Naše správní úřady ne-
dbají, zdali účel sbírky jest lidumilný, zdali se
sbírá několik korun pro chudého pohořelce, zdali
se sbírkou mají děti nezaměstnané rodiny zachrá-
niti před smrtí hladem, zdali má býti poskytnuta
podpora nemocnému otci rodiny. Zde vždy zakro-
čují úřady hned trestními nálezy proti sběratelům,
když se dopustili drobného formálního opominutí,
že si totiž nevyžádali úřední povolovací výměr.
Vždyť my interpelující nežádáme nic jiného, než
aby se dbalo zákona, musíme se smířiti i se sta-
rým dvorním dekretem císařovny Marie Terezie,
jejž mužové československého revolučního Národ-
ního výboru převzali dne 28. října 1918 jako plat-
né právo.
Musíme dbáti i nalézání práva nejvyššího správ-
ního soudu, neboť přece žádáme, aby se správní
úřad rozhodně řídil tímto nalézáním. Ale žádáme
také, aby prakse nebyla přísnější a krutější, než
ji žádá sám nejvyšší správní soud.
Nejvyšší správní soud nepožaduje úředního po-
volení pro sbírky peněz a naturalií, které se ne-
obracejí na celou veřejnost, tedy nikoliv na všech-
no obyvatelstvo státu nebo jistého území, nýbrž
jsou omezeny na určitý okruh osob. Při tom nemá
významu, zdali sběratelé vybírají pod širým
nebem nebo v uzavřených místnostech bytů.
časopisy českého tisku nám vytýkají, že my su-
dětští Němci jsme přece jen "menšina". Z tohoto
dovozování by vyplývalo, že my sudetští Němci
jsme určitý okruh osob. My Němci nejsme zvyklí
obraceti se se svými sbírkami na Čechy o pří-
spěvky; pořádáme sbírky mezi sebou. Jsme-li však
"menšina", jsme tedy určitý okruh osob a nepo-
třebujeme pro sbírky mezi sebou úředního povo-
lení. Kdyby se pan ministr vnitra přiklonil k to-
muto mínění, měli bychom konečně také jednou
aspoň výhodu 7, pojetí stále nás odlišujícího, že
jsme jen "menšina", tedy jen určitý okruh osob,
nepotřebovali bychom totiž potom vůbec úředního
povolení pro sbírky peněžní a naturální, které su-
detští Němci pořádají mezi sudetskými Němci.
Ale jest možno, že ministerstvo vnitra hájí
mínění, že my sudetští Němci nejsme "menšina",
tedy omezený okruh osob, nýbrž že jsme pod-
statná součástka celé veřejnosti ve státě, která
pro svou číselnou sílu a kulturní význam má
stejnou hodnotu s celou veřejností ve státě, s níž
se tedy do jisté míry má zacházeti jako s druhým
státním národem.
Ale i potom jest nám vždy ještě otevřena záko-
nitá možnost, abychom jako členové sudetsko-
německé strany bez jakéhokoliv úředního povolení
pořádali sbírky peněz a naturalií, kdykoliv by-
chom chtěli a na jakýkoliv účel. Neboť my ze
sudetskoněmecké strany jsme přece určitý okruh
G sob, a to se nám nebude moci dobře upírati.
Proto si zcela energicky vyprošujeme, aby se jak-
koliv podezřívaly sbírky pořádané mezi členy
sudetskoněmecké strany a abychom při tom byli
obtěžováni šetřením četnictva, výslechy obvině-
ných nebo dokonce trestními nálezy.
Nová nouzová zima jest přede dveřmi. Považu-
jeme svůj sudetskoněmecký hospodářský hřbitov
stále ještě za smutný evropský rekord nezaměst-
nanosti. Letos půjde zcela zvlášť o to, abychom
rychle provedenými sbírkami peněz a naturalií za-
chránili své sudetskoněmecké rodáky před smrtí
hladem, když již státní vyživovací pomoc nedosta-
čuje nebo přichází pozdě.
Tu nemůžeme čekati, až okresní úřad vydá po-
volení ke sbírce, neboť zatím by snad zahynuli
hladem lidé, jimž se má pomoci. Nemělo by se nám
zakazovati, aby naše ženy sebraly šatstvo a prádlo
pro chudé děti krušnohorské mezi členy naší
strany nebo peníze či naturálie. Chceme však, aby
pan ministr vnitra konečně jednou poučil pány
okresní hejtmany a četníky, že sudetští Němci
vůbec, nejméně však jako souhrn členů sudetsko-
německé strany, jsou určitý okruh osob. Přejeme
si, aby se těmto pánům vysvětlilo, že sbírky mezi
námi nejsou veřejné sbírky podle dveřního de-
kretu císařovny Marie Terezie a mohou se tedy
konati i bez úředního povolení. Bude-li to vysvět-
leno, ustane konečně jednou podezřívání a trestání
takových sbírek, neboť dosavadní prakse přímo
obyvatelstvo pobuřuje, poněvadž úřad vyžadující,
aby o povolení byly podávány žádosti podrobené
kolkům a poplatkům, přímo překáží všem, kdož
chtějí pomáhati, místo aby je podporoval rozum-
nou praksí, která podle rozhodování nejvyššího
správního soudu vylučuje z povinného povolování
aspoň ty sbírky, které se pořádají v určitém
okruhu osob.
Úřady by měly býti rády, že jsou stále ještě
lidé, kteří naši nedostatečnou státní vyživovací
výpomoc doplňují živoucím citem národní solida-
rity. Jest kruté a neodůvodněné překážeti sběrate-
lům v jejich požehnané lidumilné činnosti trýzně-
ním, vyplývajícím z tendenčního výkladu dvorního
dekretu císařovny Marie Terezie.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti poučiti
podřízené úřady, že sbírky peněžní a naturální
mezi sudetskými Němci k dobročinným účelům ne-
jsou podrobeny povolení, poněvadž německou men-
šinu dlužno považovati za určitý okruh osob?
2. Jest pan ministr vnitra - nesouhlasí-li s mí-
něním uvedeným u č. 1. - ochoten souhlasně
s právním míněním nejvyššího správního soudu
poučiti podřízené úřady, že sbírky peněz a natu-
ralií pořádané mezi členy sudetskoněmecké strany
dlužno vždy považovati za sbírky, které jsou ome-
zeny na určitý okruh osob a proto nepodléhají
úřední povolovací povinnosti?
3. Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi, aby
se zanechalo trýznivého obtěžování sběratelů, vý-
slechů obviněných a trestních nálezů, je-li sbírka
4
omezena na určitý okruh osob, na př. na členy
sudetskoněmecké strany?
V Praze dne 10. srpna 1936.
Klieber, G. Böhm,
dr Hodina, Hollube, Sandner, Jäkel, Fischer, Kundt,
inž. Karmasin, Franz Němec, Rösler, Wollner,
inž. Künzel, Franz Nitsch, inž. Richter, Wagner,
Axmann, Stangl, May, dr Roache, Frank, Illing.
649/III (překlad).
Interpelace
poslance dr L. Wolfa
ministrovi vnitra
o neustálém zabavování všech projevů
v polském tisku a zvláště v časopise
"Dziennik Polski", kritisujících zacházení
českých činitelů s polskou menšinou a stíž-
nosti polského lidu na toto zacházení.
Zástupcům polského lidu záleží na tom, aby se
se zřetelem na mezinárodní situaci zlepšily po-
měry mezi Českou většinou a polskou menšinou na
Těšínsku a proto snaží se odhalovati chyby v za-
cházení s touto polskou menšinou. Každý takový
projev se zabavuje. Jest pravda, že každé zabavení
potvrzuje soud, neboť pokud policejní úřady uzná-
vají něco za pobuřující a ohrožující veřejný klid,
soud nemůže býti jiného mínění. Ale právě poli-
cejní censura jedná malicherně a prohlašuje každý
projev kritiky nynějších poměrů za nepřípustný a
zabavuje všechno, co směřuje k obrané utiskované
polské menšiny. Takové jednání, při kterém se
polský tisk nepřipouští k diskusi a všechny stíž-
nosti se ihned dusí, musí způsobiti, že vůbec nikdy
nedojde ke zlepšení poměru k polské menšině.
Uvádíme příklady:
1. V časopise "Dziennik Polski" ze dne 29. srpna
1936, č. 158, byl úplně zabaven celý tento článek:
"Osud polského dělníka v třineckých hutích.
V jednom z posledních čísel časopisu "Dziennik
Polski" čtli jsme článek s nápisem "Vyslechnutý
rozhovor", v němž autor popisoval rozmluvu, kte-
rou měli ve vlaku dva Poláci s českým inženýrem.
Ti, kdož čtli tento článek, učinili si úsudek, jak
někteří prý inteligenti jsou informováni a chápou
polskou věc na Těšínsku. Nebudu se obírati touto
věcí, neboť o tom jsme již tolikrát slyšeli a čtli,
ale chci napsati několik slov o nevyslechnuté roz-
mluvě, o rozmluvě, která přímo volá do celého
světa; chci uvésti rozmluvu, kterou skoro denně
slyšíme v třineckých hutích.
Každý dobře ví, že se poslední dobou české no-
viny rozepsaly o "skvělých" výsledcích zápisů do
českých škol, žádné však neuvádějí důvodu, proč
se to stalo, nikdo neříká, jaké děti byly do českých
škol zapsány.
Postavení polského dělníka v třineckých hutích
a vůbec postavení polských dělníků na Těšínsku
zasluhuje politování. Působí se na ně rozmanitým
nátlakem, pohrůžkou, že ztratí práci nebo výdělek,
násilím se jim odnímá přesvědčení, mateřský ja-
zyk a kupují se duše polských dětí. Nelze se tedy
diviti, že potom ten nebo onen se hroutí a třebaže
v jeho srdci vězí něco jiného, přece pod vlivem
hrozby, že ztratí chléb, jde do jiného, sobě nepřá-
telského táboru nebo prodává duše svých dětí a
neuvědomuje si, že právě takovými tahy stále více
zhoršuje své postavení; jsou i tací, kteří přes ne-
ustálé pronásledování věrně hájí svá práva a pře-
svědčení, ale bohužel jest jich stále méně, poně-
vadž jsou udáváni úřadům a bezpečnostním orgá-
nům. Takto bylo v třineckých hutích propuštěno
asi 200 polských dělníků. Stačí stín neodůvodně-
ného podezření a dělník se vyhazuje bez zřetele
k jeho odborným schopnostem.
V takových poměrech žije polský dělník v tři-
neckých hutích. Toto dělnické bratrstvo žije ve
stálé psychose strachu, žije v obavě, zda snad
zítra nepozbude toho kousku chleba pro nějž jeho
otec a děd obětoval celou svou energii a své síly
jen proto, aby mu zajistil lepší budoucnost. Nelze
se tedy diviti, že právě pod vlivem tohoto strachu
a nervosy se stávají tu a tam drobné chyby
v práci, - chyby, které se v normálních poměrech
přehlížejí a z nichž se nevyvazují důsledky. Dne"
polský dělník, když spáchá třeba t nejmenší pra-
covní chybičku, jest ohrořen neslýchaně krutými
následky. Hned na místě je diskvalifikován a na
jeho místo přichází český dělník, jemuž nadržují
rozličné české a Čechům přátelské živly v hutích
i mimo ně Naproti tomu promíjeli se českým
chráněncům velké přehmaty v práci, které se
končí obyčejně jen na "důtce" s odůvodněním:
"Víte. máte štěstí, že jste Čech
jinak byste letěl
do pohybu anebo vůbec ze závodu " Jako příklad
uvedu tento fakt. V mechanické dílně dělník hlá-
sící se k polské národnosti, způsobil na stroji ško-
dn asi za 60 Kč Přes to že chtěl na směně zdarma
opravit stroj a zaplatiti útraty materiálu potřeb-
ného ke správre. nebylo mu to dovoleno. Dostal
však za trest 2 měsíce "pohybu", kde, jsa soustruž-
níkem železa, musel pracovati jako obyčejný ná-
deník ovšem s výdělkem o 50% nižším. V téže
dílně jistý čechofilský chráněnec poškodil velký
stroj, kde škoda činila asi 10 000 Kč. Ovšem páni
protektorové dovedli vyhledati takovou "příčinu",
kterou byl vinník před ředitelstvím omluven a
chráněnci se nic nestalo.
Takových případů bylo by lze uvésti spoustu.
Z toho příkladu vidíme, že českým dělníkům a děl-
níkům, kteří zapřeli svůj původ, všechno se pro-
míjí a před ředitelstvím se ututlávají jejich po-
klesky. Ale polský dělník jest na každém kroku
sužová" a stále se vynalézají "odůvodněné pří-
činy, pro které jsou odborní dělníci posíláni do
.. pohybu".
Na jaře t. r. vytýčila správa hutí heslo- mu-
síme obroditi hutě, poněvadž potřebujeme mladší
síly. A hned byly nalezeny nové oběti, neboť bylo
posláno (propuštěno) na t. zv. neomezenou dovo-
lenou asi 200 polských dělníků s odůvodněním, že
jsou zámožní, že mají své chalupy a kousek pole
Račte si pomysliti, dělník, který celý život šetřil
haléř k haléři, aby si mohl postaviti domek nebo
koupiti kousek pole, dnes je propuštěn z práce jen
proto, že se hlásí k polské národnosti A podí-
5
vejme se na listinu těch, kteří byli do hutí nově
přijati. Skoro všichni noví dělníci jsou lidé, kteří
přišli z cizích stran nebo čechofilové, kteří zapřeli
svůj jazyk. Nenajdeš mezi nimi skoro ani jednoho
syna zdejšího dělníka přes to, že ministerstvo prý
přikázalo, aby se přijímali jen zdejší lidé z oblasti
mezi Těšínem a Jablunkovem. Když se někdo
uchází o přijetí do hutí, setká se nejprve s otáz-
kou: "Jaké máte školy?" Má-li polské, slyšíme od-
pověď:,, Víte, to je nemožná věc, kdybyste měl
"koly české, nějak by to šlo udělat. " A na všechna
zakročení dělnických zástupců odpovídá pan ředi-
tel Jičínský, že v tom neshledává žádnou politiku.
Ovšem, on sám neví, co dělají ti všichni machři na
místech inženýrů, mistrů nebo dozorců.
V takovýchto poměrech žije polský dělník ve
třineckých hutích. Kéž by tuto nevyslechnutou roz-
mluvu uslyšeli směrodatní činitelé v hutích, a pří-
slušní úřední činitelé kéž by se postarali, aby tato
demoralisace a to zlo páchané rozličnými šovinis-
tickými činiteli bylo konečně již jednou zlikvido-
váno. "
2 V časopise "Dziennik Polski" ze dne 1. září
1936. č. 160, byl zabaven v článku nadepsaném
"U Školních hran" tento odstavec:
"Celé zástupy našich dětí budou choditi do škol,
kde se k nim bude neuviti nikoliv v jejich jazyku.
kde se jim spolužáci často budou posmívati. Po-
stní se před ně ta černá životní pravda která je
vytrhla z dosavadního prostředí milého ovzduší,
domácího, rodinného života.
Starší děti si připomenou obraz Jana Komen-
ského, vidící v jejich bývalé škole, jak tulí děti
k sobě a vyhlašuje pro ně a pro jejich rodiče bolo
že se každé dítě má vzdělávati ve svém mateřském
jazyku Zklamání se zahnízdí v jejich duších,
neboť nenajdou odpovědi, proč potomci tohoto vel-
kého učence utíkají před jeho heslem a někteří
by raději byli viděli, kdyby je byl Komenský ne-
vyslovil. Boj o existenci - a nejdůležitejší
posice v tomto boji - rozhodování o chlebu, toho
využil silnější a vnesl jako mor míst, kde se
učí a vychovává mláděž, budoucnost každého ná-
roda. Ve školo, jak je řečeno výše má dítě pozná-
vati, že na světě lze něčeho dosíci jen poctivým
úsilím a prací Tak by to mělo býti, ale bohužel
jest tomu jinak. Bystře přemýšlející dítě pozná
že zajištění si vezdejšího chleba lze získati od-
padlictvím a zapřením svého jazyka Přemýšlí a
přesvědčuje se, že právě proto muselo změniti do-
savadní prostředí, aby otec neztratil práci, aby
nebyl přeložen do hloubi země. aby měl klid Boj
o existenci si zvolil za nástroj školu a dalším úče-
lem tohoto boje jest odnárodňování.
Školní mládeži, která byla nucena opustiti zdi
nišich škol, byla hozena na cestě jejího života
kláda pod nohy Jak může zdolati vyučování v cizí
škole, jak může nepřipustiti, aby ji cizinci nepřed-
háněli když musí přemáhati především jazykové
těžkosti?
A s druhé strany vykorisťovati takovým způso-
bem nezaměstnanost a hospodářskou závislost
slabších neshoduje se vůbec s důstojností člověka
a zasluhuje veskrze jména zločinu.
Nový školní rok byl zahájen ve znamení boje
o existenci a nahou životní pravdu. "
3. V časopise Dziennik Polski" ze dne 25. září
1936, č. 181, byly zabaveny ve článku nadepsaném
,, Hlas Prahy by měl míti vliv na poměry na Tě-
šínsku" tyto odstavce:
"Odedávna čekáme, aby vláda zahájila potírání
rěch těžkostí, které zde nepochybně jsou. neboť
bude nutno na místě samém zlomiti odpor šovi-
nistických českých činitelů Oni se drží zásady
"curus regio, eius natio" (čí panování, toho ná-
rodnost). Výrazem toho bylo v poslední době vy-
budování české školy v polské obci Bukovci. "
"... Mohli bychom zde vysvětliti, jak počet dětí
vzrostl ze 12 na 120, ale bohužel nemůžeme svo-
bodně mluviti o této věci, neboť jak víme ze zku-
šenosti nedovolila by nám to censura Censurní
poměry jsou také malým příspěvkem k ilustraci
"svobody tisku" » vůbec soustav demokracie.
O této demokracii se mnoho mluví, stejně jako
o nutnosti přátelského soužití jednotlivých národ-
ností v republice - hlasatelem těchto ideí jest
president dr Beneš v četných svých recích -
bohužel jejich provedení v praksi se nemůžeme
dočkati. Stěžujeme si na to nejen my, nýbrž
i Němci
"... Jest ona úplně v rukou podřízených or-
gánů, a když se tyto orgány neřídí zásadami pro-
hlašovanými ", shara". podmínky existence polského
lidu musí býti těžké a skutečně také jsou.
Kdyby vláda chtěla opravdu zásadně změniti
svou politiku ve Slezku k polskému lidu, musila
by sáhnouti k prostředkům velmi daleko sahají-
cím a mezi jinými ke zvláštním změnám na čet-
ných úředních místech v této zemi. "
V tomtéž čísle ve článku s nadpisem,. Prohlá-
šení které učinil polský blok na první schůzi no-
vého městského zastupitelstva v Karviné dne
18. září 1936, bylo zabaveno prohlášení pod č. 6
tohoto znění:
"6 Obecní zastupitelstvo bude rozhodně potírati
každé utiskování a trýznění dělníků za to, že po-
sílají děti do polské školy nebo patří k dělnickým
organisacím. "
Bylo to zabaveno přes to, že pro toto prohlášení
na veřejné schůzi obecního zastupitelstva nikdo
nebyl volán k odpovědnosti a přesto, že toto pro-
hlášení bylo otištěno v časopise "Pohotnik
Slaki"
ze dne 26. září 1936. č. 39, a to bez jakýchkoliv
výhrad censury.
Podepsaní se tedy táží:
Nedomnívá-li se pan ministr, že taková nespra-
vodlivá zbavení nepřispějí ke zlepšení a uklidnění
poměrů vůči polské menšině a že odnětí možnosti
kritisovati se příčí zásadě demokratismu Česko-
slovenské republiky a rovnosti všech jejích oby-
vatelů a co hodlá pan ministr učiniti, aby učinil
přítrž takovému jednání censury v Českém Tě-
šíně?
V Praze dne 7. října 1936
Dr Wolf,
Hlinka, dr Sokol, Danihel, Drobný, Suroviak,
Rázus, Čavojský, Sivák, Onderčo, Longa, dr Pru-
žinský, Turček. Dembovský, Šalát, Sidor, Haščík.
Kendra, Slušný, Florek, dr Tiso.
6
649/IV (překlad).
Interpelace
poslance Appelta
ministrovi spravedlnosti,
že byl zabaven tiskopis "Zpráva o sporu
v trestní věci trockisticko - zinověvského
teroristického ústředí".
Litoměřický krajský soud rozsudkem ze dne
8. září 1936 zabavil spis "Zpráva o sporu v trestní
věci trockisticko-zinověvského teroristického ústře-
dí", jenž vyšel v Moskvě nákladem lidového komi-
sariátu spravedlnosti. Okolnosti, za kterých došlo
k tomuto zabavení, ukazují úplnou svévoli odpo-
vědných censurních úřadů v tiskových věcech.
Spis líčí průběh sporu proti teroristům Zinově-
vovi, Kameněvovi a jiným, kteří byli odsouzeni
pravoplatným rozsudkem vojenského soudu Sovět-
ského svazu. O tomto sporu se, jak známo, v Čes-
koslovensku v celé veřejnosti a také v tisku široce
hovořilo a zprávy o sporu, které vydávalo úřední
zpravodajské jednatelství Sovětského svazu, Tass,
uveřejňoval veškerý československý tisk. Zmíněná
brožurka neobsahuje nic jiného než obšírné vy-
líčení sporného řízení. Vydal ji úředně lidový ko-
misariát spravedlnosti Sovětského svazu. Jak své-
volné jest zabavení, jest zřejmo z toho, že státní
zastupitelství ve spisku obsahujícím asi 180 strá-
nek vytklo jednu jedinou větu, totiž větu z obža-
lovací řeči nejvyššího státního zástupce Sovět-
ského svazu Višinského, která zní: "Ale vy jste
hromádka pravých protirevolucionářů, zástupců
předních stráží mezinárodní protirevoluce, ale vy
vystupujete proti předním strážím proletářské
světové revoluce. Vy jste povstali proti svobodě a
štěstí národů. " V tomto projevu nejvyššího stát-
ního zástupce Sovětského svazu, jenž kritisuje po-
litickou úlohu teroristů Zinověva a Kameněva a
naprosto se nedotýká politických poměru Česko-
slovenska, vidí litoměřické státní zastupitelství
provinění proti nějakým československým zá-
konům.
Toto zabavení nejen dokazuje, jak censurní
prakse litoměřického státního zastupitelství jest
svévolná. Dlužno je zároveň považovati za čin ne-
přátelství tohoto soudního úřadu proti soudním
úřadům spřáteleného Svazu socialistických sovět-
ských republik, že si československý státní zá-
stupce troufá vylíčiti projev nejvyššího státního
zástupce Sovětského svazu jako směřující proti
Československu, nemaje pro to ani stín důkazu,
a že se litoměřický krajský soud k takovému roz-
hodnutí připojuje, dokazuje, že tyto úřady ne-
chtějí vzíti na vědomí, že náš stát udržuje přátel-
ské styky se Svazem socialistických sovětských re-
publik. Ba ještě více. Zabavení zmíněného spisu
nedovoluje, aby československá veřejnost byla in-
formována o teroristických piklech, jejichž stře-
diskem jest fašistické Německo a které vážně
ohrožují i československo.
Tážeme se proto pana ministra:
1. Je-li ochoten naříditi, aby toto zabavení bylo
ihned zrušeno?
2. Je-li ochoten pohnati k odpovědnosti litomě-
řické státní zastupitelství pro tento čin zřejmého
nepřátelství proti spřátelenému Svazu sovětských
socialistických republik?
3. Je-li ochoten poskytnouti záruky, že se příště
podobnými svévolnými činy soudních orgánů, které
mu jsou podřízeny, nebude znemožňovati rozšiřo-
vání úředních publikací vlády nebo určitých vlád-
ních míst Svazu socialistických sovětských re-
publik?
V Praze dne 9. října 1936.
Appelt,
Zápotocký, Fušřič, Procházka, dr Clementis, B.
Kohler, Hodinová-Spurná, Dolling, Kosik, Schenk,
Beuer, Machačová, Nepomucký, Vodička, Šliwka,
Krosnář, Slánský,
Šverma, Borkaňuk, Kopřiva,
Schmidke, Synek.
649/V (překlad).
Interpelace
poslance B. Fischera
ministrovi vnitra
0 zákaze zpívati písně ve Frývaldově.
i ve Frývaldově úřad, dovolávaje se známého
dekretu Ferdinanda Dobrotivého o představeních,
zakázal zpívati písně na shromážděních sudetsko-
německé strany. Tento dekret se vztahuje sice na
herce a provazolezce - ovšem i na polykače ohně
a mečů -, ale nikterak na rovnoprávné českoslo-
venské státní občany německé národnosti (ethnic-
ké a jazykové příslušnosti), kteří užívají svého
ústavního práva, aby se klidně a beze zbraní shro-
mažďovali.
Tážeme se pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti vyšetřiti
vytýkaný stav věci?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi, aby
se ve frývaldovském správním okrese již proti-
právně nezakazovalo zpívati písně na slavnostech?
V Praze dne 8. října 1936.
Fischer,
dr Hodina, inž. Karmasin, Knorrc, dr Kellner,
Kundt, Wollner, Hollube, dr Zippelius, Jobst,
Sandner, Gruber, Jákel, inž. Kiinzel, Illing, Stangl,
dr Rosche, Axmann, inž. Peschka, inž. Schreiber,
Franz Němec, May.