Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 3. zasedání.
655.
Interpelace:
I. posl. Stangla min. financí a min. vnitra, že podřízené úřady sužují pro označování mě-
ny v německém jazyku jinak než »Kč«,
II. posl. Vodičky min. spravedlnosti o neslýchané censurní praksi státního zastupitelství
v Praze proti časopisu Maják,
III. posl. Haščíka min. národní obrany vo věci nepřijimania Slovákov-učňov do Zbrojovky
v Brně,
IV. posl. Krosnáře min. školství a národní osvěty a min. spravedlnosti o trestném zachá-
zení čakovického faráře Nešvary se školní mládeží,
V. posl. Klimenta a Sliwky vládě RCS o označování dělníků za nespolehlivé a o jejich
propouštěni,
VI. posl. Klimenta a Šliwky min. veřejných prací o protizákonném propouštění dělníků
správou dolu Pokrok v Petřvaldě, náležejícího báňské hutní společnosti,
VII. posl. Klimenta a Šliwky min. veřejných prací o poměrech a přijímání dělníků na státním
dole Evžen v Petřvaldě a Václav v Rychvaldě u Orlové,
VIII. posl. Hladkého min. financí ve věci platebních rozkazů, kterými se vyměřuje poplatek
nezaměstnaným dělníkům z nekolkovaných kvitancí na stravovací poukázky,
IX. posl. Ježka min. financí ve věci resystemisace ve Státním úřadě statistickém,
X. posl. Smetánky min. vnitra o nesprávném počínáni četnické stanice v Českém Krumlově,
XI. posl. dra Domina min. národní obrany ve věci delegace Vojenského zeměpisného
ústavu na IV. sjezdu slovanských geografů a etnografů v Sofii,
XII. posl. Knorreho min. vnitra, že brněnský zemský úřad v případě Josefa Klementa nedbal
jazykového zákona,
XIII. posl. Knorreho min. vnitra, že brněnský zemský úřad dále nezachovává jazykového
zákona,
XIV. posl. Franre Němce, dr Hodiny a Budiga vládě, že se v Brně nedbá jazykového zákona,
XV. posl. inž. Karmasina min. Školství a národní osvěty, že se při vyučování zeměpisu ne-
přihlíží k místním jménům, podle ústavy volně užívaným v řečí,
XVI. posl. Franze Němce min. spravedlnosti a min. vnitra o přezkoušení zákonitosti infor-
mačních pramenů mosteckého »Severočeského slova* a o neodůvodněném zatýkání, které
provedla mostecká státní policie.
655/I (překlad).
Interpelace
poslance G. Stangla
ministrovi financi
a ministrovi vnitra,
že podřízené úřady sužuji pro označová-
ní měny v německém jazyku jinak
než »Kč«.
Kterýsi kupec ve Stříbře byl potrestán, po-
něvadž jeden jeho zaměstnanec vyvěsil cenové
lístky s označením »Kr« místo »Kč«. Zemský
úřad zrušil trestní nález jako nezákonný.
Jeden z členů naší strany byl obšťastnén
(etnickým Setřením v obchodních místnostech a
dokonce výslechem jako obviněný ve správním
řízení, poněvadž ve vývěsní skřínce sudetskonč-
mecké strany byla kupní cena deníku »Die Zeit<
rukopisně uvedena v »Ktsch« místo »Kč«. I toto
řízení musil ovšem okresní úřad zastaviti, poně-
vadž zde nebylo trestné skutkové podstaty.
Ale nejen soukromé osoby bývají zřejmě ob-
těžovány a pronásledovány, aniž se pan ministr
financí a pan ministr vnitra o tom dovědí, trýz-
nivým vyšetřováním, výslechy jako obviněných
a protizákonnými výměry, okresní úřady se po-
koušejí dokonce zakazovati celým svazům, aby
2
užívaly německého jazyka označujíce naši měnu.
Tak na přiklad okresní úřad vyzval Svaz ně-
meckých samosprávných sborů, aby ve veřejném
tisku užíval pro označení československé měno-
vé jednotky »Kč«, jinak že se bude musiti za-
kročiti podle ustanovení ministerského nařízení ze
dne 30. září 1857, č. 198 ř. z.
Proti tomuto opatření podal Svaz německých
samosprávních sborů stížnost, jejíž obsah se vy-
znamenává nutkavou logikou a jest přímo kla-
sický.
Interpelujicí doporučují oběma interpelova-
ným pánům ministrům, aby si přečetli přesný a
objemný obsah stížnosti v ZKV, zprávách Svazu
německých samosprávných sborů v Českosloven-
ské republice, 15. ročník, Teplice-Šanov, ze dne
20. dubna 1935, č. 8, sloupec 187, č. 119/1 a mo-
hou také tento časopis krátkou cestou ihned před-
ložiti k nahlédnutí.
Již odstavec 1 stížnosti označuje případně
právní stav. Zní:
Zákon č. 187/1919 obsahuje úpravu měny
pro území československého státu. Neobsahuje
žádného policejního předpisu, což vyplývá již z
toho, že provedením se pověřuje výlučně ministr
financí (§ 12). Zvláště neobsahuje ani § 5 tohoto
zákona žádného policejního příkazu, nýbrž pou-
ze určuje, jak se má jmenovati jednotka česko-
slovenské měny. Proto nemůže býti základem pro
trestní úřední úkon podle ministerského nařízení
č. 198/1857, když toto nařízení ustanovuje:
Všechny činy a opominutí, které platnými
zákony nebo nařízeními, která vydaly úřady v
mezích své působnosti, jsou sice všeobecně pro-
hlášeny za trestné nebo aspoň z policejních ne-
bo jiných veřejných zřetelů za protizákonné, aniž
v předpisech o tom vydaných jest na to uvalen
určitý trest, pokud nelze na ně užíti všeobecného
trestního zákoníka, buďtež trestány peněžními
pokutami od 1 do 100 zlatých nebo vězením od
6 hodin do 14 dnů. «
Předpoklady tohoto ministerského nařízení
nejsou tedy dány pro § 5 měnového zákona, po-
něvadž tento zákon nějaký čin nebo opominutí
neprohlašuje ani všeobecně za trestný ani z po-
licejních nebo jiných veřejných zřetelů za proti-
zákonný.
Tím již jest tedy vyložena protizákonnost o-
patření, poněvadž úřad hrozí trestem za chová-
ní, které nebylo zakázáno zákonitým předpisem
nebo úředním předpisem chráněným zákonem.
Tato stížnost přivedla český tisk z míry; ča-
sopisy prošla tato zpráva:
»Kč« jest chráněna vládním nařízením. Poně-
vadž se v území německého jazyka často ještě
užívá označení »K« nebo »Tschechokrone« nebo
»Ktsch« místo »Kč«, a to v obchodech atd., bu-
de, jak ohlašuji »Lidové listy«, vydáno příště
vládni nařízeni, podle něhož se bude směti užívati
jen označeni »Kč« a to i při označováni cen
zboží v obchodech a vůbec ve veřejném životě.
Přestupky proti tomuto nařízení budou trestati
okresní soudy. «
Interpelujicí podávají tuto interpelaci uvede-
ným ministrům nejen pro vytýkané trýznění, pro
výslechy jako obviněných a protizákonné výmě-
ry, které směřovaly proti těm, kdož si v ústav-
ně zaručeném svobodném užíváni jazyka nedali
vnutiti českou hlásku »č«, nýbrž interpelující va-
rují také dotázané odborné ministry, aby v me-
ziministerském řízeni vůbec neuvažovali o zasa-
hováni do svobodného užíváni jazyků.
Byrokracie nemá asi chuti předstoupiti s ce-
lou touto otázkou před nejvyšší správní soud.
Proto asi připravuje protiústavní vládní nařízeni,
aby takto německému jazykovému společenství
mohla protiústavně vnutiti jazykovou značku, od-
porující zvukosloví, která jest cizí německému
jazykovému společenství.
Proti takovým úmyslům ohlašujeme velmi
ostrý odpor. Nedovolíme našemu německému ja-
zykovému společenství vnutiti žádné hlásky, kte-
ré nemají co činiti s německým jazykem a jsou
inu cizí. Kdyby se měl takový pokus učiniti, ne-
vidíme v něm jiného účelu než pokořiti německé
jazykové společenství.
Svobodně užívání jazyka a ochrana německé
kultury jsou nám zaručeny smlouvou o ochraně
menšin, ústavou a v pěkných nedělních recích o
rovnoprávnosti. - - -
V této věci si vyhrazujeme stížnost ke Spo-
lečnosti národů a tážeme se pánů ministrů:
1. Jest pan ministr financí a pan ministr vni-
tra ochoten dáti vyšetřiti vytýkaný stav věci a
zakročiti proti vytýkané praksi některých okres-
ních úřadů?
2. Zda se skutečně meziministersky projed-
nává vládní nařízení, které německému jazyko-
vému společenství v soukromém a obchodním
styku vnucuje hlásku »č«, cizí tomuto spole-
čenství?
V Praze dne 5. srpna 1936.
Stangl,
inž. Karmasin, Gruber, dr Zippelius, Inž. Lischka,
May, dr Kellner, inž. Peschka, dr Rosche, Hirte,
Knorre, Kundt, Nickerl, E. Köhler, Obrlik, Inž.
Künzel, Sandner, Wollner, dr Peters, Franz Ně-
mec, Knöchel.
655/II.
Interpelace
poslance Jana Vodičky
ministru spravedlnosti
o neslýchané censurni praksi státního
zastupitelství v Praze proti časopisu
»Maják«.
V periodicky vycházejícím časopise »Maják«
č. 8 ze srpna 1936 státní zastupitelství v Praze
zkonfiskovalo tuto noticku:
3
Božka F., Nebušice (13 let). «
Krajský trestní soud v Praze jako soud tisko-
vý výměrem pod značkou a číslem Tb 573/36/2
uznal, že uveřejněni noticky »tvoří skutkovou
podstatu přečinu výzvy k trestním činům dle
§ 15, č. 2 zákona na ochranu republiky, « ač obsah
a tendence konfiskované noticky - nota bene
13 leté žačky - neodpovídá.
Podepsaní se proto táží pana ministra spra-
vedlnosti:
1. Zná pan ministr dosavadní neslýchanou
konfiskační praksi státního zastupitelství v Praze?
2. Souhlasí pan ministr s touto konfiskační
praksi?
3. Je pan ministr ochoten zjednati nápravu
a učiniti vše, aby censurní úřady respektovaly
příslušná zákonná ustanovení o svobodě tisku a
o svobodě projevu mínění tiskem, zejména §§113
a 117 ústavní listiny Československé republiky?
V Praze dne 2. září 1936.
Vodička,
Fuščič, Procházka, Schmidke, Dölling, B. Köhler,
Beuer, Schenk, Kosík, Krosnář, Synek, Macha-
čová, Nepomucký, Borkaňuk, Sliwka, Kopřiva,
dr Clementis, Šverma, Slánský, Hodinová-Spurná,
Široký.
655/III.
Interpelácia
poslanca Štefana Haščíka
ministrovi národnej obrany
vo veci neprijímania Slovákov-učňov
do Zbrojovky v Brne.
V čsl. Štátnej Zbrojovke v Brne vybudovaná
je odborná učňovská škola pre výchovu odbor-
ného robotníctva a remeselníkov špecialistov
v zbrojnom priemysle. Počet učňov je viac než
300. V roku 1936 prijato bolo 148 nových učňov.
V tomto počte niekoľko sto učňov nebolo do
dnes ani len jednoho Slováka. Toho roku hlásilo
sa 5 slovenských uchádzačov. Hoci žiadatelia
vyhoveli všetkým podmienkam pre prijatie, ich
žiadosti boly jednoducho odmietnuté s tým odô-
vodnením, že sa hlásil taký počet, ktorý niekoľko-
krát prevyšuje počet uvolnených miest. Hoci
toto odôvodnenie je výsmechom takzvanej če-
skoslovenskej vzájomnosti v praksi a svedčí o
vyloženej zlomyseľnosti správy Zbrojovky, pod-
níku štátneho a teda i slovenského, boly urobené
aj ďalšie kroky priamo u pána ministra národnej
obrany, aby toto provokačné a Slovákov urá-
žajúce rozhodnutie Zbrojovky zrušil. A ku po-
divu, pán minister ako šéf vojenskej správy, po-
stavil sa na stanovisko správy Zbrojovky a od-
mrštenie slovenských uchádzačov svojim pí-
somným sdelením interpelantovi pod čj. 31. 693/
pres. 2. odd. 1936 potvrdil. Pán minister teda
schválil krivdu, spáchanú na Slovákoch a pri-
klonil sa k názoru, že Slováci v Štátnom podniku,
v brnenskej Zbrojovke, nemajú čo hľadať! Tam,
kde bolo prijato 148 českých mladíkov, nemôže
byť prijato ani len 5 Slovákov, hoci Slovákom
ako štátnemu národu patrilo by tam každý rok
35 miest! Prípad Slovákov v brnenskej Zbrojov-
ke je len pokračovaním v reťazi ťažkých krívd,
ktoré sú sústavne páchané na Slovákoch vo
všetkých odvetviach vojenskej správy.
Preto pýtanie sa pána ministra:
Či je ochotný sa postarať z úradnej moci
o to, aby ukrivdení slovenskí uchádzači boli do
Zbrojovky ešte tento rok dodatočne prijatí?
Či je ochotný zaznávanie a šikanerie Slová-
kov u vojenskej správy a v podnikoch k nej pri-
členených zamedziť?
Čo hodlá pán minister urobiť, aby sa s prí-
slušníkmi slovenského národa zachádzalo tak,
ako s príslušníkmi národa českého?
V Prahe, dňa 9. októbra 1936.
Haščík,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Florek, Sivák.
dr Pružinský. Onderčo, Kendra, Hlinka, dr Sokol,
dr Wolf, Slušný, Longa, Rázus, Sidor, Suroviak,
Šalát, dr Tiso, Turček, Drobný.
655/IV.
Interpelace
poslance Krosnáře
ministru školství a národní osvěty
a ministru spravedlnosti
o trestném zacházeni čakovického faráře
Nešvary se školní mládeži.
Dostali jsme od občanů z Čakovic sdělení,
v němž se praví:
Čakovické veřejnosti jest již z části známa
bohulibá a výchovná činnost místního faráře pana
Nešvary, která před 14 dny vyvrcholila lékař-
ským ošetřením zle zřízeného mladého, 16letého
školáka, člena katolické mládeže. Tento povedený
4
mravokárce, který jinak při vymáhání poplatků
za různé církevní výkony, vystupuje způsobem
lichvářským a zpupným, projevuje velikou lásku
k mladým hochům. Proto se snaží organisovati
mládež pod svou patronancí.
Upozorňujeme na nebezpečí, které hrozí na-
šim dětem, protože tento pán doposud vyučuje ve
škole, ač měl již dávno býti v železech odveden
do vězeni.
Zabraňte přístupu tohoto pána do školy, je-
hož abnormální a nebezpečné chování jest úředně
známo. Žádejte důrazně zákrok místni školní rady
a úřadů.
Jest nebezpečí z prodleni, trestný čin pana
faráře má býti ututlán.
Ptáme se proto pánů ministrů:
1. Co hodlají učiniti, aby zmíněnému poža-
davku čakovického občanstva bylo vyhověno?
2. Co hodlají učiniti, aby věc byla řádně vy-
šetřena a vinník důrazně potrestán?
V Praze dne 16. října 1936.
Krosnář,
dr Jar. Dolanský, Fuščič, dr Clementis, B. Köhler,
Procházka, Beuer, Dölling, Schmidke, Šverma,
Kosík, Schenk, Machačová, Nepomucký, Synek,
Borkaňuk, Slánský, Hodinová-Spumá, Široký,
Klíma, Kopřiva, Vodička, Sliwka.
655/V.
Interpelace
poslanců A. Klimenta a K. Šliwky
vládě ČSR
o označování dělníků za nespolehlivé a
o jejich propouštění.
V chemickém závodě firmy Rütgers v Zábřehu
n. O. byl propuštěn pro nespolehlivost dělník Jo-
sef Štverka. Když se dotazoval, jakým právem
byl označen za nespolehlivého, odpověděl mu
vedoucí závodu pan inž. Zamrzla, že je to dobro-
zdání policejního ředitelství v Moravské Ostra-
vě. Proti tomu že on nemůže nic dělat
Závodní výbor žádal o zpětné přijeti jmeno-
vaného dělníka. Uváděl sociální důvody, že jde
o živitele několikačlenné rodiny, dvou malých
dětí
10 a 11 let, dále, že nebyl nikdy trestán a
že jde o dělníka bezúhonné pověsti. Závodnímu
výboru bylo znovu odpověděno, že správa zá-
vodu má zprávy z policejního ředitelství, že se
jedná o komunistického Štváče, který byl již ně-
kolikráte zavřený. A když členové závodního vý-
boru dokazovali, že tato informace je nesprávná
a nepravdivá, prohlásil ředitel závodu, jestli mu
nedají pokoj, budou prohlášeni také za nespo-
lehlivé a propuštěni. V tomto případě šlo o členy
závodního výboru.
Jde zřejmě o zneužiti zákona o obraně státu
v intencích reakce a fašismu. Příslušnost ke ko-
munismu postačí pro označení za nespolehlivého
a zbavení zaměstnání. Policejnímu ředitelství
v Moravské Ostravě i panu inž. Zamrzlovi je vel-
mi dobře známo, že komunisté stojí v prvních
řadách obránců demokratické republiky a pří-
slušnost ke komunismu označovat za nespolehli-
vost je při nejmenším svévolné poškozování
obrany a bezpečnosti republiky.
Tážeme se proto vlády, co hodlá zaříditi:
1. Aby křivda, spáchaná na dělníku Štver-
kovi byla okamžitě napravena, aby mu byl na-
hrazen ušlý výdělek a přijat do zaměstnání na
své dřivější místo;
2. aby zneužíváni zákona o obraně státu,
označování za nespolehlivé, bylo napříště zne-
možněno pokud jde o komunisty a všechny stou-
pence socialistických a demokratických organi-
sací vůbec;
3. aby správy závodů, pracujících na obranu
republiky, byly v rukou spolehlivých demokratů
a republikánů, reakcionáři aby byli z vedoucích
míst závodů odstraněni;
4. aby relace policejního ředitelství v Mor.
Ostravě odpovídaly demokratickému duchu a
zájmu obrany republiky a bylo znemožněno zne-
užívat politické moci k persekuci protifašistů;
5. aby vinníci byli zjištěni a potrestáni?
V Praze dne 15. října 1936.
Kliment, Sliwka,
Fuščič, Procházka, Dölling, B. Köhler, Vodička,
Beuer, Kosík, Široký, Schenk, Machačová. Nepo-
mucký, Synek, Borkaňuk, Slánský, Šverma,
Klima, Hodinová-Spurná, Kopřiva, Schmildke.
655/VI.
Interpelace
poslanců A. Klimenta a K. Šliwky
ministru veřejných prací
o protizákonném propouštění dělníků
správou dolu Pokrok v Petřvaldě, nále-
žejícího báňské hutní společnosti.
Začátkem října letošního roku bylo na Šach-
tě Pokrok v Petřvaldě propuštěno 15 horníků.
5
Správa dolu odůvodnila toto propuštěni tím, že
se vrátilo 15 mladých horníků z vojny, kteří
před nastoupením vojenské služby na závodě pra-
covali a které podle ujednání je povinna přijmou-
ti do zaměstnání. Správa dolu však využila této
příležitosti k tornu, aby z důvodů politických pro-
pustila horníky, známé protifašisty. Vedlo ji k to-
mu hlavně, že v nejbližší době budou volby zá-
vodních rad. Důkazem toho je, že mezi 15 pro-
puštěnými byli na prvním místě uvedeni 3 horní-
ci poměrně mladí, známi svým poctivým dělnic-
kým smýšlením a nemající nároků, vyplývajících
z bratrského pojištěni. Na šachtě však jest ještě
celá řada horníků, kteří mají odpracován po-
třebný počet roků do provise a které správa zá-
vodu i tak propusti nebo kteří odejdou dobro-
volně. Je proto nesporné, že správě dolu zále-
želo na tom, aby dostala ze závodu ty, kteří při-
cházejí v úvahu jako kandidáti v nadcházejících
volbách závodní rady.
Horníci, o které v tomto případě jde, se jme-
nují: Rojan Josef, který odpracoval na této šach-
tě 22 let, je živitelem rodiny, dvou Školních děti;
dále Červenka František, který má také odpra-
cováno více než 20 let, taktéž živitel dvou dětí a
jednoho sirotka, kterého přijal za vlastního po
zabitém kamarádu, a Vašíček František, který
odpracoval 24 let a je taktéž živitelem četné ro-
diny. Ostatních 12, o které jde, má nárok na
provisi podle zákona o hornickém pojištění.
Pozadí výpovědi má výlučně politický ráz.
Rojan Josef vystoupil v lednu letošního roku na
valné hromadě skupiny horníků Národního sdru-
ženi jámy Pokrok proti tajemníku této organisa-
ce Mrůzkovi, který hrubě urážel presidenta re-
publiky a politické strany, zvláště socialistické
a lidové, které hlasovaly pro presidenta dra Be-
neše. Onen tajemník uvedl ve své řeči, že lido-
vá strana i strany socialistické byly koupeny
za miliony, aby se pro volbu presidenta rozhod-
ly. Propuštěný horník Rojan nejenom že hned na
místě se proti těmto hrubým urážkám ohradil,
ale dovolával se při různých příležitostech, jako
tomu bylo o týden později na veřejné schůzi hor-
níků v Dělnickém domě v Petřvaldě, zakročení
proti tomuto tajemníku Národního sdruženi. To
opakoval i při schůzích, které se konaly v sou-
vislosti s obecními volbami v Petřvaldě. Ale
přesto proti sekretáři Národního sdružení zakro-
čeno nebylo a nyní, když je zde příležitost, pro-
vádí se vůči tomuto horníku politická msta a je
propuštěn ze zaměstnání. Druzi dva jmenovaní
jsou propuštěni zároveň s ním proto, že jsou je-
ho kamarády a jedná se o bývalé členy zavod-
ni rady za PSH.
Ze jde o akt politické msty a o zřejmě pro-
vinění proti zákonu o útisku dokazuje také to,
že jmenovaní horníci pracovali na závodě všech-
na léta tak, že jim nebyla učiněna ani ta nej-
menší výtka. Mimo to, jestliže správa šachty od-
volává se na 15 vrátivších se z vojny, je nutno
přihlížeti k tomu, že naproti tomu znovu 8 hor-
níků k aktivní vojenské službě odcházelo, takže
rozdíl mezi přicházejícími a odcházejícími je
pou-
ze 7 a propuštění tohoto počtu stačilo, aby po-
čet osazenstva nebyl rozmnožen. V tom smyslu
také zní ujednáni mezi zástupci těžařů a horní-
ků z 20. března 1931, ve kterém správy uhel-
ných závodů se zavazují přijmouti zpět ty, kteří
se vrátili z činné vojenské služby a vyhrazuji si
naproti tomu, že to nesmí znamenat rozmnoženi
počtu osazenstva. To všechno nasvědčuje tomu,
že správa dolu Pokrok zřejmě zde smysl ujed-
náni překročila.
Dalším důkazem je i ta okolnost, že jde zno-
vu o šachtu, která stala se pověstnou i při po-
sledních volbách, pokud jde o uplatňováni teroru
proti nepohodlným kandidátům. Bylo to právě
na Pokroku, kde odehrál se před 4 lety tragický
případ horníka Klimše. Ve svém posledním dopise
na rozloučenou uvedl Klimša mezi jiným toto:
».... a to, co se udalo při volbách zavodni
rady, to mně dojalo.... « Těmito slovy měl
na mysli události, které se staly před 4 lety při
posledních volbách do závodních rad. Tehdy kan-
didátka Průmyslového svazu horníků byla zne-
možněna tím, že její kandidáti byli pohrůžkou
propuštěni z práce přinuceni odvolati kandidatu-
ry u svých podpisů a ti, kteří nepodlehli nátla-
ku, byli vyhozeni ze zaměstnání, jako na př. hor-
ník Špičák, který byl uvržen do bídy a nezaměst-
nanosti, ačkoliv pracoval u báňské hutní 22 let,
řivil několik dětí a starou matku. Ti, kteří tehdy
hýli vinníky těchto událostí (hlavně závodní ra-
da, složená z členů Národního sdružení spolu se
správou závodu), znovu postupuji jako tehdy.
V revíru mezi hornickým lidem panuje přesvěd-
čeni, že intelektuálním původcem zoufalého a ne-
správného rozhodnuti nadaného hornického vy-
nálezce Klimše ze Šumbarku bylo Národní sdru-
ženi a že toto znovu vytváří podobné ovzduší
jako tehdy. O tom svědčí, co jsme již výše u-
vedli. Nedbajíc na zkušenost tragického případu
před 4 lety znovu se postupuje, jak to žádá zá-
jem Národního sdruženi. Znovu páni dolů doka-
zují, že je jim vše dovoleno, každá nesprave-
dlnost, znovu vytváří atmosféru, ze které se rodí
zoufalství.
Průmyslový svaz horníků prostřednictvím
svých zástupců žádal úřady, revírní báňský ti-
rád, policejní ředitelství v Moravské Ostravě,
ministerstvo veřejných prací a vnitra, aby se za-
bránilo této nespravedlnosti, aby se zabránilo po-
licejnímu teroru, aby byla zajištěna demokrati-
cká práva horníků. Páni ale přesto provádějí
svou. Na Pokroku vyhazuji horníky hlavně pro-
to, že je před volbami závodních rad a osazen-
stvo má být zastrašeno a znemožněna kandidát-
ka, která by znamenala ztrátu posice pro Národ-
ní sjednocení.
Také na šachtě Žofie v Porube u Orlové,
náležející české obchodní společnosti, propouští
se dokonce více horníků, nežli se jich vrací z
vojny. Vrátilo se jich 16, 7 jich odchází, takže
rozdíl je 9; ale správa šachty propustila 20 hor-
níků. Mezi vypovězenými jsou i horník, jehož
otec byl na šachtě této společnosti zabit, a že-
natí živitelé rodin. I zde je možno říci, že se
jedná o výpovědi, které mají politické pozadí.
6
A propouští se v době, kdy není na zmíně-
ných šachtách dostatek lidi. Onemocní-li horník,
není za něho náhrady. Není lidi na výdřevu, ale
páni dolů propouštějí. Bezdůvodně, politicky.
Tento postup vyvolává neklid v revíru, v rodi-
nách hornického lidu. Vytváří se stav, který ne-
ní k prospěchu brannosti a republiky. Vždyť o-
stravsko-karvínský revír jsou hranice republiky,
horníci jsou hraničáři. Je proto tím více povin-
nost vlády, aby dbala jejich zájmů a postarala
se o zajištění sociálních i demokratických. odbo-
rových práv hornického lidu.
Tážeme se proto, co hodlá pan ministr pod-
niknouti, aby
1. výpovědi horníků, dané z politických dů-
vodů na jámě Pokrok a na jámě Žofie, byly
zrušeny a horníci znovu přijati do zaměstnání;
Hodinová-
Spurná, Slánský, Šverma, Kopřiva, Klima.
2. odborová práva horníků na šachtách byla
respektována a zajištěny demokratické volby zá-
vodních rad;
3. vinníci byli zjištěni a potrestáni a učiněna
přítrž teroristické a bezpečnost republiky ohro-
žující Činnosti Národního sdruženi;
4. stav osazenstva byl doplněn, jak toho těž-
ba vyžaduje a bezpečnost horníků byla zajištěna
tak, aby odpovídala dnešní zmechanisované
těžbě?
V Praze dne 16. října 1936.
Kllment, Šliwka,
Fuščič, Procházka, Dolllng, B. Köhler, Schenk,
Vodička, Beuer, Kosík, Machačová, Nepomucký,
Schmldke, Široký, Synek, Borkaňuk,
655/VII.
Interpelace
poslanců A. Klimenta a K. Šliwky
ministru veřejných prací
o poměrech a přijímání dělníků na státním
dole Evžen v Petřvaldě a Václav
v Rychvaldě u Orlové.
Přijímání mladých dělníků na oba jmenova-
né doly vyvolává již delší dobu nespokojenost
mezi hornickým lidem. Postupuje se tak, že se
nedbá sociálních potřeb místního obyvatelstva,
hlavně pokud jde o hornické rodiny, a přijímáni
jsou lidé i ze vzdálených míst, zřejmě podle po-
litických legitimací. Děti horníků zaměstnaných
na státních dolech byly zvláště plně opomíjenv.
Proto jakmile se proslýchalo na jámě Evžen, že
se koncem záři budou přijímati mladí dělníci, byl
o to projevován všeobecný zájem, členové zá-
vodní rady se několikráte v této věci dotazovali
u správy šachty. Nedostalo se jim však žádného
vysvětlení a naopak správa se vymlouvala na
ministerstvo veřejných prací, které prý samo ce-
lou záležitost vede a o přijetí mladých horniků
rozhoduje. Stalo se dokonce, že tentýž den, kdy
byla v závodě vyvěšena vyhláška se jmény mla-
dých dělníků, kteří byli přijati do zaměstnáni,
hodinu před tím bylo zástupcům dělnictva řeče-
no, že dosud nic z ministerstva v této věci ne-
došlo. Děti horníků z jámy Evžen přijaty neby-
ly. To vedlo k tomu, že v sobotu dne 3. října
došlo před závodem Evžen k demonstraci dělní-
ků, pensistů a jejich žen. Tato směřovala proti
provokativnímu postupu při přijímáni mladých
dělníků do práce. Rozhodující pro přijetí nebyly
sociální poměry, ale příslušnost k politické stra-
ně. Tak se stalo, že byl přijat synek dozorce
a naproti tomu syn živořícího pensisty byl od-
mítnut. V závodě je z toho veliké pobouřeni.
Dále zneklidňuje horníky, že na žádné šach-
tě v ostravsko-karvínském revíru není tolik děl-
níků přihlášeno u různých podnikatelů, jako na
obou státních dolech. Správy dolů, zřejmě za
tím účelem, aby nemusely platiti dělníkům mzdu
podle kolektivní smlouvy, přihlašují dělníky u
různých podnikatelů. Tito podle našeho zjištěni
dostávají na každého dělníka 30. - Kč na den
na směnu a dělníkům vyplácejí pouze 16-18 Kč.
Firma tak úplně za nic má pro sebe za každé-
ho dělníka 12-14 Kč na směnu. Správa závodu
ušetři tak u každého dělníka 10 Kč denně, které
by mu jinak musela platit, kdyby ho přímo za-
městnávala. Pobuřující při tom je, že značná
část těchto dělníků je zaměstnána na pracích,
souvisejících s provozem závodu. Je to přímé
zneužívání dnešních neutěšených hospodářských
poměrů, které vedou k dalekosáhlému zbídačová-
ní hornického lidu.
Tážeme se proto pana ministra veřejných
práci, co hodlá zaříditi, aby
1. mladí dělnici přijímáni byli předně z hor-
nických rodin, pracujících na státních dolech
Evžen i Václav a přednostní právo aby se řídilo
podle sociálního postaveni;
2. dělnici pracující na pracích, souvisejících
s provozem dolu, byli přijati do stavu osazen-
stva, podléhajícího přímo správě dolu a byla jim
vyplácena mzda a požitky podle kolektivní
smlouvy;
3. pojímání dělníků podle politických legiti-
maci a z protekce bylo napříště znemožněno a
ti, kteří se v tomto směru provinili, aby byli řád-
ně o svých právech a povinnostech poučeni?
V Praze dne 15. října 1936.
Kliment, Šliwka,
Fuščič, Procházka, dr Clementis, B. Köhler,
Dölling, Schmidke, Beuer, Kosik, Vodička, Synek,
Schenk, Nepomucký, Machačová, Slánský, Sver-
ma, Široký, Hodinová-Spurná, Kopřiva,
Borkafiuk.