Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 4. zasedání.
664.
Interpelace:
I. posl. dra Roscheho min. financí, že podřízené úřady nedbají rozhodnutí nejvyššího
správního soudu,
II. posl. Stangla min. vnitra, že bylo zakázáno přečísti na veřejné schůzi dekret Ferdinan-
da Dobrotivého o představeních,
III. posl. Axmanna min. vnitra, že se při vykonávání shromažďovací policie užívá proti su-
detskoněmecké straně neobyčejně intensivních způsobů dozoru,
IV. posl. G. Böhma min. vnitra a min. spravedlnosti, že se provádějí domovní prohlídky
bez soudcovského rozkazu,
V. posl. Sandnera min. vnitra a min. veřejných prací o četnických opatřeních proti dělníkům
ze sudetskoněmecké strany na stavbě silnice v soudním okrese bezdružickém,
VI. posl. Nickerla min. sociální péče, že se při sestavování okresních a obecních sociálních
komisí nedbá volebního výsledku sudetskoněmecké strany,
VII. posl. inž. Schwarze min. spravedlnosti o neodůvodněném zabavení »Poledního Listu«,
VIII. posl. Hollubeho vládě, aby byl přezkoumán stav reserv všech pojišťoven,
IX. posl. Knorreho min. vnitra, že brněnský zemský úřad jednojazyčnými českými tiskopi-
sy stále porušuje jazykový zákon,
X. posl. inž. Lischky min. vnitra, že ústecký okresní úřad bez důvodu sesadil předsedu
neštěmického společenstva rozličných živností,
XI. posl. inž. Schreibra min. vnitra, že cebivské četnictvo zakročilo proti obrazům předse-
dy sudetskoněmecké strany,
XII. posl. dra Hodiny min. financí, že finanční strážník Pírko bez důvodu zatkl stavebního
technika Hanuše Lorenze z Kořenová,
XIII. posl. Hladkého a Frant. Němce min. vnitra o zabavení časopisu »Severočeský dělník«
v Teplicích-Šanově č. 38 ročník 39. ze dne 18. září 1936,
XIV. posl. Maye min. vnitra, že se nepatřičně úředně užívá výrazů »zněmčené území«,
XV. posl. dra Roscheho min. vnitra, že šluknovská expositura státní policie zakázala vyvě-
šovati ručně psané nápisy,
XVI. posl. Obrlika vládě o katastrofální hospodářské situaci obcí v dolním údolí Vítky
v okrese frýdlantském.
2
664/I (překlad).
Interpelace
poslance dra A. Roscheho
ministrovi financi,
že podřízené úřady nedbali rozhodnutí
nejvyššího správního soudu.
1. Podle stálého rozhodování nejvyššího
správního soudu pokladniční honoráře lékařů ne-
podléhají výdělkové dani, poněvadž se vypláceti
ve služebním poměru. Přes to berní komise první
a druhé stolice po léta podrobovaly tyto poklad-
niční honoráře výdělkové dani a nutily lékaře,
aby v každém jednotlivém případě podávali od-
volání, a poněvadž i odvolací komise tato odvo-
lání zamítala, aby podávali stížnosti k nejvyšší-
mu správnímu soudu, a to vše přes to, že nej-
vyšší správní soud přímo ve spoustě nálezů stále
a bez výjimky prohlašoval, že tyto požitky ne-
podléhají výdělkové dani. V tomto směru nasta-
la vtek před jakousi dobou změna. Finanční sprá-
va uznává nyní po dlouholetém zdráhání stano-
visko nejvyššího správního soudu; berní správy
prohlašují, že podle pokynů vyšších úřadů vyho-
ví odvolání, bude-li včas podáno, ale stejně jako
dříve musí poplatník podávati odvolání, aby há-
jil své právo. Je vlak proti právu, že se přihlí-
ží jen ku případům, ve kterých byly včas po-
dány opravné prostředky, zatím co lékaři, kteří
nepodali odvolání, musí z pokladničních honorářů
platiti výdělkovou daň, ačkoliv to podle rozho-
dováni nejvyššího správního soudu odporuje zá-
konu. Doporučovalo by se, aby se navázaly sty-
ky s odborovými organisacemi lékařů a aby byl
učiněn pokus, aby i lékařům, kteří nepodali o-
pravné prostředky, byla odepsána výdělková daň
z pokladničních honorářů.
2. Od vydání přirážkového zákona číslo 31
Sb. z. a n. z roku 1920 podléhají dary poplat-
kům i tehdy, když o nich nebyla sepsána listina.
Novela o dědických poplatcích číslo 278 ř. z.
z roku 1915 uvádí vedle vlastních darů, o nichž
pojednává v § 30, v § 31 čtyři skupiny věno-
vání, totiž věno, výbavu atd., které nejsou dary,
ale s nimiž podle novely o dědických poplatcích
dlužno jednati jako s dary. Nejvyšší správní soud
počínaje od nálezu »Bohuslav 1779« z roku 1924
až do posledních svých nálezů z let 1934 a 1935
v celé řadě rozhodnutí vyslovil, že tato věnování
uvedená v § 31 novely o dědických poplatcích
podléhají dani z darováni jen tehdy, když byla
o nich sepsána listina, ale nikoliv, když byly uza-
vřeny pouze ústně. Odůvodnění obsahuje pod-
statně to, že ustanoveni přirážkového zákona
číslo 31/1920 Sb. z. a n., podle něhož poplatko-
vá povinnost nezávisí na sepsání listiny, platí jen
pro dary ve vlastním smyslu, jak o nich jedná
§ 30 novely o dědických poplatcích, ale nikterak
pro věnování podle § 31, neboť to právě nejsou
dary, nýbrž dlužno s nimi jen jako s dary zař
cházeti. Bez zřetele k tomuto stálému a věcně
jistě správnému nalézání nejvyššího správního
soudu hájí finanční úřady první a druhé stolice
stále ještě opačné stanovisko a podrobuji i vě-
nování podle § 31 novely o dědických poplatcích
dani z darováni i tehdy, když nebyla o nich se-
psána listina. Příčinou tohoto chování poplatko-
vých stolic jest pokyn vyššího úřadu: totiž pro-
slavený výnos ze dne 11. února 1933, číslo 40. 374/
32-V-16. V něm se úřadům nejen nařizuje, aby
proti rozhodování nejvyššího správního soudu
podrobovaly dani z darování věnování podle § 31
novely o dědických poplatcích i tehdy, nejsou-li
o nich sepsány listiny, nýbrž dokonce se jim na-
řizuje, aby jako trest předpisovaly jejich zvýše-
ni v plném zákonitém výměru; podá-li potom
strana odvolání, má se jí nabídnouti, že se zvý-
šeni odpise, bude-li rekurs odvolán, leda že by
zvláštní okolnosti případu mluvily proti tomu. Ale
kdyby bylo nutno rozhodovati o odvoláni -a kdy-
by se odvoláni dovolávalo rozhodování nejvyšší-
ho správního soudu, dlužno je přes to zamítnouti
a to s odůvodněním, které jest ve výnosu ob-
šírně uvedené, ale jehož neudržitelnost byla ně-
kolikrát prokázána spisy a rozhodováním nejvyš-
šího správního soudu. Ovšem se zdá, že finanční
správa i v této otázce hodlá opustiti své dosa-
vadní postaveni proti nejvyššímu správnímu sou-
du a pomalit obrátiti. Výnosem ze dne 3. ledna
1936 číslo 145. 137/1935, který jest označován ja-
ko dodatek k proslulému výnosu ze dne 11. úno-
ra 1933, nařizuje ministerstvo financí, že se z vě-
nování podle § 31 novely o dědických poplatcích,
pokud o nich nebyla sepsána listina, nemá až na
další předpisovati daň z obohaceni. Zároveň však
nařizuje, aby se pečovalo o to, aby se promlčeni
vyměřovacího práva přerušilo, a z této výhrady
vyplývá, že se finanční správa aspoň s konečnou
platností ještě nehodlá vzdáti svého odporu proti
rozhodování nejvyššího správního soudu.
Interpelující považují za nutné, aby pan mi-
nistr financí zaujal stanovisko k těmto otázkám,
aby tedy podřízené úřady ve všech případech
dbaly toho, že se nutno říditi nalézáním nejvyšší-
ho správního soudu.
Tážeme se pana ministra financi:
1. VI pan ministr o vytýkaných nešvarech?
2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby v uve-
dených případech dosáhl toho, aby prakse úplně
souhlasila s nálezy a právním míněním nejvyšší-
ho správního soudu?
V Praze dne 13. října 1936.
Dr Roseto,
inž. Schreiber, Illlng, E. Köhler, Sogl, Inž. Künzel,
Gruber, May, Budig, Axmann, Obrlik, Wagner,
Jäkel, Hollube, a Bohm, Birke, Inž. Lischka,
inž. Karmasln, Inž. Peschka, dr Peters, F. Nitsch,
Stangl, dr Kellner, dr Hodina, Rösler.
3
664/II (překlad).
Interpelace
poslance G. Stangla
ministru vnitra,
že bylo zakázáno přečísti na veřejné
schůzi dekret Ferdinanda Dobrotivého
o představeních.
Na měsíční schůzi Šluknovské místní skupi-
ny sudetskoněmecké strany, která se konala dne
27. srpna 1936 večer ve šluknovské tělocvičně,
přihlásil se k rozpravě okresní vzdělavatel su-
detskoněmecké strany JUDr Hanuš Bergmann, a
když mu předseda, místní vedoucí Maděr, udělil
slovo, uvedl asi toto:
Zdejší státní policejní úřad zakazuje od ně-
jaké doby zpívati písně na politických schůzích
a odůvodňuje tyto zákazy formálně ještě plat-
ným Nejvyšším rozhodnutím císaře Ferdinanda
Dobrotivého z roku 1835. Rád bych vám tedy pro
vaše poučení přečetl znění tohoto zákona, jak byl
dekretem ze dne 15. ledna 1836 oznámen kraj-
ským hejtmanům a jak jsem jej našel ve starém
svazku Sbírky krajinských zákonů v knihovně
děda mého zaměstnavatele. «
To však zakázal přítomný komisař šluknov-
ské expositury státní policie Chech a odůvodnil
to tím, že to není na programu a že to vůbec
»není možné«.
Tento dekret ve výňatcích zní: »Jeho veli-
čenstvo se dovědělo, že od nějaké doby značně
vzrostl počet kočujících hereckých společností,
provazolezců, uměleckých gymnastů, kočujících
tlup hudebníků nebo majetníků jiných vystavo-
vaných předmětů všeho druhu, kteří procházejí
všemi směry po rakouských zemích. Dávno plat-
ná a občas obnovovaná policejní nařízení vždy
ukládala pánům krajským hejtmanům zvláštní po-
vinnost, aby hlavně se zřetelem na to, že kočo-
vání takových lidí, zvláště s vystavovanými
předměty bez podstatného významu nebo s pro-
dukcemi nízkého druhu, které nešetří ani mrav-
nosti a podporují náklonnost k zahálce, a že mno-
ho takových tuláků, když jim zmíněná výděleč-
ná činnost nestačí, buď připadá na obtíž obcím
a místním vrchnostem, nebo si nedovoleným způ-
sobem hledí opatřiti to, co chybí k jejich výži-
vě, - působili k tomu. aby povolení k takovvm
produkcím byla přísně uvažována a zřídka udíle-
na. Jeho c. k. Veličenstvo tedy Nejvyšším roz-
hodnutím ze dne 5. prosince 1835 nařídila pro
příště jako nezničitelnou směrnici:
1. Od nynějška smějí jen zemští presidenti
udíleti......
2. Také v zemských hlavních a jiných mě-
stech, v nichž jsou c. k. policejní ředitelství ne-
bo komisařství, dlužno všeliké produkce, přednáš-
ky a vystavování za peníze učiniti závislými na
povolení zemských presidií, jen si tato presidia,
než rozhodnou, mají vyžádati zprávu od těchto
policejních úřadů.
3. atd. «
Dekret Ferdinanda Dobrotivého o představe-
ních se vztahuje na herce a provazolezce, obdob-
ně snad i na polykače ohně a mečů, ale nikdy
na svobodné občany Československé republi-
ky, kteří zpívají písně na veřejné schůzi. Pouze
naše správa, mylně si vykládajíc právo, používá
tohoto starého dekretu, aby zakazovala zpívati
písně.
Nebylo tedy vůbec důvodu, zakazovati pře-
čtení dvorního dekretu Ferdinanda Dobrotivého,
který dnes ještě platí pro herce, provazolezce
atd., aby tím protizákonná prakse naší správy
byla podrobena věcné kritice veřejného míněni.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
se již nikdy nezakazovalo předčítati na veřej-
ných schůzích předkonstituční normy, které dnes
ještě patří k podstatě našeho zákonodárství?
V Praze dne 13. října 1936.
Stangl,
dr Kellner, Gruber. F. Nitsch, Inž. Schreiber, Inž.
Karmasin, Birke. Wagner, Inž. Peschka, Sogl,
Axmann. Inž Lischka, Illing, G. Böhm. E. Köhler,
Rösler, Hollube, dr Hodina, Inž. Künzel, May,
Jäkel.
664/III (překlad).
Interpelace
poslance R. Axmanna
ministru vnitra,
že se při vykonávání shromažďovací po-
licie užívá proti sudetskoněmecké straně
neobyčejně Intensivních způsobe dozoru.
Nejen Češi, nýbrž i rovnoprávní českoslo-
venští státní občané německé národnosti (ethni-
cké a jazykové příslušnosti) mají ústavní svo-
bodné právo shromažďovati se klidně a beze
zbraní. V tomto právu nesmějí býti omezováni
více než toho vyžaduje veřejný klid a pořádek.
Správa musí vynaložiti vše, aby její úředníci
vykonávajíce shromažďovací policii jednali pokud
možno tak šetrné a zdrženlivě, aby se nevzbu-
zoval dojem, jako by správa užívala dozoru nad
4
shromážděním k tomu, aby ústavně zaručenou
shromaždovací svobodu omezovala opatřeními,
která nemají nic společného s péčí o zachování
veřejného klidu a pořádku na schůzi.
Těmto demokratickým zásadám svobody
však odporují a se příčí dozorčí opatřeni někte-
rých policejních úřadů.
Tak na příklad žádal úředník chabařovické
policejní expositury předsedu jisté schůze, a to
místního vedoucího sudetskoněmecké strany z Bo-
hosudova, aby mu oznámil jména a adresy svo-
bodných československých státních občanů ně-
mecké národnosti (ethnické a jazykové přísluš-
nosti) hlásících se k rozpravě, poněvadž mu by-
lo nařízeno, aby tyto údaje zjistil. Předseda
schůze ovšem vyhověl tomuto příkazu. To však
nemění nic na tom, že interpelující jsou opráv-
něni a povinni interpelovati pana ministra vnitra
o tomto způsobu dotazování.
Již před několika měsíci ostatně úřední orgá-
ny žádaly ve schůzi určené pro výcvik řečníků
v Chabařovicích, aby jim rovněž byla oznámena
jména a adresy řečníků účastnících se roz-
pravy.
V neděli dne 30. srpna 1936 konali obchod-
níci a živnostníci sudetskoněmecké strany v Bo-
hosudově odbornou poradu, ke které se rovněž
dostavil policejní orgán. Po několika dnech při-
šel k panu Heidlerovi, který této schůzi předse-
dal, policejní orgán a vyzval ho, aby mu ozná-
mil jména míst, kde jsou obchodnické a živno-
stenské stavovské skupiny sudetskoněmecké stra-
ny. Pan Heidler ovšem této úřední výzvě vy-
hověl.
K takovému zjišťování není naprosto důvo-
du. Taková šetření nemají již nic společného se
shromažďovací policií, nýbrž budí dojem dozor-
čí činnosti, která jest schopna citelně a nesne-
sitelně omezovati okruh svobody bezúhonných
československých státních občanů německé ná-
rodnosti (ethnické a jazykové příslušnosti), jimž
jest ústavně zaručena rovnoprávnost s jejich čes-
kými spoluobčany.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zjistiti, pá-
traly-li úřední orgány po adresách řečníků, ú-
častnících se rozpravy v ústeckém soudním okre-
se skutečně podle nařízení úředních přednostů?
3. Jest pan ministr ochoten zrušiti tato pro
rovnoprávné československé státní občany němec-
ké národnosti (ethnické a jazykové příslušnosti)
nesnesitelná, nedemokratická a nemoderní dozor-
čí opatření?
V Praze dne 12. října 1936.
Axmann,
G. Böhm, inž. Schreiber, Birke, Inž. Karmasín,
Obrlík, dr Kellner, Wagner, Gruber, Stangl,
Jäkel, F. Nitsch, Hollube, May, inž. Künzel, Inž.
Peschka, Rösler, Sogl, dr Hodina, E. Köhler,
Illing, inž. Lischka, Budig.
664/IV (překlad).
Interpelace
poslance G. Bonina
ministrovi vnitra
a ministrovi spravedlnosti,
že se provádějí domovní prohlídky bez
soudcovského rozkazu.
Množí se případy, že četníci provádějí do-
movní prohlídky bez soudcovského rozkazu, ba
dokonce bez jakéhokoliv příkazu. Tak dostali in-
terpelující na přiklad tuto zprávu o takové pří-
hodě z Kraslic:
»V pondělí dne 31. srpna 1936, odpoledne asi
ve 3 hodiny, přišli do kraslické okresní úřadovny
tři četníci, tajný policista kraslického okresního
úřadu a strážník města Kraslic, kteří hlásili, že na
rozkaz chebského krajského soudu musí prohle-
dati okresní úřadovnu sudetskoněmecké strany.
Prohlédnuvše důkladně všechny obálky s do-
pisy, přihrádky u psacího stolu a všechny jiné zá-
suvky a skříně, vzali s sebou 22 obálek s pokyny
a dopisy, aby je na četnické stanici prohlédli. Po
jejich přezkoumáni, které provedli za přítomnosti
okresního jednatele, vrátili mu zase 19 obálek,
zatím co si ostatní 3 obálky podrželi, aby je ještě
jednou důkladně prozkoumali.
Spisy v těchto 3 obálkách si okresní jednatel
očísloval a o zadržených dopisech a pokynech
byl sepsán zápis.
V úterý dne 1. září 1936 byly i zbývající 3
obálky vráceny a z těchto 3 obálek zabaveno:
Č. 240, memorandum 441 ze dne 1. srpna 1936
chebské okresní úřadovny sudetskoněmecké
strany.
C. 242, opis dopisu ze dne 4. srpna 1936 cheb-
ské okresní úřadovny sudetskoněmecké strany.
U č. 240 a 242 šlo o nějaká volná místa v Ně-
mecku, a jejich doslovné znění je zřejmé z pů-
vodního dopisu kraslického okresu a z opisu cheb-
ského okresu, které musí býti v chebské okresní
úřadovně sudetskoněmecké strany.
Č. 151, dopis ze dne 8. srpna 1936 od krajské
úřadovny VII sudetskoněmecké strany na dotaz
o novém zahájeni provozu rotavské válcovny
kraslického okresu od oddělení zaměstnanců, a
opis tohoto dopisu bude lze nalézti rovněž v Kar-
lových Varech.
Č. 274/77, pokyn hlavni úřadovny sudetsko-
německé strany B - 20/36 ze dne 25. srpna 1936.
6. list, pokyn o praporech.
C. 239, opis dopisu ze dne 5. srpna 1936 hor-
noblatenšké okresní úřadovně sudetskoněmecké
strany o vyvěšování praporů. Původní dopis
v hornoblatenské okresní úřadovně.
5
Č. 237, dopis od hornoblatenské okresní úřa-
dovny sudetskoněmecké strany kraslickému okre-
su o vyvěšení praporu. Opis v hornoblatenské
okresní úřadovně.
Č. 195, krajský poukaz B 13/36 ze dne 5. srpna
1936 o praporech.
Č. 153, memorandum se značkou P/Tr/14/36
ze dne 12. srpna 1936 od podbořanského okresu,
volební kraj VII o praporech. Opis v podbořanské
okresní úřadovně.
Č. 154, opis dopisu karlovarské krajské úřa-
dovně ze dne 13. srpna 1936 o praporu. Původní
dopis v karlovarské krajské úřadovně.
Č. 143/145, pokyn hlavní úřadovny O. G. 33/36
ze dne 12. srpna 1936 v trojím vyhotovení.
Č. 33/2, náčrty praporů místních skupin a
okresů (2 listy). Dále byla zabavena brožura »Co
nás stála revoluce«, která prý pochází z Německa
od národněsocialistické německé strany dělnické,
ale o které vůbec nevíme, jak se do úřadovny do-
stala. Ležela v zásuvce v psacím stole a dostala
se tam asi za nepřítomnosti okresního jednatele,
když byl na vojenském cvičení.
Kraslický okresní úřad prohlásil na dotaz vý-
měrem ze dne 9. září 1936, č. j. 23. 041, že čet-
nictvo »provedlo tuto domovní prohlídku bez roz-
kazu se zřetelem na bližší okolnosti případu,
zvláště na nebezpečí z prodlení, které náhle na-
stalo. «
Taková prakse činí ústavně zaručené domov-
ní právo neúčinným.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra a pana
ministra spravedlnosti:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti vyšetřiti
vytýkaný stav věci?
2. Jsou páni ministři ochotni dáti vyšetřiti.
přikročilo-li četnictvo v tomto případě k domovní
prohlídce bez příkazu a bez soudcovského roz-
kazu?
3. Jsou páni ministři ochotni dáti vyšetřiti,
bylo-li nebezpečí z prodlení skutečně tak velké a
nastalo-li tak náhle, že bylo četnictvo oprávněno
provésti domovní prohlídku bez příkazu a bez
soudcovského rozkazu?
4. Jsou páni ministři ochotni poskytnouti zá-
ruky, že svoboda domovního práva bude všemi
zákonitými prostředky chráněna proti každé do-
movní prohlídce, která není dostatečně odůvodně-
ná a kterou provádí četnictvo z vlastního popudu?
V Praze dne 12. října 1936.
G. Böbm,
inž. Schreiber, Birke, inž. Künzel, Gruber, Obrlik,
Wollner, dr Zippelius, dr Rosche, Franz Němec,
dr Peters, Stangl, inž. Peschka, May, inž. Kar-
masin, dr Hodina, inž. Lischka, E. Köhler, Illing,
Sogl, Rösler, Sandner.
664/V (překlad).
Interpelace
poslance R. Sandnera
ministrovi vnitra
a ministrovi veřejných prací
o četnických opatřeních proti dělníkům ze
sudetskoněmecké strany na stavbě silnice
v soudním okrese bezdružickém.
V pátek dne 26. června 1936 v 10 hod. dopo-
ledne byly zahájeny práce na říšské silnici z Plzně
do Karlových Varů mezi obcemi Štipoklasy,
Trhomné a Budeč, které prováděla stavební fir-
ma Františka Arazíma z Plzně. Nezaměstnaní děl-
níci z obce Trhomného se dověděli o zahájeni
prací teprve, když zde již byli dělníci z jiných
vesnic a okresů. Počet potřebných nezaměstna-
ných v obci Trhomném činil toho dne 16 mužů.
Tito šli tedy hned ku předákovi zmíněné stavební
firmy, Františku Trübrovi, a žádali ho, aby je
přijal do práce. Stavbu vedoucí však prohlásil
před přítomnými dělníky, že nesmí přijímati pří-
slušníky sudetskoněmecké strany, nýbrž jen čle-
ny německé sociálně demokratické strany a sva-
zu zemědělců, i když tito mají ve chlévě několik
kusů dobytka. Na otázku dělníků, kdo to nařídil,
odpověděl předák, že to bylo doporučeno seshora,
od úřadu. Na opakovanou domluvu odpověděl to-
též. To mohou dosvědčiti: Hanuš Neubauer ze
Skelné Hutě č. 14, Karel Peterschelka ze Skelné
Hutě č. 18, Vojtěch Worschech ze Skelné Hutě
č. 15, Alois Worschech ze Skelné Hutě č. 6, Alois
Weiss ze Skelné Hutě č. 25, Vojtěch Teichner ze
Skelné Hutě č. 49, Václav Peterschelka ze Skelné
Hutě č. 17, Karel Hess ze Skelné Hutě č. 13,
všichni: pošta Krsy.
Když se to stalo, vyjádřil se jistý již zaměst-
naný dělník, Josef Jünger z Bezdružic č. 114:
»Jsem pokladníkem sociálně demokratické strany
a mohu vám pomoci. Opatřím vám knížky so-
ciálně demokratické strany a ručím, že hned do-
stanete práci. « To mohou dosvědčiti: Vojtěch
Worschech ze Skelné Hutě č. 18, Alois Worschech
ze Skelné Hutě č. 6, Karel Peterschelka ze Skelné
Hutě č. 18. Alois Weiss ze Skelné Hutě č. 25.
Karel Hess ze Skelné Hutě č. 13, a Vojtěch Teich-
ner ze Skelné Hutě č. 49, pošta Krsy.
Nezaměstnaní z obce Trhomného si tedy stě-
žovali u trhomenského obecního úřadu. To bylo
téhož dne; v sobotu dne 27. června t. r. šel člen
okresního zastupitelstva Josef Spona s trhomen-
ským obecním starostou Raimundem Teichne-
rein a důvěrníkem dělníků k předákovi Františku
Trübrovi zase se žádostí, aby přijal do práce ne-
zaměstnané z obce Trhomného. Předák se vy-
slovil: Že smí přijmouti jen lidi, kteří se vykáží
doporučujícím dopisem od četnictva. Obecní
úřad potom písemně požádal četnickou stanici
v Krsech, aby vydala nezaměstnaným z obce
6
Trhomného takové potvrzení, aby mohli býti při-
jati do práce. Dopis byl doručen poslem. Staniční
velitel v Krsech, vrchní strážmistr Šik, řekl po-
slovi, že takovéto potvrzení nevystaví, poněvadž
nemá k tomu příkazu nadřízeného úřadu a ostatně
je prý přijímání dělníků soukromou věcí. Člen
okresního zastupitelstva Josef Spona může však
dokázati, že tento četník druhého dne vydal ta-
kový doporučující dopis česky psaný svobodné-
mu mládenci z Mansdorfu v okrese královickém
Arnoštu Schillerovi, a že tento také v pondělí dne
29. června L r. mohl nastoupiti práci. Naopak
otcové rodin nedostali doporučující dopis a nebyli
také přijati do práce.
V pondělí dne 29. června t. r. šel člen obec-
ního zastupitelstva Josef Spona s obecním staro-
stou Raimundem Teichnerem a nezaměstnanými
dělníky ještě jednou k vedoucímu Františku
Trubrovi. Všelikými domluvami o chování čet-
nictva dosáhli toho, že potom podnikatel stavby
sám přijal většinu nezaměstnaných.
Tážeme se pana ministra vnitra a pana mi-
nistra veřejných prací:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jsou páni ministři ochotni dáti poučiti
všechny podřízené úřady, že při opatřování práce
nejsou přípustné žádné stranicko-politické úvahy?
3. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti za-
hájiti kázeňské řízení proti četníkům, kteří pro-
vedli vytýkané úřední činnosti?
V Praze dne 12. října 1936.
Sandner,
Hollube, G. Böhm, inž. Schreiber, Inž. Lischka,
Inž. Künzel, Stangl, May, dr Peters, dr Rosche,
dr Zippelius, Obrlik, Gruber, inž. Karmasin, Inž.
Peschka, dr Hodina. Illing, Birke, Rösler, Sogl,
E. Köhler.
664/VI (překlad).
Interpelace
poslance P. Nickerl
ministru sociální péče,
že se při sestavování okresních a obec-
ních sociálních komisi nedbá volebního
výsledku sudetskoněmecké strany.
Bezpříkladný volební úspěch sudetskoněmec-
ké strany, předseda Konrád Henlein, ze dne 19.
a 26. května 1935 vyžaduje, aby správní orgány
vzaly na vědomi tuto demokratickou vůli obyva-
telstva a dbaly ji i při jmenováních do okres-
ních a obecních sociálních komisí.
Poněvadž se to nestalo, nýbrž naopak se od-
mítá jakékoliv obnovení těchto komisí, způsobila
tato prakse ve veřejném mínění sudetských Něm-
ců bouři rozhořčení. Toto rozhořčení jest tím ví-
ce oprávněné, že skoro každý úřad zaujímá jiné
stanovisko k požadavku obyvatelstva, aby byl
změněn osobní stav okresních a obecních soci-
álních komisí. Tak prohlašují na příklad okresní
úřady kapličky, horšovskotýnský, žamberský,
českolipský, dačický a přísečnický: Funkční ob-
dobí neuplynulo, není tedy důvodu, aby komise
byly rozpuštěny a nově jmenovány.
Okresní úřady chomutovský a královédvor-
ský prohlašuji: Volební výsledek ze dne 19. a 26.
května 1935 nemá vlivu na sestaveni okresních
a obecních sociálních komisí.
Tachovský okresní úřad prohlašuje: Dlužno
vyčkati příkazu zemského úřadu.
Kraslický okresní úřad prohlašuje: Ve výno-
sech ministerstva sociální péče není žádné usta-
novení o obnovení okresních a obecních sociál-
ních komisí.
Teplickošanovský okresní úřad prohlašuje:
Tyto komise se ani nevolí ani nejmenuji, nýbrž
sestavuji pouze odbornými opatřeními minister-
stva sociální péče.
Falknovský okresní úřad prohlašuje: Komise
se nesestavuji podle zvláštního klíče, nýbrž ob-
čanský živel je v nich zastoupen tím, že jsou tam
zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců. Přes to
bylo v Pochlovicích v okrese falknovském pro-
vedeno nové jmenováni.
Plánský okresní úřad výměrem ze dne 18.
září 1935, číslo 24229/35 sice odmítl jmenovati
členy, poněvadž zástupci politických stran nemo-
hou býti jmenováni; později však tento okresní
úřad, což dlužno uznati, v četných obcích plán-
ského politického okresu nově sestavil tyto ko-
mise a při tom aspoň přibližně přihlížel k po-
litickým stranám.
Krnovský okresní úřad se domnívá, že se
nesmi přihlížeti k politickým stranám.
Všechny tyto vady vyplývají především z to-
ho, že komise byly sestaveny hlavně v roce 1933
a výnos ministerstva sociální péče ze dne 26.
června 1933, číslo 28200/III/E/1933 a ze dne 11.
listopadu 1933, číslo E-3420-17/11 o zahrnutí ucha-
zečů do státní vyživovací akce neobsahuje usta-
novení o funkčním období okresních a obecních
sociálních komisi.
Jest v zájmu státu, aby obyvatelstvo mělo
důvěru ve členy okresních a obecních sociálních
komisí. Proto jest nutno, aby tyto komise byly
sestaveny převážně z příslušníků té strany, kte-
ré obyvatelstvo při posledních volbách vyslovilo
svou důvěru. Poněvadž v oblastech osídlených
sudetskými Němci soustředila na sebe skoro 70%
všech odevzdaných hlasů sndetskoněmecká stra-
7
na, předseda Konrád Henlein, má také nárok,
aby zmíněné komise byly nově obsazeny a aby
se přiměřeně přihlíželo k tomuto volebnímu vý-
sledku. Není možné, aby se dovolilo marxisti-
ckým činitelům, poraženým ve volebním boji, po-
dle své vůle vládnouti v sociálních komisích a
aby se jim přenecháváte rozhodnutí, koho dluž-
no považovati za potřebného. Aby uvedli jen je-
diný příklad, ukazují interpelující na to, že na
př. v Krásné Lípě v okrese falknovském obsta-
rává veškeré rozdílení sociální demokrat. Zvlá-
ště jest povážlivé, že jednotlivé nižší úřady mají
rozličné mínění o novém jmenování. Důvodem to-
hoto nešvaru jest především, že uvedené výno-
sy ministerstva nejsou jasné, poněvadž vůbec ne-
obsahují ustanoveni o funkčním období obecních
a okresních sociálních komisí.
Tak vzniká podezření, že ministerstvo sociál-
ní péče chce v těchto komisích zavésti podobné
poměry jako v nemocenských pokladnách, ve kte-
rých již po jednu generaci nebyla provedena
změna jejich složení. Naskýtá se podezření, že
ministerstvo sociální péče chce nedemokraticky
snášeti stav, který nutně musí vésti ke ztrnulosti
těchto komisi ve prospěch několika marxistických
funkcionářů, kteří ještě zbyli po květnových vol-
bách r. 1935.
Takový stav vzbuzuje vášnivý odpor obyva-
telstva, poněvadž se nedbá demokratických zá-
sad a tento stav jest schopen propast mezi su-
detskoněmeckými nezaměstnanými a marxistický-
mi funkcionáři úřadujícími v sociálních komisích,
jimž sudetští Němci v květnových volbách roku
1935 vypověděli důvěru, prohloubiti tak, že hrozí
nebezpečí, že i důvěra ve státní kontrolu těch-
to komisi bude vážně poškozena.
Tážeme se pana ministra sociální péče:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkaný stav věci?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
složení okresních a obecních sociálních komisí
změnilo tak, aby nový výsledek jejich složení
souhlasil s demokratickou vůlí sudetských Něm-
ců, která se jasně projevila v květnových vol-
bách r. 1935?
3. Jest pan ministr ochoten doplniti úřední
směrnice pro státní vyživovací akci a ustanovi-
ti, kdy se končí funkční období obecních a okres-
ních sociálních komisí?
V Praze dne 13. října 1936.
Nickerl,
Gruber, Stangl, May, Sogl, inž. Schreiber, G.
Böhm, Birke, Illing, E. Köhler, Rösler, Wagner,
Axmann, inž. Karmasin, dr Kellner, dr Hodina,
Hollube, inž. Lischka, F. Nitsch, inž. Künzel, Bu-
dig, inž. Peschka, Obrlik, Jäkel.
664/ VII.
Interpelace
poslance inž. Františka Schwarze
ministru spravedlnosti
o neodůvodněném zabaveni »Poledního
Listu«.
»Polední List« z 13. října 1936 byl na dvou
místech na první straně zabaven. Článku jedna-
jícímu o poradách sociálně demokratických druž-
stevníků byl zkonfiskován nadpis »Předseda Vel-
konákupny Lustig ohlašuje zvýšení cen. Uznává
potřebu zvýšení mezd. Také margarin před zdra-
žením. « V stati »Vliv devalvace na průmysl kovů
a strojů. Měďárny a mosazárny již zdražují« byl
zabaven závěr, znějící takto:
»Začíná se tedy s mědí a mosazí. Ale do Čes-
koslovenska nutno dovážet i jiné kovy v surovi-
nách. Přijdou tedy i obory další na řadu se zvy-
šováním cen. Znamená to, že v cenách strojních
výrobků se to objeví, ježto je nemyslitelné, že
snížením režie a mezd, již dříve na minimum
omezených, dalo by se tomu zabránit, leda že
by kartely slevily ze svých zisků, což je ovšem
zcela nepravděpodobné. Máme tedy zdražení, jež
vláda již předem nazvala »odůvodněné«. Že by
konsument i z tohoto »odůvodněného« zdražení
měl radost, ovšem říci nelze. «
Jak je z uvedeného doslovného zněni zaba-
vených míst patrno, není v nich nic nezákonné-
ho a obsahují zcela nepochybnou pravdu. Kon-
fiskovaný nadpis první stati se úplně shoduje
s následujícím nezabaveným textem o vzpomenu-
tých poradách. Konfiskaci nadpisu správně vysti-
hujícího obsah nezabavené stati nelze osprave-
dlniti ani snad poukazem, že tučná písmena zá-
hlaví jsou »nebezpečnější« než obyčejné písmo
textu, neboť titul druhého částečně zabaveného
článku byl vytištěn ještě výrazněji a konfisko-
ván nebyl, ač se v něm zase mluví o zdražo-
vání. Dvojí loket by leda vysvětlilo jméno pana
předsedy Velkonákupny v titulu zabaveném, ale
není nám známo, že by nějaký zákon republiky
zakazoval zmiňovati se o panu Lustigovi.
Stejně svévolná jest konfiskace uvedeného
závěru druhé stati. Není v něm nic nejen nezá-
konného, ale ani závadného.
Tážeme se proto pana ministra spravedl-
nosti:
1. Je mu známo, jak bezdůvodně se zabavují
oposiční noviny, zejména jak zřejmé svévolně byl
zabaven »Polední List« z 13. října?