8
ji podporovati povolením státního příspěvku udě-
leného na podkladě Fádně doložené žádosti pří-
slušné samosprávné korporace.
V Praze dne 10. listopadu 1936.
Ministr veřejných práci:
Inž. Dostatek, v. r.
679/IX.
Odpověď
ministra spravedlnosti
a ministra národní obrany
na Interpelaci posl. K. Sidora
o konfiskadni praksl státního zastupitel-
ství a o konáni prací vojenských útvarů
a osob na úpravě sokolských cvičišť
(tisk 577/XIV).
Pokud jde o ministerstvo spravedlnosti, dluž-
no uvésti, že zabavení v interpelaci uvedených
míst z čísla 10 časopisu »Nástup« z 15. května
1936 a z čísla 11 téhož časopisu z 1. června 1936,
zařízené státním zastupitelstvím v Bratislavě, by-
lo soudem přezkoumáno a v celém rozsahu po-
tvrzeno. Opravné prostředky nebyly podány.
Pokud jde o práce vykonávané vojenskými
útvary na sokolském cvičišti v Bratislavě, třeba
uvésti, že je naprosto neoprávněná a postrádá
jakéhokoliv podkladu domněnka zastávaná v in-
terpelaci i v zabaveném časopiseckém článku, je-
hož se interpelace dovolává, že práce byly pod-
niknuty v zájmu tělocvičné jednoty Sokol. Ve
skutečnosti, jak bylo zavedeným Setřením proká-
záno, vykonávaly příslušné vojenské útvary prá-
ce v rámci vojenského výcviku, podle své kom-
petence a pro uspořádání podniků, na kterých vo-
jenská správa byla buď přímo súčastněna nebo
na kterých měla vlastni resortní zájem.
Tak na př. byly na cvičišti ve dnech 1. -3.
května 1936 uspořádány dny brannosti, ve dnech
9. -10. května 1936 zemské jezdecké závody a
dne 21. června 1936 veřejné vystoupeni vojska.
Všech těchto podniků zúčastnili se aktivní pří-
slušníci vojska, a zejména též dragounský pluk
11, jehož příslušníci měli předvésti ukázky speci-
elního jezdeckého výcviku. K účelům vystoupení
vojska však cvičiště dostatečně nevyhovovalo a
jmenovitě pro dny 9. -10. května předchozí deště
značně poškodily jízdní dráhu. Není příčiny po-
važovati za závadný postup vojenských orgánů,
jestliže daly souhlas, aby příslušnici vojska při-
spěli k úpravě cvičiště pro uvedené podniky, kte-
ré měly nesporně důležitý význam nejen s hle-
diska vojenského výcviku,. t j. pro vojíny samé,
nýbrž s hlediska povznesení a posíleni ducha
brannosti místního obyvatelstva. V tom nelze
spatřovati nedostatek nestranného postupu vo-
jenských orgánů, zvláště když je známo, že vo-
jenská správa je ochotna podobným způsobem
vyjíti vstříc i každé jiné státotvorné tělovýchov-
né organisaci, jestliže jde o naznačený účel.
Jelikož ani další tvrzení interpelace resp. ci-
tovaného časopiseckého článku, že byl vykoná-
ván nátlak na mužstvo, aby cvičilo v Sokole, ne-
bylo vykonaným šetřením potvrzeno, není důvo-
du k nějakým opatřením z podnětu interpelace.
V Praze dne 4. listopadu 1936.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
Ministr národní obrany:
Machník, v. r.
679/X (původní zněni).
Odpověď
ministra zemědělství
na interpelaci poslance Grubra
o nesociálním Jednání vimperské správy
státních lesů (tisk 586/VI).
Stížnost týká se patrně polesi Zátoň, které
náleží do oblasti správy (nesprávné uvedeno ře-
ditelství)' státních lesů ve Vimperku. V tomto po-
lesí bylo zaměstnáváno dělnictvo v roce 1936
tak jako v létech minulých, to jest v tom pořadí,
jak se o práci hlásilo. Při tom bylo ovšem při-
hlíženo k jeho spolehlivosti a svědomitosti, jak
toho vyžaduje zájem služby a lesa.
Jde pravděpodobně pouze o dělnictvo z Le-
nory a Houžné, neboť v ostatních obcích, t. i. ze
Zátoně, Kaplice a Horní Vltavice zaměstnává po-
lesí vesměs lidi národnosti německé a to v roce
1935 v počtu 104, v roce 1936 dosud v počtu 87
lidí, tak jak toho potřeba provozu během roku
vyžaduje.
Z obce Lenora a Houžná pracovalo - jak
bylo šetřením zjištěno - celkem 44 lidi v roce
1935 a 47 lidí v roce 1936, z toho byly pouze 3
ženy české národnosti, manželky výpomocných
dělníků, pracujících nepravidelně a střídavě na
vrchní stavbě dráhy.
9
Mimo jednu ženu pracovaly jen dvě ženy
Češky i v roce předešlém na kultuře a nejde
proto v těchto dvou případech o přibrání nových
sil v r. 1936, které by ubíraly chléb místnímu
občanstvu. Tuto ženu výpomocného dělníka při-
bralo polesí Zátoň do práce čistě ze sociálních
důvodů. Jest to dcera stálého lesního dělníka
Žižky z polesí Zátoň, matka dvou malých děli.
Manžel její nepracoval celou zimu až do dubna
vůbec a rodina upadla v zoufalou bídu. Na prosbu
lesního dělníka Žižky přibralo polesí Zátoň jeho
dceru na kulturní práce, aby této rodině alespoň
částečně bylo vypomoženo. Celkový výdělek u ní
činí za celý rok 1936 doposud 155 Kč, neboť z ro-
dinných důvodů nemůže dále pracovat.
Další dvě Češky (Motlová a Fučíková), které
pracovaly již v roce předešlém, jsou rovněž
manželkami jen výpomocných dělníků, kteří jsou
sice v letní době zaměstnáni na vrchní stavbě,
ale v zimě se střídají v práci s ostatními výpo-
mocnými dělníky, mezi kterými jest většina ná-
rodnosti německé. Výdělek Fučíkové za běžný
rok 1936 činí 366 Kč a Mollové 351 Kč. Vydělaly
si tudíž všechny tři Češky v roce 1936 celkem
872 Kč.
Byla-li přibrána manželka výpomocného děl-
níka na dráze (Dvořáková) nově do práce v roce
1936 s celkovým výdělkem 155 Kč za celý rok.
nelze v tom spatřovati zkracování ostatního děl-
nictva a tvoření dvojího příjmu v rodině.
Pravou příčinou nespokojenosti místního oby-
vatelstva v roce 1936 budou pravděpodobně jiné
poměry při plavení dřeva proti roku 1935.
Rok 1935 byl rok suchý, stav vody v řečiš-
tích potoků a Vltavy byl velice nízký, plavba
byla ztížena a bylo třeba použíti více lidí po
delší dobu, aby plavba dřeva mohla byli včas
ukončena. Rok 1936 byl však na srážky velice
bohatý, stav vody byl pro plavbu velice přízni-
vý, dříví plavalo samo, nestavilo se a proto po-
lesí vystačilo poměrně s malým počtem dělnictva,
většinou se svými stálými lesními dělníky a ne-
bylo třeba přibírati další dělníky z místního oby-
vatelstva.
Ku plavbě dříví se najímají vesměs muži;
ženy pomáhají pouze ráno při nahazování dříví,
když ochranný lesní personál musí býti ještě při
plavbě. Po nahození dříví pak všichni pro další
plavbu přebyteční lidé odcházejí do pracovních
oblastí na kulturní práce, pokud o ně vůbec mají
zájem a jsou spolehliví.
Na kulturní práce nelze bráti každého, kdo se
o práci hlásí, ale musí se vybírati síly pouze nej-
spolehlivější, neboť ochranný personál, při po-
měrně rozptýlené práci v kulturách, nemůže vý-
kon každého jednotlivce kontrolovati. Při tomto
výběru se nehledí na národnost, ale výlučně je-
nom na spolehlivost lidí, za jejichž práci personál
odpovídá.
Setřením bylo zjištěno, že v r. 1935 i v r. 1936
se správa státních lesů ve Vimperku vynasnažila
zaměstnati stejný počet dělnictva německé ná-
rodnosti, přes změněné poměry při plavení dříví
proti roku 1935.
Z uvedeného je- zřejmo, že není možno mlu-
viti o nesociálním a vůči německým dělníkům ne-
přátelském jednáni správy státních lesů ve Vim-
perku. Její postup při zaměstnávání dělnictva byl
naopak správný a v mezích možnosti se plně při-
hlíželo k sociálním momentům bez ohledu na ná-
rodnost.
V Praze dne 5. listopadu 1936.
Ministr zemědělství:
Dr Zadina, v. r.
679 XI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra.
a ministra spravedlnosti
na interpelaci poslanců dr F. Hodiny
a J. Jäkla
o zákazu vyvěšovati plakáty
(tisk 552 VI).
Četnická stanice v Kryrech zabavila dva pla-
káty, zvoucí na schůzi sudetskoněmecké strany
dne 20. května 1936 v Kryrech. proto, že se do-
mnívala podle způsobu, jakým byly plakáty pro-
vedeny, že jde o plakáty rozmnožené chemicky
nebo mechanicky, jichž vyvěšování nebylo okres-
ním úřadem povoleno. Kromě toho plakáty nebyli
vyvěšeny na místech k tomu ustanovených.
V postupu četnictva nelze, jak bylo šetřením
zjištěno, spatřovati nějaký zlý úmysl.
Pokud jde o ministerstvo spravedlnosti, bylo
zjištěno, že trestní řízení, vedené u okresního sou-
du v Mostě pro přestupek podle § 23, odst. 2 tisk.
žák. skončilo osvobozením obviněného rozsudkem
okresního soudu v Mostě ze dne 2. července 1936,
č. T VI 498/36 pro nedostatek skutkové podstaty.
Nejde o zavinění státního zastupitelství, jemuž
spisy nedopatřením zmocněnce nebyly vůbec
předloženy. Vhodné opatření, bylo učiněno.
V Praze dne 10. listopadu 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer, v. r.
10
679/XII (původníi znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl.. dra L. Etebholze,
že frývaldovský okrasní úřad zakázal ve-
řejně prodávati ustanoveni Smlouvy me-
zi čelnými mocnostmi spojenými i sdru-
ženými a Československem podepsané v
St Germain-en-Lay dne 10. září 1919, č.
508 Sb. z. a n. z roku 1921 (smlouva o
ochraně amin) a ústavní listiny Česko-
slovenské republiky, vyhlášené zákonem
ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n.
(tisk 586/XI).
Okresní úřad ve Frývaldové zakázal kolpor-
táž letáku, zmíněného v interpelaci, proto, že ten-
to tiskopis svou Apravera chtěl zřejmé vzbuditi
dojem, že obyvatelstvo německé národnosti jest
v Československé republice zkracováno na svých
právech Ústavou zaručených a. je s ním protipráv-
ně nakládáno. Rozšiřovaní letáků dalo se zřejmě
s úmyslem demonstrativním, čemuž nasvědčuje i
to, že letáky byly ve větším množství přes noc
rozhozeny po ulicích.
Neshledávám proto důvodů k nějakému opa-
tření.
V Praze dne 18. listopadu 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
679/XIII.
Odpověď
ministra vnitra
a ministra spravedlnosti
na interpelaci posl. Švermy
o protizákonných konfiskacích časopisu
»Průboj« (tisk 557/I).
Zabavení č. 7 periodického tiskopisu »Prů-
boj pracujícího lidu* ze dne 6. června 1936 pomi-
nulo, ježto konfiskace nebyla ve smyslu § 489
tr. ř. soudem potvrzena,
Zabavení č. 8 tohoto časopisu ze dne 11 Červ-
na 1936 bylo potvrzeno usnesením krajského jako
tiskového soudu v Mostě ze dne 17. června 1936
č. TI XIV 104/36.
Tiskovou přehlídku časopisu »Prúboj pracují-
cího lidu státní zastupitelství neprovádí.
V Praze dne 18. listopadu 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr Dérer, v. r.
679/XIV.
Odpověď
ministra národní obrany
na Interpelaci posl. J. Vodičky
o neodpovědném postupu vojenských úřa-
da při zranění vojína 25. pěš. pluku Fran-
tlika Kadlece (tisk 577/XII).
Vojín František Kadlec onemocněl dne 14.
ledna 1936 odřeninou a zduřením dolní části levé
nohy. Byl téhož dne přijat na ošetřovnu a byla
mu poskytnuta veškerá potřebná lékařská péče.
Stav nemocného nebyl nikterak nebezpečný, ne-
boť ve dnech 14. -18. ledna byla jeho teplota
normální a zduřenl v této době úplně vymizelo.
Přesto zůstal dále v lékařském ošetřování a byl
denně lékařem kontrolován. Teprve v následují-
cích dnech se jeho stav zhoršil a stalo se zřej-
mější, že jde o onemocnění nožního kloubu. Zá-
roveň byla konstatována zvýšená teplota. V tom-
to stavu byl nemocný odevzdán do státní nemoc-
nice v Lučenci k dalšímu ošetřování.
Z vylíčeného skutečného stavu věci jest zřej-
mo, že jest naprosto bezpodstatné tvrzení Interpe-
lace, Jakoby vojín Kadlec nebyl uznán nemocný
nebo snad dokonce vyhnán z ordinace jako simu-
lant. Ve skutečnosti byla mu věnována všemož-
ná lékařská péče, jaké jeho stav vyžadoval, a
byl odevzdán do nemocničního ošetřováni, jakmi-
le charakter kloubního onemocnění se stal zřej-
mější tak, že nebylo pochyby, že jde o hnisavý
zánět kloubu. V tom směru nelze vojenským orgá-
nům důvodně vytýkati žádného zavinění.
Podle posudku lékařských odborníků lze dle
průběhu choroby souditi, že zde šlo o infekci
kloubu z povrchového ložiska, které se původně
úplně zahojilo a tím se zdál proces ukončen.
Avšak - pravděpodobně vlivem silné infekce a
11
menši odolnosti kloubu a patrně i celého organis-
mu - pronikla infekce po počátečním zdánlivém
odeznění neočekávaně do hloubky a zachvátila
hnisavým procesem kloub. Podobné případy ne-
jsou vzácné u organismů méně odolných, zatím
co u organismu resistentních probíhají bez ja-
kýchkoli škodlivých následků.
Státní nemocnice v Lučenci kategoricky od-
mítá, že by lékař jejich byl kritisoval nebo odsu-
zoval postup ošetřujícího lékaře pěšího pluku 25.
Vojín Kadlec byl později pro svou chorobu
superarbitrován a propuštěn z branné moci Tím
přestala povinnost vojenské správy o něj pečo-
vati a případná další péče přešla podle zákona
č. 41/1922 Sb. z. a n. na ministerstvo sociální pé-
če, resp. příslušný zemský nebo okresní úřad pro
péči o válečné poškozence.
Jestliže vojín Kadlec hodlá uplatňovati nárok
na invalidní zaopatření v důsledku choroby nebo
vady, vzniklé vinou vojenské služby, jest třeba,
aby podal do jednoho roku od vzniku události
žádost u okresního úřadu pro péči o válečné po-
škozence příslušného podle bydliště poškozenco-
va. Jestliže žádost není podána v předepsané lhů-
tě a u předepsaného úřadu, nárok na invalidní dů-
chod zaniká.
Jelikož podle výsledku zavedeného šetřeni
nezjistil jsem žádné zavinění nebo opomenutí vo-
jenských orgánů, není příčiny k nějakému další-
mu opatření.
V Praze dne 17. listopadu 1936.
Ministr národní obrany:
Machník, v. r.
679/XV.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. Švermy
o neslýchaných protizákonných přehma-
tech četnictva ve Slaném a zejména vrch.
strážmistra Škody proti místní skupině
Jednoty proletárské tělovýchovy (tisk
577/ XIII).
Tvrzeni interpelace, že četnické velitelství ve
Slaném, zejména četnický vrchní strážmistr Ško-
da, vyhrožoval hostinským a zastrašoval je od-
nětím koncese nebo neschválením okresním úřa-
dem, budou-li své místnosti propůjčovati schůzím
místní skupiny Jednoty proletárské tělovýchovy,
se neukázalo provedeným šetřením správné.
Nájemce hostince u Mandáků dal zmíněnému
spolku sám výpověď, poněvadž mu byly za schů-
zí znečišťovány místnosti a mimo to byly při nich
kolportovány různé tiskoviny, takže se obával
vyšetřování.
Rovněž hostinskému ve státním hostinci po-
dle jeho vlastního prohlášení nikde z Četnictva
nezakazoval propůjčování místnosti členům Jed-
noty proletářské tělovýchovy.
Dne 10. června 1936 večer pořádala Jednota
proletárské tělovýchovy v lomu »Vořechovka«
veřejné cvičeni jednak mužského odboru dorostu,
jednak odboru žen za účasti většího množství do-
spělých lidí a dětí.
Ježto se pořadatelé nemohli vykázati úřed-
ním povolením k pořádání veřejného cvičení, bylo
shromáždění hlídkou četnické okresní stanice ve
Slaném rozpuštěno a pořadatelé Václav Jun, Fran-
tišek Brtinský a Marie Pokorná dopraveni na
městský úřad ve Slaném za účelem výslechu. Při
tomto služebním zákroku nebyl nikdo zatčen.
Pořadatelé shromáždění byli udáni okresnímu
soudu ve Slaném pro přestupek shromažďovací-
ho zákona. Státní zastupitelství v Praze shledalo
skutkovou podstatu uvedeného trestného činu a
podalo návrh na potrestání uvedených.
Zajištěné tři brožury byly po prohlídce okres-
ním úřadem Marii Pokorné vráceny.
V interpelaci uvedené výroky vrchního stráž-
mistra Škody nebyly podle výpovědi svědků vů-
bec proneseny.
Rovněž domnělý poukaz úřadujícího vrchní-
ho komisaře politické správy okresního úřadu ve
Slaném na shromažďovací zákon z roku 1854 ne-
byl prokázán.
Z uvedeného jest patrno, že nešlo o proti-
ústavní a protizákonný postup četnictva; nemám
proto z podnětu interpelace důvodu k nějakému
opatření.
V Praze dne 16. listopadu 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
679/ XVI.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. Hodinové - Spurné
o soustavném porušování práva asylu mo-
ravským zemským úřadem a zejména
o protiprávním vydáni protifašistického
emigranta Vincence Porombky úřadům
Třetí říše (tisk 577/ XXII).
Říšskoněmecký příslušník Vincenc Porombka
opustil podle svého tvrzení v srpnu 1935 Němec-
ko, poněvadž se prý obával pronásledování pro
12
SVOJI politickou činnost, nemel však o tom vůbec
žádných dokladů a zejména nebyl u něho nale-
zen žádný doklad o jeho propuštění z koncentrač-
ního tábora v Německu, jak se v interpelaci tvrdí.
Ježto Porombka neměl vůbec žádných dokladů,
neměl zaměstnání a živil se pouze podporami a
připadal veřejné dobročinnosti na obtíž, byl jako
obtížný cizinec vyhoštěn zprvu z politického o-
kresu frývaldovského a později z území celého
státu. Porombka proti vyhoštění se neodvolal a
prohlásil, že si v Německu osobně obstará po-
třebné doklady, poněvadž nahlédl, že bez nich
není mu možno v cizině se zdržovati. Proto žádal
pouze, aby nebyl předáván německým orgánům;
to mu bylo také slíbeno a v tom bylo mu také -
jak z dalšího zřejmo - úplně vyhověno. Jinak
však Porombka o svém odstranění nepronesl žád-
ného přání, neprohlásil, na které hranice chce
býti dopraven a nebylo vůbec řeči o tom, že
nebude dodán na německé hranice. Odstraněn
Porombkovo bylo provedeno tím způsobem, že
doprovozen byl bezpečnostním orgánem na ná-
stupiště na nádraží v Novém Bohumíně a tam
Porombka se zakoupenou mu jízdenkou prošel sám
revisní celní síní a sám bez jakéhokoliv dopro-
vodu nastoupil do německého vlaku. Tvrzení o
drastickém odstranění Porombkově do Německa
se tedy neshoduje naprosto se skutečností a ne-
odpovídá skutečnosti, že Porombka byl násilím
vržen do vlaku, jedoucího do Přívozu a do Bohu-
mína, že mu bylo za jízdy vyhrožováno zastřele-
ním, že byl na nádraží v Bohumíně předán sku-
pině německých pohraničních strážníků a že čes-
kesjcvenský policejní orgán upozornil vlakvedou-
cího na Porombku a předal mu jeho jízdní lístek.
Naopak Porombky si na nádraží ani ve vla-
ku nikdo nevšiml a Porombka. který stál až do
odjezdu vlaku u otevřeného okna, měl před od-
jezdem vždy ještě možnost vlak opustiti. Že by
byl později z vlaku vyskočil, pozorováno ne-
bylo.
Nemám proto v tomto případě důvodu k ně-
jakému opatření.
V Praze dne 16. listopadu 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý. v. r.
679/XVII.
Odpověď
ministra vnitra
na Interpelaci posl. Klímy
o nedemokratickém postupu zemského
úřadu v Brně (tisk 586/IV).
Dne 24. června 1936 požádal advokát dr Felix
Loria písemně o přijetí pětičlenné deputace zem-
ským presidentem v Brně ve věci postupu zem-
ského úřadu proti politickým emigrantům v ze-
mi Moravskoslezské a nezachováváni práva a-
sylu.
Na tuto žádost bylo dru Loriovi příštího dne
úředníkem presidia zemského úřadu telefonicky
sděleno, že zemský president jest služebné mimo
Brno a že proto nemůže ohlášenou deputaci při-
jati; zároveň úředník podotkl, že se nemůže vy-
sloviti, jaké disposice má zemský president pro
příští týden, a odkázal žadatele na všeobecný
přijímací den. Poněvadž věc byla označena inter-
venientem jako velmi pilná, bylo při tom dru
Loriovi nabídnuto, že deputace může býti přija-
ta ihned úředníky, kteří zmíněné záležitosti vyři-
zují. Na druhou písemnou žádost advokáta dra
Loriy bylo sděleno poslanci Klímovi, že zemský
president jest ochoten deputaci přijati dne 2. čer-
vence 1936, a bylo mu doporučeno, aby deputace
se skládala z poslance Klímy a 3 dalších členů.
Deputace v tomto složení byla zajisté postačující
k tomu. aby bylo možno plně a zcela přesně věc
projednati. V uvedenou dobu se také skutečně
dostavil poslanec Klíma s jedním zástupcem a
zemskému presidentu svá přání přednesli.
Postupu zemského úřadu v Brně nelze tudíž
v žádném směru nic vytýkati.
K dalšímu obsahu interpelace sděluji, že vy-
hoštěním a odstraněním za hranice zakročují úřa-
dy v zemi Moravskoslezské ten proti těm emi-
grantům kteří asylu zneužili a přestoupili platné
předpisy. Posouditi ovšem, kdo má býti považo-
ván za emigranta a jsou-li dány okolnosti, které
odůvodňují nutnost pohlížeti na emigranta jako
na obtížného cizince, přísluší úřadům, odpověd-
ným za veřejný klid a pořádek.
Právě interpelovaný případ říšskoněmeckého
příslušníka Jahneckeho jest dokladem, že úřady
postupní velmi benevolentně. Jmenovaný, proti
němuž bylo vedeno trestní řízení pro zločin dle
zákona na ochranu republiky a který byl soudem
odsouzen pro urážku úřední osoby, byl pravo-
platně vyhoštěn v září 1935; lhůta, do které měl
opustiti republiku, byla mu však opětovně pro-
dlužovaná a teprve v červenci 1936 bylo přikro-
čeno k provedení vyhoštění. S dodáním na ra-
kouské hranice jmenovaný výslovně souhlasil.
Podle toho co uvedeno, nemám z podnětu
této interpelace důvodu k nějakému dalšímu opa-
tření.
V Praze dne 17. listopadu 1936.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
13
Překlad ad 679/II.
Antwort
der Regierung
auf die Interpellation der Abgeordneten
Kundt und Sandner
wegen schwerer Schädigung von Jugend-
fürsorgeverbänden durch die Regierung
(Druck 521 XI).
Auf Grund der Bestimmungen des § 48, Abs.
3. der in der Beilage der Regierungsverordnung
S. d. G. u. V. Nr. 137/1934 herausgegebenen Sta-
tuten der Čsl. Getreidegesellschaft hat die Regie-
rung ihre Zustimmung dazu erteilt, dass die Csl.
Getreidegesellschaft auf Grund ihres Beschlusses,
den sie mit Rücksicht auf das Gesuch der »De-
mokracie detem«, »Venkov na záchranu Čsl. dětí«
und anderer Fachinstitutionen gefasst hat, zu-
gunsten der notleidenden Jugend beim Getreide-
aufkauf von den Landwirten als Abzug vom Kauf-
preise einen freiwilligen Beitrag von 5 h für je
100 kg gekauften Getreides und von den Bevoll-
mächtigten der Gesel'schaft jene Beträge einhc-
be, um welche diese ihre Entlohnung für den Ge-
treideankauf und die Entlohnung für die Kukuruz-
einfuhr usw. freiwillig herabsetzen.
Für die Aufteilung der derart in der ersten
Aktionsperiode erlangten Mittel unter die Institu-
tionen, namentlich unter jene, welche entweder
direkt oder durch Vermittlung anderer Oreatie
für die notleidende Jugend sorgen, ist ein Plan
ausgearbeitet worden, welcher die gleichmässu: e
Ausdehnung der Aktion auf das ganze Staatsge-
biet sicherstellt.
Den Rahmen dieses Planes hat einerseits die
Rücksichtnahme auf die eingebrachten Gesuche
und das nachgewiesene Erfordernis der betref-
fenden Wohltätigkeitsinstitution, andererseits die
Rücksichtnahme darauf gebildet, inwieweit diese
Institutionen, welche die öffentliche Fürsorge in
bedeutenden Masse nicht nur ergänzen sondern
auch ersetzen, aus den betreffenden Krediten des
Staatsvoranschlags und der öffentlichen Fonds
sowie aus den Voranschlägen der Gemeinden und
der anderen öffentlichrechtlichen Korporationen
unterstützt werden.
Nicht minder wichtig war auch der Umstand,
dass die Beiträge der Getreidee: ese"schaft. die a's
freiwillige und ausseretatliche Geschenke die
Möglichkeit einer freien Disposition nicht ans-
schliessen. keine solche Höhe erreicht haben, dass
sie zugunsten aller Jugendfürsorgeorganisationen
verwendet werden könnten. Es wäre unzweck-
mässiir. dass sie unter die einzelnen Institutionen
noch weiter versplittert würden, namentlich dann,
wenn, wie oben angeführt wurde, auf den Zweck
dieser Institutionen anderweitig Bedacht genom-
men wird.
Zufolge des Obangeführten erachtet es die
Regierung nicht für zweckmässig, dass mit den
erwähnten Mitteln, soweit sie bereits verteilt
worden sind, neuerlich anderweitig disponiert
werde.
Prag, am 5. November 1936.
Der Vorsitzende der Regierung:
Dr. M. Hodža, m. p.
Překlad ad 679/III.
Antwort
des Ministers für Post- und
Telegraphenwesen
auf die Interpellation des Abgeordneten
H. Birke
betreffend die mangelnde Eignung des
Ansagers der Prager deutschen Sendung
(Druck 586 XII).
Die Sendung von politischen, wirtschaftlichen,
von Börsen- und anderen Pressenachrichten im
Rundfunk besorgt im Einvernehmen mit der
Rundfunkgesellschaft Radiojournal das Cechoslo-
vakische Pressbureau, welches zu diesem Zwecke
seine Ansager besitzt. Das Čechoslovakische
Pressbureau versieht die Sendung der besagten
Nachrichten auch für die deutschen Rundfunk-
hfllier. Wie bei diesem Pressbureau ermittelt
wurde, besorgt die Ansage der Nachrichten des
CPB in den deutschen Rundfunkrelationen nicht
bloss ein einziger Ansager, sondern es wechseln
sich in diesem Dienste vier Mitglieder der deut-
schen politischen Redaktion des CPB ab. Von
diesen Redakteuren stammt kein einziger aus den
östlichen Gegenden der Republik, sondern sind
sie durchwegs aus Westböhmen. Sie werden alle
bei ihren Meldungen kontrolliert und auch auf die
verschiedenen Mängel in ihrem Vortrage auf-
merksam gemacht, wobei auch auf die Vorhal-
tungen Rücksicht genommen wird, welche der
Direktion des ČPB aus den Reihen der Rund-
funkhöher zukommen. Deshalb wurde allen hetei-
listen Redakteuren auch der Inhalt der Interpel-
lation des H. Abgeordneten Birke zur Kenntnis
gebracht, damit sie sich bei ihrer Rundfunkansage
nach den in der Interpellation ausgesprochenen
sachlichen Wünschen richten können.
Prag, am 31. Oktober 1936.
Der Minister für Post- und Telegraphenwesen:
Tučný, m. p.
14
Překlad ad 679/IV.
Antwort
des Ministers für soziale Fürsorge
auf die Interpellation des Abgeordneten
Franz Němec
betreffend das unsoziale Vorgehen bei
der Einreihung in die Ernährungsaktion
(Druck 552/IV).
Nach dem Ergebnisse der gepflogenen Erhe-
bungen stimmt die Interpellationsbehauptung nicht
mit den Tatsachen überein, dass die Herabset-
zung der periodischen Beträge, welche die Be-
zirksbehörde in Komotau für die staatliche Ver-
köstigungsaktion für Arbeitslose verlangt, die
Ursache dafür war, dass die Bezirksbehörde alle
Personen, welche das 65. Lebensjahr überschrit-
ten haben, als Ueberaltete aus der Aktion aus-
zuscheiden beabsichtigt.
Die Bezirksbehörde in Komotau schliesst bei
den soeben vorgenommenen Revisionen in den
einzelnen Gemeinden bloss jene Personen aus,
welche von der lokalen Sozialkommission in die
Aktion eingereiht worden sind, trotzdem sie den
Bedingungen der von der Regierung genehmigten
Richtlinien für die staatliche Verköstigungsaktion
nicht entsprochen haben. Soweit es sich um
überaltete Personen handelt, unterscheidet die
Bezirksbeborde streng zwischen jenen Arbeits-
losen, welche zwar arbeitsfähig sind, aber keine
Arbeit finden können, und zwischen solchen Per-
sonen, welche wegen ihrer geistigen und körper-
lichen Eigenschaften bereits nicht mehr regel-
mässig arbeitsfähig sind.
Die Bezirksbehörde und das Ministerium für
soziale Fürsorge können allerdings in die Ver-
köstigungsaktion, welche ausschliesslich für zu
einer regetmässigen Beschäftigung fähige Perso-
nen bestimmt ist, überaltete Personen nicht ein-
reihen, welche bereits nicht mehr arbeitsfähig
sind, weil dies nach den von der Regierung fest-
gesetzten Richtlinien nicht möglich ist (Bestim-
mung des Art. II der Regierungsrichtlinien).
Die Pflicht, für solche Personen zu sorgen,
obliegt nach dem Gesetze vom 3. Dezember 1863,
LOBL Nr. 59, den Gemeinden.
Prag, am 3. November 1936.
Der Minister für soziale Fürsorge:
Ing. Nečas, m. p.
Překlad ad 679/V.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten
E. Köhler
wegen schikanösen Vorgehens des Ver-
treters des Polizeikommissariates in Kar-
bitz bei einer Versammlung der Sudeten-
deutschen Partei, Vorsitzender Konrad
Henlein (Druck 586/X).
Laut Gesetz (§ 12 des Versammlnngsgesetzes)
steht dem Vertreter der Behörde bei einer öffent-
lichen Versammlung das Recht zu, über die Per-
sonen, welche in einer öffentlichen Versammlung
als Antragsteller und Redner auftreten, einen Be-
richt abzuverlangen. Von diesem Rechte hat auch
der Vertreter der Behörde bei der öffentlichen
Versammlung der Sudetendeutschen Partei am
24. Mai 1936 in Karbitz Gebrauch gemacht, indem
er den Vorsitzenden der Versammlung und nicht
die einzelnen Redner um Mitteilung ihrer Namen
ersuchte.
Der Vertreter der Behörde ist dem Gesetze
gemäss vorgegangen und es kann nicht behauptet
werden, dass er die Debatte während der Ver-
sammlung behindert habe.
Prag, am 6. November 1936.
Der Minister des Innern:
Dr. Černý m. p.
Překlad ad 679/X.
Antwort
des Ministers für Landwirtschaft
auf die Interpellation des Abgeordneten
K. Gruber
wegen unsozialen Vorgehens der staatli-
chen Forstdirektion in Winterberg
(Druck 586/VI).
Die Beschwerde betrifft offenbar das Wald-
revier Schattawa, das in den Bereich der Ver-
waltung (unrichtig Direktion genannt) der staat-
lichen Forste in Winterberg gehört. In diesem