Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 4. zasedání.
844.
Vládní návrh
zákona,
kterým se vydává občanský zákoník.
V Praze 1937.
Tiskem Státní tiskárny.
Vládní návrh.
Zákon
K dne_______________
kterým se vydává občanský zákoník.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Uvozovací a prováděcí předpisy
část I.
Předpisy uvozovací.
Čl. I.
Občanský zákoník a jeho uvozovací a pro-
váděcí předpisy nabývají účinnosti dnem
1. července druhého kalendářního roku po
roku vyhlášení.
Čl. II.
Zároveň pozbývá účinnosti právo občanské
dosud platné v Československé republice, čí-
tajíc v to právo obyčejové, nechť se podává
z rozhodnutí soudních či z jiných pramenů,
pokud není dále ustanoveno něco jiného.
Čl. III.
účinnosti pozbývají zejména:
1. všeobecný zákoník občanský vyhlášený
dne 1. června 1811 a císařská nařízení ze dne
12. října 1914, č. 276 ř. z., ze dne 22. července
1915, č. 208 ř. z., a ze dne 19. března 1916,
č. 69 ř. z., (tři částečné novely), jakož i vše-
- 1 -
chny patenty, dekrety, nařízení a zákony vy-
dané k všeobecnému zákoníku občanskému;
2. zák. čl. XVI/1876, o formálních náleži-
tostech posledních pořízení, dědických smluv
a darování pro případ smrti;
3. §§ 3 až 5 zák. čl. XXXI/1894, o právu
manželském, pokud se týkají darování;
4. ustanovení o obmezení způsobilosti osob
duchovních a řeholních k právům nebo k práv-
ním činům a ustanovení o zvláštní postup-
nosti dědické po takových osobách;
5. zákon ze dne 25. července 1871, č. 76 ř.
z., o požadavku notářského zřízení některých
právních jednání, jakož i §§ 21 až 23 zák. čl.
Vil/1886, o změně a doplnění zák. čl. XXXV/
1874.
Čl. IV.
Pokud se zákony a nařízení dovolávají usta-
novení, jež tímto zákonem pozbývají účin-
nosti, vstupují na jejich místo jim odpovída-
jící ustanovení občanského zákoníka.
Čl. V.
Nedotčeny zůstávají:
1. §§ 44 až 284 všeobecného zákoníka ob-
čanského vyhlášeného dne 1. června 1811, pak
§ 1264 všeobecného zákoníka občanského, po-
kud jedná o výživě, § 1265 všeobecného záko-
níka občanského, pokud jedná o odškodnění
nevinného manžela, a § 1266 všeobecného zá-
koníka občanského, pokud jedná o dostiuči-
nění nevinnému manželu, se všemi patenty,
dekrety, nařízeními a zákony k nim se vzta-
hujícími, jakož i obdobná ustanovení rodin-
ného práva platného v zemích Slovenské a
Podkarpatoruské; účinnosti však pozbývají
§§ 151, 152, 246 až 248 všeobecného zákoníka
občanského, obdobná ustanovení práva plat-
ného v zemích Slovenské a Podkarpatoruské,
jako §§ 3, 6, 7 zák. čl. XX/1877, o úpravě věcí
poručenských a opatrovnických, § 2 zák. čl.
XXIII/1874, o plnoletosti žen, a § 4 zákona
ze dne 23. července 1919, č. 447 Sb. z. a n.,
kterým se snižuje věk nezletilosti;
2. zákon ze dne..........č......
Sb. z. a n., o větevném dědění, a zákon ze
dne.............č........Sb. z.
a n., o spolunabytém jmění.
čl. VI.
Nedotčeny zůstávají až do příští úpravy zá-
konné :
- 2 -
1. § 28, věta 2 a §§ 30 a 32 všeobecného zá-
koníka občanského vyhlášeného dne 1. června
1811;
2. §§ 407 až 413 všeobecného zákoníka ob-
čanského vyhlášeného dne 1. června 1811 a
obdobná ustanovení platná v zemích Sloven-
ské a Podkarpatoruské;
3. §§ 44 až 50 cís. nař. č. 69/1916 ř. z.
(třetí částečné novely ke všeobecnému záko-
níku občanskému);
4. obsah jiných zákonů hledících k občan-
skému právu, který se týká jiných právních
poměrů než oněch, které jsou spořádány zá-
koníkem občanským.
čl. VII.
Nepodává-li se z ustanovení tohoto zákona
a občanského zákoníka nic jiného, zůstávají
nedotčena ustanovení upravující jiné větve
právní než právo občanské, i pokud se dotý-
kají právních poměrů spořádaných zákoníkem
občanským; zejména:
1. zvláštní práva soukromá, jako jsou právo
obchodní, směnečné, bursovní, pojistné, nakla-
datelské, původské, patentní, známkové, že-
lezniční, poštovní;
2. právo o řízení před soudy a jinakými
úřady nebo orgány, počítajíc v to zejména
právo knihovní; právo konkursní, vyrovnací a
odpůrci; právo advokátské a notářské;
3. právo trestní;
4. právo státní a správní, počítajíc v to ze-
jména právo finanční, právo o pozemkové re-
formě, právo lesní, právo honební a na ochranu
polního majetku, právo horní, právo vodní.
čl. VIII.
Nedotčeny zůstávají dále:
1. ustanovení o věcech, s nimiž obchod není
dopuštěn nebo je omezen; ustanovení o vy-
vlastnění, o obmezeních práva vlastnického,
o dosud trvajících lénech, o zákazech zcizova-
cích a zavazovacích; ustanovení o scelování
pozemků a vůbec o agrárních operacích; usta-
novení platná v zemích Slovenské a Podkar-
patoruské o nedělitelnosti některých nemovi-
tostí a o úpravě pastvinářství;
2. zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 302 Sb.
z. a n., kterým se upravují právní poměry
spořitelen, a zákon ze dne 23. září 1930, č. 143
Sb. z. a n., o poštovní spořitelně;
3. zvláštní předpisy o kuratelách;
- 3 -
4. § 13 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 316
Sb. z. a n., o vlajce a rejstříku lodí námořních;
5. a) zvláštní ustanovení o právech zadržo-
vacích a o právech zástavních vznikajících
mimo zastavení;
b) ustanovení o zastavení obsažená ve
zvláštních zákonech;
c) ustanovení zákona ze dne 10. října 1924,
č. 241 Sb. z. a n., o povinnostech bankéřů při
úschově cenných papírů;
d) zvláštní ustanovení o mimosoudním
ukojí pohledávek ze zástav;
6. zák. čl. XIV/1881, o zastavárenských živ-
nostech, a zákon ze dne 23. března 1885, č. 48
ř. z., jímž se vydávají některá ustanovení o
živnosti zastavárenské;
7. zákon ze dne 7. srpna 1908, č. 68 čes. z.
z., jímž se zavádějí zvláštní předpisy o dělení
dědictví při rolnických usedlostech střední ve-
likosti, spolu se zákonem ze dne 1. dubna
1889, č. 52 ř. z.;
8. zvláštní ustanovení zakazující některé
smlouvy;
9. ustanovení o státních loteriích, o živno-
stenském zcizení státních a jinakých losů na
splátky a ustanovení o zcizení naděje na vý-
hru z losu;
10. císařské nařízení ze dne 12. června 1915,
č. 158 ř. z., o vojenských smlouvách dodávko-
vých ;
11. ustanovení o smlouvách nájemních a
pachtovních, a to:
a) zákony vydané na ochranu nájemníků a
o bytové péči;
b) zákon ze dne 30. června 1926, č. 125 Sb.
z. a n., o úpravě některých lhůt při smlouvách
nájemních;
12. zvláštní ustanovení upravující některé
pracovní poměry;
13. některá všeobecná ustanovení o pracov-
ních smlouvách, a to:
a) zákon ze dne 19. prosince 1918, č. 91 Sb.
z. a n., o 8hodinné době pracovní;
b) zákon ze dne 31. března 1925, č. 61 Sb.
z. a n., o zachování pracovních (služebních)
poměrů po dobu trvání cvičení ve zbrani (cvi-
čení služebních);
c) zákon ze dne 3. dubna 1925, č. 67 Sb. z.
a n., kterým se zavádí placená dovolená pro
zaměstnance;
14. zvláštní ustanovení o povinnosti k ná-
hradě škody;
- 4 -
15. zákon ze dne 15. července 1927,č. 111
Sb. z. a n., proti nekalé soutěži;
16. zákon ze dne 22. července 1919, č. 438
Sb. z. a n., o státní podpoře při zahájení sou-
stavné elektrisace;
17. zákon ze dne 4. července 1934, č. 177
Sb. z. a n., o plynárenských podnicích požíva-
jících výhod;
18. zákon ze dne 23. března 1923, č. 60 Sb.
z. a n., o telegrafech;
19. zákon ze dne 11. dubna 1935, č. 82 Sb.
z. a n., o ochraně a obraně proti leteckým
útokům;
20. zákon ze dne 29. března 1935, č. 63 Sb.
z. a n., o vyvlastnění k účelům obrany státu;
21. zákon ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb.
z. a n., o obraně státu;
22. zákon ze dne 27. listopadu 1936, č. 287
Sb. z. a n., o dobrovolném zastavení, postupu
a poukázce pohledávek za státem nebo fon-
dem pod veřejnou správou.
Část II.
Předpisy prováděcí.
čl. IX.
K §§ 23, 24.
Manželům, kteří mají v tuzemsku bydliště,
lze povoliti oddělené bydliště a prozatímní vý-
živu i tehdy, když je vznésti žalobu o zrušení
manželství nebo manželského společenství na
soud cizí. Opatření tato platí jen dotud, do-
kud jich nezruší příslušný soud cizí.
K §37.
Čl. X.
Tuzemci je zříditi poručníka v tuzemsku a
tamtéž se vede poručenství. Má-li však tuzem-
ský chráněnec bydliště nebo trvalý pobyt v ci-
zině, může příslušný soud se schválením
vrchního soudu upustiti od zřízení poručníka
a vedení poručenství zcela nebo zčásti, jestliže
poručenství zřízené v cizině stačí k ochraně
práv a zájmů onoho tuzemského chráněnce.
Od péče o jmění tuzemského chráněnce, které
je v cizině, může soud upustiti, je-li v cizině
zřízeno zvláštní poručenství, které stačí
k ochraně práv a zájmů tuzemského chrá-
něnce.
- 5 -
čl. XI.
(1) Co se týká nezletilého cizince, jest, do-
kud nerozhodnou o poručenství příslušné
soudy (úřady) jeho domovského státu, učiniti
opatření nutná k ochraně jeho osoby i ma-
jetku.
(2) Tuzemský soud, v jehož obvodu se vy-
skytne cizí nezletilec poručenské péče po-
třebný, zpraví o tom, jakmile nabude potřebné
vědomosti, bez odkladu úřady státu, jehož je
nezletilec příslušníkem.
čl. XII.
(1) Jestliže soudy (úřady) domovského
státu poručencova nezřídí v přiměřené době
poručenství, je nezletilému cizinci, který má
v tuzemsku trvalý pobyt, zříditi a vésti poru-
čenství podle tuzemského právního řádu.
(2) Zřídí - li se dodatečně poručenství v do-
movském státě poručencově, je poručenství
zřízené v tuzemsku bez odkladu zrušiti.
čl. XIII.
K § 40.
Opatrovnictví a podpora mohou býti zří-
zeny v tuzemsku pro cizince, který má v tu-
zemsku trvalý pobyt, ale jen tehdy, když jsou
dány podmínky ochrany nejen podle jeho
právního řádu domovského, nýbrž i podle
práva tuzemského.
K §§ 45 až 48.
čl. XIV.
(1) Pozůstalost tuzemcovu kdekoliv ležící
projedná tuzemský soud podle právního řádu
tuzemského.
(2) Pozůstalost tuzemcova ležící v cizině se
neprojednává v tuzemsku, jestliže majetek
ležící v cizině ani se nevydává tuzemským
soudům, ani se nepřiznávají rozhodnutím tu-
zemských soudů ve věcech pozůstalostních
právní následky v cizině.
Čl. XV.
Nevychází - li z následujících článků nic ji-
ného, přestane tuzemský soud na opatřeních
nutných k zajištění pozůstalosti cizincovy le-
žící v tuzemsku.
- 6 -
čl. XVI.
Měl-li cizí zůstavitel v tuzemsku své řádné
bydliště, je k žádosti dědice nebo nepominu-
telného dědice, který se zdržuje v tuzemsku,
projednati pozůstalost v tuzemsku podle tu-
zemského právního řádu, neohradí-li se proti
tomu dědic nebo nepominutelný dědic povo-
laný podle domovského práva zůstavitelova.
Účastníky je vyzvati veřejnou vyhláškou, aby
se přihlásili do doby zpravidla tříměsíční. Vy-
hlášku jest uveřejniti v tuzemských i cizích
novinách, účastníky, které soud zná, vyzve
k prohlášení doručením vyhlášky.
čl. XVII.
Jestliže stát, jehož je zůstavitel příslušní-
kem, ani nevydává pozůstalostí tuzemců tu-
zemským soudům, ani nepřiznává jejich roz-
hodnutím právních následků, je týmž způso-
zem projednati pozůstalosti jeho příslušníků,
ležící v tuzemsku, podle tuzemského právního
řádu.
Čl. XVIII.
Nelze-li zjistiti, jak si v té příčině počíná
stát, jehož je zůstavitel příslušníkem, nebo
odmítne-li tento stát zabývati se pozůsta-
lostmi svých příslušníků, je projednati pozů-
stalost takového cizince v tuzemsku ležící
nebo cizozemskem vydanou podle tuzemského
právního řádu.
čl. XIX.
Prohlášení ministerstva spravedlnosti o tom,
jak si počíná cizí stát v případech uvedených
v čl. XIV, XVII a XVIII, váže tuzemské
soudy.
čl. XX.
Movitý majetek cizinců ležící v tuzemsku,
není-li jeho vývoz zakázán, smí se vydati do
ciziny teprve tehdy, když jsou zajištěny daně
a dávky, které je platiti z tohoto majetku, ja-
kož i práva dědiců, odkazovníků, nepominutel-
ných dědiců a jiných pozůstalostních věřitelů
v tuzemsku trvale se zdržujících, která po vy-
zvání veřejně vyhlášeném byla ohlášena u tu-
zemského soudu. Známé účastníky vyzve soud
doručením vyhlášky, aby se prohlásili.
Čl. XXI.
Jestliže soud (úřad) tohoto státu je povolán
vydati kusy pozůstalostního jmění dědicům,
odkazovníkům nebo nepominutelným dědi-
- 7 -
cum, které prohlásil cizí soud (úřad) pozůsta-
lostní za oprávněné, nemůže jiná osoba odpo-
rovati tomuto vydání z toho důvodu, že má
jako dědic nebo odkazovník právo na tyto
kusy.
Čl. XXII.
Beze zřetele k tomu, že pozůstalost byla
projednána podle tuzemského právního řádu,
platí o provedení dědických nároků pořadem
práva ustanovení právního řádu příslušného
podle §§ 45 až 48.
Čl. XXIII.
K Čl. IX až XXII.
Ustanovuje-li mezinárodní smlouva, vyhlá-
šená ve Sbírce zákonů a nařízení, kterého práv-
ního řádu má býti užito, platí její ustanovení,
i když se nesrovnávají s předpisy čl. IX až
XXII.
Čl. XXIV.
K §76.
(1) Prohlášení ministerstva spravedlnosti,
vydané v dohodě s ministerstvem zahranič-
ních věcí a s jinými příslušnými ministerstvy
o vzájemnosti se strany cizího státu, váže
soudy jakož i veřejné úřady.
(2) Nakládá-li cizí stát co do práva, o které
jde, s československými občany jinak než se
svými, mohou příslušníci tohoto cizího státu
míti toto právo v československé republice jen
s povolením, které dává ministerstvo spra-
vedlnosti v dohodě s ministerstvem zahranič-
ních věcí a s jinými příslušnými ministerstvy,
při čemž může stanoviti též podmínky.
Čl. XXV.
K §§ 88 až 90.
(1) žádá-li se za vklad výhrady podle § 89.
vyzve soud osoby zapsané ve výhodnějším po-
řadí, aby, nesouhlasí-li se vkladem, podaly
odpor do doby jim určené, která nebudiž kratší
než patnáct dnů a delší než měsíc, s tím, že
by, nepodájí-li odporu, právo jejich nebylo
překážkou, aby bylo žádosti vyhověno. Výzvu
je doručiti do vlastních rukou.
(2) žádost za vklad výhrady podle § 89
je z úřední moci poznamenati.
- 8 -
Čl. XXVI.
K § 124.
Proti zákazu podle § 124 zajistí se navrho-
vatel stavby nebo jiného díla, dobude-li vítěz-
ného rozsudku o záporné žalobě určovací,
která bude podána na toho, kdo podal námitky.
Čl. XXVII.
K §§ 161, 169.
Příslušným úřadem je starosta obce, a je - li
v místě státní policejní úřad, tento úřad.
Jde - li o poklad, ohlásí příslušný úřad nález
úřadu okresnímu.
Čl. XXVIII.
K §§ 191, 192, 197, 268, 269, 328, 346.
Podrobnosti týkající se ukládání listin podle
§§ 191, 192, 197, 268, 269, 328, 346 ustanoví
zvláštní zákon.
Čl. XXIX.
K §§ 213 až 215.
Rozhodnutí soudu podle §§ 213 až 215 děje
se řízením nesporným.
Čl. XXX.
K § 222.
Dělení podle § 222 děje se řízením nespor-
ným a provádí se podle ustanovení exekuč-
ního práva.
Čl. XXXI.
K §§ 227, 228.
žádá - li se za výmaz služebnosti podle §§
227 a 228, vyzve soud osoby ze služebnosti
oprávněné, aby, nesouhlasí - li s výmazem, po-
daly odpor do třiceti dnů od doručení, s tím,
že by, nepodají - li odporu, právo jejich nebylo
překážkou, aby bylo žádosti vyhověno. Vy-
zvání je doručiti do vlastních rukou. Bude - li
odpor podán, je vyhrazeno osobě služebností
zatížené, aby se domáhala výmazu pořadem
práva.
Čl. XXXII.
K § 229.
Úprava podle § 229 provede se řízením ne-
sporným. Pokud se účastníci dohodnou, zřídí
o tom soud listinu. O sporných kusech roz-
hodne soud usnesením. Pořad práva je vy-
- 9 -
loučen, úprava se zapíše podle listiny a usne-
sení ve veřejné knize.
Čl. XXXIII.
K §§ 233 až 237.
Poměr užívacího práva spoluvlastníků k spo-
lečné rozhradě lze vyznačiti ve veřejné knize.
Čl. XXXIV.
K § 237.
Rozhodnutí soudní podle § 237 děje se říze-
ním nesporným.
K §§ 238, 239.
Čl. XXXV.
Obnova a úprava hranic podle §§ 238 a 239
děje se řízením nesporným.
Čl. XXXVI.
O žádosti za obnovu a úpravu hranic se
nařídí rok, ke kterému hraničníci budou po-
zváni s tím upozorněním, že hranice budou
určeny a vyznačeny, ať se k roku dostaví
čili nic.
Čl. XXXVII.
(1) Náklady spojené s řízením zapraví hra-
ničníci podle míry svých pozemních čar. Na-
vrhovatel ponese náklady spojené s řízením,
vyjde-li z jednání najevo, že obnova nebo
úprava hranic nebyla nutná, protože hranice
nebyly popírány nebo že je bylo dostatečně
znáti nebo že jiní účastníci byli ochotni dáti
obnovu nebo úpravu hranic provésti mimo-
soudně. Byl-li podnět k řízení dán rušením
pokojné držby, může soud uložiti náklady
zcela nebo částečně straně, která se rušení
držby dopustila.
(2) Vzniknou-li zastoupením zvláštní ná-
klady, ponese je zastoupený sám.
K §§ 241 až 259.
Čl. XXXVIII.
Pro právo stavby zapsané jako závadu je
současně zříditi zvláštní knihovní vložku.
Všechny zápisy proti stavebníkovi je provésti
v této vložce. Ve vložce té je vyznačiti ze-
jména také den, kterým se právo stavby
končí.
- 10 -
Čl. XXXIX.
(1) Lze-li podle knihovního stavu a podle
příslušných listin vyhověti žádosti za zápis
práva stavby, poznamená se žádost v knihách.
Tato poznámka má stejné právní následky
jako poznámka pořadu.
(2) Jestliže pozemek, který má býti zatížen
právem stavby, je jen částí knihovního tělesa,
je pozemek ten odepsati a zříditi proň zvláštní
knihovní vložku, žádost se tu poznamená na
listě závad nové vložky.
Čl. XL.
Zároveň je vyzvati úřady a orgány povo-
lané ukládati a vymáhati veřejné daně a dáv-
ky, které požívají na pozemku přednostního
práva, aby do patnácti dnů ohlásily svá práva,
s tím, že by jinak tato práva měla pořadí za
právem stavby, za jehož zápis bylo zažádáno.
Koho je takto vyzvati, budiž uvedeno v žá-
dosti za zápis práva stavby. Výzvu je doru-
čiti do vlastních rukou. Bylo-li ze stavebního
pozemku zřízeno zvláštní těleso, je ve výzvě
označiti také knihovní vložku, z níž byl sta-
vební pozemek odepsán.
Čl. XLI.
Nebylo-li do ustanovené doby přihlášeno
žádné takové přednostní právo, je bez odkladu
rozhodnouti o zápisu práva stavby. Byla-li
taková práva ohlášena, jest o tom zpraviti
žadatele. Zápis lze povoliti jen tehdy, když
bylo prokázáno zapravení nebo zajištění při-
hlášených práv. Nebude-li takový průkaz
soudu podán do šedesáti dnů potom, kdy byl
žadatel o ohlášce zpraven, vymaže se po-
známka žádosti z úřední povinnosti.
Čl. XLII.
Zanikne-li právo stavby uplynutím doby,
na kterou bylo zřízeno, vymaže se na pouhou
žádost vlastníkovu.
Čl. XLIII.
Při exekuci na stavební pozemek jest užíti
přiměřeně ustanovení o exekuci na pozemek
zatížený služebností. Stavební plat je příjmem
z nemovitosti. Jestliže pro veřejné dávky,
které podle trvajících ustanovení mají býti
uspokojeny z nemovitosti v přednostním po-
řadí, se provádí nucené řízení dražební, pře-
vezme vydražitel právo stavby beze srážky
z nejvyššího podání.
- 11
Čl. XLIV.
K § 313.
Rozhodnutí soudní podle § 313 děje se říze-
ním nesporným.
Čl. XLV.
K § 356.
(1) Na uvolněné právo zástavní se exekuce
nedopouští.
(2) Nespojí - li vlastník do příklepu zasta-
vené nemovitosti uvolněné právo zástavní
s jinou pohledávkou, nepočítá se s tímto prá-
vem zástavním při rozvrhu nejvyššího podání.
Při rozvrhu výtěžků vnucené správy se rovněž
nehledí k uvolněnému právu zástavnímu, do-
kud s ním není spojena nová pohledávka. Jen
tehdy, když pohledávka, kterou uvolněné zá-
stavní právo zajišťovalo, trvá proti třetí osobě
nebo když vlastníku náleží náhrada za její
shlazení (§ 1195), přikáže se peníz na ni při-
padající vlastníku.
Čl. XLVI.
K § 358.
(1) Poznámku podle § 358 lze povoliti jen
podle listiny, která má náležitosti listiny
vkladné.
(2) při výmazu zástavního práva, v jehož
prospěch se vlastník vzdal, nebo při poznámce,
že se uvolnilo, vymaže se poznámka o vzdání
z úřední povinnosti.
Čl. XLVH.
K §§ 367, 368.
(1) Jaká odhadní cena bude vzata za zá-
klad při rozhodování podle §§ 367 a 368, určí
vláda nařízením.
(2) Pokud podle §§ 367 a 368 bude povolán
rozhodnouti soud, rozhodne v řízení nespor-
ném.
Čl. XLVIII.
K § 438.
Počátek i konec doby, ve které lze pořizo-
vati s úlevami podle § 438, se určí vyhláškou
ministerstva spravedlnosti v dohodě s mini-
sterstvy národní obrany a věcí zahraničních.
- 12 -
Čl. XLIX.
K § 607.
Rozhodnutí podle § 607 děje se řízením ne-
sporným po slyšení znalců.
Čl. L.
K § 625.
Útraty soupisu nese pozůstalost, ačli se ne-
ukáže, že ten, kdo za soupis žádal, neměl
k tomu vážných důvodů.
Čl. LI.
K § 660.
Peněžité tresty a pokuty nepřecházejí na
dědice, jestliže výrok, kterým byly uloženy,
před smrtí vinníka nenabyl moci práva.
K § 675.
Čl. LII.
Věřitelům dědicovým, kteří, osvědčíce svoji
pohledávku, zažádají o to již před přikázáním
pozůstalosti, doručí se opis usnesení, kterým
soud propustil dědici k volnému nakládání
jednotlivé kusy pozůstalosti, a opis listiny
o přikázání pozůstalosti. Toto doručení se
stane zároveň s doručením týchž usneseni
dědici.
Čl. LIII.
K zajištění pohledávek za dědicem lze za
podmínek ustanovených exekučním právem
postihnouti ve prospěch věřitelů dědicových
pozůstalost jemu napadlou zajišťovacími pro-
středky již před přikázáním.
Čl. LIV.
K § 754.
Vláda může ustanoviti nařízením, že v ně-
kterých územích k platnosti závazku platiti
úroky vyšší než pět ze sta je potřebí, aby byl
dlužníkův slib dán písemně.
Čl. LV.
K §§ 767 až 778.
Za sporu o zrušení smlouvy pro vadu zví-
řete nařídí soud k návrhu některé strany,
jakmile není již třeba ohledání, aby zvíře bylo
soudně prodáno a výtěžek uložen k soudu.
- 13 -
Čl. LVI.
K § 842.
Ustanovení obsažené v § 842 se nevztahuje
na peněžní ústavy, kterým podle stanov pří-
sluší právo vydávati obligace na podkladě zá-
půjček jimi vyplacených, pokud jde o zá-
půjčky, na jichž podkladě jsou obligace vy-
dány.
Čl. LVII.
K § 925.
Do knih se právo zpětného prodeje nezapi-
suje.
Čl. LVIII.
K §§ 926 až 931.
Při soudní dražbě má předkupní právo jen
ten právní následek, že se osobě oprávněné,
ve veřejné knize zapsané, musí doručiti dra-
žební vyhláška.
Čl. LIX.
K § 957.
Vláda může ustanoviti nařízením, že spor
o slevu pachtovného podle § 957 při zeměděl-
ských pachtech lze vznésti na soud, teprve
když nedošlo ke smíru před smírčím orgánem
k tomu zřízeným. Nařízení určí složení tohoto
orgánu a způsob řízení před ním. Smíry před
tímto orgánem uzavřené jsou titulem pro
soudní exekuci.
K §§ 1065 až 1084.
Čl. LX.
(1) Byl - li na jmění manželovo prohlášen
konkurs, nemá manželka práva, aby jí bylo
ihned vráceno věno a vydáno obvěnění. Ale od
prohlášení konkursu jí přísluší požívání věna,
ač nezavinila - li majetkový úpadek manželův.
(2) Správa jmění manželčina přestává pro-
hlášením konkursu, i když byla manželu svě-
řena zvláštní smlouvou.
Čl. LXI.
Prohlásí - li se konkurs na jmění manželčino,
trvají smlouvy svatební beze změny dále.
Správa jmění podle §§ 1065 a 1066 se na dobu,
dokud konkurs trvá, přerušuje. Správa jmění,
která byla manželu svěřena smlouvou ve
smyslu § 1084, se zrušuje.
14 -
Čl. LXII.
K § 1183.
Vláda se zmocňuje, aby nařízením vyloučila
platnost § 1183 pro smlouvy, na jichž splnění
je veřejný zájem.
Čl. LXIII.
K § 1216.
Zdali vklady u jiných ústavů se hodí za
jistotu a do jaké výše, určí vláda nařízením.
Čl. LXIV.
K §§ 1284 až 1288.
Dílčí dlužní úpisy, zástavní listy a jiné ta-
kové hromadné papíry majiteli svědčící
(§ 1284), pokud zvláštní předpisy jinak ne-
ustanovují, smějí býti vydávány jen s povole-
ním státní správy; toto povolení udílí mini-
sterstvo financí, není-li podle zvláštních před-
pisů k tomu povolán jiný orgán státní správy.
Čl. LXV.
K §§ 1306 až 1313.
Vládním nařízením může býti ustanoveno
o kompensaci pohledávek za státem.
Část III.
Předpisy o časové působnosti.
Čl. LXVI.
Vzhledem k obecné zásadě, že zákony nepů-
sobí nazpět, nezakládá ani občanský zákoník
povinností a práv pro dobu minulou; pone-
chává v platnosti povinnosti a práva založené
přede dnem, kdy nabyl účinnosti, nevztahuje
se na skutečnosti, které se do té doby udaly,
a neodnímá dosažené zletilosti.
Čl. LXVII.
Ustanovení o dědickém právu a ustanovení
o jmění manželů a o smlouvách svatebních
platí v zemích Slovenské a Podkarpatoruské
u všech manželství, když manželství zaniklo
potom, co občanský zákoník nabyl účinnosti,
pokud zákony uvedené v čl. V, č. 2 neustano-
vují jinak.
- 15 -
Čl. LXVIII.
Je-li pořízení pro případ smrti neplatné
proto, že nevyhovuje obřadnostem, které žádá
právo závazné v době, kdy ono pořízeni bylo
zřízeno, je platné, vyhovuje-li obřadnostem
občanského zákoníka, když zůstavitel zemřel
potom, kdy tento zákoník nabyl účinnosti.
Čl. LXIX.
Vydržení a promlčení započaté předtím, než
občanský zákoník nabyl účinnosti, spravují se
právními předpisy závaznými v době, kdy se
vydrženi nebo promlčení započalo. Jestliže
kratší lhůta vydržecí nebo promlčecí zavedená
občanským zákoníkem a počítaná ode dne, kdy
nabyl účinnosti, doběhne dříve, platí tato
lhůta.
Část IV.
Předpis závěrečný.
Čl. LXX.
Tento zákon provede ministr spravedlnosti
v dohodě se zúčastněnými ministry.
- 16 -
Občanský zákoník.
Díl první.
O zákonech a osobách.
HLAVA 1.
O zákonech.
§ 1.
Vědomost o právních následcích.
Vědomost osoby o právních následcích ji po-
stihujících není v zákoně ustanovena jako pod-
mínka jich vzniku, pokud ze zákona neplyne
něco jiného.
Užívaní zákona.
§ 2.
Při užívání zákona jest hleděti především
ke smyslu slov v jich souvislosti se zřetelem
k ostatním předpisům právním. Není také
pouštěti se zřetele základ, z kterého zákon
vznikl.
§ 3.
Není-li o některém případu ustanoveno, je-li
však právní ustanovení o případu příbuzném,
je rozhodnouti po podrobném prozkoumání,
zdali onomu právnímu ustanovení spíše odpo-
vídá úsudek podle obdoby či z opaku.
§ 4.
Nelze-li ani takto dojíti k rozhodnutí, jsou
směrnicí rozhodnutí základní v ústavní listině
obsažené myšlenky spravedlnosti, svobody
omezené právním řádem a rovnosti před zá-
konem.
§ 5.
Trvání zákona.
Zákonné předpisy se mění nebo zrušují jen
zákonem.
- 17 -
§ 6.
Soudcovský výrok.
Soudcovský výrok, jímž se rozhoduje jed-
notlivý sporný případ, platí jen pro tento pří-
pad.
§ 7.
Zvyklosti.
Na zvyklosti lze hleděti jen v těch přípa-
dech, kde se jich zákon dovolává.
HLAVA 2.
Mezinárodní právo soukromé.
Způsobilost k právním úkonům.
§ 8.
Způsobilost osoby k právním úkonům se
spravuje právním řádem státu, jehož je pří-
slušníkem.
§ 9.
Stane - li se někdo československým státním
příslušníkem, nepozbude tím způsobilosti
k právním úkonům již získané.
Prohlášeni za mrtvého.
§ 10.
Prohlášení za mrtvé těch, kdo v době, kdy
se počala jejich nezvěstnost, byli občany toho-
to státu, provede se podle zákonů českosloven-
ských.
§ 11.
Byl - li někdo v cizině prohlášen za mrtvého
nebo bylo - li o něm provedeno řízení, které se
co do podstaty srovnává s prohlášením za
mrtvého upraveným v tomto zákoníku, je k to-
mu hleděti jen tehdy, když ten, kdo byl pro-
hlášen za mrtvého, byl na počátku své ne-
zvěstnosti příslušníkem státu, v kterém se
prohlášení stalo.
§ 12.
Jestliže nezvěstný manžel cizinec měl své
poslední bydliště v tuzemsku a jestliže man-
želka je příslušnicí československou nebo jest-
liže manželka, jež až do uzavření manželství
s nezvěstným československou příslušnicí byla,
- 18 -
v tuzemsku zůstala nebo se tam vrátila, jest
k jejímu návrhu nezvěstného prohlásiti za
mrtvého podle zákonů československých s tím
jediným právním následkem, že se jí dává vol-
nost uzavříti manželství nové.
Forma právních jednání.
§13.
Forma právních jednání se spravuje, není-li
dále ustanoveno nic jiného, právním řádem,
kterým se spravuje právní jednání samo. Stačí
však k platnosti projevů stran, šetří-li se for-
my předepsané právním řádem míst, kde se
staly.
§14.
Ustanovení druhé věty předcházejícího pa-
ragrafu neplatí o právních jednáních, kterými
se zřizuje, mění nebo ruší věcné právo nebo
břemeno na věci.
§15.
Volba práva.
Strany mohou právní poměr podrobiti urči-
tému právnímu řádu, nebrání-li tomu donucu-
jící ustanovení právních řádů, kterým onen
právní poměr je vůbec podroben podle ustano-
vení obsažených v této hlavě, a je-li významný
vztah ke zvolenému právnímu řádu.
Právo rodinné:
a) uzavření manželství;
§16.
Způsobilost uzavříti manželství se spravuje
pro každého ze snoubenců právním řádem stá-
tu, jehož je příslušníkem.
§17.
Obřadnosti při smlouvě manželské se spra-
vují právním řádem místa, kde se manželství
uzavírá. Stačí však, bylo-li dosti učiněno ob-
řadnostem ustanoveným v právních řádech
států, jejichž jsou snoubenci příslušníky.
b) právní následky manželství
po stránce osobní;
§18.
Právní následky manželství po stránce osob-
ní, počítajíc v to právo na výživu, se spravují
- 19 -